Českou republiku nedávno navštívila významná politička z muslimského státu, který je významným dodavatelem ropy do ČR, předsedkyně Parlamentu Ázerbájdžánské republiky Sahiba Gafarová, která absolvovala v rychlém sledu jednání s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Adamovou Pekarovou, předsedou Senátu Milošem Vystrčilem a ministrem zahraničí Janem Lipavským.

„Ázerbájdžán je zejména v oblasti energetiky naším důležitým strategickým partnerem. Ropa, kterou odtamtud dovážíme, pokrývá přibližně čtvrtinu naší celkové spotřeby To činí z naší země jednoho z hlavních dovozců ázerbajdžánské ropy. Tímto způsobem přispívají naše dobré vztahy k zajišťovaní naší vlastní surovinové soběstačnosti a energetické bezpečnosti,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Ministr zahraničí Jan Lipavský setkání s předsedkyní Parlamentu Ázerbájdžánské republiky na sociální síti X komentoval následovně: „Rád jsem se setkal s předsedkyní ázerbájdžánského parlamentu Sahibou Gafarovou. Mluvili jsme nejen o důležitosti spojenectví mezi našimi zeměmi, ale i o možnostech spolupráce v oblastech energetiky a infrastruktury a o možnostech dosáhnout míru v regionu.“

Ázerbájdžán je desetimiliónový stát v regionu východního Kavkazu, který je v mimořádně složité geopolitické pozici. Na severu hraničí s Ruskem, na jihu s Íránem a na západě s Arménií, jeho východní břehy omývá Kaspické moře. Více než pětinu území Ázerbájdžánu donedávna okupovala Arménie, obsadila ho během války v 90. letech a donutila k útěku několik set tisíc ázerbájdžánských obyvatel. Dlužno podotknout, že nedobrovolná „etnická výměna“ byla vzájemná. Ázerbájdžán opustila významná část původně asi čtvrtmiliónové arménské menšiny. Dnes žije v Ázerbájdžánu 40 tisíc Arménů, část z nich ve smíšených manželstvích, zatímco v Arménii oficiálně nezůstal následkem etnických čistek jediný Ázerbájdžánec z populace, která původně čítala asi dvě stě tisíc lidí.

Po třiceti letech neúspěšného vyjednávání o návratu okupovaných území a statutu Karabachu sáhl v roce 2021 Ázerbájdžán ke krajnímu prostředku k obnovení své územní integrity, kdy během tzv. 44denní války Arménii vojensky porazil a osvobodil většinu okupovaného území včetně regionálního městského centra Susha.

Konflikt však nechal otevřenou otázku Karabachu, vnitrozemského ázerbájdžánského regionu, ve kterém žila silná arménská menšina a o který se válka v 90. letech původně vedla. Tato enkláva zůstala i po 44denní válce nadále pod vojenskou kontrolou Arménie, v jejíž prospěch de facto působila i ruská vojenská mise více než 2000 ozbrojených „mírových pozorovatelů“, která byla na konci 44denního konfliktu součástí podmínek příměří, u jehož sjednání byl v roli dohlížitele a arménského protektora ruský prezident Vladimír Putin. V září 2023 Ázerbájdžán využil zaneprázdněnosti a oslabení Ruska v důsledku konfliktu na Ukrajině, během jediného dne zlomil ozbrojený odpor arménských milicí v Karabachu a obnovil tak suverenitu nad celým svým mezinárodně uznaným územím.

Arménské obyvatelstvo, které bylo v Karabachu soustředěno zejména do města Chankendi, dostalo nabídku ázerbájdžánského občanství se všemi politickými i sociálními právy. Vzhledem k desítkám let nepřátelství, hluboko zakořeněné nedůvěře, ale i obtížným ekonomickým podmínkám života v chudém horském regionu se však většina arménských obyvatel rozhodla pro odchod do Arménie či do jiných zemí. Ázerbájdžán však nadále chrání jejich opuštěný majetek a nabízí jim možnost návratu, ke kterému byl zřízen speciální registrační online portál v arménském, ruském či dokonce anglickém jazyce. S Arménií usiluje o uzavření trvalé mírové smlouvy. 

Konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií a vůbec dění na Kavkaze není v Česku téma, které by stálo v centru pozornosti veřejnosti i médií. Nicméně když už o něm česká média referují, straní spíše arménské straně. V ateistickém Česku se objevují dokonce jinak nevídané argumenty o Arménii jako kolébce křesťanského náboženství. Na to konto je dobré poznamenat, že Ázerbájdžán je nábožensky mimořádně tolerantní zemí s významnou křesťanskou, a dokonce i židovskou menšinou.

Je důležité, že nedávná návštěva předsedkyně ázerbájdžánského parlamentu Sahiby Gafarové a její jednání s Milošem Vystrčilem, Markétou Pekarovou Adamovou i Janem Lipavským proběhla v mimořádně přátelském duchu. Pro ázerbájdžánskou delegaci to představovalo jedinečnou možnost vysvětlit svůj pohled na realitu v regionu. Oba znepřátelené národy mají nyní historickou šanci uzavřít trvalý mír, který by zároveň znamenal uvolnění ekonomické blokády a izolace Arménie, která má paradoxně nejlepší vztahy se svým jižním sousedem Íránem. Česká diplomacie by k tomu měla v maximální možné míře přispět.

Zdroj: Ministerstvo zahraničí ČR, PSP ČR