Výbor pro obranu měl na své poslední schůzi bohatou agendu. Mimo jiné se zabýval aktuálním stavem a harmonogramem projektu výběrového řízení na BVP a Koncepcí výstavby AČR v důsledku nedosažení cíle 2% HDP na obranu v roce 2025.  Oslovili jsme opět všechny členy výboru podle zastoupení politických stran (těch je v tomto případě 8) a položili jsme jim dvě otázky.  Ještě je potřeba doplnit, že výbor jednal v nekompletním, ale usnášeníschopném stavu. V okamžiku vydání tohoto materiálu jsme obdrželi 3 reakce. Zde jsou:

Foto: Výbor pro obranu měl na své poslední schůzi bohatou agendu. Mimo jiné se zabýval aktuálním stavem a harmonogramem projektu výběrového řízení na BVP a Koncepcí výstavby AČR v důsledku nedosažení cíle 2% HDP na obranu v roce 2025.  | archiv autora

1. Výbor pro obranu na své 39. schůzi obdržel informace Ministerstva obrany o aktuálním stavu a harmonogramu projektu BVP. Co si myslíte o průběhu tohoto výběrového řízení a jak je hodnotíte?

Jana Černochová (ODS), předsedkyně Výboru pro obranu
Ukazuje se, že ministerstvo obrany, bohužel i samotný ministr, byli opět přehnaně optimističtí. Výsledkem je, že se co půl roku odsouvají termíny podpisu smlouvy a dále pak mnoho pozdvižených obočí, nejenom mezi poslanci, ale i mezi potenciálními dodavateli i zástupci našeho obranného průmyslu, kteří by měli být subdodavateli vítěze tendru. Obávám se, že tímto liknavým přístupem se nestihne rozhodnout do voleb, které nás už příští rok čekají, což bude znamenat další zdržení v době, která bude ekonomicky velice napjatá a především nejistá.

Jan Bartošek (KDU-ČSL)
Jsem rád, že nám Ministerstvo obrany tyto informace poskytlo. Jedná se o klíčovou zakázku a do jisté míry symbolizuje modernizaci a rozvoj naší armády. Zakázka se bohužel protahuje a to u nákupu takové velikosti určitě není dobře, jelikož se tím ocitáme v relativně velké nejistotě a celý systém naší obrany si nejistotu nemůže dovolit. Právě z tohoto důvodu se chtěl výbor pro obranu seznámit s harmonogramem tohoto tendru a vést o něm debatu se zástupci ministerstva. I s ohledem na blížící se parlamentní volby se zmiňovaná zakázka může ocitnout ve velkém ohrožení a bohužel celému nákupu neprospívá ani aktuální situace s koronavirem. Ministerstvo obrany v tuto dobu musí o to víc napnout síly a dovézt nákup bojových vozů pěchoty do zdárného konce a to i s přihlédnutím na to, že podle této zakázky bude aktuální vláda za nedlouho skládat své účty. Předložený materiál uvádí, že není vypracovaný scénář pro případ, že smlouva podepsaná nebude, proto se o tuto zakázku s kolegy z výboru budu zajímat i nadále a budu vyžadovat další informace o tom v jakém stavu se tento klíčový obchod nachází.

Foto: Výbor pro obranu na své 39. schůzi obdržel informace Ministerstva obrany o aktuálním stavu a harmonogramu projektu BVP. | archiv CZ Defence

Josef Bělica (ANO)
Jedná se o zcela zásadní výběrové řízení. Informace o jeho průběhu byla dostatečná, já za sebe pevně věřím, že celý projekt dopadne dobře a nová PBVP dorazí našim vojákům co nejdříve.

2. Výbor také projednával změny Koncepce výstavby armády (KVAČR) s ohledem na nedosažení cíle 2% HDP na obranu v roce 2025. Hrozí snížení rozpočtu. Jak se tento moment projeví na funkčnosti armády?

Jana Černochová (ODS), předsedkyně Výboru pro obranu
Výbor neprojednával změny KVAČRu. Výbor vyzval ministerstvo, aby se zabývalo úpravou koncepčních a strategických materiálů, pokud bude patrné, že bychom nedosáhli 2 % HDP výdajů na obranu, respektive bychom jich dlouhodobě dosáhnout nemohli. Snížení rozpočtu by bylo velice špatnou zprávou, dlouhodobé snížení růstu rozpočtu by pro armádu bylo naprostou katastrofou, protože by vedlo ke škrtnutí stovek až více jak tisíce projektů ze všech oblastí. Týkalo by se to nejenom významných investičních projektů, ale i oprav nemovité infrastruktury, obnovy jednotlivých systémů, nákupů munice a tak dále.

Jan Bartošek (KDU-ČSL)
Rozpočet pro obranu je vždy velké a důležité téma a letos je to opět zásadní zkouška naší zodpovědnosti. Posilování obrany a bezpečnosti je jeden ze základních úkolů státu vůči lidem a tak na tvorbu rozpočtu musíme nahlížet. Obranu budujeme pro sebe, stejně tak se pro sebe snažíme zajistit větší míru bezpečí. Rozpočtová kapitola Ministerstva obrany nejsou prostředky na nákup drahých hraček pro naše vojáky ale jedná se o prostředky vynakládané na zajištění suverenity a bezpečí našeho státu. Po přistoupení k NATO se o bezpečnost dělíme s našimi partnery a Česká republika tímto přistoupením řekla, že přidá ruku k dílu a přispěje tak k zajištění bezpečnosti v našem prostoru. Tato pomocná ruka znamená, že vezmeme 2% našeho HDP, vybudujeme odpovídající kapacity a přispějeme tak k systému kolektivní obrany. Právě s NATO máme "dohodu" do kdy se nám povede zmiňované 2% HDP na obranu vynaložit a tento plán je rozvržený na několik let. Aktuálně škrtat v rozpočtu může mít nepříjemné důsledky v dlouhodobém plánování a některé kroky mohou být nevratné. Uzavírání armádních zakázek je složitý proces a odkládat je není leckdy možné, tím spíš jestliže jsou v pokročilé fázy a jestli na ně armáda čeká. V dnešní nelehké době může být armáda možnost a nikoli přítěž pro rozpočet České republiky. Dlouhodobě se volá po větším zapojení domácího obranného průmyslu a miliardy vynaložené do armádní techniky tak mohou být i podporou pro české firmy a obratem se tak mohou vracet zpět do rozpočtu. O celkový rozpočet se na půdě poslanecké sněmovny svede tuhý boj a je smutné, že aktuální vláda se opírá o hlasy těch, kteří mají na základní otázku bezpečnosti odlišný názor a bude tak třeba hlasy opozice aby vláda splnila své závazky.

Josef Bělica (ANO)
Můj pohled na věc je veskrze praktický. Já si myslím, že zaklínání se okolo magické hodnoty 2% HDP, je velmi tenký led. Víte, v současné době je velmi těžké predikovat vývoj HDP a tudíž i 2% z něj na armádu. Pro mne je zcela zásadní stabilita armádního rozpočtu, jeho predikovatelnost a tudíž absolutní hodnota, tedy částka na armádu vynaložená! Je velmi důležité, aby i při případném poklesu HDP částka na Armádu neklesla.