Izrael plánuje odvetný úder za nedávnou íránskou raketovou salvu na izraelská města. Ta přišla po zabití šéfa teroristů Hizballáhu Hasana Nasralláha a následném izraelském vpádu proti pozicím islamistů na jihu Libanonu. Teherán odpálil celkem 180 balistických raket, z nichž většinu sestřelila izraelská protivzdušná obrana ve spolupráci se spojenci, včetně USA. Nejsou hlášeny větší škody ani oběti z řad izraelských obyvatel, ale po úderu íránské rakety zemřel jeden Palestinec na Západním břehu. Podle amerického prezidenta Joea Bidena má židovský stát právo na náležitou odpověď, neměl by podle něj však cílit na íránská jaderná zařízení.

Poslední velký útok z Íránu na izraelská města dopadl z pohledu režimu ajatolláhů podobným fiaskem jako ten v dubnu, kdy bylo odpáleno větší množství střel. Ani tentokrát se Teheránu nepodařilo způsobit plánovanou destrukci a smrt na nepřátelském území, ale naopak způsobil smutek a ztrátu u spřáteleného palestinského civilního obyvatelstva – po zranění sedmileté beduínské dívky při dubnovém útoku, která už by měla být mimo ohrožení života, nyní způsobil smrt mladého palestinského muže na Západním břehu u Jericha.

Írán první říjnový den kolem osmé večerní hodiny tamního času vypálil cca 180 balistických raket. Útok byl rozdělen do dvou fází a trval přibližně 30 minut. Podle expertů, kteří zkoumali trosky, šlo patrně o typy Fattáh-1 a Chajbar Šekan s doletem kolem 1 400 kilometrů a údajnou přesností na 20 metrů. Pro srovnání: při dubnovém útoku Íránci vypálili 300 střel, z nichž většina byly poměrně nespolehlivé rakety Emad. Poplašné sirény zněly napříč celým Izraelem, miliony obyvatel se uchýlily do krytů. Pravděpodobně v pokusu o koordinovaný úder jen pár minut před zachycením prvních raket protivzdušnou obranou udeřila v jednom z vozů rychlodráhy v Tel Avivu dvojice teroristů s dlouhou puškou a nožem, kdy zabila sedm lidí a další zranila, než ji zneškodnila policie. Izraelci tradičně nezveřejňují podrobnosti ohledně případných zásahů svých strategických pozic a cílů, avšak podle armády se letounům a další technice či důležité infrastruktuře nic významného nestalo, přesto několik vojenských základen neupřesněné škody registruje.

RAW FOOTAGE: Watch as Iranian missiles rain over the Old City in Jerusalem, a holy site for Muslims, Christians and Jews.

This is the target of the Iranian regime: everyone. pic.twitter.com/rIqUZWN3zy

— Israel Defense Forces (@IDF) October 1, 2024

„Jsme ve zvýšené pohotovosti v obraně i ofenzivě, budeme i nadále chránit občany Izraele. Tato raketová baráž bude mít následky. Máme své plány a budeme jednat v okamžiku a místě, které si zvolíme,“ komentoval podle The Times of Israel mluvčí izraelské armády admirál Daniel Hagari. „Už dlouhou dobu čelíme válce na mnoha frontách. A není to poprvé, co nás Írán napadl. Tato salva byla rozsáhlejší, pokud jde o počet raket, a obranná reakce byla nastavena podle potřeby,“ dodal Hagari s tím, že je Izrael na odpověď připraven okamžitě.

Kromě systému Iron Dome a dalších PVO přímo v Izraeli byly íránské rakety sestřelovány i armádou Spojených států, konkrétně námořnictvem. Torpédoborce USS Cole a USS Bulkeley z východního Středozemí na cíle vypálily kombinací střel včetně raket země-vzduch s označením RIM-161 Standard Missile 3. Znovu se zapojilo i Jordánsko, které po dubnovém útoku oznámilo, že bude sestřelovat jen to, co naruší jejich vzdušný prostor. „Toto je významná eskalace ze strany Íránu, významná událost. Dali jsme jasně najevo, že tento útok bude mít následky, vážné důsledky, a budeme spolupracovat s Izraelem, aby tomu tak bylo,“ řekl poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan během tiskové konference v Bílém domě. „Stejně významné, jako tato eskalace, je i to, že jsme byli schopni spolupracovat s Izraelem a zajistit, že při tomto útoku nebyl nikdo zabit. Nyní se podíváme na to, jaké jsou vhodné další kroky k zajištění především amerických zájmů a poté k podpoře stability,“ dodal Sullivan.

Právo na odvetu má Izrael i podle amerického prezidenta Joea Bidena, byť by podle něj Izrael neměl cílit na íránská jaderná zařízení. „Budeme s Izraelci diskutovat o tom, co udělají, ale všech sedm z nás souhlasí s tím, že mají právo reagovat. Měli by však reagovat přiměřeně. Je zřejmé, že Írán to přehnal,“ řekl Biden novinářům po jednání s lídry zemí G7.

Izraelská odveta se tak očekává po předchozí sérii úspěšných izraelských zásazích na libanonském území proti šíitskému militantnímu hnutí Hizballáh, které podle Jeruzaléma vyvrcholily omezenou vojenskou operací na jihu země v duchu rezoluce OSN o vyklizení příhraniční oblasti Hizballáhem. Po koordinovaném útoku ze 17. a 18. září proti špičkám teroristů financovaných a podporovaných Íránem byl pak po deseti dnech (spolu s většinou jeho nejvěrnějších) zlikvidován i samotný Hasan Nasralláh, který islamisty vedl od roku 1992. Jeho ztrátou přišel Írán o důležitého spojence a proxy lídra, který se navíc těšil velké podpoře u šíitské části populace. Změna poměrů by tak mohla přijít i zevnitř, a to ze strany té části obyvatel, kterým je byť částečná moc islamistů, pramenící z poměrného rozložení sil i ve vládě mezi křesťany, sunnity a šíity, trnem v oku dlouhodobě.

Izrael také stále podniká operace proti dalšímu z ramen íránské osy zla v regionu – teroristům Hamásu v Pásmu Gazy, ačkoliv jsou oproti minulým měsícům tyto akce podstatně omezenější. Z téměř rozprášených struktur už nezbývá ani tomuto hnutí mnoho vysoce postavených jmen, kdy se v Teheránu po likvidaci více než 10 tisíc členů Hamásu, během izraelského postupu v Gaze, podařilo na konci července usmrtit i vysokého představitele tohoto teroristického hnutí Ismáíla Haníju. Část špiček Hamásu pak setrvává v katarském exilu, a to pravděpodobně i včetně současného lídra hnutí Jahjáva Sinvára, pokud ještě nezůstává kdesi v síti tunelů pod Pásmem Gazy, odkud v minulosti operoval. Naposledy Izraelci oznámili likvidaci jeho pravé ruky operující v Gaze Ráhího Muštahy, který byl zodpovědný za vojenské akce i věznění zajatců.

Zdroj: The Times of Israel, Reuters, BBC, AP, Defense Magazine, USNI News, Middle East Eye