V souvislosti s průběhem války na Ukrajině se čím dál častěji zmiňuje také Čína a potenciální válka v Asii, kdy možným spouštěčem ozbrojeného konfliktu může být snaha Číny o ovládnutí Tchaj-wanu. Jakkoliv je válka na Ukrajině pro naši bezpečnost akutnější, nelze spoléhat na to, že Čína od svého záměru ustoupí.

Ačkoliv se může zdát, že Ukrajina a Tchaj-wan nemají společného takřka nic, opak je pravdou. Obě země čelí sousednímu státu, který se vůči nim netají nepřátelstvím (rusko-ukrajinské vztahy vygradovaly ruskou invazí na Ukrajinu 24. února 2022). Rusko i Čína jsou členy Rady bezpečnosti OSN a disponují jadernými zbraněmi, což výrazně omezuje možnosti mezinárodního společenství. Ukrajina ani Tchaj-wan nejsou členy NATO, EU nebo jejich ekvivalentů, Tchaj-wan navíc není mezinárodně uznáván jako státní útvar. Dalším společným prvkem obou zemí je, že Ukrajina resp. Tchaj-wan mají k Rusku, resp. k Číně kulturně, ale i geograficky a ekonomicky blízko. Srovnání těchto dvou případů je tak nasnadě a stejně jako v případě již přes rok a půl trvající rusko-ukrajinské války nelze ve střednědobé až dlouhodobé budoucnosti vyloučit ani otevřený ozbrojený konflikt v případě Číny vůči Tchaj-wanu.

Čína totiž válku na Ukrajině nevnímá jako odstrašující příklad, ale spíše jako situaci, na které lze zkoumat západní uvažování a potenciální západní reakci v případě útoku na Tchaj-wan. Čína vidí ruské vojenské neúspěchy, ale také dopad ekonomických sankcí a diplomatické izolace a je schopna se z tohoto vývoje poučit. 

Válka o Tchaj-wan je pravděpodobná hned z několika důvodů. Prvním z nich je dlouhodobá čínská rétorika vůči Tchaj-wanu. Čína se netají možností použít vůči Tchaj-wanu sílu a otevřeně deklaruje, že se této možnosti nikdy nevzdá. Vládnoucí garnituru na Tchaj-wanu Čína nazývá „separatisty“, kteří směřují k vyhlášení nezávislosti, což je z čínského pohledu vážná hrozba územní celistvosti Čínské lidové republiky. 

V rámci Čínské lidové osvobozenecké armády také probíhá rozsáhlá modernizace, kdy podle plánu vedení má být čínská armáda v roce 2027 připravena k útoku na Tchaj-wan (neznamená to však, že v tomto roce zaútočí). Celková modernizace má pak skončit v roce 2035 a do roku 2049 má čínská lidová osvobozenecká armáda dosahovat světových kvalit. Lidová osvobozenecká armáda k této modernizaci využívá výrazný rozpočet, který podle nejnovějších, avšak neoficiálních, odhadů dosahuje až 700 miliard dolarů. Modernizace se navíc zaměřuje na schopnosti potřebné pro blokování amerických sil v regionu západního Pacifiku a potenciální útok na Tchaj-wan.

Čínská lidová osvobozenecká armáda také v Tchajwanském průlivu náležitě demonstruje svou sílu a od návštěvy Tchaj-wanu americkou poslankyní Sněmovny reprezentantů Spojených států Nancy Pelosiovou v srpnu minulého roku Čína prakticky nepřetržitě provádí nejrůznější vojenská cvičení v okolí ostrova. Cvičení kromě obligátních přeletů různých typů letounů zahrnují také zapojení raketových sil nebo nacvičování vyloďovací operace. Nedílnou součástí je i nasazení námořnictva včetně letadlových lodí a útočných výsadkových lodí. Čínská lidová osvobozenecká armáda případný útok na Tchaj-wan neplánuje v krátkodobé budoucnosti , a to zejména kvůli své vlastní nepřipravenosti. To se však, jak již bylo zmíněno, nemusí týkat střednědobé až dlouhodobé budoucnosti, kdy Čína může dosáhnout schopností potřebných pro invazi nebo může dojít k neočekávanému vývoji uvnitř komunistické strany. Právě druhý důvod může být poměrně nečekaným, avšak o to závažnějším spouštěčem možného útoku, který by posloužil jako sjednocující faktor v krizi nebo ukázka síly ze strany možného nového vedení strany. 

Častým argumentem, který v rámci diskuse o možném čínském útoku proti Tchaj-wanu zaznívá, je také ekonomická stránka a tvrzení, že Číně by se případný útok nevyplatil, ať již kvůli její roli v dodavatelském řetězci nebo důležitosti Tchaj-wanu z hlediska polovodičových technologií. Na tomto místě je však třeba uvést, že čínská ekonomika je se světovou ekonomikou provázaná výrazně více nežli ruská, a je tak velmi pravděpodobné, že případné ekonomické sankce vůči Číně by se dotkly nejen samotné země, ale právě také sankcionujících států. Podle nedávné studie Atlantic Council's GeoEconomics Center a Rhodium Group by v případě maximalistického scénáře sankcí vůči čínskému finančnímu sektoru mohly globální ztráty dosáhnout až 3 bilionů dolarů. Co se týče vývozu a dovozu by pak ztráty mohly být ve stovkách miliard dolarů a je tak otázkou, zda by vůbec některé státy k sankcím proti Číně v případě útoku na Tchaj-wan přistoupily. 

Válka o Tchaj-wan není nevyhnutelná, ale bohužel není ani nemožná. Čínské snahy o ovládnutí Tchaj-wanu přetrvávají, a ačkoliv se může zdát, že se jedná o ostrov 9000 km od Evropy, potenciální válka by významně ovlivnila i evropskou bezpečnost. Situaci v regionu tak nelze v žádném případě bagatelizovat a podléhat falešným iluzím.

Zdroj: Atlantic Council, Foreign Policy, IISS, IPDF