Slavnostního nástupu ke Dni ozbrojených sil se kromě ministryně obrany Jany Černochové, odstupujícího náčelníka Generálního štábu armádního generála Aleše Opaty, dosavadního náčelníka Vojenské policie, brigádního generála Miroslava Murčeka zúčastnil také nastupující NGŠ generálmajor Karel Řehka a nový velitel Vojenské policie plukovník Otakar Foltýn. Na slavnostním setkání byl přítomen i předseda Senátu Miloš Vystrčil, místopředsedkyně poslanecké sněmovny Jana Mračková Vildumetzová, náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky generálporučík Jan Kaše a další hosté.

Foto: Slavnostní nástup ke Dni ozbrojených sil | Jan Schejbal / Ministerstvo obrany ČR

Hned v úvodu slavnostního nástupu ministryně Černochová zdůraznila potřebu mít silnou armádu. Zároveň vyzdvihla práci odstupujícího NGŠ gen. Opaty. Uplynulé čtyři roky označila jako složité, a to nejen z pohledu řešení pandemie COVID-19, zhoršující se bezpečnostní situace, odchodu z Afghánistánu a válečného konfliktu na Ukrajině. „Generál Opata si to prožil a uspěl,“ uvedla ministryně. Podobným způsobem poděkovala také generálu Murčekovi, kdy ocenila například přínos Vojenské policie v rámci evakuační činnosti v Afghánistánu.

Foto: Slavnostní nástup ke Dni ozbrojených sil | Ministerstvo obrany ČR

Nový náčelník Generálního štábu generálmajor Karel Řehka sdělil, že považuje svoji novou funkci za poctu, ale především za obrovský závazek a odpovědnost. Jako obrovskou výhodu uvedl fakt, že má na co navazovat: „Armáda má bezprecedentně vysokou důvěru společnosti, což je zcela zásadní podmínka úspěchu. Je to zásluha mých předchůdců a především všech vojáků a vojákyň,“ uvedl generál. „Jsem hluboce přesvědčen, že armáda je od toho, aby bojovala a pokud nebojuje, má se na boj připravovat. To je hlavní role armády a jediná role, ve které je armáda nezastupitelná,“ zdůraznil Řehka. Právě zajištění připravenosti armády na konflikty si dal nový náčelník Generálního štábu jako svůj hlavní úkol. Pro dosažení tohoto cíle je potřeba pokračovat v modernizaci armády, a to i v myšlení lidí na všech úrovních. Důležité je co nejdříve přezbrojit a komplexně modernizovat těžkou brigádu a také dokončit další významné projekty, jako nákup tanků a nadzvukových letounů a další techniky. Armáda se musí podle nového NGŠ připravit i na hybridní hrozby a na boj ve všech doménách: vedle země a vzduchu musí umět působit také v kybernetické doméně, vesmíru, informačním prostředí i v elektromagnetickém spektru. „Každá budoucí válka se bude odehrávat ve všech těchto doménách současně a my na to musíme být připraveni,“ zdůraznil generálmajor Řehka.

Foto: Generál Řehka převzal velení armády | Ministerstvo obrany ČR

Za práci celému týmu Vojenské policie poděkoval také brigádní generál Miroslav Murček. „Jsem na vás hrdý, hrdý na vaši službu ve prospěch resortu obrany i ČR,“ prohlásil v projevu na rozloučenou generál Murček. Nový velitel Vojenské policie plukovník Otakar Foltýn považuje za nejaktuálnější úkol Vojenské policie a armády společnou přípravu a obranu hodnot, na nichž ČR stojí.

Na následné tiskové konferenci, která se uskutečnila po slavnostním nástupu ke Dni ozbrojených sil, ministryně Černochová  uvedla, že oba nové náčelníky čeká řada úkolů. Ať už jde o urychlení procesu modernizace armády nebo dokončení dalších klíčových projektů. Dalším úkolem je spolupráce v rámci aliančních struktur při řešení situace na Ukrajině, kdy se jedná o čistě vojenskou, materiálně vojenskou nebo i humanitární pomoc. Takovým příkladem může být, jak uvedla ministryně, participace České republiky na některém z výcviků ukrajinských ozbrojených sil na našem území. Ministryně znovu ocenila zkušenosti nového náčelníka Generálního štábu při řízení NÚKIB, protože kyberprostor je jedno z dalších bojišť. To, že není zatím viditelně „krvavé“, z něj dělá o to závažnější místo stejně urputného boje. „České předsednictví v Radě EU je pro resort obrany do velké míry spojená nádoba s našimi prioritami,“ uvedla dále ministryně a připomněla rozhodnutí Aliance o přijetí Švédska a Finska do NATO. Dalším tématem předsednictví v otázkách obranné politiky je situace na západním Balkáně, kde existují rizika, která mohou v tomto regionu nastat. „I tam jsme připraveni my jako Armáda České republiky posílit naše zastoupení v rámci jedné z operací pod OSN,“ doplnila ministryně.

Foto: Nový náčelník Generálního štábu generálmajor Karel Řehka sdělil, že považuje svoji novou funkci za poctu, ale především za obrovský závazek a odpovědnost. | Ministerstvo obrany ČR

Nový náčelník Generálního štábu gen. Řehka na tiskové konferenci uvedl, že po převzetí funkce bude ještě některé své záměry, zejména v  personálních otázkách, dopracovávat. Připomněl své působení v mnohonárodní divizi v Polsku na řízení NÚKIB. Mohl si tak po pětiletém působení mimo generální štáb ověřit, jak velký kus práce armáda za tu dobu udělala. Znovu připomněl dokončení modernizačních procesů v armádě, ale zároveň zdůraznil: „Je tady dramaticky měnící se bezpečnostní situace v Evropě, a to bude mít dopad i na naše plány. My se ale po dokončení modernizace nemůžeme zastavit a musíme se rozvíjet v nových doménách. Musíme být schopni působit v kyberprostoru, informačním prostředí, vesmíru a ve všech nových doménách,“ zdůraznil Řehka.

Ministryně Černochová dále shrnula informace z právě skončeného summitu NATO v Madridu, na kterém došlo ke shodě potřeby zvýšení počtu vojenské přítomnosti podél východní hranice Aliance, kde bude celkem osm posílených bojových skupin. Dále byla dohodnuta schopnost posilovat tyto bojové skupiny během několika dnů na úroveň brigád, a to zejména v Pobaltí. Dalším výsledkem summitu je pak zásadní reforma sil rychlé reakce v rámci sil NATO, jde o zhruba 300 000 vojáků v různém stupni pohotovosti, včetně jedné brigády Armády České republiky. Došlo také k určení konkrétních jednotek pro obranu konkrétních zemí. Řešeno bude i předsunutí zásob materiálu, munice a pohonných hmot poblíž východní hranice Aliance.

V rámci českého předsednictví v Radě EU bude podle ministryně úkolem přispívat k bezpečné a silné Evropě. Hlavním cílem resortu obrany pak bude posilování spolupráce EU a NATO, a to zejména zamezení duplikování obou organizací. Dalšími body jsou pomoc Ukrajině a implementace Strategického kompasu. V rámci předsednictví dojde k podpisu deklarace EU NATO, která by měla této spolupráci dát další politický impulz a vytyčí další oblasti spolupráce, mimo jiné v oblasti vojenské mobility či vesmíru. Mělo by také dojít ke schválení akčního plánu EU k vojenské mobilitě, přípravě strategie pro obranu a bezpečnost vesmíru, využití robotiky a kvantových počítačů. Pokud jde o pomoc Ukrajině, bude Česká republika i nadále přispívat vojenským a humanitárním materiálem. Součástí podpory by také měla být poválečná podpora v případě ukončení této války. Tzv. implementace Strategického kompasu je jinými slovy první a kompletní obranná strategie EU a jde o soubor konkrétních úkolů. Česká republika se podle ministryně zaměří na prosazování obranyschopnosti EU a podporu malých a středních firem v obranném průmyslu, kdy podpora obranného průmyslu je klíčová nejen pro Českou republiku. Součástí této debaty je také téma taxonomie, které hodlá ministryně v rámci předsednictví otevřít. Jde o taxonomii firem zbrojního průmyslu, které banky nechtějí úvěrovat, protože je pro ně „špinavý“. „Tato tendence je velice špatná a tento trend musíme zvrátit,“ uvedla ministryně. „Pokud nechceme z Evropy vyhnat obranný průmysl, tak s tím musíme něco udělat,“ doplnila. Dalším obranným úkolem v rámci předsednictví bude práce na souboru nástrojů obrany proti hybridnímu působení, což by podle ministryně mohlo být téma pro nového náčelníka Generálního štábu vzhledem k jeho předchozím zkušenostem.