V roce 2021 se profesionálním vojákem či vojákyní stalo 1 228 mužů a žen. Ačkoliv se nejedná o vysoké číslo, rekrutační cíl byl splněn – náboráři měli za úkol přijmout 1 150 nováčků. Doby, kdy armáda masivně nabírala, jsou dávno pryč, na současné situaci personalisté přesto vidí i leccos pozitivního: „Díky stabilnímu zájmu o armádu si nyní můžeme více vybírat,“ říká plukovnice gšt. Iva Bednářová, náčelnice odboru doplňování personálu Agentury personalistiky AČR.

Foto: V roce 2021 se profesionálním vojákem či vojákyní stalo 1 228 mužů a žen | Ministerstvo obrany ČR

„Relativně nízký rekrutační cíl je dán samozřejmě i rozpočtovými limity. Co si mohou dovolit armády s miliardovými rozpočty, nelze provádět u nás. Slovensko například vloni přijalo jen 622 nových vojáků při zhruba polovičním rozpočtu oproti našemu. Situaci se snažíme obrátit v náš prospěch, proto se při výběru lidí zaměřujeme na kvalitu oproti kvantitě,“ vysvětluje Bednářová. Zájem o službu v uniformě v posledních měsících podle ní nepoklesl, což rekrutérům nahrává do karet a snadněji se jim vybírají ti nejvhodnější adepti.

Nabíralo se pro všechny vojenské jednotky

V rámci přímého náboru v loňském roce Armádu ČR posílilo celkem 616 osob, dalších 96 nováčků pak nastoupilo k Vojenské policii, Hradní stráži a k ostatním složkám resortu obrany. Ke studiu Univerzity obrany a Vojenského oboru FTVS UK bylo přijato 516 studentů. Celkem tak ozbrojené síly České republiky čítají více než 27 tisíc uniformovaných příslušníků.

Podle plukovnice Ivy Bednářové zájem o vstup v loňském roce neovlivnila ani koronavirová pandemie: Počet podepsaných žádostí o povolání do služebního poměru ke splnění rekrutačního cíle stanoveného na rok 2021 byl bezmála 4,5 tisíce.

Podle aktuálních potřeb si pak náboráři z tohoto „bazénu“ vybírali konkrétní specializace: „V loňském roce jsme nejčastěji rekrutovali uchazeče na základní pozice střelec, strážný a řidič,“ prozrazuje plukovnice Bednářová s tím, že k těmto specializacím přibyli ještě například operátoři zbraňových systémů, spojaři, ale i funkce v důstojnických hodnostech – právníci, piloti, IT specialisté a další.

Pokud se zájemce do užšího výběru nedostal, neznamená to, že mu armáda své brány uzavřela navždy. „Tito uchazeči nám v evidenci zůstávají a v momentě, kdy pro jejich odbornost budeme mít uplatnění, kontaktují je pracovníci našich rekrutačních středisek,“ uklidňuje Bednářová.

Vzrůstá počet a zájem žen

Ženy jsou v dnešní době už neoddělitelnou součástí armády. K 31. prosinci 2021 tvořily 13, 6 % celkového počtu vojáků z povolání, což představovalo cca 3 700 vojákyň v celém resortu obrany.

„Žádost o povolání do služebního poměru vloni podalo 582 žen, z toho 224 do přímého náboru a 358 ke studiu na Univerzitě obrany. Do služebního poměru bylo přijato 213 žen, z toho 107 přímo k vojenským jednotkám a 106 ke studiu na Univerzitě obrany,“ vypočítává plukovnice Bednářová.

Do aktivní zálohy se vloni hlásilo víc zájemců, zasáhl ale covid

Na nezájem veřejnosti si nemohla vloni stěžovat ani aktivní záloha. Ta je ideální alternativou pro ty, kteří chtějí být připraveni k obraně ČR, ale kvůli práci či rodině jim nevyhovuje stát se vojákem z povolání.

„Stát se záložníkem a získat či prohloubit si vojenské vědomosti a dovednosti nebo zvýšit svou fyzickou zdatnost může občan prakticky kdykoliv,“ připomíná Bednářová.

Vojákem aktivní zálohy může být člověk až do 60 let, kdy končí branná povinnost a systém se snaží vycházet vstříc těm, kteří chtějí sloužit v konkrétní jednotce. Zajímavé je také finanční ocenění, které umožnila novela Zákona o službě vojáků v záloze č. 45/2016 Sb.

Zatímco v roce 2020 podalo žádost o zařazení do AZ 1 268 uchazečů a přijato bylo 609, vloni byl počet žadatelů dokonce vyšší – 1 391. Dosud bylo zařazeno 422 z nich.

„I přes zvýšení zájmu v loňském roce počet přijatých záložníků neodpovídá potřebám ozbrojených sil. Kvůli epidemiologickým opatřením došlo k výraznému omezení možnosti lékařského vyšetření ve vojenských nemocnicích. Uchazeči, kteří si podali žádost v loňském roce, však budou do AZ zařazováni v průběhu 1. pololetí letošního roku,“ vysvětluje plukovnice Bednářová.

Armáda si umí poradit i v těžké době

Navzdory složité situaci je s loňským náborem spokojená i brigádní generálka Lenka Šmerdová, poradkyně náčelníka Generálního štábu AČR pro oblast doplňování personálu. „Jsem velmi potěšena, že i přes složitosti, které před nás přetrvávající pandemická situace klade, je zájem o službu v ozbrojených silách trvalý a stále vysoký a nábor nováčků jsme nezastavili. Pouze jsme některé kroky v rámci procesu výběru a přijetí do služebního poměru vojáka z povolání či v aktivní záloze, a to včetně kurzu základní přípravy, uzpůsobili protiepidemickým opatřením.“

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR