Jednou z nejvýznamnějších událostí posledních dní, týkajících se resortu obrany, je rozhodnutí o pořízení tanků Leopard 2, kdy česká armáda má od SRN nejprve dostat 15 tanků Leopard 2 A4, a později k nim přikoupí tanky Leopard 2 A7+ (až 50 ks). Po dlouhých letech čekání, po celé řadě zvratů se tak Armáda České republiky konečně dočká moderního tanku.

Tyto nové tanky v AČR nahradí v úloze hlavního bitevního tanku (MBT) dosavadní známé tanky T-72, resp. T-72M4 CZ. U zmíněných tanků T-72M4 CZ přitom v současnosti probíhá resp. by měl probíhat jejich renovační program (technické zhodnocení), který by měl výrazně prodloužit jejich životnost, a díky kterému by tyto tanky mohly sloužit ještě řadu let. Proto se nyní nabízí logická otázka – co dál s tanky T-72M4 CZ? Jak je co nejlépe využít?

Foto: T-72M4 CZ | mjr. Ladislav Kabát

Tanky T-72

Historie i samotná konstrukce tanku T-72 je dostatečně známa, proto si připomeňme jen některá základní fakta. Tank T-72 – jak napovídá již jeho název – vznikl již v sedmdesátých letech minulého století. Tank dostal do vínku některé vlastnosti typické pro ruskou, resp. sovětskou techniku – tedy celkovou robustnost, spolehlivost, odolnost, a v neposlední řadě také vysokou průchodivost terénem. Tank T-72 získal i klíčový prvek sovětské tankové školy, tedy poněkud kontroverzní použití nabíjecího automatu, díky čemuž bylo možno snížit posádku na pouhé tři muže. Charakteristickou se stala i jeho výzbroj, tvořená mohutným kanonem ráže 125 mm, ale i jeho celkově nízká silueta a nízká hmotnost, jen lehce přesahující 40 tun. Díky těmto vlastnostem i jeho relativně nízké ceně pak tanky T-72 dosáhly neobyčejného rozšíření.

Zkušenosti z provozu nicméně ukázaly i negativa těchto tanků. Jako zcela nevhodné se jeví především umístění munice, díky čemuž je tank T-72 poměrně zranitelný. Zranitelnost umocňuje i relativně slabé pancéřování. Velkou nevýhodou je také omezený vnitřní prostor, snižující komfort posádky. U původních verzí tanku T-72 vadila i nižší úroveň systému řízení palby atd.

Zejména po válce v Perském zálivu, během které bylo zničeno velké množství iráckých tanků T-72, byly tyto tanky odsuzovány, a předpokládalo se, že v brzké době zmizí z výzbroje většiny armád. Opak byl však pravdou. Tanky T-72 jsou sice některými armádami vyřazovány, avšak obvykle jsou v vzápětí prodávány armádám jiných států. I díky tomu tak tanky T-72 dodnes slouží v desítkách armád, a to v počtu tisíců kusů, takže i dnes představují zřejmě nejrozšířenější tank současnosti a nic nenaznačuje, že by se význam tanků T-72 ve světě měl nějak zásadně snižovat.

Samozřejmě, dnešní tanky T-72 jsou poněkud jiné než úvodní vzory. Obvykle jsou modernizovány, aby byly odstraněny chyby původní konstrukce. Tanky T-72 tak dostávají přídavné pancéřování, častým prvkem je modernizace systému řízení palby atd. Přesně tak vznikla i česká modernizace T-72M4 CZ.

České tanky T-72M4 CZ

Připomeňme, že česká modernizace byla – oproti některým jiným, obdobným modernizačním programům – poměrně radikální. Tato modernizace zahrnovala jak nové přídavné pancéřování vlastní výroby, tak i moderní systém řízení palby západní (italské) provenience. Významným krokem bylo i použití nové pohonné jednotky NPP-2000-1 (převodovka od Allison Transmission a motor od Perkins Engines Company Limited), kdy byla tvůrcem a integrátorem izraelská společnost Nimda Co. Ltd.

Česká modernizace T-72M4 CZ byla původně plánována pro mnohem větší počty kusů. V polovině 90. let česká armáda plánovala, že zmodernizuje až 353 sovětských tanků T-72, kdy do projektu mělo být investováno 19 miliard korun. Ministerstvo obrany tehdy pod tlakem nízkých výdajů na obranu však postupně počty modernizovaných tanků škrtalo – až byla nakonec objednána modernizace pouze 30 kusů tanků T-72 na verzi T-72M4 CZ (plus výroba dalších pěti modernizačních sad, které ale nebyly aplikovány a postupně byly rozebrány na náhradní díly). V důsledku toho však zásadně vzrostla jednotková cena této modernizace – cena 27 tanků T-72M4 CZ v základním provedení činila 4,463 miliardy Kč. Především tento faktor se pak stal důvodem určité nechuti jak části vojáků, resp. představitelů ministerstva obrany, tak i širší české veřejnosti vůči tankům T-72M4 CZ.

Tanky T-72M4CZ přitom z hlediska ryze technického můžeme považovat za vydařené. Některé modernizační kroky (použití italského systému řízení palby) sice z dnešního pohledu působí poněkud kontroverzně, i přesto lze tanky T-72 M4 CZ hodnotit vysoko. Tanky T-72M4 CZ jsou někdy označovány jako nejlepší modernizace tanku T-72. To je ovšem spíše jen bonmot. Existují i technicky lepší modernizace tanku T-72, např. polské tanky PT-16 a PT-17. Tyto modernizace jsou však natolik radikální, že byly neúměrně drahé, a proto ani nebyly realizovány. Pokud však budeme srovnávat české tanky T-72M4 CZ s dalšími, skutečně realizovanými modernizačními programy tanků T-72, pak českou modernizaci můžeme zařadit mezi ty nejpovedenější. I proto bychom tanky T-72M4 CZ neměly jen tak zahazovat.

Za vše hovoří také reálná služba tanků T-72M4 CZ. Vždyť tyto tanky slouží prakticky již čtvrt století. Za celou tu dobu u těchto tanků nedošlo k žádným větším problémům, haváriím atd. Jistě, šlo naštěstí jen o mírovou službu, kdy tanky T-72M4 CZ nebyly nasazeny v žádném ostrém bojovém konfliktu. Dnes je však funkčnost těchto tanků diskutabilní a plně funkční kusy tanků T-72M4 CZ by se daly spočítat na prstech jedné ruky.

Tanky T-72M4 CZ dnes

Tanky T-72M4 CZ v současné době prochází resp. by měly projít renovací. Poměrně dlouhá služba těchto tanků se totiž na jejich stavu samozřejmě podepsala. Proto byly tanky T-72M4 CZ v posledních letech často mimo provoz, provozuschopných jednotek pak bylo jen několik. Jelikož minulé vedení resortu obrany plánovalo akvizici nových tanků až kolem roku 2030 a do té doby měly sloužit právě modernizované tanky T-72 M4CZ, rozhodlo se realizovat program renovace tanků, a to státním podnikem VOP CZ Nový Jičín, patřícím do struktury ministerstva obrany.

Zde je nutno podotknout, že tento program není žádnou modernizací (ta by musela být mnohem rozsáhlejší, a tedy i dražší). Jde skutečně jen o renovaci, obnovení bojeschopnosti těchto tanků de facto v jejich modernizované podobě. I to je však složitý úkol, protože některé prvky z modernizačního setu se již nevyrábí. Zároveň by mělo být díky generální opravě dosaženo prodloužení životnosti těchto tanků, které by tak mohly sloužit i za hranicí roku 2030.

Dnes, po nástupu nového vedení resortu obrany, ale především díky brzkému příchodu tanků Leopard 2 do výzbroje české armády, je však všechno jinak. I proto se čím dál častěji objevují názory, že tento program by měl být zcela zrušen, a pozornost by se měla soustředit pouze na tanky Leopard 2. Co ale nyní s tanky T-72M4 CZ?

Foto: Leopard 2 A7 | KMW

Co nyní s tanky T-72M4 CZ

Předně je třeba si uvědomit, že tzv. jednotková životnost tanku (tj. životnost konkrétního daného tanku, nikoliv typu tanku) může být i celá desetiletí a není žádnou výjimkou, že i v relativně bohatých armádách slouží tanky, které jsou staré více než 50 let. Tato mimořádná životnost tanků je dána tím, že jejich konstrukce je postavená tak, aby snášela i velmi vysoké tlaky energie, a to jak plynoucí z úderů nepřátelských zbraní, tak i ze zpětného rázu vlastního kanonu. Proto jsou tanky tak mohutné, a jejich konstrukce jsou do jisté míry předimenzované. Platí to i v případě tanku T-72. A proto jsou české tanky T-72M4 CZ – za předpokladu dobré údržby a průběžné modernizace – schopny služby hluboko za rok 2030.

Jak již bylo v úvodu zmíněno, u tanků T-72M4 CZ v současnosti probíhá resp. by mělo probíhat jejich technické zhodnocení, který by mělo výrazně prodloužit jejich životnost, a díky kterému by tyto tanky mohly sloužit ještě řadu let. 

Ohledně technického zhodnocení tanků T-72M4 CZ jsme se zeptali Sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany (SVA MO) na následující:

V jaké fázi je technické zhodnocení tanků T-72M4 CZ (27 ks bojových tanků T-72M4 CZ, 3 ks velitelských tanků T-72 M4 CZ a 3 ks vyprošťovacích tanků VT-72M4 CZ) státním podnikem VOP CZ (kolik tanků již prošlo zhodnocením) a jde vše dle plánů?

Projekt Technického zhodnocení T-72M4 CZ je realizován v souladu s uzavřenou smlouvou. V současné době probíhá příprava technického/technologického řešení pro jednotlivé typy tanků.

Nejsou problémy s dodávkou některých náhradních dílů?

Zadavatel ani uživatel v této chvíli nemá informace o problémech s dodávkami náhradních dílů.

Kdy se předpokládá dokončení zhodnocení všech tanků T-72M4 CZ?

Technické zhodnocení všech tanků má být v souladu se smlouvou dokončeno do konce roku 2025.

Do programu renovace tanků T-72M4 CZ byly již investovány nemalé peníze – náklady na program se měly postupně vyšplhat na cca 1 miliardu korun. Část z těchto peněz přitom již byla spotřebována na rozjezd tohoto programu, na zajištění všech komponentů atd. Pokud by se tento program zrušil, došlo by k úspoře jen určité části z celkově vynaložené částky.

Státní podnik VOP CZ je podnik v lecčem problematický, a je pouze odstínem své někdejší velikosti. Je obvyklé, že jednotlivé státy takovýmto podnikům přednostně udělují státní zakázky, jen aby v nich udržely zaměstnanost, a především jejich odborníky (příklady z Velké Británie, Německa atd.).

Jaké jsou alternativy?

Pokud vezmeme v potaz výše zmíněné faktory, již dnes se rýsuje několik alternativ, jak dál pokračovat s tanky T-72M4 CZ a s programem jejich technického zhodnocení.

První možností je okamžité ukončení programu renovace tanků T-72M4 CZ a jejich následné vyřazení z výzbroje AČR. AČR by se tak plně soustředila na tanky Leopard 2. Tomuto řešení napomáhá i fakt, že AČR obdrží tanky Leopard 2 A4, které jsou určeny k výcviku tankistů. Tyto starší leopardy tak mohou snadno zajistit přechod na moderní verzi tanku Leopard 2 A7+, se kterou AČR do budoucna počítá. V takovém případě ovšem dojde k tomu, že peníze resp. část peněz vynaložená na program renovace typu T-72M4 CZ bude ztracena. Stejně tak by pravděpodobně přišly vniveč také zásoby náhradních dílů a munice pro tanky T-72. Zde je nutno podotknout, že náhradních dílů na tanky T-72 má armáda dost, není třeba je dovážet z Ruska, jak je někdy mylně uváděno. Problém týkající se nedostatku dílů se týkal modernizačních prvků, avšak tento problém byl údajně vyřešen.

Další možnou alternativou je ponechání tanků T-72M4 CZ ve výzbroji AČR, a to i po dodání tanků Leopard 2. Na první pohled něco takového není třeba, pokud bude mít AČR dostatek tanků Leopard – postupně celkem až 65 tanků (15 Leopard 2 A4 + až 50 nových Leopard 2 A7+). I tak však bude mít AČR tanků relativně málo. Bylo by sice chybné argumentovat někdejší ČSLA, disponující více než 4000 tanky, přesto lze podotknout, že i po přezbrojení bude české tankové vojsko patřit k těm menším, navíc všechny státy nyní svá vojska, včetně tankových, posilují. Nabízí se tedy varianta, že by tanky T-72M4 CZ mohly sloužit AČR  i nadále vedle tanků Leopard 2 ve smyslu posílení úderných schopností, zajištění palebné podpory a do jisté míry i coby záloha. Tankový prapor vyzbrojený tanky T-72M4 CZ by navíc byl vhodný pro začlenění do struktury Aktivních záloh, čímž by byl využit potenciál stávajících tankistů, kteří například časem z AČR odejdou, avšak budou se chtít dál angažovat v rámci Aktivních záloh. Je pak otázkou, jak dlouho by v takovém případě ještě mohly, resp. měly tanky T-72M4 CZ sloužit. Zřejmě by bylo logické tyto provozovat do doby, než bude spotřebována munice a náhradní díly, což by mohlo být třeba ještě dalších deset let. Toto řešení by vyžadovalo vyšší náklady, přesto by se z dlouhodobé perspektivy zřejmě vyplatilo.

Další možností, avšak málo pravděpodobnou, je pak uložení těchto tanků do rezervy (pro případ bezprostředního ohrožení ČR) s tím, že by se tanky nic nedělalo. I v takovémto případě by však zůstávala nutnost udržovat pro tyto tanky jejich technické zázemí a logistiku, což s sebou nese nemalé náklady. Především by však postupně docházelo k úpadku úrovně výcviku tankistů ovládající tyto tanky díky přechodu na tanky Leopard 2.

Jistým řešením by mohlo být vyřazení tanků T-72M4 CZ a jejich následné prodání bojující Ukrajině. Takovéto řešení by mělo svou racionalitu, vždyť Česká republika Ukrajině materiálně (zbraně, munice, armádní technika apod.) pomáhá již od samého začátku a patří k nejvýznamnějším podporovatelům této země. Ukrajině mimochodem již byly Českou republikou dodány nemodernizované tanky T-72 M a modernizované tanky T-72M4 CZ by pro Ukrajinu měly ještě větší efektivitu. Nemodernizovaných tanků T-72 (potažmo i obdobně nemodernizovaných tanků T-64) má v současné době Ukrajina relativně dostatek, a to jak díky dodávkám z ČR, tak z Polska atd. Ukrajinské armádě však chybí modernizované tanky. Tanky s vyšší odolností, s vyšší přesností palby – tedy tanky, jako jsou právě T-72M4 CZ. V tomto ohledu by pak stálo za to pokračovat v programu dosavadní renovace T-72M4 CZ.

Tanky T-72M4 CZ by se hypoteticky mohly prodat nějakému jinému státu než Ukrajině. Ve prospěch takového řešení hovoří i fakt, že je o tanky T-72 ve světě stále zájem. V případě českých tanků T-72M4 CZ by to bylo však poněkud složitější. Předně – Česká republika je coby stát EU ve zbrojním exportu omezena, nemůže tak tanky dodat např. nějakému represivnímu režimu. Samotné MO ČR by z legislativních důvodů tyto tanky prodat nemohlo. Možným řešením pak prodej tanků na principu vláda-vláda, je však méně pravděpodobné, že by se České republice podařilo takového zákazníka najít. Dalším možným řešením je spolupráce MO ČR s nějakým soukromým subjektem zabývajícím se zbrojní technikou, exportem tanků. I v takovémto případě by však nalezení nějakého zákazníka bylo velmi složité. Je také otázkou, zda by nějaký stát měl o naše tanky zájem, které jsou sice modernizované, ale jsou v současné době z velké části mimo provoz či nejsou plně funkční.

Určitou možností je tanky T-72M4 CZ rozdělit a ponechat si tak jen část resp. ty tanky, které již prošly/projdou renovací. Zbytek prodat, případně darovat. Toto zdánlivě kompromisní řešení má však jeden háček – onen jeden prapor, který v současné době tvoří tanky T-72M4 CZ, je nejmenší jednotkou, kterou má smysl provozovat. Bylo by mylné nechat si např. jen jednu rotu, protože následně by bylo velmi neekonomické pro ni provozovat technické zázemí atd.

Závěr

Jak vidno, teoretických možností je hned několik. Každá z nich má své výhody, ale i své nevýhody. Rozhodnutí o dalším osudu tanků T-72M4 CZ by tak mělo být výsledkem hlubší úvahy, a zejména velice pečlivé kalkulace. A to zvlášť dnes, kdy Evropa čelí válce, a kdy i AČR potřebuje co nejlépe umocnit svůj vojenský potenciál za snesitelnou cenu. Lze si proto jen přát, aby se ministerstvu obrany podařilo najít tu skutečně nejlepší, nejoptimálnější cestu.