Generál Petr Pavel vydal oficiální biografii. Jeho vzpomínky jsou zábavné i drásající.
Kniha nese podtitul „V první linii“. Češi si generála Pavla oblíbili, když byl náčelníkem generálního štábu. Svět jej poznal jako předsedu vojenského výboru NATO (Chairman of the NATO Military Committee). Vojákům se zapsal do srdcí už dávno hrdinskou akcí v bývalé Jugoslávii. Jistě ale nikdo netušil, že jako dítě trpěl ADHD, takže jeho učitelé na základní škole jej proklínali. A mnoho dalšího…
Tohle vše nyní v ucelené podobě vypráví nejen Petr Pavel, ale také jeho otec, sestra, manželka, synové a spolubojovník. Jeho otec, rovněž armádní důstojník, si poradil se synem po vojensku – neustále mu svěřoval plnění úkolů, které náročností převyšovali chlapcův věk. A také jej posílal hrát hokej a cvičit gymnastiku. Na prahu puberty šel Petr studovat vojenské gymnázium a zajistil si i souhlas rodičů, aby mohl začít dříve skákat s padákem.
Foto: Generál Petr Pavel | army.cz
Dostal tu nejlepší přípravu, aby se po absolvování vysoké vojenské školy mohl uplatnit u prestižních průzkumných jednotek. Tehdy bylo Československo ještě součástí Varšavského paktu, ale ledy už táhly. Mladý Petr Pavel udělal dobře, když si kromě povinné výuky ruštiny vymínil také angličtinu.
Na počátku 90. let tak mezi prvními, tehdy ještě československými, vojáky vycestoval na zahraniční misi. S jednotkou složenou z dobrovolníků se vydal zachránit ze zajetí francouzské vojáky. Uprostřed zuřící bitvy mezi Srby a Chorvaty. Oblíbené české heslo „My už se nějak domluvíme,“ nefungovalo zdaleka tak dobře, jak by si záchranný tým přál. Přesto všichni přežili, zajatci byli zachráněni.
Foto: Přebal knihy Petr Pavel: V první linii | Academia
Teprve v této biografii se fanoušci generála Pavla dozvídají veškeré podrobnosti o tomto dobrodružství. Pro úplnost je v samostatné kapitole líčí ještě plukovník Karel Klinovský, účastník akce a nejlepší kamarád. Stejně tak je ale zajímavé nahlédnout do generálova rodinného života. Je poměrně sebekritický a uznává, že neměl na své blízké vždy dostatek času. Přesto z rozhovorů s jeho rodinou čiší vzájemný respekt, tolerance, láska a neutuchající podpora.
Velkou službu čtenářům dělá generál Pavel i v závěrečných kapitolách, které objasňují jeho službu v NATO, a tudíž i fungování této organizace, její postoj k různým nedávným či současným konfliktům. S nadsázkou lze říci, že čtenář tak získává dvě knihy naráz – životopis a učebnici globální bezpečnostní politiky.
Foto: Petr Pavel stanul jako první Čech v čele NATO | Wikimedia Commons
Zbývají tak jen dvě otázky: Kdy nějaká velká zahraniční produkce natočí film o záchraně francouzského kontingentu podceňovanou československou jednotkou? A kdy vyjde biografie generála Petra Pavla minimálně v anglickém překladu pro zahraniční čtenáře?