Které vojenské systémy jsou efektivní a mají budoucnost? Touto důležitou otázkou se dnes zabývají i bohaté a technologicky vyspělé země. Moderní vojenský materiál stojí značné finanční prostředky a musí se tedy zvažovat, jak naplnit cíle výstavby ozbrojených sil a přitom co nejméně zatížit státní rozpočet. Ne vždy je však účelné a hospodárné, pokud se, ať již z finančních důvodů nebo z důvodu příznivé bezpečnostní situace, některé z významných schopností AČR zbavíme. Danou schopnost je pak daleko nákladnější obnovit, než ji kontinuálně udržovat, byť v dočasně zredukovaném rozsahu. Následující článek popisuje schopnosti a možnosti využívání raketometů v poslední době. Tuto schopnost AČR v roce 2010 vyřazením 122mm raketometů RM vz. 70 ztratila, avšak současné konflikty potvrzují perspektivu rozvoje a použití těchto prostředků.

Salvové raketomety stále představují významnou schopnost ničení a s rostoucími požadavky na ničivost, přesnost a rychlost provedení úderu budou tyto zbraně velmi efektivním prostředkem i v budoucnosti. Toho bude dosaženo především rozvojem munice a zejména jejích naváděcích zařízení. Mimo používání sofistikovanějších řízených střel (ŘS) budou nadále „po ruce“ levnější rakety se značným plošným ničivým účinkem, a  to i  díky používání kontejnerové munice či munice s termobarickým účinkem (odpálením rozptýleného výbušného aerosolu dojde k výbuchu, který je přibližně dvakrát silnější než u konvenční munice, teplota v epicentru výbuchu termobarické munice dosahuje 800 °C). Termobarickou munici lze využít díky přetlaku také k odminování větších ploch.

Vzhledem k  možnostem využívání různých typů ŘS nebo raket představuje raketomet velmi univerzální modulární prostředek. Například izraelská společnost IMI nabízí raketomet Lynx, který může odpalovat ŘS/rakety s různou škálou ráží.

Při současném a zejména budoucím rozsáhlém senzorickém pokrytí potenciálního bojiště nabývá na významu rychlé odpálení přesně naváděné munice a  následná změna palebného postavení. Během změny palebného postavení bude vedle doplňování munice pokračovat zpracování a zadávání dat v rámci systému řízení palby tak, aby bylo možné po zaujetí nového palebného postavení okamžitě zahájit palbu.

Použitím raketometů, zejména vyšší ráže, je možné zpomalit či dočasně zastavit postup protivníka v  závislosti na členění jeho sestavy. Lze si také představit zničení mostového přepraviště salvou jednoho raketometu s použitím přesně naváděné munice. V rámci Zbraně se značnou ničivostí kombinování více druhů zaměnitelné munice (včetně munice obsahující protitankové nebo protipěchotní miny) se tak nabízí možnost souběžně ničit různé druhy prostředků protivníka. Minování na dálku má kromě ničivého účinku také výrazný morální dopad na útočící jednotky.

Protitankových (protipěchotních, smíšených) minových polí zřízených na dálku lze efektivně použít před postupujícím protivníkem, především jeho tanky a  BVP. V  souvislosti s  využíváním protipěchotních min je potřeba zmínit, že ČR, spolu s více než sto zeměmi, podepsala Ottawskou úmluvu (3. 12. 1997), která zakazuje jejich použití. Úmluvu však nepodepsaly USA, Rusko, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a  některé další státy. Samozřejmě z vojenského hlediska jsou protipěchotní miny velmi levným a  účinným prostředkem pro doplnění hlavně obranných opatření. Sladění zřizování výbušných a nevýbušných zátarasů s palbou, zejména prostředků dělostřelectva, je důležitým aspektem vedení bojové činnosti.

Při překvapivém napadení může být protivník tímto dělostřeleckým prostředkem natolik zasažen (paralyzován), že to umožní bránící se straně získat potřebný čas k  zaujetí obrany a přijetí dalších opatření. Překvapivé použití raketometů může být docíleno rovněž jejich skrytým rozmístěním a ovládáním na dálku, což platí jak pro stacionární, tak mobilní autonomní raketometné systémy. Kromě snížení demaskujících příznaků toto řešení také redukuje či zcela eliminuje zranitelnost obsluh.

Významnou roli pro využití raketometů bude sehrávat modularita systému. Značnou výhodou bude možnost implementovat tento zbraňový systém na různé platformy (kolový/pásový podvozek, kontejnerové řešení z pohledu přepravy – možnost použití nejen v rámci silniční, železniční, letecké a námořní přepravy). Umístění v kontejneru představuje jistý stupeň ochrany před odhalením, což přispěje ke skrytému přesunu. Kontejnery, podobné těm pro přepravu zboží, mohou spolu s přepravním vozidlem připomínat běžné kamiony nebo se mohou „ztratit“ (zamaskovat) na železničních vagonech či na lodích.

A co můžeme od raketometů ještě očekávat? Vedle různých typů bojové munice a protitankových (protipěchotních min) lze předpokládat rozšíření potenciálu raketometů o schopnost odpalování bezpilotních prostředků (UAV) s  různým posláním (průzkumné, bojové, rušící, klamné cíle apod.). Hromadným startem těchto UAV bude možné vytvářet roje (swarms) těchto prostředků se schopností vzájemného sdílení informací. Bude možné je využívat k  plnění různých bojových úkolů, jako např. k překonávání PVO protivníka, napadení letišť a  na nich umístěné letecké techniky, ničení míst velení a řízení a dalších významných prvků bojové sestavy.

Avšak i u raketometů bude platit, že efektivita jejich nasazení bude záviset na koordinaci palby, sdílení informací a konektivitě (spolupráci) s ostatními prvky ozbrojených sil. Zcela nezbytným předpokladem pro využití dělostřelectva je zavedení jednotného systému řízení palby, který by propojil všechny palebné prostředky dělostřelectva, v případě AČR tedy v  současné době pouze houfnic a  minometů. Pokud jsou raketometné systémy vybaveny inerciálním navigačním systémem a GPS, jsou schopné v krátkém časovém rámci provádět palbu a manévr v prostorech palebných postavení.

K  poskytování relevantních informací o  dění na bojišti jsou stále v širším měřítku využívány UAV. Touto schopností již běžně disponují moderní systémy řízení palby a spolu s dělostřeleckými radiolokátory představují pomyslné oči pro vedení palebné činnosti dělostřelectva, zejména navádění palby. V některých případech jsou integrální součástí systému řízení palby. Díky senzorovému vybavení UAV lze provádět kromě detekce cílů také korekci palby na základě sledování situace na bojišti a vyhodnocení dopadu dělostřelecké munice. Vedení ozbrojeného konfliktu bude stále nákladnější záležitostí a  pro útočníka bude důležité rozhodnout tento konflikt ve svůj prospěch v  co nejkratší době. Mezi rozhodující faktory bude patřit vedle překvapivého a  rychlého nasazení také kvalita výzbroje obou stran. Významnou roli v tomto případě budou sehrávat zbraňové systémy se značným ničivým účinkem. Intenzivní a rychle dostupná palebná podpora bude výrazně ovlivňovat splnění bojových úkolů ozbrojených sil. O účinnosti použití raketometů vypovídají i zkušenosti z bojů v Čečensku, Sýrii, Iráku a na Ukrajině. Přesné navádění řízených střel s dlouhým dosahem, jež lze odpalovat např. z amerického raketometu HIMARS, je jednou z dostupných možností, jak může ukrajinská armáda v současné době zasazovat Rusku citelné rány. Krátká příprava k vedení palby, vysoká manévrovatelnost v terénu a stále dokonalejší munice (vyšší dostřel, ničivost, přesnost zásahu) dává raketometům značné výhody. V souvislosti s účinkem použité munice a způsobem jejího odpálení budou mít raketomety stále ničivější potenciál a budou nadále představovat výrazný odstrašující prostředek.

Zdroj: A report Ministerstva obrany ČR č. 8/2020