Na včerejším Velitelském shromáždění náčelníka Generálního štábu Armády ČR byly vyhodnoceny hlavní úkoly Armády České republiky v loňském roce. Rámec shromáždění byl definován nejen revizí plnění úkolů armády za rok 2023, ale zejména problematikou válečného konfliktu na Ukrajině jako reálné hrozby pro Českou republiku. To ostatně potvrdil hned ve svém úvodním projevu náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka i ministryně obrany Jana Černochová. 

Generál Řehka připomněl nejen vpád Ruska na Ukrajinu, ale také to, že Rusko zdaleka nedosáhlo svých strategických cílů a jeho zisky jsou prozatím zanedbatelné i přes to, že do bojů posílá další materiální i lidské zdroje. „Kde by dnes byly ukrajinské a ruské síly, nebýt odhodlání ukrajinské společnosti, odvahy ukrajinských vojáků a západní podpory. Válka na Ukrajině ovlivňuje situaci v Evropě, a samozřejmě i naši armádu. To, co se děje na Ukrajině a jak válka dopadne, znamená, v jakém světě budeme žít,“ konstatoval v rámci své řeči generál Řehka.

Podle něj je důležité sledovat nejen průběh samotných bojů, ale také ruskou rétoriku, přechod na válečnou výrobu, porušování mezinárodních dohod ze strany Ruska, narůstající vojenskou spolupráci Ruska s autokratickými režimy, jeho působení jinde ve světě, použití nových zbraňových systémů, změny ve strategii i schopnost adaptace na operační a taktické úrovni. „Získané poznatky, často i ve spolupráci s ukrajinskými partnery a kolegy, pečlivě vyhodnocujeme. Nikomu z nás není příjemné chodit po světě a říkat, že hrozí válka. Je přirozené, že lidé to nechtějí slyšet. Nikdo nechce být posel špatných zpráv a vyvolávat úmyslně negativní pocity. My ale musíme o hrozbách otevřeně mluvit a trpělivě vysvětlovat, jaká rizika přinášejí, protože problémy jsou od toho, aby se pojmenovaly a řešily se, ne aby se promlčely,“ sdělil náčelník Generálního štábu AČR.

Generál Řehka dále připomněl, že je potřeba Ukrajinu stále podporovat, protože je to v našem vlastním zájmu. Armáda vycvičila v loňském roce ve vojenském prostoru Libavá a v Polsku 4 000 ukrajinských vojáků. Trvá i materiální pomoc z armádních zásob. Generál Řehka dále sdělil, že Vladimir Putin před týdnem v rozhovoru určeném evidentně pro vnější publikum předvedl hloupé narativy o ruském světě a jeho standardní překreslování historie. „Cíl této propagandy byl jasný. Chce, aby Západ dál žil v pacifistické iluzi o věčném míru. Aby měl dojem, že se jej válka na Ukrajině netýká. Že je to jen jakási vnitřní záležitost Ruska. A hlavně chce, aby Západ přestal pomáhat, tudíž i my. Budeme samozřejmě dělat pravý opak, a to ze všech sil. Můžeme vyloučit, že na nás nebo na naše spojence Rusko nezaútočí? Pro nás vojáky je odpověď jasná. A dokud nebudeme mít absolutní jistotu, že taková situace nenastane, a tu v dohledné době mít nebudeme, musíme dál intenzivně pokračovat v posilování našich schopností, obrany, a především v odstrašení. Musíme pokračovat kolektivně, v rámci Aliance, ale i individuálně,“ shrnul náčelník Generálního štábu AČR.  

Řehka ve své řeči také zmínil výsledky práce armády za uplynulý rok. „V první řadě jsme výrazně pokročili s vojenskou revizí obrany. Jsme ve finále aktualizace našich obranných plánů i těch aliančních. Spustili jsme přípravu Národního plánu pro podporu hostitelské země. Řešíme strukturu armády, systém velení, řízení a posuzujeme všechny aspekty spojené se systémem mobilizace,“ uvedl generál s tím, že se to týká také Koncepce výstavby Armády České republiky 2035. Podle něj mezi základní úkoly naší armády v rámci Aliance patří aktivní přispívání do nového modelu sil a plnění úkolů spojených s rolí hostitelské země k zabezpečení našeho území pro přijetí a tranzit spojeneckých sil. „Tato koncepce určuje, jak chceme naši armádu dále budovat. Popisujeme způsob jejího použití. Zohledňujeme poznatky z války na Ukrajině a udáváme v ní klíčové směry rozvoje armády,“ řekl generál Řehka a doplnil, že je kladen důraz zejména na výstavbu, přezbrojení, přípravu a výcvik jednotek tak, aby dosáhly požadované bojeschopnosti a připravenosti. Akcentuje se také obměna zbraňových systémů a úplný přechod na moderní západní techniku. Následující desetileté období bude podle náčelníka generálního štábu představovat základní technologickou transformaci Armády České republiky, včetně pořizování zásob, materiálu i munice a zabezpečení funkčního systému jejich doplňování. Generál Řehka také připomněl všechny modernizační akvizice, které jsou v současnosti aktuální. 

Důležitým koncepčním dokumentem je také nedávno podepsaná Vize budoucího válčení 2040. Ta vykresluje, jakým výzvám budeme čelit v dlouhodobém horizontu, jaký je předpoklad průběhu vedení vojenských operací a jaké budou pravděpodobné požadavky na schopnosti naší armády.

Náčelník generálního štábu v rámci své řeči zmínil také problémy s rekrutací nových vojáků do armády a udržení a růst vojenského stavu na požadovanou úroveň. To se nedaří podle stanovených potřeb zejména kvůli nižší rekrutaci i odchodům aktivních záloh. Řehka také zopakoval již několikrát zmíněný fakt, že můžeme mít sebelepší techniku, materiál a procesy, avšak pokud nebudeme mít dost kvalifikovaných vojáků, naše záměry budou jen cárem papíru. Podle generála je evidentní, že současný personální model je neudržitelný – armáda není naplněna a stárne. Tento stav si armáda podle náčelníka generálního štábu uvědomuje a situaci řeší. Má-li AČR dosáhnout stanoveného cíle 30 000 vojáků z povolání a 10 000 aktivních záloh, musíme přidat, protože trh práce čekat nebude. „A nezapomínejme, že každý voják a každý z nás, kdo tady jsme, je zároveň i rekrutér. Jak vystupujeme, jak mluvíme a jak se chováme – tím vším vytváříme v očích veřejnosti obraz armády. Myslete na to prosím každý den,“ apeloval na velitele náčelník generálního štábu.

Generál Řehka připomněl i alianční závazek vybudování těžké brigády, který bohužel armáda neplní vzhledem k opožděným dodávkám bojových vozidel a další techniky. „Nové alianční operační plány a nový model sil ale vyžadují daleko větší zapojení sil a prostředků členských států, včetně České republiky. Součástí kolektivní obrany totiž už dnes nejsou jen dílčí prvky armády, jak jsme byli zvyklí v minulosti, ale prakticky celá struktura Armády České republiky. A tak, jak ji budeme dotvářet, budou tam patřit i další prvky. Kromě těžké brigády musíme dobudovat střední brigádu, lehký manévrovací prvek v podobě výsadkového pluku, ale také prvky bojové podpory, bojového zabezpečení, jednotky teritoriálních sil, protivzdušnou obranu a další prvky,“ zdůraznil náčelník generálního štábu, podle kterého nelze vyloučit, že se v budoucnosti ocitneme v konfliktu. „Neříkám, že se to stane, ale vyloučit to nelze a my musíme dělat všechno pro to, abychom se tomu vyhnuli a v případě, že bychom se tomu vyhnout nemohli, aby to pro nás byla co nejmenší tragédie. Konfliktu se dá vyhnout. Ale dá se mu vyhnout pouze tak, že budeme mít silnou obranu. Pro odstrašení musíme mít reálné schopnosti a kapacity. Musíme mít vůli je použít a potenciální protivník to musí chápat. Je to věc celé společnosti, protože když chcete řešit problém, musíte si připustit, že existuje a musíte o něm mluvit,“ prohlásil na závěr svého projevu generálporučík Karel Řehka.

Ministryně obrany Jana Černochová v rámci své řeči pak poděkovala armádě za odvedenou práci. I ona potvrdila, že Ukrajinu je potřeba nadále podporovat. Tato země bránící se již dva roky ruské agresi je podle ministryně v první linii obrany. Zásoby materiálu, které by ČR mohla Ukrajině darovat, jsou sice podle Černochové vyčerpány, avšak to neznamená, že by Česko rezignovalo na hledání dalších forem podpory. Podle ministryně jde kromě výcviku ukrajinských vojáků na našem území a v Polsku, také o zapojení do odminovávací koalice nebo o podporu průmyslové výroby.

Česko podle ministryně obrany poskytlo Ukrajině od začátku konfliktu vojenský materiál v hodnotě přes šest miliard korun a další významný materiál dodalo v minulém týdnu. Ministerstvo už dříve uvedlo, že ČR Ukrajině darovala nepoužívaný vojenský materiál ze zásob české armády v pořizovací ceně 6,2 miliardy korun, zůstatková hodnota činila 1,2 miliardy. Podle Černochové to loni byly hlavně bitevní vrtulníky, tanky, bojová vozidla pěchoty, samohybné houfnice či raketomety, včetně munice. Zbytky ze skladů podle ministryně obrany již čekají na transport, avšak pomoc Česka se bude zaměřovat jiným směrem. „Naše pomoc nepřestává, jen dostává novou podobu," uvedla Jana Černochová. Ve své řeči pak také ocenila uzákonění financování výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, což po desetiletí nejistoty přinese stabilitu do modernizačních procesů armády. Ministryně však zároveň upozornila na fakt, že letitý vnitřní dluh v rámci financování armády dosahuje několika set miliard korun. 

V souvislosti s tím, co zaznělo na velitelském shromáždění jsme tiskovému oddělení resortu obrany položili následující dotaz: Počítá ministerstvo obrany s významnější podporou obranného průmyslu směřující ke zvýšení produkce středorážové a velkorážové munice? Neplánuje podpořit např. společný podnik s Ukrajinou, který by na území Ukrajiny dokázal doplňovat zásoby chybějícího střeliva?

Ministerstvo obrany pracuje na projektech, které zahrnují podporu obranného průmyslu s cílem zvýšit produkci velkorážového střeliva. V rámci těchto aktivit pracuje Ministerstvo obrany ČR, konkrétně AMOS, na různých možnostech spolupráce včetně potenciálního vytvoření společných podniků s Ukrajinou. Avšak z důvodu citlivosti těchto záležitostí nemůžeme poskytnout konkrétní detaily.

Zdroj: Velitelské shromáždění náčelníka Generálního štábu Armády ČR