Zhoršená bezpečnostní situace s sebou přináší řadu aktuálních otázek a témat. Kromě potřeby zvýšit efektivitu náboru nových vojáků do armády či zrychlit modernizaci armádní techniky, se také řeší otázka vysílání našich vojáků do různých zahraničních misí, zejména za účelem posílení východní hranice NATO. Současně se stále více objevuje téma podpory válečných veteránů, kdy se zejména v poslední době daří prostřednictvím Odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany povědomí o našich veteránech zvyšovat.

V této souvislosti jsme poslancům Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny a senátorům Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu České republiky položili tyto otázky:

1.    Měli bychom být připraveni na vyslání většího množství našich vojáků v rámci posílení východní hranice NATO?

2.    Jak hodnotíte současnou úroveň péče o naše válečné veterány?

Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

1. Já se domnívám, že AČR je připravena na posílení východní hranice, o čemž také svědčí nově připravovaný mandát k účasti našich vojáků v zahraničních misích, a to konkrétně i vyčleněním vojáků na posílení východní hranice NATO. Tato otázka úzce souvisí s novým aliančním plánováním, potažmo s plánováním na národních úrovních, a to zvláště s ohledem na připravenost jednotlivých vyčleněných vojáků, kteří musí být připraveni v kratších časových intervalech.

2. Současná péče o veterány je dle mého názoru dobrá i v porovnání se zahraniční péčí, ale to neznamená, že není nadále co zlepšovat, a to jak ve směru poskytování benefitů, tak ve směru pomoci veteránům s přechodem na jinou práci a usnadněním přechodu do civilního života. Je to téměř o dennodenní práci a kontaktu pracovníků Odboru péče o válečné veterány ministerstva obrany s veterány a vnímání jejich potřeb. Tady se také domnívám, že je prostor pro zlepšení.

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

1. V případě ohrožení našich východních partnerů by Česká republika dozajista měla posílit své zapojení na východní hranici NATO. Nyní však nedisponujeme žádným indikátorem, který by vytvářel nutnost posílit naše pozice na východním křídle a jsou proto dostačující. Pokud by došlo k eskalaci situace, vyšleme v souladu s plány NATO další síly ve vysokém stupni připravenosti.

2. Práce s válečnými veterány se v Česku dlouhodobě výrazně zlepšuje, a také společnost jim začíná více rozumět. Hned z několika iniciativ, které veteránům pomáhají, bych vyzdvihl zejména Vojenský fond solidarity. Další organizací, která má velký přínos je Post Bellum a jejich projekt Paměť národa, uchovávající příběhy veteránů a dalších pamětníků. Podporu nabízí také stát a ministerstvo obrany – nedávno vznikla speciální agentura, která zajišťuje pomoc skrze komunitní centra i terénní pracovníky. Ti pomáhají veteránům zvládat problémy způsobem, který vede k samostatnosti. V oblasti péče o veterány máme nakročeno správným směrem. V budoucnu budeme i nadále pokračovat v rozšiřování těchto možností. Naši veteráni si to zaslouží.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

1. Ano, vcelku jednoznačně. Nicméně si myslím, že armáda již má zkušenost například s misí na Slovensku a na vyslání většího množství vojáků se připravuje. I z důvodu usnadnění přesunů naší armády vlastními silami se pořizují střední dopravní letouny.

2. Pod ministerstvem obrany funguje několik programů, mimo jiné i ve spolupráci s legionářskou obcí či Sdružením válečných veteránů, které se o válečné veterány starají. Prostor pro zlepšení bych viděl při zřizování Domovů péče o válečné veterány, kterých by mohlo být otevřeno více a s vyššími kapacitami. Z řady programů je patrné, že ministerstvo obrany na válečné veterány myslí.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

1. Měli bychom hlavně mít vojáky na obranu ČR a na závazky, které máme vůči NATO. S politováním musím konstatovat, že se armádě nábor nedaří, a tím nám vojáků ubývá.

2. Čekám až do sněmovny přijde novela zákona o válečných veteránech, a v jaké podobě bude schválena. Pokud je válečný veterán mediálně prezentován, tak má odpovídající péči. Musíme zajistit, aby péči dostal i ten veterán, na kterého mediální pozornost upřena není.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

1. Jednoznačně ano! A myslím, že to tak vnímá i ministerstvo obrany. Na rok 2025 je schváleno až 2 000 našich vojáků pro misi EFP v Pobaltí, nebo v jiné oblasti východního křídla. Nejen, že to považuji za správný krok, ale také jako jasnou odpověď na otázku, zda jsme připraveni posílit východní hranice NATO.

Musíme ale také brát v potaz, že situace na východním křídle Aliance je opravdu kritická, a velmi rychle může dojít k jejímu zhoršení. Vysílání našich vojáků právě na východní hranici Aliance je nejen signál Rusku, že to s obranou našeho teritoria myslíme vážně, ale také je to nejlepší způsob, jak prohlubovat spolupráci mezi armádami v rámci Aliance, a zároveň si tak předávat zkušenosti, propojovat různé druhy techniky a prohlubovat i osobní vazby mezi aliančními vojáky.

2. Péči o válečné veterány hodnotím jako dobrou. Za posledních několik let v této oblasti ministerstvo obrany udělalo obrovský posun – vznikl samostatný odbor a koncepce rozvoje péče o válečné veterány. Myslím si, že právě i to pomohlo k tomu, že se veřejnost posunula ve vnímání veteránů dopředu. Dokazuje to i 11. listopad, kdy si připomínáme Den válečných veteránů a spousta lidí má na klopě vlčí mák.

Dnes je spousta veteránů ve věku 60 a více let. Potřebují jak zdravotní, tak někteří možná i nějaký druh sociální péče. Myslím, že ministerstvo obrany je schopno potřebné služby a péči poskytnout. Zároveň zde máme různé nadace jak z veřejného, tak soukromého sektoru, které se veteránům a jejich potřebám také věnují.

Jiří Hájek (STAN), člen výboru

1. Ano, rozhodně měli. Podle všeho stávající bezpečnostní situace v Evropě nedozná v nejbližší době výrazného zlepšení. Naopak odhady spíše predikují zhoršení. Proto z logiky věci vyplývá, pokud chce Česká republika zůstat bezpečná, musí intenzivně svoji obranu budovat. Neznamená to jenom proinvestovat 2 % HDP, ale výrazně posílit stavy české armády a aktivních záloh. Potřeba podpořit východní hranici by měla být prioritou každého členského státu NATO.

2. V rámci posílení armády je potřeba více investovat do vojáků a vojenského personálu, a stejným principem i do válečných veteránů. Váleční veteráni si zaslouží naši úctu a respekt.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

1. Já si myslím, že ano. Ostatně již delší dobu dochází k tomu, že kvůli ruské agresi na Ukrajině posiluje NATO své východní křídlo, a Česko jako spolehlivý partner není výjimkou. Vláda nedávno rozhodla, že by na východním křídle NATO mohlo v dalších letech působit až 2 000 českých vojáků, což je o 800 vojáků více než nyní. Momentálně čeští vojáci působí v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku, přičemž schválený návrh umožňuje působení českých vojáků i v zemích jakými jsou Estonsko, Maďarsko, Rumunsko nebo Bulharsko.

Zároveň je potřeba říci, že míra zapojení českých vojáků na zahraničních misích záleží na potřebách NATO v závislosti na vývoji bezpečnostní situace ve východní Evropě. Rád bych také zdůraznil, že naši vojáci na zahraničních misích získávají neocenitelné zkušenosti a zároveň šíří dobré jméno naší země.

2. Péče o válečné veterány v Česku spadá pod ministerstvo obrany a zahrnuje poměrně široké spektrum podpory. Nicméně nejsem schopen objektivně posoudit, zda je péče dostatečná pro všechny veterány, protože individuální potřeby se mohou značně lišit. Každopádně je potřeba této problematice věnovat odpovídající pozornost.

Miloslav Janulík (ANO), člen výboru

1. Otázkou je, kde bychom ty vojáky vzali? Připraveni být ale musíme s odkazem na vyjádření ředitele BIS.

2. Péče o veterány je chabá, aspoň materiálně by měla být lepší. Souvisí to s celkovým stavem společnosti, ochablým vlastenectvím, rozpadem morálních hodnot.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

1. Kdo bývá připraven, není překvapen. Tady to platí bezezbytku. Vyslání našich vojáků na východní hranici NATO není jen otázkou plnění našich závazků, ale také strategické obrany naší země a celé Aliance. Posílení východní hranice musíme chápat jako preventivní krok, který má odradit potenciální hrozby a zajistit stabilitu a bezpečnost v regionu. A jak víme z historie, Rusko rozumí nikoli silným argumentům, ale argumentům síly. Vysílání našich vojáků je velením, ale i vládou vždy pečlivě zvažováno. Pevně věřím, že naši vojáci jsou vysoce profesionální a jsou připraveni chránit nejen naši zemi, ale i naše spojence. Věřím, že posilování bezpečnosti a stability je investicí do míru, která chrání i naše domácí prostředí.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

1. Nikoliv.

2. Nedostatečná. Zcela se vytratila podpora ministerstva obrany v rámci zaměstnávání válečných veteránů po ukončení jejich služebního poměru. O lidi, kteří sloužili tomuto státu na základě rozhodnutí politiků a nasazovali mnohdy svůj život a zdraví, by se měl stát postarat.

Michal Zuna (TOP 09), člen výboru

1. Rozhodně. Jestli nám teď odněkud hrozí nebezpečí, je to z východu. Příprava a strategické rozmístění sil navíc působí i preventivně. Kdo je připraven, není překvapen. Pokud budeme někdy muset bojovat na Moravě, už bude pozdě.

2. Za poslední rok se mnohé zlepšilo. Přímo v regionech působí terénní pracovníci, další se připravují v rámci speciálního kurzu. Pomoc veteránům probíhá i skrze dotační program pro poskytování kompenzačních pomůcek. V nejtěžších situacích pak pomáhá přímo Vojenský fond solidarity, který finančně podporuje nejenom vojáky, ale i jejich blízké.

Co by se určitě mohlo ještě zlepšit, je všeobecné vnímání společnosti a větší úcta směrem k veteránům i vojákům v aktivní službě. Lidé, kteří riskují život, abychom my nemuseli, si zaslouží úctu již z podstaty.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu České republiky

Pavel Fischer (Nezávislý), předseda výboru

1. Ano. Naše obrana už dávno nezačíná na státní hranici. V rámci NATO máme společnou obranu. Proto je přirozené, že jsme připraveni také vysílat jednotky. Od doby, kdy se k nám chová Rusko jako vysloveně nepřátelský stát, není na co čekat. Ochrana východní hranice NATO předpokládá zesílenou přítomnost jednotek států. Naše připravenost se ubránit je totiž nejlepším odstrašením pro nepřítele. Bylo by chybou, kdybychom to podcenili. 

2. V posledních letech pozoruji, že se mnohé změnilo k lepšímu. Vyšší kvalita služeb nebo veřejné uznání těm, kdo se účastnili prvních zahraničních misí Armády ČR. Je třeba v tomto trendu pokračovat. Bez péče o veterány a bez uznání pro jejich službu by byly apely směřující k náboru nových vojáků zbytečné. A to platí i naopak: příkladná starost o veterány nejlépe ukazuje, jak vážně se stavíme k péči o ty, kdo jsou připraveni bránit naši zem i s nasazením života. V tomto smyslu jim zůstáváme hodně dlužni.

Tomáš Jirsa (ODS), místopředseda výboru

1. Vyslání našich jednotek na posílení či obranu východní hranice NATO vyplývá z našeho členství v NATO. Složení a velikost vyslaných tzv. úkolových uskupení je zapracováno v aktualizovaných aliančních i národních operačních plánech. Pokud vím, tak se počítá minimálně s velikostí mechanizované brigády. Připravenost předurčených jednotek musí být prioritním úkolem resortu obrany.

Nicméně, jak prosakuje z okolí nově zvoleného amerického prezidenta, jeden z možných scénářů ukončení války na Ukrajině je vyslání evropských vojenských jednotek k dohledu nad „linií příměří“, či „demilitarizovaného pásma“. V takovém případě by naše jednotky sloužily ještě dále za východní hranicí NATO a zároveň by demonstrovaly partnerství Ukrajiny s NATO, protože reálný vstup Ukrajiny je zatím v nedohlednu. Vše ovšem záleží na vyjednávacích schopnostech prezidentů Trumpa, Putina a Zelenského. Doufejme, že se dohoda, nějaký ukrajinsko-ruský „Kissingerův mír“, najde.

2. Myslím, že péči o naše válečné veterány je především ze strany ministerstva obrany věnována trvale patřičná pozornost. Svědčí o tom řada programů a aktivit směrovaných na jejich podporu. Mohli jsme se o tom přesvědčit i při nedávném Dni veteránů.

Robert Šlachta (Přísaha), místopředseda výboru

1. Podporuji zapojení české armády do mezinárodních misí. Velmi si vážím našich vojenských profesionálů, kteří odvádějí skvělou práci v zahraničí, a jsem vděčný za jejich obětavost a nasazení. Je důležité, abychom v rámci NATO společně rozhodli, kde je přítomnost českých sil nejpotřebnější. Rád bych, aby naše armáda hrála v misích NATO významnější roli.

2. O válečné veterány se musíme postarat s úctou, kterou si bezpochyby zaslouží. Tito muži a ženy nasazovali a nasazují své životy, aby zajistili mír a bezpečí pro nás všechny v České republice. Je naší povinností jim zajistit důstojnou péči. Klíčovým prvkem musí být dostupná komplexní zdravotní a sociální péče, která jim pomůže překonat fyzické i psychické následky, jež často přináší jejich služba. Důležité však je, abychom se nezaměřovali jen na péči o starší veterány. V naší společnosti totiž přibývá i mladých veteránů, kteří po návratu do civilního života potřebují pomoc a podporu, aby našli své místo mimo vojenské prostředí. Přechod z uniformy do civilu, resocializace a podpora zaměstnanosti jsou podle mě zásadní kroky.

Tomáš Czernin (TOP 09), člen výboru

1. Naše armáda je dlouhodobě podfinancovaná. Vzhledem k současným rizikům musíme být připraveni na všechny varianty, a to včetně eventuálního posílení stavu našich vojáků na východě. 2 % HDP na obranu byl pouze první krok. Zajištění obrany a bezpečnosti našich občanů je úplně nejzákladnější úlohou státu, a v této oblasti není možné šetřit.

2. Pozitivně hodnotím projekt péče o válečné veterány ministerstva obrany. Měli bychom se dlouhodobě zaměřovat nejen na péči materiální a zdravotní, ale také pečovat o psychické zdraví veteránů, a pomáhat jim s návratem do společnosti, když jejich služba vlasti skončí.

Václav Láska (SEN21), člen výboru

1. Rozhodně ano.

2. Jako ne zcela dostatečnou.

Jan Sobotka (STAN), člen výboru

1. Určitě ano. Je to zásadní úkol naší armády ve vztahu k NATO a realizaci kolektivní obrany. Měli bychom být schopni vyslat naše vojáky ve větším počtu kamkoliv v rámci posílení obrany.

2. Z mého pohledu je úroveň péče o naše válečné veterány na slušné úrovni. Vždy může být lepší.