Plnění úkolů zpravodajského štábu náčelníka Generálního štábu AČR a řízení rozvoje a dosahování schopností v oblasti zpravodajského zabezpečení armády je úkolem Sekce zpravodajského zabezpečení Armády České republiky Ministerstva obrany. Jejím ředitelem je brigádní generál Roman Hyťha. Mezi jeho úkoly patří komplexní využití a rozvoj v oblasti zpravodajství, průzkumu, elektronického boje, geografického zabezpečení a hydrometeorologického zabezpečení, včetně tvorby požadovaných strategických zpravodajských produktů. Generál Hyťha je také v rámci resortu obrany odborným garantem odpovědným za rozvoj bezpilotních systémů a je gestorem v oblasti globálních navigačních satelitních systémů. Pana generála jsme v rámci dalšího dílu našeho pořadu CZ DIALOGY požádali o rozhovor.

Video: Rozhovor s ředitelem Sekce zpravodajského zabezpečení AČR Ministerstva obrany brig. gen. Romanem Hyťhou / CZ DEFENCE

Odborné předpoklady a zkušenosti generál Hyťha sbíral nejen na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově, kde vystudoval obor Velitel průzkumných jednotek, ale své zkušenosti čerpal také v mnoha mezinárodních kurzech, např. v Německu a Belgii. Tyto kurzy byly zaměřené zejména na plánování speciálních operací a zpravodajskou podporu těmto operacím. V roce 2015 se v roli odborného experta účastnil hodnocení nově zaváděného kurzu NATO zaměřeného na analýzu lidských sítí pro podporu Targetingu. Důležité pro něj bylo také působení u 601. skupiny speciálních sil AČR.

Činnost sekce zpravodajského zabezpečení armády je napojena na ostatní složky armády, zejména pak na Velitelství teritoriálních sil nebo Vojenské zpravodajství. „My ze strategické úrovně dohlížíme a plynule na denní bázi s našimi odborně podřízenými jednotkami komunikujeme. A co se týká Vojenského zpravodajství, tam je velice těsná spolupráce, oni se s námi ruku v ruce podílejí na brífování hlavních funkcionářů Armády ČR. Tvoříme spolu zpravodajské informace a výstupy. Spolupracujeme také na denní bázi,“ říká generál Hyťha, který zároveň dodává, že přístupem zpravodajského týmu je neustálá aktivita. „Snažíme se být proaktivní. Jednou z funkcionalit, kterou máme, je varování před určitými událostmi, ke kterým ve světě může dojít a které budou mít vliv na bezpečnost ČR, Evropské unie a NATO jako aliančních partnerů,“ doplňuje ředitel Sekce zpravodajského zabezpečení AČR Ministerstva obrany.

Právě naplňování zpravodajské funkce určuje i způsob práce, kdy se nejedná pouze o informace, které si sekce sama obstarává svou činností, ale jde také o informace, které obdrží od ostatních kooperujících subjektů. „My se koukáme trošku víc přes hranice ve spolupráci jak s Vojenským zpravodajstvím, tak s aliančními partnery a zpravodajským štábem v rámci Aliance. Nějaké zpravodajské informace tak dostáváme a pak máme svojí vlastní analytickou schopnost, takže informace nejenom pasivně přijímáme a reportujeme dále, ale posuzujeme je v rámci našeho kontextu a těch věcí, které vidíme. A samozřejmě je v dnešní době nedílnou součástí zpravodajství z otevřených zdrojů,“ říká v rozhovoru generál Hyťha.

Jak již bylo zmíněno, zpravodajci se „dívají“ i za hranice s tím, že se zaměřují na sledování vojenských priorit. V historii se jednalo například o oblasti jako Afghánistán nebo Mali. Právě zpravodajská činnost v Afghánistánu dopředu indikovala pozdější události, což jsou zkušenosti, které pak usměrňují zpravodajskou činnost. „Ve světě je zapotřebí identifikovat, jestli dané události mají nebo nemají přímý vliv na bezpečnost ČR, EU, NATO,“ říká brigádní generál Roman Hyťha.

Zdrojem takových zkušeností je i aktuální situace na Ukrajině, respektive válečná činnost Ruska. „Pravdou je, že Rusko nás svým způsobem stále do určité míry překvapuje. Je to dané tím, že sledujeme indikátory některých věcí, ke kterým dochází, dáváme je do souvislostí a snažíme se určit, co se děje. A u Ruska musím přiznat, že jsme byli několikrát překvapení tím, do čeho nakonec šlo. My jsme třeba na základě určitých indikátorů věděli, že dojde k invazi na Ukrajinu v nějakém předstihu. Dá se říct, že z vojenského úhlu pohledu jsme byli víc a víc přesvědčeni o tom, že situace není dobrá a invaze nastane,“ vzpomíná generál Hyťha s tím, že tomu člověk se svým „západním pohledem“ na věc nechtěl do poslední chvíle uvěřit.

V rámci rozhovoru jsme se také dotkli páchaných zvěrstev během válečného konfliktu na Ukrajině, například v obci Buča, kdy generál Hyťha sdělil, že „toto už je úplně mimo naše chápání.“ Připomněli jsme si také situaci kolem Charkova. „Rusko je schopné jít do něčeho, kde my hodnotíme, že na to prostě nemá dostatek sil a prostředků. To je ten práh citlivosti vůči vlastnímu životu. U nich je úplně někde jinde, než si dokážeme představit. To je pro nás nebezpečné, protože naše „západní oči“ nám říkají, že do toho nepůjdou, ale oni do toho prostě jdou,“ srovnává generál Hyťha význam ceny lidského života na Západě a na Východě. 

V dnešní době stále častějších hybridních hrozeb a kyberútoků je pro zpravodajskou práci důležitý efektivní způsob vyhodnocování informací, proto nás zajímalo, jak sekce v tomto případě postupuje. „My jako zpravodajci pracujeme s určitou mírou pravděpodobnosti. Já neříkám, že přijdu domů v pět. Říkám, že s největší pravděpodobností přijdu domů v pět,“ vysvětluje generál Hyťha s tím, že vždycky se počítá s nějakou mírou neznámé. V rámci většiny získaných informací se také nepracuje pouze s konkrétními fakty, ale s určitými předpoklady. Ty se utvářejí na základě zkušeností, doktrinálních postupů a dalších věcí. „Fakta samozřejmě přináší zejména naše průzkumné senzory, které máme. Informace si ověřujeme, snažíme se je potvrzovat nebo vyvracet, a na základě toho se pak staví zpravodajská informace. Na základě toho pak můžeme říct, co se pravděpodobně děje,“ dodává ředitel Sekce zpravodajského zabezpečení AČR Ministerstva obrany.

Stejně jako v jiných oborech, také do prostředí zpravodajských informací vstupuje umělá inteligence. Její použití se ukazuje jako klíčové zejména při vyhodnocování množství informací, které zpravodajci získávají. Podle Romana Hyťhy je však vše ještě na začátku. „Otevíráme některým věcem dveře. Je to pro nás zajímavé a v rámci některých softwarových řešení, které máme pro analýzu, jsou už teď k dispozici základní prvky věcí, které by mohly naznačovat, že se jedná o umělou inteligenci. Do budoucna půjdeme tímto směrem. Už zkoušíme i ChatGPT,“ přibližuje generál Hyťha. Efektivita využití takovýchto systémů se v současnosti projevuje hlavně v získávání informací například o teritoriích, která nejsou primárně ve zpravodajském zájmu. „Než vždy povolávat na rychlou zpravodajskou informaci nějakého experta a dělat hluboké analýzy, tak už reálně využíváme prvky umělé inteligence,“ vysvětluje Roman Hyťha.

V úvodu jsme zmínili, že mezi kompetence generála Hyťhy patří také rozvoj bezpilotních systémů. V nedávné době o využití dronů v rámci AČR jednal v uzavřeném režimu také Výbor pro obranu PSP ČR. „Zastavím se u toho uzavření výboru. Tady bych chtěl říct, že se do budoucna budeme snažit víc a víc informací chránit a pobízí nás k tomu různé naše firmy, které nás zajímavým způsobem „stošestkují“. Normální člověk už musí sám identifikovat, že to je za hranou normálních dotazů,“ vysvětluje generál.

Pokud jde o celkovou strategii, bez ohledu na rok starý záměr rozvoje bezpilotních prostředků, v Armádě ČR je dnes určujícím faktorem aktuální situace na Ukrajině. Rozvoj bezpilotních prostředků nabral takovou rychlost, že všechny původní analýzy procházejí průběžnou revizí. Využití bezpilotních prostředků určují také finanční rámce, které si může armáda v současnosti dovolit. Z těchto důvodů se pak armáda rozhodla svůj pohled na využití dronů změnit. „Jiný směr v mém pojetí znamená to, že využijeme menší prostředky a navýšíme jejich počet. A zkusíme tyto prostředky dostat řekněme do běžných manévrových jednotek, aby se staly jejich normální součástí života,“ upřesňuje generál Hyťha, podle kterého budou mít vojáci k dispozici menší dron, se kterým se podívají za nějakou překážku, která stojí před nimi, což zvyšuje celkové situační povědomí dané jednotky.

Podobným procesem prochází také ochrana jednotek před útokem vzdušných bezpilotních prostředků. „Armáda České republiky je chráněná do určité míry, a ta není z našeho pohledu dostatečná. Musíme najít finanční zdroje a další priority. Samozřejmě nespíme a moc dobře vidíme, co se děje ve válce Rusko-Ukrajina,“ dodává ředitel Sekce zpravodajského zabezpečení AČR MO brigádní generál Roman Hyťha.

Pokud se chcete dozvědět více informací o práci zpravodajců, o vyčkávají munici nebo o tom, jak to dopadne s původně plánovanými bezpilotními prostředky střední kategorie pro naši armádu, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE