Konflikt na Ukrajině výrazně zvýšil tlak na modernizaci české armády a výrazné posílení jejích schopností zajistit obranu území České republiky a zároveň podpořit spojence v případě ohrožení evropských zemí NATO. Jednou z progresivních a efektivních technologií, které radikálně změnily tvář bojiště, jsou dálkové řízené létající systémy (UAS), jejichž základem jsou bezpilotní letouny (UAV, jinak též drony).

Nasazení malých taktických bezpilotních letounů, zejména tureckých Bayraktar TB-2, v bojových operacích v Náhorním Karabachu, Libyi a na Ukrajině prokázalo jejich poměrně dobrou efektivitu, ale odhalilo i značné slabiny – omezenou variabilitu použití a vysokou zranitelnost v nebojových misích. Konflikt na Ukrajině navíc ukázal, že oběma stranám kriticky chybí bezpilotní prostředky třídy MALE (UAV pro střední výšky se zvýšenou nosností, odolností a velkým doletem), které díky pohotovostní hmotnosti více než 1000 kg a užitečné nosnosti kolem 400 kg mohou být vybaveny kvalitními optoelektronickými a radarovými systémy a prostředky radiotechnického průzkumu. Díky doletu kolem 1000 km a výdrži 30-40 hodin letu tyto stroje mohou nepřetržitě sledovat nepřátelské území a identifikovat širokou škálu cílů pro dělostřelecké a raketové systémy. V reálném čase dokážou získávat a dále předávat informace o pohybu vojenských jednotek, bojové techniky, raketových systémů, o pozicích radarů a komunikačních uzlů a o dalších prvcích bojové infrastruktury nepřítele, aniž by se samy dostaly do zóny nepřátelské protivzdušné obrany.

Bezpilotní letouny kategorie MALE mohou v případě potřeby provádět i letecké útoky na pozemní cíle, ale jejich doménou je nepřetržitý optoelektronický a radarový průzkum nebo elektronický boj. Požadavky Ministerstva obrany ČR na nejvhodnější UAV pro českou armádu se postupně vyvíjely, a s tím i jeho pohled na jejich budoucí využití, na potřebnou maximální vzletovou hmotnost a užitečné zatížení. Na finální specifikaci přistoupilo několik potenciálních dodavatelů. Vybrán byl typ Heron 1, a už teď je zřejmé, že ministerstvo i armáda vybraly dobře.

Foto: Požadavky Ministerstva obrany ČR na nejvhodnější UAV pro českou armádu se postupně vyvíjely, nakonec byl vybrán typ Heron 1 | IAI

Budoucí nákup uceleného izraelského systému, jenž zahrnuje tři kusy UAV Heron 1 s pozemním vybavením a logistickou podporou v hodnotě několika miliard korun samozřejmě znamená i významnou podporu českého obranného průmyslu, včetně transferu vybraných technologií do Česka. Nezanedbatelnou výhodou je také fakt, že Heron 1 vyrábí společnost Israel Aerospace Industries (IAI) vlastněná Státem Izrael, což výrazně urychlí, zjednoduší a zefektivní mezinárodní jednání.

Připomeňme, že bezpilotní letoun Heron 1 je součástí celé rodiny UAV, která zahrnuje i strategickou variantu – turbovrtulový Heron TP. Charakteristickým rysem systému Heron 1 je modulární architektura, která umožňuje rychle přizpůsobit létající platformu konkrétním misím. Díky ní lze UAV vylepšovat jednoduchou integrací nových pokročilých funkcí a průběžnou modernizací senzorů a dalšího vybavení. Heron 1 navíc například dokáže vyhodnotit povětrnostní podmínky a stanovit ideální způsob přistání na neznámém letišti. Stroj tak může přistát na libovolné dráze v dosahu operátora v pozemním řídícím středisku a po doplnění paliva a přezbrojení z této dráhy samostatně i vzlétnout.

Součástí systému je konfigurovatelná víceúčelová řídící stanice UCS (Universal Control Station) pro operátory. Stanice odpovídá standardu NATO STANAG 4586 ED-2 a umožňuje ovládat všechny verze dronů Heron. Její základ tvoří samostatný klimatizovaný kontejner umístitelný na přepravní podvozek dle požadavků uživatelů. Díky otevřené architektuře, komunikačním protokolům i schopnosti okamžitého sdílení informací a integrované satelitní komunikaci (SATCOM) může bezpilotní letoun Heron 1 využívat systém dálkového ovládání ze vzduchu i ze země zvaný Long Runner, který minimalizuje potřebu pozemní podpory ze vzdálené operační základny. Pro zefektivnění práce operátorů a zvýšení operačních kapacit letounu systém využívá umělou inteligenci umožňující efektivní poloautomatické vyhledávání, klasifikaci a rozpoznávání objektů a cílů.

Pořízením bezpilotních prostředků Heron 1 tak Česká republika získá vysoce efektivní prostředek průzkumu a získávání informací. Česká armáda však tímto nezačíná od nuly. Ve své výzbroji již má několik typů UAV. Největší z nich, americký ScanEagle, začali čeští vojáci používat již před několika lety v Afghánistánu. S maximální vzletovou váhou 25 kg, užitečnou hmotností 5 kg, dostupem 6000 m a cestovní rychlostí 55 km/h dokáže ScanEagle operovat až 100 km od polohy operátorů a má letovou výdrž cca 20 hodin. Při nasazení nepotřebuje startovací a přistávací dráhu, protože startuje z pneumatického vypouštěcího zařízení a přistává pomocí záchytného systému.

Oproti tomu Heron 1 se vzletovou hmotností 1270 kg, maximální rychlostí kolem 200 km/h, dostupem téměř 10 000 metrů a výdrží ve vzduchu až 40 hodin při maximálním operačním doletu až 300 km od řídícího stanoviště (bez použití systému satelitní komunikace) potřebuje letištní ranvej. V Prostějově sídlí 533. prapor bezpilotních prostředků, který byl před třemi lety v rámci AČR zřízen jako specializovaná jednotka pro provoz a operační využití UAS v rámci 53. pluku průzkumu a elektronického boje. Proto je logické, aby se jeho operační základnou stalo letiště Přerov-Bochoř, které je na základě rozhodnutí vlády z roku 2015 trvale určeno pro potřeby Ministerstva obrany ČR.

Zdroj: iai.co.il, Ministerstvo obrany ČR