V českém resortu obrany je nyní 6620 žen, tedy 20 % všech zaměstnanců. Vojákyň z povolání je z nich bezmála 3200, tedy skoro 13 %. Takový podíl žen trvá již od profesionalizace české armády v roce 2005. Je to dost nebo málo? Mají české ženy šanci udělat v armádě kariéru?

Pojďme se podívat na oficiální data Ministerstva obrany. Aktuálně je v AČR jedna generálka, 6 plukovnic a 81 podplukovnic. Takže podíl žen v hodnosti plukovník činí jen 2 % a v hodnosti podplukovník 10 % z celkového počtu těchto důstojníků. Je to méně než celkový podíl žen v armádě (13 %). Naopak, v hodnostech rotmistr až major je vždy více žen (někdy přes 20 %).

Foto: Mají české ženy šanci udělat v armádě kariéru? | army.cz

Je těžké z popsaného nepoměru činit jakékoli závěry. Například, můžeme se domnívat, že české ženy nedosahují častěji plukovnických hodností, protože je v kariéře zbrzdily přestávky, kdy pečovaly o děti. Také si však můžeme myslet, že do armády vstupovaly až po její profesionalizaci (2005), takže do plukovnických hodností teprve „dozrají“.

Takovému trendu nahrává složení vojákyň podle dosaženého vzdělání, kdy 50 % z nich je absolventkami vysokých škol. Naopak vysokoškolský diplom vlastní jen 28 % mužů – vojáků. Obecně vzato, na jednu stranu je chválihodné, že českou armádu tvoří vysoce vzdělaní profesionálové. Na druhé straně, již nyní se často ozývá kritika, že je zde mnoho důstojníků, ale málo bojovníků. 

Foto: 50 % vojákyň je absolventkami vysokých škol | army.cz

S ohledem na ženy dále přiznejme, že ač jsou vzdělanější, jejich průměrný měsíční plat v armádě je asi o 1450 Kč nižší. To však může být způsobeno i nižšími rizikovými příplatky v závislosti na vojenské odbornosti a nasazení v zahraničních operacích, jak si ukážeme dále.

Pojďme se proto zaměřit na nasazení žen v zahraničních misích. Jejich podíl v zahraničním nasazení se posledních 14 let pohyboval mezi 5 až 6 %. To je tedy méně než polovina z procentuálního počtu vojákyň. Nejvíce žen v zahraničních operacích navíc působí ve zdravotnictví, logistice nebo personalistice. Jinými slovy, obvykle nevyjíždějí do terénu mimo základnu.

Foto: Podíl žen v zahraničním nasazení se posledních 14 let pohyboval mezi 5 až 6 % | army.cz

Nakonec se podívejme na uplatnění žen v české armádě podle vojenských odborností. Jen 2 ženy slouží u tankových jednotek, 6 žen u průzkumných jednotek, 5 u speciálních sil. Není to mnoho, ale i malá česká armáda má své G. I. Jane. Naopak, ve zdravotnické službě je zařazeno 448 žen, 262 vojákyň se věnuje logistice, 194 žen pak ochraně utajovaných informací (zejm. spisová služba) a 158 z nich je zařazeno ke spojovacímu vojsku. Za zmínku jistě stojí 56 chemiček nebo 31 žen v ženijním vojsku, přičemž jsou mezi nimi i pyrotechničky.

Pokud bychom měli jmenovat některé úspěšné příslušnice AČR konkrétně, pak dosud jedinou generálkou je Lenka Šmerdová, která byla i historicky první plukovnicí. V armádě slouží od roku 1984, v generálské hodnosti je od roku 2017. Poslední léta zodpovídá zejména za rekrutaci.

Foto: brigádní generálka Lenka Šmerdová | Wikimedia Commons

Uplatní se i pilotky. Ačkoli je profese vojenského pilota dodnes považována za převážně mužskou, prorazilo v ní několik žen. Jedna pilotka sloužila v 50. letech v tehdejší československé armádě (Eleonora Báčová), ve 21. století ženy do této role vrací. Jmenujme Evu Popelářovou ve vrtulníku Mi-17, Pavlínu Engelovou za kniplem C-295M nebo Kateřina Hlavsová pilotující stíhací letoun.  

Foto: Stíhací pilotka Kateřina Hlavsová | army.cz  

Nakonec, ženy se v AČR uplatní i na pozicích mechaniků. Přesvědčte se v níže uvedeném videu.

Video: Ženy se v AČR uplatní i na pozicích mechaniků / YouTube