Celistvost NATO v ohrožení?
Turecko, členský stát již od roku 1952. Poslední roky ovšem ukazují, že se pomalu, ale jistě ze spojence stává možný agresor, který absolutně nectí společné závazky a nepsané dohody. Může případný odchod Turecka ze Severoatlantické aliance ohrozit i Českou republiku?
Ozbrojené síly Turecka jsou dohromady hodnoceny jako druhé největší ozbrojené síly v NATO, po Ozbrojených sílách USA, jejich odhadovaná síla v roce 2015 byla 639 551 vojáků, civilních zaměstnanců a četnictva. Turecko je jedním z pěti členů NATO (vedle Belgie, Německa, Itálie a Nizozemska) praktikujících politiku sdílení nukleárních zbraní. 90 jaderných bomb B61 je uloženo na letecké základně Incirlik, z nichž 40 je přiděleno tureckému letectvu v případě jaderného konfliktu, ale k jejich použití je vyžadován souhlas NATO. Nicméně nedávná praxe značí, že si tato země začíná dělat, co chce a absolutně si neláme hlavu z žádných, i nepsaných dohod.
Foto: Přehled států, které jsou pouze členy EU (jsou zvýrazněny modře), pouze členy NATO (jsou zvýrazněny oranžově) nebo jsou členy EU i NATO (jsou zvýrazněny fialově) | Wikimedia Commons
Když zhruba rok nazpět Turecko oznámilo svůj záměr nákupu protiletadlových systémů S-400 z Ruska, mnoho analytiků a expertů to považovalo za špatný vtip. Dnes je situace ale jinde. „Dohoda o S-400 je hotová, dnes jsme ve fázi dodávání,“ řekl turecký prezident Erdoğan. A bohužel, v těchto týdnech jsou uskutečňovány první dodávky systémů. Co to pro Turecko znamená? Kvůli nákupu systému S-400 odmítly Spojené státy předat objednané bojové letouny páté generace Lockheed Martin F-35 Lightning II. Tím byla de facto ukončena s Tureckem spolupráce a probíhající výcvik pilotů v USA. Údajně i ztráta minimálně jedné miliardy dolarů po ukončení turecké účasti na programu F-35.
Foto: Ruský protiletadlový systém S-400 | Wikimedia Commons
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu jednoznačně uvedl, jakým směrem se tato země bude ubírat v případě nedodání F-35. „Jestliže se F-35 nedodají, budu postaven do situace, že budu muset koupit potřebná letadla někde jinde.“ Stíhací stroje páté generace mají v operační službě jen Spojené státy, jde o typy F-22 Raptor a F-35 Lightning II, který je uvolněn i k prodeji spojencům. Stroje páté generace vyvinuly i Rusko a Čína, jejichž letectva je už testují, Moskva dokonce na bojišti v Sýrii, ale není jasné, jestli už jsou plně provozuschopné a zda obě země jsou schopné je dodávat.
Foto: Erdoğan a americký prezident Barack Obama na summitu NATO v roce 2014 | Wikimedia Commons
Poměrně zarážející je i již dříve naznačovaný obchod syna prezidenta Erdoğana s takzvaným Islámským státem, kde zejména dříve hranice Turecka denně překročila minimálně stovka cisteren s PHM. Klidný spánek nepřináší ani nedávné prohlášení Erdoğana v otázkách Kypru. „Turecká armáda nebude váhat udělat stejné kroky jako před 45 lety, kdy zaútočila na Kypr, bude-li to potřeba pro zajištění života a bezpečnosti kyperských Turků„ uvedl v době, kdy stoupá napětí okolo ostrova, protože Turecko od května zkoumá ložiska zemního plynu i v oblastech, které náleží Kyperské republice. Trochu to připomíná jeden televizní sitcom, ve kterém bylo oznámeno, že poté, co byl proveden kontrolní vrt, bylo zjištěno porušování lidských práv…