Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad generála Josefa Churavého je vojenské zařízení se speciální vojensko-odbornou činností, především v oblastech geografického zabezpečení, hydrometeorologického zabezpečení, v oblasti globálních navigačních a satelitních systémů, logistického zásobování geografickými produkty resortu ministerstva obrany a v neposlední řadě s vlastním výcvikem a přípravou v oblasti působnosti geografické i hydrometeorologické služby AČR. Geografické zabezpečení zahrnuje celou řadu činností, včetně sběru dat, aktualizaci databází či aktualizací stávajících digitálních mapových prostředků a jejich distribuci. A to nejen z prostředí České republiky, ale i ze zahraničí. Úřad zahrnuje také správu geodatabází a jejich aktualizaci. Společně se strategickým partnerem, kterým je Český úřad zeměměřický a katastrální, se Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad podílí na leteckém měřickém snímkování území ČR. V oblasti hydrometeorologického zabezpečení úřad provádí sběr všech dat a informací z meteorologických senzorů a čidel a následně zajišťuje tvorbu meteorologických zpráv pro své uživatele, mezi které patří např. Vzdušné síly Armády ČR. O výše zmíněných činnostech a schopnostech jsme se v dalším dílu našeho pořadu CZ DIALOGY bavili s ředitelem Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu plukovníkem Vladimírem Répalem. 

Video: Rozhovor s ředitelem Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu plk. Vladimírem Répalem / CZ DEFENCE

Žijeme v éře digitalizace a různých aplikací, proto nás zajímalo, zda jsou v armádě ještě potřeba klasické papírové mapy. Plukovník Répal má v tomto jasno: „Osobně se domnívám, že voják bude vždycky potřebovat analogovou mapu. To znamená, že se vždycky budeme snažit o to, abychom udrželi v rámci našeho úřadu schopnost produkovat analogové mapy. A to buď mapy na papíru, nebo na látce, což si v současné době oblíbily především speciální síly. Nicméně úřad se v 21. století plném technologií neobejde bez toho, aby digitalizoval a vytvářel digitální geografické produkty,“ říká plk. Répal.

V rámci digitalizace si pak úřad musí zachovat schopnosti dostatečné kapacity a informační převahy pro přenos velkoobjemových formátů datových sad, a to v době poměrně intenzivního elektromagnetického boje. V NATO pak probíhá široká diskuse o zavedení funkčního systému standardizace a jednotnosti geografických mapových podkladů. „To znamená, aby podkladové materiály obsahovaly velmi podobné informace tam, kde to pochopitelně lze, třeba na cvičení, kde se používají zbraňové systémy či zařízení, které disponují jistou schopností navádět či používat digitální mapové podklady,“ říká ředitel Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu. 

Úřad poskytuje mapové podklady jak ve formě offline dat, tak i aktuálních digitálních mapových sad, které jsou online a jsou provozovány webovými službami. To je podle plukovníka Répala obrovská výhoda, protože služby nejsou tak náročné na kapacitu a zároveň jejich správa, údržba a aktualizace není závislá na uživateli, ale především na správci a provozovateli těchto webových služeb. 

Dnes se díky novým technologiím změnily také parametry geografického zaměření pro získávání podkladů za účelem tvorby map. Podle plk. Répala je změna především ve schopnosti pořizovat letecké měřické snímky. „Do roku 1989 byla pouze armáda, která mohla disponovat letouny, které byly schopny provádět letecké snímkování. To se od roku 1990 změnilo. Dneska je to děláno na komerční bázi,“ vysvětluje Répal a dodává, že k úplnému nalétnutí ČR dochází jednou za dva roky. Letecké měřické snímkování je podstatné pro tvorbu či aktualizaci digitálních modelů území, které jsou hlavním zdrojem pro tvorbu vojenských map.

Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad sbírá detailní informace nejen z České republiky, ale díky tomu, že má mnoho dvoustranných smluv s obchodními a aliančními partnery, má k dispozici také rozsáhlou databázi z celého světa. „Jsme součástí spousty pracovních skupin, které se zabývají přípravou, tvorbou a realizací nejrůznějších projektů. Ta nejvýznamnější z nich je projekt MGCP neboli Multinational Geospatial Co-oproduction Program. Jde o program, kde si vyměňujeme tvorbu s jinými státy, a tím pádem získáváme detailní informace o prostorech v rámci celého světa v oblasti vojenské geografie. V oblasti vojenské hydrometeorologie je tento proces automatický, protože náš stát je součástí světové meteorologické organizace a šíření dat a informací v mírových podmínkách je naprosto snadné,“ říká v rozhovoru plukovník Répal.

V rozhovoru jsme se dále dozvěděli, že AČR běžné civilní aplikace nepoužívá, má své vlastní. „Máme de facto vlastní portály, GEO Portal a METEO Portal, který zahrnuje geografická i hydrometeorologická data, informace, produkty a webové služby obou našich oblastí. Například naše webová služba Mapy AČR je naprosto dokonalým analogem Google Maps nebo map na Seznamu,“ prozrazuje ředitel Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu. 

Novinkou v mapách a předpovědích počasí jsou pak informace pro provoz vzdušných bezpilotních prostředků. „Především se jedná o zmapované informace z registrů výškových objektů. To znamená, že vojenské letecké mapy, které lze použít i pro zabezpečení dronů obsahují data, která zahrnují informace o veškerých objektech na letištích, o výškových objektech, o distribuční síti elektrické energie, o komunikačních sítích a podobně,“ říká plukovník Répal.

Pro předpověď počasí je stále základem tzv. numerický model, kdy se tyto modely dříve používaly s nižším rozlišením ať už časovým, tak i distančním. „Dneska modely na omezené oblasti, třeba jako Aladin, mají úsek mezi dvěma uzlovými body řádově ve stovkách metrů či kilometrů. To znamená, že ta předpověď je velice přesná i na modelovou ortografii. Jediný problém je, že numerické modely na omezené oblasti jsou řízeny globálními modely a pakliže se stane u globálního modelu, že je to jev podsíťového měřítka (jev menší, než je rozlišení numerického modelu), tak ten numerický model to pochopitelně není schopen zaznamenat. Což se může stát v případě lokálních bouřek nebo bleskových povodní,“ říká plk. Répal. 

Zajímalo nás, zda vojenský meteorolog dostává od svých uživatelů nějakou zpětnou vazbu, hlavně v případě, že mu předpověď nevyjde. S tím má plk. Répal osobní zkušenost: „Na letišti v Pardubicích jsem dostával zpětnou vazbu po každém létání, a pochopitelně ne vždycky byla zpětná vazba naprosto výborná, a občas se to neobešlo bez úsměvných komentářů. Nicméně vzpomínám na tu dobu velmi rád a domnívám se, že dnes ta zpětná vazba už není tak živá,“ usmívá se plukovník. 

Kromě Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu mají své vlastní meteorology také například chemici či dělostřelci. Ti však přišli právě z Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu, kam se pak mnozí zase vracejí. „My s nimi spolupracujeme nejenom na bázi pravidelného školení nebo pravidelných kurzů, ale i na té úrovni, že nám tito meteorologové chodí vypomáhat na oddělení leteckých meteorologií v rámci leteckých základen či správy letišť vzdušných sil tak, aby si nejenom udržovali svoji odbornost, svoji odbornou způsobilost k výkonu leteckého meteorologa-synoptika, ale zároveň, aby zůstávali v kontaktu s Vojenským geografickým a meteorologickým úřadem,“ říká plk. Répal.

Nicméně i pro tyto útvary úřad své specializované služby poskytuje. „Mají vlastní zpravodajství chemických zpráv o rozšíření a disperzích otravných nebo chemických látek. Jsou školeni v podmínkách chemické, biologické a radiační ochrany. Ovšem meteorologie je všude stejná. Dělostřelci zase naopak oproti chemikům pravidelně měří vertikální profil atmosféry. To znamená, že mají vlastní soupravy radiosondážního měření a pravidelně měří, aby zabezpečili v rámci hydrometeorologického zabezpečení kvalitu a podporu dělostřelecké palby,“ říká ředitel Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu plukovník Vladimír Répal.

V rámci rozhovoru jsme dále probírali výbavu vojenského meteorologa, jak moc exaktní vědou meteorologie je či jak probíhá spolupráce vojenské meteorologie s ČHMÚ. Pro kompletní rozhovor s plk. Répalem si pusťte video v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE