Pražská poliklinika Pod Marjánkou bylo dnes jedním z osmadvaceti míst po celé ČR, kde se odehrál praktický nácvik odvodního řízení tak, jak by probíhalo v případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Do výcviku, který se i s přípravnou fází koná od 9. května a končí zítra, se zapojilo zhruba 250 vojáků, zástupci místní samosprávy a civilní lékaři. Ti cvičení přihlíželi jako hosté.

Cílem cvičení, které se koná každoročně, letos ale ve stejném termínu pro všechna krajská vojenská velitelství, je mj. vycvičit vojáky aktivní zálohy v procesu odvodního řízení. Armáda kromě toho získá odhad délky trvání odvodního řízení i finanční a materiální náklady.

Odvody jako doplnění zálohy ozbrojených sil

Branná povinnost platí v ČR pro všechny občany (muže i ženy) od 18 do 60 let. V případě stavu ohrožení státu či válečného stavu by vláda rozhodla, jaké ročníky či kvalifikace by k odvodům přizvala. Odvodní řízení, při němž by se do vojenské činné služby povolávali vybraní občané ČR, slouží nicméně pouze k doplnění zálohy ozbrojených sil.

„Kromě profesionálních vojáků a vojáků v aktivní záloze by stát ve válečném stavu nejprve sáhl po vojácích v záloze, tedy těch, kteří kdysi prošli vojenským výcvikem. Tento proces se nazývá mobilizace. Pouze pokud by bylo třeba počty navýšit, uskutečnilo by se odvodní řízení k doplnění zálohy ozbrojených sil. Odvedení ale ještě neznamená, že člověk bude povolán k výkonu mimořádné služby. Jedná se o nevycvičenou skupinu, která by nejprve musela absolvovat základní výcvik,“ upozorňuje plukovník gšt. Pavel Vavrečka, náčelník odboru zabezpečení obranných příprav Velitelství teritoriálních sil AČR.

Foto: Na prvním stanovišti se předkládá povolávací rozkaz a doklad totožnosti | prap. Petr Dohnal

Pro potřeby praktického nácviku dnes odvodní komise v poliklinice Pod Marjánkou odvedla tři figuranty. Naostro je denní kapacita jedné komise 25 lidí. Trojice mužů postupně prošla několik pracovišť včetně lékařské prohlídky a podrobného pohovoru, než jim bylo vydáno rozhodnutí o způsobilosti či nezpůsobilosti k vojenské službě.

„Každé krajské vojenské velitelství je schopno vyčlenit tři odvodní komise, každá o čtyřech členech – předsedovi, dvou civilních lékařích a zástupci místní samosprávy,“ sdělil Vavrečka. Tři komise by si při skutečných odvodech mezi sebe rozdělily jeden kraj a odvody by prováděly postupně v každé obci s rozšířenou působností.

Foto: Na dalším stanovišti se procházejí osobní údaje včetně dotazníku, kde se například zjišťuje, zda občan studuje školu, jaké má vzdělání, jestli umí cizí jazyk nebo plavat. | prap. Petr Dohnal

O způsobilosti rozhodují lékaři

Při odvodech zastává každý zúčastněný prvek svoji zákonem danou roli. Krajská vojenská velitelství odpovídají za provedení odvodního řízení. Obce s rozšířenou působností poskytují ze zákona prostory a krajské úřady vyčleňují lékaře a střední zdravotnický personál a zajišťují zdravotnický materiál. Zatímco vhodné prostory jsou dopředu vytipovány, lékaři se k odvodnímu řízení smějí povolávat až po příslušném rozhodnutí vlády. Na dnešním cvičení tak byli pouze v rolích přihlížejících.

Foto: Třetí stanoviště - lékařská prohlídka. Cvičení se neúčastní lékaři z praxe, ale figuranti. Měří se výška, váha, tlak. Na stole jsou také razítka s nápisy - trvale neschopen, přezkum, schopen, odveden nebo odročen. Lékaři se ptají na prodělané nemoci, užívání léků, kouření, úrazy nebo astma. | prap. Petr Dohnal

„Civilní lékaři i zástupci obcí s rozšířenou působností zajišťují civilní kontrolu nad celým procesem,“ upozorňuje plukovník Vavrečka. Lékaři jsou nicméně v celém procesu tím nejdůležitějším prvkem. Provádí zdravotní prohlídku a jsou těmi, kteří stanovují schopnost k výkonu vojenské činné služby. „Právě lékaři jako členové komise posuzují způsobilost občana a na základě jejich verdiktu předseda komise vynáší konečné rozhodnutí,“ uzavírá.

Foto: Poslední stanoviště je u odvodní komise. Vrcholem procesu je vydání rozhodnutí - buď schopen nebo není schopen. | prap. Petr Dohnal

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR