Rusko-ukrajinský konflikt představuje jeden ze zásadních podnětů pro dlouhodobě politicky i odborně prezentovaný ambiciózní plán transformace Armády ČR a výrazné posílení jejích schopností bránit hranice a území České republiky. Většina evropských zemí NATO v čele s Německem také oznámila plány na výrazné zvýšení výdajů na obranu a schopností svých ozbrojených sil.

Zásadní pro rozvoj schopností Armády ČR jsou jistě připravované nákupy nových bojových vozidel, obměna vrtulníků nebo úvahy o nových stíhacích letounech. Musí je ale doprovázet i přijímání nových vojenských technologií a zavádění nových zbraní a průzkumných systémů, které umožňují jejich efektivní využití. Složitá ekonomická situace a případný nedostatek disponibilních finančních prostředků si však vyžádá i pečlivou přípravu modernizačních programů v jednotlivých odvětvích ozbrojených sil.

Jednou z progresivních a účinných technologií, která stále více mění charakter současného i budoucího bojiště, jsou systémy bezpilotních letadel (UAS), skládající se z bezpilotních vzdušných prostředků (UAV), programovacích a řídicích zařízení, logistického a servisního vybavení a pomocných systémů.

Ze zkušeností s použitím UAV v rusko-ukrajinském konfliktu

Bojové operace ukrajinské i ruské armády doprovází výrazné využívání dronů, od miniUAV až po systémy UAV s velkým dosahem a vytrvalostí, o kterých se toho moc neví. Díky účinné protivzdušné obraně ve vzdušném prostoru Ukrajiny zastávají dominantní úlohu při průzkumu a určování cílů bezpilotní stroje. Útočné drony, schopné způsobit značné škody jak na malých mobilních cílech, tak ukrajinské kritické infrastruktuře, se ukázaly jako mimořádně důležité při provádění úderných misí na frontové linii i hluboko na ukrajinském nebo ruském území.

Bojové operace na obou stranách jsou vysoce kombinované, do popředí se dostává přednostní a rozsáhlé využívání pozemních uskupení. V tomto ohledu získalo zvláštní důležitost velkorážné dělostřelectvo a raketomety, při jejichž použití hraje velmi důležitou roli vyhledávání a identifikace cílů a rychlé předávání informací jednotkám v palebných postaveních. Zásadní roli v tom hrají průzkumné UAV na obou stranách fronty, komerčními kvadrokoptérami počínaje a strategickými průzkumnými bezpilotními letouny konče. Jejich použití je samozřejmě limitováno počasím, ale také možnostmi protivzdušné obrany protivníka.

Foto: Způsob nasazení a dosah systémů detekce vzdušných cílů a PVO používaných ruskou armádou v konfliktu na Ukrajině (Russian New Generation Warfare Handbook – příručka pro výcvik americké armády). | U.S. Army

Pokročilé letecké schopnosti a nové technologie přisuzují standardnímu letectvu v rusko-ukrajinském konfliktu pomocnou roli, v podstatě omezenou na použití hlavně útočného a armádního letectva k poskytování letecké podpory frontovým jednotkám proti stacionárním cílům v taktické a operačně-taktické hloubce a ke zničení identifikovaných prostředků protivzdušné obrany na dlouhé, střední a krátké vzdálenosti pomocí řízených střel a přesně naváděných pum.

Úderné letectvo prakticky neplní úkoly v operační hloubce nepřátelských vojsk při ničení spojovací techniky (mosty, křižovatky, železniční uzly, železniční soupravy s vojáky a technikou). Jeho roli při ničení kritické infrastruktury nepřítele převzaly dálkově řízené sebevražedné drony. Pro masivní rozměr útoků v hloubce nepřátelské obrany je však potřeba desítek až stovek takovýchto dronů, aby byla zaručeně a drtivě překonána protivzdušná obrana protivníka a dosaženo požadovaného efektu při ničení objektů kritické infrastruktury.

Bezpilotní letouny pro českou armádu

Armáda České republiky při hledání vhodného řešení pro provádění průzkumných úkolů v nových podmínkách rozumně zvolila osvědčený izraelský bezpilotní systém Heron 1 určený pro dálkový průzkum mimo dosah nepřátelské protivzdušné obrany. Ten se vyznačuje spolehlivostí a efektivitou, velkým dostupem, schopností nasazení z ranvejí i ve velkých nadmořských výškách (až 3300 m), například z leteckých základen v Himalájích a Andách. Vysoká spolehlivost a připravenost na jakoukoli misi jsou definovány jak odolností vůči velkým teplotním rozpětím (od +45 do -40 °C), tak schopností létat i v monzunových deštích a silném větru. Kromě Izraele v průběhu let tyto bezpilotní stroje zařadilo do provozu 16 dalších zemí, včetně nejnáročnějších uživatelů, tedy i státy EU a její Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).

Foto: UAV Heron 1 přistávající na letišti Ben-Gurion v Izraeli | IAI

UAV Heron 1 dokáže vystoupat do výšky 10 000 metrů s maximální vzletovou hmotností až 1 270 kg a užitečným zatížením až 250 kg, v závislosti na poměru užitečného zatížení a množství paliva vydrží až 40 hodin ve vzduchu bez nutnosti přistání. Pohon tichým leteckým motorem umožňuje tomuto stroji létat zpravodajské mise v utajení bez charakteristického slyšitelného zvukového projevu známého například z Ukrajiny při nasazení íránských strojů Šahid-136 nebo tureckých dronů Bayraktar TB-2. Elektrooptický zaměřovací systém EO/IR/LRF/LD nesený pod trupem obsahuje kamery s nočním i denním viděním, které poskytují obraz bojiště v reálném čase za všech světelných podmínek. Modul elektronického vybavení, který obsahuje také laserový dálkoměr a laserový značkovač, umožňuje rozpoznávání, sledování, zaměřování cílů a měření vzdálenosti. Díky tomu dokáže Heron 1 jako víceúčelový letoun spolehlivě najít a rozpoznat potenciální cíle ze vzdálenosti mnoha kilometrů, určit jejich souřadnice s vysokou přesností a přes řídící stanici na ně nasměrovat palbu z vlastních bojových prostředků.

Jak ukazují zkušenosti z bojů na Ukrajině, pro úspěšné nasazení bezpilotních strojů je klíčová rychlost využití získaných informací z průzkumu k zásahu proti zjištěným a rozpoznaným cílům. Logickým dalším krokem, který by měla Armáda ČR učinit, je tedy vedle průzkumných kapacit získat i schopnost nesení speciálního užitečného zatížení u bezpilotních strojů, a právě zde je zjevná budoucnost rozvoje UAS v Armádě ČR.

Zdroj:  armyrecognition.com, iai.co.il, Ministerstvo obrany ČR