Ve věku nedožitých 98 let zemřel plukovník ve výslužbě Jan Plovajko, válečný veterán, držitel mnoha vyznamenání, bojovník za svobodu naší země. Smuteční obřad s vojenskými poctami proběhne v pátek 24. ledna od 13 hodin v Trutnově, kde plukovník žil s rodinou.

Jan Plovajko se narodil 5. února 1922 v oblasti Podkarpatské Rusi, která byla součástí tehdejšího Československa. Jako voják se zúčastnil bojů ve druhé světové válce, zapojil se do jednotky československé armády, která v době okupace naší země fašistickým Německem působila v Sovětském svazu. Po výcviku v Buzuluku bojoval na různých místech a postupoval s armádou od Kyjeva přes Duklu až do Prahy.

Foto: Plukovník Jan Plovajko | army.cz

Po válce sloužil u pohraniční stráže v hodnosti poručíka, potom byl převelen do Trutnova na pozici velitele kasáren. V roce 1948 byl ale zatčen kvůli svým protisovětským postojům. Byl obviněn z údajné záškodnické činnosti, kontaktu s nepřítelem a vraždy. Všechna obvinění byla později zrušena, ale přesto byl v roce 1950 propuštěn z armády. Po uvolnění atmosféry při pražském jaru v květnu 1968 mu byla udělena hodnost majora v záloze, avšak kvůli jeho nesouhlasu s pozdější sovětskou okupací v srpnu 1968 ho komunistický režim znovu perzekuoval. Pracoval v různých profesích, do důchodu odešel v roce 1970 jako dělník ze stavby pražského metra. Plné rehabilitace se dočkal až po roce 1989. V roce 2010 dostal jako vyznamenání Kříž obrany státu ministra obrany České republiky a Řád Bílého lva vojenské skupiny III. třídy.

Hrdina dostal nejvyšší státní vyznamenání

Pohřeb s vojenskými poctami začne v pátek 24. ledna ve smuteční obřadní síni v Trutnově. Součástí smuteční výzdoby budou věnce od ministra obrany Lubomíra Metnara a náčelníka Generálního štábu Armády ČR Aleše Opaty.

„Plukovník Plovajko patřil k našim národním hrdinům, kteří se nesmířili s okupací Československa a rozhodli se bojovat s nacistickým Německem a jeho spojenci. Přesto se od své vlasti dočkal místo uznání ponížení. Komunistický režim se bál lidí s morálními zásadami a vlastním názorem, a proto jeho vojenská kariéra skončila krátce po únoru 1948. Až po sametové revoluci se mu dostalo poct, které si zasloužil. K nim patří i nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva. Pro nás bude vždy velkým vzorem vojáka a vlastence a jeho příběh zůstane zapsán zlatým písmem do vojenské historie této země,“ uvedl ministr obrany ČR Lubomír Metnar.