Českou republiku začátkem března navštívil náčelník Generálního štábu Moldavské republiky brigádní generál Vitalie Micov. Společně s náčelníkem Generálního štábu AČR generálporučíkem Karlem Řehkou probírali vývoj bezpečnostní situace v Evropě, ukrajinsko-ruskou válku a priority obou armád. Proevropská vláda prezidentky Maii Sanduové po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 urychlila svou snahu o vstup do EU. V červnu 2022 se Moldavsku podařilo získat status kandidátské země.

„Pro naši armádu je zásadní rozvíjet spolupráci nejen se spojenci v rámci NATO, ale i s partnery mimo Alianci,“ řekl ke schůzi se svým protějškem Karel Řehka. „Moldavská armáda je v tomto směru velmi dobrým partnerem – má zájem o modernizaci, výměnu zkušeností a zvyšování interoperability, což otevírá prostor pro oboustranně prospěšnou spolupráci.“

Během návštěvy se představitelé obou zemí věnovali možnostem, jak rozšířit česko-moldavskou obrannou spolupráci. Moldavské jednotky se možná objeví na některých cvičeních AČR, zvláštní zájem mají o oblast CBRN (chemická, biologická, radiologická a nukleární ochrana). Delegace z Kišiněva s českou stranou dále jednala o kybernetické bezpečnosti a hybridních hrozbách. V neposlední řadě přišla řeč i na fungování aktivní zálohy či systém doplňování sil a mobilizaci.

Moldavské ozbrojené síly tvoří 6500 vojáků z povolání, přičemž povinnou vojenskou službu ročně absolvuje dalších 2000 branců. Armáda rovněž zaměstnává 2000 civilistů. 90 % používaného vojenského vybavení pokládá moldavské ministerstvo obrany za zastaralé, velká část totiž pochází ještě z dob SSSR a naléhavě potřebuje obměnu. Moldavsko jako jedna z nejchudších zemí v Evropě vydává na obranu 0,5 % HDP, což prohlubuje problém s nedostatečnou výbavou. „Nemůžete očekávat, že voják bude plnit své povinnosti, když nemá potřebnou výbavu. V zimě vojákům třeba chybí potřebné vojenské vybavení nebo si ho musí kupovat sami,“ uvedl moldavský ministr obrany Anatolie Nosatîi.

V roce 2023 Kišiněv poprvé označil Rusko za národní bezpečnostní hrozbu, která usiluje o likvidaci moldavské státnosti. Toto prohlášení bylo zaznamenáno v nové národní bezpečnostní strategii: „Ruská federace a její zmocněnci v Moldavské republice jsou nejnebezpečnějším a stálým zdrojem hrozby, která, pokud jí nebude čeleno, může mít vážné důsledky pro státnost, demokracii a prosperitu naší země.“ Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Moldavsko výrazně posílilo bezpečnostní spolupráci s evropskými zeměmi. Konkrétně byla podepsána řada dohod o obranné spolupráci s EU, Spojeným královstvím a Francií. Moldavané v roce 2023 zvýšili výdaje na obranu o téměř 70 % a začali dostávat významnou materiální a technickou pomoc od evropských zemí a Spojených států. 

Obavy Kišiněva sdílí francouzský prezident Emmanuel Macron. Rusko pod vedením prezidenta Vladimira Putina podle něj představuje více než kdy jindy existenční hrozbu pro Evropu. „Na našich hranicích je přezbrojené a agresivní Rusko. Provádí teroristické akce a masivní dezinformační kampaně tam i jinde v Evropě,“ sdělil Emmanuel Macron týdeníku La Tribune Dimanche. Pokud „pána Kremlu“ nikdo nezastaví, „nepochybně se přesune do Moldavska a možná i dál do Rumunska“.

Navzdory omezenému rozpočtu moldavská armáda prochází procesem modernizace. Ta se zaměřuje na pořízení moderních obranných systémů a zvýšení profesionality vojáků. Moldavsko si proto pořídilo radarový systém z Francie, aby zlepšilo kontrolu vzdušného prostoru (logické vzhledem k opakovanému narušování vzdušného prostoru ruskými bezpilotními letouny a raketami). Letos v lednu moldavské ministerstvo obrany oznámilo, že „v příštích měsících“ dorazí nová várka nakoupeného vybavení pro dělostřelecký výcvik, komunikaci a účast země v mírových misích. 

Evropská unie letos vyčlení 60 milionů eur (1,5 miliardy korun) na podporu moldavských výdajů na obranu. Financování bude probíhat prostřednictvím Evropského mírového nástroje (European Peace Facility). Moldavsko v rámci této iniciativy obdrželo v letech 2021-2024 celkově 137 milionů eur (3,4 miliardy korun) na modernizaci ozbrojených sil. Část těchto peněz putovala na vylepšení protivzdušné obrany Kišiněva, další pak na zlepšení vzdušného dohledu, elektronického boje a logistiky. Moldavsko se navíc v květnu loňského roku stalo první zemí na světě, která s EU podepsala partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany. 

Moldavané též oficiálně obdrželi 29 nových amerických terénních vozidel Humvee. Washington vozidla v hodnotě 8,9 milionu amerických dolarů (205 milionů korun) Kišiněvu věnoval jako součást programu zahraničního vojenského financování (Foreign Military Financing). K jejich výrobě došlo v loňském roce, k předávce pak letos v lednu. Kišiněvský prapor zvláštního určení bude Humvee provozovat za účelem „zvýšení interoperability s ostatními armádami při výcvikových aktivitách a společných cvičeních“, uvedl během slavnostního předání Anatolie Nosatîi.

„Tato dávka pomoci je výmluvným příkladem účinné a dlouhodobé spolupráce mezi obrannými institucemi Moldavské republiky a Spojených států, která potvrzuje, že máme stejné cíle - zajistit mír a bezpečnost,“ dodal moldavský ministr obrany. Chargé d'affaires velvyslanectví USA v Moldavsku Daniela DiPierrová poznamenala, že USA jsou „hrdé na možnost spolupracovat s lidem a vládou Moldavska na modernizaci národní armády a lepším vybavení moldavské armády pro zajištění bezpečnosti jejích občanů“. USA věnovaly na modernizaci moldavských ozbrojených sil v uplynulých pěti letech celkem 90 milionů dolarů (2,1 miliardy korun).

Kromě pořizování nového vybavení moldavské jednotky zintenzivnily výcvik se západními ozbrojenými silami. Cílem je zvýšení bojových schopností Moldavanů a prohloubení vztahů mezi armádami. Vedle České republiky navštívili moldavští vojenští představitelé nedávno také Litvu, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko a Turecko. Tyto aktivity rovněž přispívají k efektivnímu zapojení Kišiněva do mezinárodních vojenských operací k udržování míru. Moldavská armáda se například od roku 2014 podílí na misi pod vedením NATO v Kosovu (KFOR) a také na několika mírových misích OSN. 

Současný moldavský kontingent KFOR-22 čítá 41 vojáků a je přidělen k regionálnímu velitelství Západ (mezinárodní základna Vilaggio Italia), kde působí po boku Italů. 41 vojáků, kteří tvořili 21. kontingent KFOR-21, se letos v lednu vrátilo domů. Z údajů mírových sil OSN vyplývá, že Moldavsko vyslalo pět příslušníků do mise v Súdánu (UNMISS), čtyři do Středoafrické republiky (MINUSCA) a jednoho do mise v Kosovu (UNMISS).

Moldavský parlament v červenci 2024 schválil účast moldavské armády na operaci Althea, vojenské operaci Evropské unie v Bosně a Hercegovině. V lednu převzal velení operace Althea generálmajor Florin Barbu z Rumunska a slavnostního ceremoniálu se zúčastnil i Vitalie Micov (první moldavský kontingent na bosenskohercegovinském území již působí). Účast v mírových operacích je pro moldavské vojáky dobrým způsobem, jak získat zkušenosti pro případ napadení vlastní země.

Příklon Moldavska směrem na Západ sleduje strategický cíl Kišiněva donutit Moskvu ke stažení svých vojáků z Podněstří, což umožní sjednotit moldavské území pod centrální vládou. Moldavský premiér Dorin Recean se domnívá, že Rusko může separatistické území opustit v důsledku jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. „Nyní existuje mezinárodní kontext, který by mohl vést ke… stažení [ruských jednotek] z levého břehu Dněstru. Možná ne nutně v rámci mírového vyjednávacího procesu…, ale v rámci [širšího] vyjednávacího procesu, který se bude týkat Ukrajiny a nové bezpečnostní architektury EU. V tomto kontextu takovou příležitost a šanci vidím,“ prohlásil Dorin Recean.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, RFE/RL, Modern Diplomacy, Defense Post