Podcenění izraelské i západní přípravy, demonstrace nedostatečných technologií nebo až nechtěná ukázka vlastní neschopnosti – tak analytici hodnotí nedávný íránský masový raketový útok na Izrael, který však nezasáhl žádné důležité cíle. Drtivou většinu z přibližně 300 sebevražedných dronů i balistických raket sestřelil Izrael a jeho partneři ještě nad íránským územím, část jedné z raket dopadla na území beduínů, kde těžce zranila sedmiletou holčičku. Írán se brání, že mířil jen na základnu, odkud Izraelci provedli útok na íránský cíl v Sýrii na začátku měsíce, a že větší škody, zejména pak proti civilním cílům, napáchat nechtěl ve snaze předejít eskalaci napětí v regionu. Írán však dosáhl přímého opaku a Jeruzalém již rozmýšlí svou odpověď na tento útok, navzdory snahám spojenců o mírnější postup.

Obavy z íránské odpovědi na předchozí izraelský zásah budovy, kterou Teherán v syrském Damašku nazýval konzulátem a kde po útoku patrně izraelského dronu zároveň zemřelo několik vysoce postavených členů jednotek Kuds zodpovědných za íránské operace v zahraničí, se podle očekávání nenaplnily. Jakkoli se islamistický režim prostřednictvím nedávného útoku na Izrael snažil o razantní demonstraci síly, poukázal spíše jen na vlastní nedostatky a neschopnost provést koordinovaný a efektivní útok.

Téměř okamžitě po startu íránských raket západní spojenci zareagovali a spustili obrannou misi. V operačním centru ve Washingtonu vše sledoval Joe Biden nezvykle přímo v místnosti i s izraelským velvyslancem, aktivovány byly všechny potřebné spojenecké linky. V Rudém moři byly aktivovány rakety torpédoborců USS Carney a USS Arleigh Burke, startovaly také americké stíhačky F-15 a z Kypru vzlétli Britové se svými Eurofightery. V této kombinaci se jim podařilo sestřelit nejméně polovinu z 300 vypálených íránských střel, o zbytek se postaral opět skvěle fungující izraelský systém protivzdušné obrany Iron Dome a další systémy PVO rozmístěné v regionu (Patriot a Arrow), zapojilo se i Jordánsko.

I přes velmi rychlou a efektivní výše zmíněnou reakci je podle některých expertů až s podivem, jak moc se Íránu jeho úder nevyvedl, kdy daný útok srovnávají s dosavadním působením ruské armády na Ukrajině využívající íránské sebevražedné drony Šahíd, nebo s aktivitami palestinských či libanonských teroristů z Hamásu resp. Hizballáhu fungujícími hlavně na základě otevřené íránské ekonomické i vojenské podpoře. Také jemenští povstalci využívají íránské technologie pro své útoky na lodě v oblasti Rudého moře. Všechny zmíněné subjekty totiž (v kombinaci s dalšími vlivy) byly v posledních měsících schopny západní spojence, a zejména Izrael, efektivně a poměrně účinně napadat stejnými prostředky, jaké využili Íránci v rámci nedávného neúspěšného útoku.

Výsledek zhruba tří set vypálených zbraní včetně balistických raket je totiž následující: lehce poničená vzdálená izraelská základna a jediná lidská oběť bojující o život (sedmiletá holčička z beduínské komunity obývající pouštní oblast, na kterou dopadla část íránské střely). V této souvislosti se pak objevily různé spekulace, že Írán pochybil záměrně, aby zjistil pozice izraelských a amerických protivzdušných kompletů včetně rozsahu jejich reakce. Vzhledem k mobilitě systémů protivzdušné obrany a jejich pokročilých technologií i celkové převahy západních partnerů Izraele v oblasti je však tato teorie nepravděpodobná. Teherán pak svůj neúspěch oficiálně kryje tvrzením o jeho snahách neeskalovat již tak vyhrocený blízkovýchodní konflikt, což nyní vzhledem k očekávané izraelské odpovědi opakují i západní spojenci, jakkoli byla jejich odpověď jednoznačná, rychlá a společně koordinovaná s Izraelci.

„Írán chtěl poškodit strategické schopnosti státu Izrael – to se nikdy předtím nestalo. Byli jsme připraveni na operaci Iron Shield (jak Izraelci nazývají obrannou akci proti íránským střelám, pozn. red.) – připravovali jsme se na to, že se Írán v praxi střetne s naší vzdušnou nadvládou,“ trval podle The Times of Israel na povaze zákeřnosti útoku izraelský náčelník generálního štábu izraelské armády Herzi Halevi. „Věděli jsme, co se chystá, a myslíme si, že stát Izrael je velmi silný a ví, jak se s něčím takovým vypořádat sám. S hrozbou tak početnou a vzdálenou jsme však vždy rádi, že jsou s námi Spojené státy,“ dodal Halevi.

Právě Spojené státy jsou jedním z těch, kteří Izrael odrazují od razantní odpovědi na íránský útok. „Nechceme být svědky další eskalace, ale samozřejmě přijmeme nezbytná opatření k ochraně našich sil v regionu," komentoval možnou izraelskou reakci podle agentury AP mluvčí Pentagonu Pat Ryder. „USA zůstanou v úzkém kontaktu s našimi izraelskými partnery, jako jsme to dělali po celý víkend. Znovu ale chci zopakovat, že neusilujeme o širší regionální konflikt," dodal Ryder.

Důraznou odpověď v podobě možného tvrdého izraelského zásahu nechtějí ani sami Íránci. „Jak jsme již oznámili, operace Poctivý slib (jak Íránci nazývají útok na Izrael, pozn. red.) byla úspěšně provedena s cílem potrestat agresora. Nyní pevně prohlašujeme, že sebemenší akce proti íránským zájmům se určitě setká s tvrdou, rozsáhlou a bolestivou reakcí proti všem jejím pachatelům,“ vyhrožoval podle CNN íránský prezident Ebráhím Raísí.

Válku v regionu tak, alespoň vzhledem k posledním prohlášením, nechce nikdo, zejména ne ekonomicky a vnitřně rozpadající se islámská íránská republika. Jak jsme však byli svědky naposledy v únoru 2022 – i předchozí proklamace o odmítání ozbrojeného střetu k němu nakonec mohou směřovat.

Zdroj: CNN, AP, The Times of Israel, Defense Magazine, NPR, France 24