V červenci 2024 byla zveřejněna jako studie RAND zpráva pracovní skupiny amerického Kongresu, která se zabývala hodnocením implementace Národní strategie obrany USA přijaté v roce 2022. Ve stejném měsíci také česká vláda projednala pravidelnou roční zprávu o zajištění obrany ČR – vzhledem k režimovému utajení však není obsah tohoto dokumentu veřejně dostupný. Z pohledu zajištění obrany a bezpečnosti České republiky je pak otázkou, jaká je vlastně hodnota vnitřních a vnějších garancí zajištění obrany České republiky a jaký je její časový vývoj. Práce s touto hodnotou by mohla následně vytvořit jasně měřitelný rámec pro strategické řízení zajištění obrany České republiky.

Národní strategie obrany USA 2022 a zpráva pracovní skupiny Kongresu 2024

Národní strategie obrany (National Defense Strategy – NDS) USA 2022 stanoví obrannou politiku a priority USA.
Zpráva pracovní skupiny Kongresu 2024 poskytuje evaluaci implementace této strategie, identifikuje konkrétní věcná zjištění a předkládá věcné závěry a doporučení pro další zlepšení, s důrazem na mocenskou a vojenskou konkurenceschopnost USA, schopnost vést vítězné vojenské operace, a pozitivní a negativní věcná zjištění.

Národní strategie obrany USA 2022

• 1. Strategické prostředí
    - Analýza globálních bezpečnostních hrozeb a trendů.
    - Identifikace klíčových geopolitických konkurentů, jako jsou Čína a Rusko.
    - Zohlednění nestability v regionech, jako je Blízký východ a východní Evropa.

• 2. Cíle národní obrany
    - Ochrana amerických občanů, území a životních zájmů.
    - Odstrašení nepřátel a ochrana spojenců.
    - Připravenost na budoucí konflikty.

• 3. Prioritní oblasti
    - Posílení vojenské síly: Modernizace ozbrojených sil a vývoj nových technologií.
    - Zvýšení kyberbezpečnosti: Ochrana kritické infrastruktury a schopnost reagovat na kybernetické útoky.
    - Mezinárodní spolupráce: Posilování vztahů se spojenci a partnerskými státy.
    - Ekonomická odolnost: Zajištění dodavatelských řetězců a investice do obranného průmyslu.

• 4. Realizační plány
    - Vojenské operace: Rozvoj schopností pro různé typy konfliktů, včetně asymetrických válek.
    - Investice a rozpočet: Prioritizace financí a zdrojů na klíčové programy.
    - Personální politika: Nábor, výcvik a udržení kvalifikovaného personálu.

Zpráva pracovní skupiny Kongresu 2024

Mocenská a vojenská konkurence – pozice USA 
USA zůstávají jednou z nejsilnějších vojenských velmocí, ale čelí rostoucí konkurenci od Číny a Ruska. Čína intenzivně investuje do modernizace svých ozbrojených sil a technologického rozvoje, zatímco Rusko posiluje své vojenské kapacity a rozšiřuje svůj vliv v regionech, jako je východní Evropa a Blízký východ.

Klíčové faktory pro udržitelnost:
  • Trvalé investice do výzkumu a vývoje: Udržení náskoku před konkurenty v oblasti vojenských technologií.
  • Silná mezinárodní spojenectví: Klíčová role NATO a dalších mezinárodních organizací v zajištění kolektivní obrany.
  • Ekonomická síla: Schopnost financovat rozsáhlé vojenské projekty a programy.

Rozsah schopnosti vést vítězné vojenské operace – pozice USA

USA mají významné kapacity a schopnosti k vedení a vítězství ve vojenských operacích díky:
  • Technologické převaze: Pokročilé zbraňové systémy, drony a kybernetické schopnosti.
  • Flexibilitě a adaptabilitě: Schopnost rychle reagovat na měnící se bojové podmínky.
  • Silným logistickým schopnostem: Schopnost rychle přesunout vojska a materiál globálně.

Klíčové faktory pro udržitelnost:
  • Modernizace vybavení: Pokrok v modernizaci vojenského vybavení.
  • Posílená kybernetická ochrana: Zlepšení ochrany kritické infrastruktury.
  • Zvýšená mezinárodní spolupráce: Úspěšná vojenská cvičení a operace se spojenci.

Konkrétní jednotlivá věcná pozitivní zjištění

1. Modernizace vojenské techniky
  • Pokrok v modernizaci: Armáda USA zaznamenala významný pokrok v modernizaci vojenského vybavení,
    včetně nasazení nových bojových systémů, dronů a pokročilých zbraňových technologií.
  • Integrace nových technologií: Úspěšná integrace technologií, jako jsou umělá inteligence a automatizované
    systémy, do vojenských operací.

2. Posílená kybernetická ochrana
  • Zvýšená ochrana infrastruktury: Výrazné zlepšení v ochraně kritické infrastruktury proti kybernetickým útokům.
  • Koordinace kybernetické bezpečnosti: Lepší koordinace mezi různými složkami obrany a civilními institucemi
    v oblasti kybernetické bezpečnosti.

3. Zvýšená mezinárodní spolupráce
  • Úspěšná vojenská cvičení: Zvýšená účast na mezinárodních vojenských cvičeních a operacích,
    což posílilo spolupráci se spojenci.
  • Posílení aliancí: Prohloubení spolupráce v rámci NATO a dalších mezinárodních organizací.

Konkrétní jednotlivá věcná negativní zjištění

1. Zpoždění v modernizaci
  • Zpoždění programů: Některé klíčové modernizační programy, zejména v oblasti námořnictva a letectva,
    zaznamenaly zpoždění kvůli technickým a finančním problémům.
  • Finanční omezení: Nedostatečné financování některých projektů vedlo k zpoždění a omezené kapacitě.

2. Nedostatky v kybernetické koordinaci
  • Koordinační problémy: Potřeba zlepšení koordinace mezi civilními a vojenskými složkami
    v oblasti kybernetické bezpečnosti.
  • Zvýšené hrozby: Přetrvávající hrozby ze strany státních a nestátních aktérů v kyberprostoru.

3. Problémy v dodavatelských řetězcích
  • Nedostatek klíčových komponent: Přetrvávající problémy s dodávkami klíčových komponent pro vojenské 
    technologie a vybavení.
  • Logistické výzvy: Potřeba zlepšit logistické operace a řízení dodávek, aby se minimalizovala zpoždění
    a zvýšila efektivita dodavatelských řetězců.

4. Personální výzvy
  • Nábor a udržení personálu: Obtíže v náboru a udržení kvalifikovaného personálu, zejména v technologických
    a kybernetických oblastech.
  • Vzdělávání a výcvik: Potřeba zlepšit programy výcviku a vzdělávání, aby personál mohl efektivně využívat
    nové technologie a systémy.

Závěr

Národní strategie obrany USA 2022 a zpráva pracovní skupiny Kongresu 2024 ukazují na významné pokroky v modernizaci vojenských schopností USA a zlepšení kybernetické ochrany. Avšak přetrvávající výzvy, jako jsou zpoždění v modernizačních programech, nedostatky v kybernetické koordinaci, problémy v dodavatelských řetězcích a personální výzvy, vyžadují další pozornost a investice. USA musí pokračovat v posilování svých vojenských kapacit a mezinárodních aliancí, aby si udržely svou pozici globální vojenské velmoci a byly schopny čelit rostoucí konkurenci ze strany Číny a Ruska.

Garance zajištění obrany a bezpečnosti České republiky

Zajištění obrany a bezpečnosti České republiky je klíčovým úkolem vlády a ozbrojených sil a dalších prvků bezpečnostního systému státu.

Národní rámec obrany a bezpečnosti České republiky zahrnuje:
    - Legislativní základy: Ústava, zákony o obraně, bezpečnosti a krizovém řízení.
    - Institucionální struktury: Ministerstvo obrany, Generální štáb Armády ČR, Policie ČR, NÚKIB, Ministerstvo vnitra
      a další relevantní orgány.
    - Finanční zdroje: Rozpočet na obranu a bezpečnost.
    - Lidské zdroje: Počet a kvalita vojenského a bezpečnostního personálu.
    - Technologické zdroje: Modernizace vojenské techniky a vybavení.

Mezinárodní rámec obrany a bezpečnosti České republiky zahrnuje:
    - Členství v NATO: Závazky kolektivní obrany a účast v aliančních operacích.
    - Členství v EU: Spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany, včetně Evropské obranné agentury (EDA).
    - Bilaterální a multilaterální vztahy: Spolupráce se sousedními státy a dalšími partnery.
    - Mírové mise: Účast v mezinárodních mírových misích a operacích.

Pro hodnocení (evaluaci) zajištění obrany a bezpečnosti České republiky lze použít následující indikátory:
    - Vojenské indikátory: Počet vojáků, rozpočet na obranu, technologická úroveň vojenského vybavení.
    - Bezpečnostní indikátory: Počet policistů, míra kriminality, efektivita policie.
    - Kybernetické indikátory: Investice do kyberbezpečnosti, počet kyberútoků.
    - Civilní obrana: Připravenost na přírodní katastrofy, systémy včasného varování.
    - Zdravotní a sociální indikátory: Kapacita zdravotnického systému, dostupnost sociální podpory.
    - Ekonomické indikátory: Ekonomická odolnost, udržitelnost rozpočtové politiky.
    - Diplomatické indikátory: Počet mezinárodních dohod, míra účasti v mírových misích.

Evaluace obrany a bezpečnosti České republiky:
    - Kvantitativní analýza: Měření a hodnocení výše uvedených indikátorů.
    - Kvalitativní analýza: Analýza efektivity a výkonnosti obranných institucí a politik.
    - Mezinárodní srovnání: Porovnání s jinými státy a mezinárodními standardy.
    - Pravidelná hodnocení: Periodické přezkoumávání a aktualizace strategií a politik.
    - Syntetické hodnocení: Měření a hodnocení indexů bezpečnostní garance

Index bezpečnostní garance České republiky (IBG-ČR)

Navrhnout index bezpečnostní garance České republiky vyžaduje identifikaci klíčových faktorů, které přispívají k zajištění národní bezpečnosti. Tento index by měl zahrnovat vojenské, politické, ekonomické, technologické a mezinárodní aspekty. Níže je struktura možného indexu, který by mohl být používán k hodnocení bezpečnostní garance České republiky:

1. Vojenská kapacita a schopnosti
    - Počet vojáků a vojenské jednotky: Počet vojáků a specifických jednotek v ozbrojených silách.
    - Vojenské výdaje: Výdaje na obranu jako procento HDP.
    - Technologická úroveň: Hodnocení technologické vyspělosti vojenského vybavení a schopností.
    - Účast v operacích a cvičeních: Počet a kvalita účasti v národních a mezinárodních operacích a cvičeních.

2. Političtí a právní závazky
    - Dodržování smluv a závazků: Míra plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv a dohod.
    - Politická stabilita: Hodnocení politické stability a podpory veřejnosti a vlády pro obrannou politiku.
    - Legislativní podpora: Kvalita a účinnost národních zákonů podporujících bezpečnostní a obrannou politiku.

3. Ekonomická podpora bezpečnosti
    - Ekonomická stabilita: Ekonomická odolnost a schopnost podporovat vojenské výdaje.
    - Investice do obranných technologií: Výdaje na výzkum a vývoj nových bezpečnostních technologií.
    - Udržitelnost obranného rozpočtu: Stabilita a udržitelnost financování obranných aktivit.

4. Kyberbezpečnost
    - Investice do kyberbezpečnosti: Výdaje na kyberbezpečnostní opatření.
    - Schopnosti reakce na kybernetické hrozby: Míra připravenosti a schopnosti reagovat na kybernetické útoky.
    - Národní strategie kyberbezpečnosti: Existence a účinnost národních strategií a politik.

5. Civilní obrana a krizové řízení
    - Připravenost na přírodní katastrofy a teroristické útoky: Míra připravenosti na různé typy krizí.
    - Systémy včasného varování a reakce: Efektivita systémů pro varování a rychlou reakci na krizové situace.
    - Infrastruktura pro nouzové situace: Dostupnost a kvalita infrastruktury pro řešení krizových situací.

6. Mezinárodní spolupráce a diplomacie
    - Diplomatická angažovanost: Míra účasti na diplomatických jednáních a mezinárodních vztazích.
    - Podpora mírových iniciativ: Iniciativy a programy na podporu míru v rámci NATO, EU
      a dalších mezinárodních organizací.
    - Bilaterální a multilaterální spolupráce: Kvalita a rozsah spolupráce s dalšími státy a organizacemi.

Metodika hodnocení indexu:
Každý faktor by mohl být hodnocen na stupnici od 0 do 100, kde 100 představuje nejlepší možný stav a 0 nejhorší možný stav. Celkový index by pak mohl být vážený průměr těchto faktorů, kde by váhy odrážely relativní důležitost jednotlivých oblastí pro celkovou bezpečnostní garanci.
Hodnocení jednotlivých faktorů je nutné realizovat na základě implementovaných bezpečnostních metrik.

Aktualizace a využití indexu:
Tento index by mohl být aktualizován na roční bázi a sloužil by k informování vlády, relevantních institucí a veřejnosti o úrovni bezpečnostní garance České republiky. Pomohl by také identifikovat oblasti, kde je potřeba zlepšení a posílení obranných schopností a spolupráce.

Index bezpečnostní garance NATO pro Českou republiku (IBGN-ČR)

Navrhnout index bezpečnostní garance NATO poskytované členskými zeměmi NATO České republice vyžaduje zvážení přínosu jednotlivých členských zemí v různých oblastech bezpečnostní spolupráce. Níže je struktura možného indexu, který by mohl být používán k hodnocení podílu jednotlivých členských zemí NATO na poskytování bezpečnostní garance České republice (stanoví se pro každou členskou zemi NATO):

1. Vojenská podpora a spolupráce
    - Přítomnost vojenských jednotek: Počet a kapacita vojenských jednotek rozmístěných v České republice.
    - Interoperabilita: Schopnost vojenských jednotek spolupracovat s českými ozbrojenými silami.
    - Účast v cvičeních a operacích: Počet a rozsah společných cvičení a operací.
    - Kvalita vojenské techniky: Technologická úroveň a modernizace vojenské techniky.

2. Politická a právní angažovanost
    - Diplomatická angažovanost: Míra diplomatické podpory v politických otázkách týkajících se bezpečnosti
      České republiky.
    - Závazky kolektivní obrany: Míra plnění závazků podle článku 5 Severoatlantické smlouvy.
    - Legislativní spolupráce: Harmonizace národních zákonů s obrannými politikami NATO.

3. Ekonomická podpora a investice

    - Finanční příspěvky: Finanční příspěvky na obranné projekty a iniciativy.
    - Investice do infrastruktury: Investice do vojenské a civilní infrastruktury v České republice.
    - Ekonomická stabilita: Schopnost podporovat vojenské výdaje.

4. Kyberbezpečnost

    - Spolupráce v kybernetické bezpečnosti: Míra spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti.
    - Investice do kyberbezpečnosti: Výdaje na kyberbezpečnostní opatření a technologie.
    - Schopnost reakce na kybernetické hrozby: Míra připravenosti reagovat na kybernetické útoky.

5. Civilní obrana a krizové řízení

    - Podpora civilní obrany: Míra podpory při přírodních katastrofách a krizových situacích.
    - Systémy včasného varování a reakce: Efektivita systémů pro varování a rychlou reakci.
    - Infrastruktura pro nouzové situace: Dostupnost a kvalita infrastruktury pro řešení krizových situací.

6. Mezinárodní spolupráce a diplomacie
    - Diplomatická angažovanost: Míra účasti na diplomatických jednáních týkajících se bezpečnosti České republiky.
    - Podpora mírových iniciativ: Iniciativy a programy na podporu míru a stability.

Metodika hodnocení indexu:
Každý faktor by mohl být hodnocen na stupnici od 0 do 100 pro každou členskou zemi NATO, kde 100 představuje nejlepší možný stav a 0 nejhorší možný stav. Celkový index pro každou členskou zemi by pak mohl být vážený průměr těchto faktorů, kde by váhy odrážely relativní důležitost jednotlivých oblastí pro celkovou bezpečnostní garanci.

Příklad hodnocení pro několik členských zemí:
Každá členská země NATO by měla vlastní hodnocení, které by se mohlo lišit v závislosti na jejich příspěvcích v jednotlivých kategoriích. 

Příklady:

Spojené státy americké: 
  • Vojenská podpora a spolupráce: 90
  • Politická a právní angažovanost: 85
  • Ekonomická podpora a investice: 80
  • Kyberbezpečnost: 85
  • Civilní obrana a krizové řízení: 70
  • Mezinárodní spolupráce a diplomacie: 95
  • Celkový index: 83.5

Německo: 
  • Vojenská podpora a spolupráce: 75
  • Politická a právní angažovanost: 80
  • Ekonomická podpora a investice: 70
  • Kyberbezpečnost: 75
  • Civilní obrana a krizové řízení: 65
  • Mezinárodní spolupráce a diplomacie: 85
  • Celkový index: 75.75

Francie: 
  • Vojenská podpora a spolupráce: 80
  • Politická a právní angažovanost: 85
  • Ekonomická podpora a investice: 75
  • Kyberbezpečnost: 70
  • Civilní obrana a krizové řízení: 65
  • Mezinárodní spolupráce a diplomacie: 90
  • Celkový index: 79.25

Aktualizace a využití indexu:
Tento index by mohl být aktualizován na roční bázi a sloužil by k informování členských států NATO, jejich vlád a občanů o úrovni bezpečnostní garance poskytované České republice členskými zeměmi NATO. Pomohl by také identifikovat oblasti, kde je potřeba zlepšení a posílení spolupráce.

Závěr a doporučení

Využití indexů bezpečnostních garancí by velmi přispělo k objektivizaci bezpečnostního managementu České republiky. Lze samozřejmě vytvořit i řadu jiných indexů tohoto typu (jiná struktura faktorů a bezpečnostních metrik), které budou zvýrazňovat vliv různých faktorů na proces zajišťování obrany České republiky. Tvorba indexů bezpečnostních garancí by mohla a měla být součástí strategického zpravodajství zpravodajských služeb a společným produktem zpravodajského systému České republiky.

Zdroj: RAND