Ve Vojenské policii (VP) došlo ke zklidnění situace a narovnání mezilidských vztahů. Tak hodnotí klima uvnitř VP její náčelník brigádní generál Jiří Roček, který byl jmenován do své funkce 1. března letošního roku. Jako první muž VP si generál Roček vytyčil jasné cíle, a to pokračovat v nastaveném trendu s důrazem na podporu Ozbrojených sil ČR jak u nás, tak v zahraničních operacích. Dále je jeho prioritou pokračovat v obnově techniky, zbraní a materiálu. Hlavní prioritou je však zintenzivnění výcviku a nábor nového personálu. O aktuální situaci, o nákupech, zahraničních misích vojenských policistů a dalších důležitých věcech jsme si v rámci našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY popovídali právě s generálem Jiřím Ročkem.

Video: Rozhovor s náčelníkem Vojenské policie brigádním generálem Jiřím Ročkem  / CZ DEFENCE

Zejména uklidnění situace ve Vojenské policii bylo podle náčelníka VP Jiřího Ročka nesnadné, hlavně kvůli sérii negativních článků kritizujících její práci. „Za tři čtvrtě roku jsem si udělal analýzu, prošel jsem si celou problematiku a myslím si, že je tu spoustu šikovných lidí, za kterými stojím a stát budu. Samozřejmě je mnoho jiných věcí, které musíme ještě dopilovat. Snažíme se o to v rámci revize Koncepce výstavby Vojenské policie,“ říká generál Roček, který v rámci nové agendy VP navázal na práci generála Murčeka, a to zejména v oblasti obměny techniky a materiálu. Důležitým úkolem je již zmiňovaná revize Koncepce výstavby Vojenské policie, která navazuje na Koncepci výstavby Armády České republiky do roku 2035. „Když se podíváme na změnu bezpečnostního prostředí, například konflikt na Ukrajině a v Izraeli – tak i my musíme reagovat,“ říká náčelník Vojenské policie.

V letošním roce byly také vládou přijaty dva klíčové dokumenty, a to obranná a bezpečnostní strategie ČR, ve kterých je mimo jiné také mnoho úkolů, které musejí být zapracovány právě do další výstavby VP. „Největší nárůst, který vnímáme už od minulého roku, se týká činnosti kolem přesunů zahraničních armád přes území ČR, což asi vnímá i civilní obyvatelstvo. Je to díky vytvoření mnohonárodní brigády na Slovensku,“ vysvětluje generál Roček, který dodává: „Počítáme s tím, že budeme muset zajistit nejenom přesuny přes území ČR, ale bude na nás, ve spolupráci s armádou, také zabezpečení různých míst – například pro odpočinek.“

Mezi úkoly vyplývající ze zahraniční spolupráce patří také nasazení vojenských policistů v Kosovu v rámci operace Joint Enterprise, kde čeští příslušníci VP monitorují situaci a např. zajišťují schopnost zvládání davu (Crowd Riot Control), ale i schopnosti v oblasti dopravně pořádkové služby.  Podle gen. Ročka naši vojenští policisté odvádějí výbornou práci, dokázali se adaptovat na místní prostředí a ve spolupráci s italskými Carabiniery plní zadané úkoly. „Jednotka je na místě v síle do třiceti osob s tím, že jedna část plní úkoly ve prospěch italských Carabinierů a dva příslušníci plní úkoly ve prospěch mezinárodní jednotky Vojenské policie. Jde o oblast dopravně pořádkovou a jeden příslušník se dvěma psy zajišťuje speciální činnosti zaměřené na drogy a výbušniny. I ze zahraničních médií máme velmi dobré ohlasy na činnost obou jednotek Vojenské policie,“ říká generál.

Zahraniční mise je vždycky vrchol práce vojáka i vojenského policisty. Vojenských policistů mimo území České republiky je v současnosti šest desítek, a to s různým určením: „Je to na podporu české armády v rámci uskupení – ať už je to Litva, Lotyšsko, Slovensko a zmiňované Kosovo. A částečně se to týká Ukrajiny, konkrétně jde o práci v rámci činnosti v ICC (International Criminal Court – Mezinárodní trestní tribunál, pozn. redakce) a ochrany ambasadora.“ Zajímalo nás, co konkrétně je předmětem práce příslušníků VP na Ukrajině. „Vzhledem k tomu, že tyto informace jsou v utajeném režimu, těžko se o nich hovoří. Nicméně stále je to v duchu mandátu, který máme. To znamená, naši lidé jsou zde jako podpora vyšetřování válečných zločinů,“ říká generál Roček.

O výcviku našich vojáků v rámci různých mezinárodních cvičení či jejich působení v mnohonárodních uskupeních se poměrně detailně ví. Zeptali jsme se, zdali cvičení na mezinárodní úrovni probíhají také u vojenských policistů. „Česká Vojenská policie je v projektu Mnohonárodního praporu Vojenské policie. Na Libavé nedávno proběhlo cvičení SHARP LYNX 2023 za účasti Polska, Chorvatska a Slovenska s tím, že partnerem se stala Gruzie a součástí cvičení bylo i Maďarsko.“ České Vojenské policii, která byla předsednickou zemí celého projektu, se tak podařilo zorganizovat cvičení, kterého se zúčastnilo přes tři sta příslušníků ze šesti států. „Myslím si, že výsledky cvičení nám ukázaly, že jsme schopni pracovat v mezinárodním prostředí. Právě toto cvičení nám ukázalo, že jsme byli vysoce hodnoceni i zahraničními partnery,“ říká generál Roček.

Náčelník Vojenské policie v rozhovoru dále připomněl legislativní úpravy, které Vojenská policie ke své práci potřebuje. „Malá novela, která už je schválená, řeší nedostatek v zákoně o Vojenské policii, tím je působnost na ozbrojené síly jiného státu při průjezdu nebo pobytu na území ČR. Tu již máme. Pokud jde o tzv. velkou novelu, tak ta je nyní v procesu připomínkování,“ vysvětluje gen. Roček a doplňuje, že připomínky se budou nejvíce týkat upřesnění reakcí v rámci současné bezpečnostní situace. „Tou nejdůležitější je použití dronů nebo bezpilotních prostředků, a samozřejmě jde také o reakce na ně. Tím se rozumí zničení, převzetí a tak dále. To je základní věc, která nám v zákoně chybí,“ prozrazuje náčelník Vojenské policie.

Kompetence vojenských policistů se však zásadně nezmění. K dosažení nových schopností a činností VP je potřeba revidovat již zmíněnou Koncepci výstavby Vojenské policie. V rámci této revize pak zástupci VP počítají s rozvojem dvou pohotovostních oddělení. „Jedno je ve Staré Boleslavi, druhé je dislokované v Prostějově. Počítáme s velkým rozvojem těchto dvou pohotovostních oddělení, která budou sloužit k podpoře Armády České republiky, ale samozřejmě také k podpoře vyčleněných jednotek ve prospěch Aliance. S tím souvisí samozřejmě nejenom rozšíření nemovité infrastruktury, ale i nákup techniky, materiálu a tak dále. To znamená, jak bude armáda navyšovat počet vojáků na 30 000, tak souběžně s tím také Vojenská policie počítá s navýšením profesionálních vojáků, i těch v aktivní záloze. V rámci Vojenské policie využíváme všechny možné dostupné prostředky náboru, a to jak sociální sítě, tak nově zavedené virtuální náborové středisko. Jeho součástí jsou také informace o Vojenské policii a odkazy na veškerou naši činnost,“ vysvětluje generál Roček.

Pro vojenské policisty není důležitá jen otázka nových schopností a činností, ale také otázka nových technologií. „Technologie, nově vyvíjené systémy, technické prostředky a technickou podporu –⁠ to vše pro naši činnost potřebujeme,“ říká náčelník Vojenské policie, podle kterého je však klíčovým parametrem úspěšného fungování Vojenské policie hlavně personální otázka. „To je největší úkol a priorita. Klíčová je personální naplněnost Vojenské policie a byť jsme na pomyslných devadesáti procentech naplněnosti, lidé odcházejí, populace nám stárne a je potřeba průběžně obměňovat personál a doplňovat jej. Moje hlavní priorita vždycky byla jasná – lidé a personální zdroje, protože bez nich se neobejdeme,“ říká náčelník Vojenské policie brigádní generál Jiří Roček. Pokud se chcete dozvědět více, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE