Na nedávném 41. zasedání Výboru pro obranu bylo, kromě jiné agendy, zajímavé sledovat debatu k bodu schváleného programu: „Informace o plnění rozpočtu Ministerstva obrany v roce 2020 a aktuální situaci kolem dorovnání rozpočtu Ministerstva obrany pro rok 2021 o prostředky přesunuté do Všeobecné pokladní správy.“ Diskuse se kromě členů výboru (zástupce KSČM Černý byl nepřítomen a omluven) zúčastnili: Náčelník generálního štábu, armádní generál Ing. Aleš Opata, za omluveného a nemocného ministra Lubomíra Metnara pak hned tři zástupci Ministerstva obrany: Státní tajemník Ing Pavel Vančura, náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic MO Mgr. Lubor Koudelka a náměstkyně pro řízení sekce ekonomické Ing. Blanka Cupáková. 

Foto: 10 nebo 5 miliard pro AČR je politické, nikoliv odborné rozhodnutí (ilustrační foto) | army.cz

Hned v úvodu si řekněme, že argument KSČM z listopadu 2020 (Ministerstvo není schopno čerpat prostředky z rozpočtu a proto může postrádat 10 miliard) se ukázal na konkrétních číslech jako mylný. Celkové nespotřebované prostředky skončily na úrovni 1,8 miliardy, což je nejlepší výsledek za posledních 5 let. Navíc na boji s koronavirem se resort obrany podílel solidárně již loni, když ho postihlo snížení o 2,9 miliardy z důvodů úspor státního rozpočtu v období pandemie. To se také odrazilo na nerealizování několika plánovaných zakázek.

Foto: Na nedávném 41. zasedání Výboru pro obranu bylo, kromě jiné agendy, zajímavé sledovat debatu k bodu schváleného programu: „Informace o plnění rozpočtu Ministerstva obrany v roce 2020 a aktuální situaci kolem dorovnání rozpočtu Ministerstva obrany pro rok 2021 o prostředky přesunuté do Všeobecné pokladní správy.“ | archiv autora

Než se dostaneme k podstatě věci, je potřeba si připomenout dvě stanoviska členů výboru, poslance Jana Bartoška, který řekl „Sebrání peněz je politické rozhodnutí a ne odborné,“ a místopředsedy výboru Jana Lipavského, který řekl "Rozhodnutí KSČM sebralo peníze českým firmám, které se podílejí na běžných armádních výdajích. Financování armády musí probíhat předvídatelně." Právě u potřeby předvídatelnosti se zastavme. Středeční zasedání výboru totiž přineslo do plánování a financování armádních nákupů racionální pohled. Nejen v tom, že dnešní paušální ukrajování a pomalé vracení finančních prostředků, které nemá oporu ve škrtech v položkách rozpočtu, dělá z tohoto a dalších klíčových dokumentů pro hospodaření resortu trhací kalendář. Všechny náklady na nákupy, modernizaci, mandatorní výdaje a výdaje na armádu celkem jsou totiž dlouhodobě plánovány.

Paní náměstkyně Cupáková představila členům výboru prezentaci, ze které vyplývá následující:

1. Výdaje rozpočtu resortu obrany (stejně jako všech ostatních ministerstev) jsou plánovány vždy v tříletém výhledu. Tedy, v roce 2020 byly strukturovány výdaje armády na léta 2021, 2022, 2023. Jsou v nich patrná dvě kritéria. Prvním je modernizace zbraní armády, druhým je splnění požadavků NATO na plnění 2% HDP do rozpočtu. Tato kritéria jsou schvalována vládou a Poslaneckou sněmovnou a jsou závazná pro další chod resortu. V nich jsou obsaženy platby za vypsaná a probíhající výběrová řízení a další financování projektů. Celkové objemy peněz pak nejde měnit jen tak, lze ale v rámci schváleného objemu měnit timing plnění jednotlivých zakázek s cílem dodržení celkových termínů plnění. Tyto plány pak sleduje Ministerstvo financí. Pokud resort nečerpá plánované prostředky, je to doklad o špatném fungování ministerstva.  Že jsou fiskální pravidla takto přísná je v pořádku, avšak do okamžiku, kdy se do věci začnou plést „politická řešení“.

2. Výdaje rozpočtu na rok 2021 vycházejí jednak z těchto dlouhodobých závazných a schválených parametrů a zároveň z časové osy jednotlivých výběrových řízení. Pokud se stane, že dojde ke zdržení, musí ministerstvo hledat takové náhrady v plnění, aby byl celkový rozpočet dodržen. Nesmí ale být porušen základní plánovaný rámec výdajů. Z toho vyplývá, že nejde jen tak někde sebrat 5 nebo 10 miliard, aniž bychom věděli, kde konkrétně mohou chybět. Ministerstvo obrany musí držet dlouhodobý výhled, rozpočet a timing již probíhajících výběrových řízení a zakázek. Proto, pokud přetrvává víra ve slib premiéra o navrácení prostředků do rozpočtu, bere tyto peníze z plánovaných tzv. mandatorních výdajů na rok 2021. Tedy například z nákladů na mise, příspěvku na bydlení, stabilizačního příspěvku, zdravotního pojištění. Tyto části rozpočtu mají v této chvíli, politickým rozhodnutím Sněmovny, k dispozici peníze do konce března 2021. Pokud se vrátí zbylých 5 miliard, peníze se na příslušné rozpočtové položky vrátí a bude vše v pořádku. Pokud ne, bude třeba na pokrytí mandatorních výdajů, které se v žádném případě nebudou snižovat, převést peníze z jiných položek, tedy z kapitálových a běžných výdajů.

Navíc je tu ještě jeden problém. V případě, že skutečně dojde k vrácení prostředků (5 miliard korun) do rozpočtu, rozhoduje také čas. Ministerstvo nesmí ze zákona vypisovat a realizovat zakázky a výběrová řízení, která nejsou kryta rozpočtem. Šlo by, jak uvedla předsedkyně výboru Jana Černochová, o porušení rozpočtových pravidel. Pozdní vypsání zakázek v kalendářním roce může následně způsobit, že tato zakázka nebude jako celek v patřičném roce realizována, tím pádem dodána a tím pádem zaplacena. Suma sumárum, vrácených 5 miliard v březnu může na konci prosince 2021 viset v rozpočtu jako nespotřebovaný výdaj. A tím se vracíme na začátek příběhu o dlouhodobém výhledu o nespotřebovaných nárocích a o kritice za nečerpané finance.

Armáda České republiky prochází nesnadným obdobím. Potřebuje změnit svou strukturu a bojeschopnost, potřebuje přezbrojit, potřebuje pevné zakotvení ve strukturách NATO. Často se uvádí (a na jednání výboru to také zaznělo) vnitřní dluh armádě ve výši 100 miliard korun. V současné nesnadné době dokazují příslušníci AČR svou profesionalitu a připravenost řešit jakékoliv situace, i pandemické. S naprostou samozřejmostí jsou vojáci nasazováni v mezních situacích všude tam, kde dochází dech standardním záchranným složkám. Proto by bylo politicky korektní jim v tom politicky nepřekážet.

Výbor pro obranu na návrh předsedkyně Jany Černochové přijal následující usnesení: Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení státního tajemníka Ministerstva obrany Ing. Petra Vančury, náměstkyně ministra obrany pro řízení sekce ekonomické Ing. Blanky Cupákové, náměstka ministra obrany pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Mgr. Lubora Koudelky, náčelníka GŠ AČR arm. gen. Ing. Aleše Opaty, zpravodajské zprávě předsedkyně Mgr. Jany Černochové a po rozpravě:

I. bere na vědomí Informaci o plnění rozpočtu Ministerstva obrany v roce 2020 a aktuální situaci kolem dorovnání rozpočtu Ministerstva obrany pro rok 2021 o prostředky přesunuté do Všeobecné pokladní správy;

II. žádá vládu, aby co nejdříve, nejpozději do konce měsíce února 2021, vrátila 5 miliard Kč zpět do rozpočtu Ministerstva obrany z rozpočtové rezervy, neboť, pokud nedojde k vrácení těchto prostředků do rozpočtu Ministerstva obrany, bude to mít zásadní negativní vliv na plánované modernizační projekty, dojde k dalšímu nárůstu vnitřního dluhu resortu obrany, ohrožení modernizace Armády České republiky, ohrožení naší obranyschopnosti a závazků daných jak našim občanům, tak našim zahraničním spojencům.