Ministerstvo obrany zahájilo s větší razancí modernizační projekty. Je tak naplňován plán Koncepce výstavby Armády České republiky, probíhá rychleji dobudování těžké brigády. Ministryně obrany Jana Černochová obdržela vládní souhlas pro vyjednávání dodávek pásových BVP, respektive nadzvukových letounů, řeší se i budoucí pořízení nových tanků. Vedle těchto nejvýraznějších projektů probíhá řada menších akvizic, které mají také naši armádu modernizovat. Současně Česká republika převzala na druhé pololetí letošního roku předsednictví Evropské unie. Je šance prosadit české firmy na evropském trhu tak, jak to doposud požadovala většina vyhlášených tendrů?

V souvislosti s výše uvedeným jsme členům výboru položili následující otázky:

1. Modernizace vojenské techniky je pro Armádu České republiky vzhledem k aktuální situaci hlavní téma. Co podle vás naše armáda potřebuje prioritně a jak může Výbor pro obranu přispět k rychlému řešení?

2. Může podle vás Česká republika jako předsednická země EU ovlivnit zapojení českých podniků do evropské zbrojní výroby?

Níže uvádíme odpovědi poslanců, kteří na naše dotazy reagovali:

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

1. Samozřejmě nejdůležitější pro Armádu České republiky je splnění závazku těžké brigády, ke kterému jsme se zavázali do roku 2026. K jeho naplnění je potřeba dotáhnout do finále několik akvizicí včetně BVP a tanků. Ve světle těchto důležitých zakázek nesmíme zapomínat také na akvizice z oblasti balistiky, logistiky a výstrojních součástí, které jsou základem de facto pro každého vojáka. Některý vojenský materiál by se dal pořídit ještě v tomto roce, a to v případě, že by se využila cesta dodatků, k již uzavřeným smlouvám v resortu.

2. Jsem přesvědčen, že Česká republika musí předsednictví Evropské unie využít. Jakou se vydat cestou v oblasti obrany nastínila již Ursula von der Leyenová. Právě ona navrhovala, aby se oblast vyzbrojování v Evropě více sjednotila, a nyní má Česká republika jedinečnou šanci v rámci předsednictví zapojit náš obranný průmysl do akvizic, které se budou realizovat.

Foto: Nejdůležitější pro Armádu České republiky je splnění závazku těžké brigády, ke kterému jsme se zavázali do roku 2026. K jeho naplnění je potřeba dotáhnout do finále několik akvizicí včetně BVP (na snímku BVP CV90) a tanků. | BAE Systems

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

1. Prioritní témata jsme stanovili jasně: vzdušná obrana, těžká brigáda, kyberbezpečnost a celkově adaptace na hybridní druhy válčení. V červnu jsem uspořádal na půdě výboru pro zdravotnictví, jehož jsem členem, seminář k biologickým hrozbám v 21. století. To se může zdát jako zdánlivě nesouvisející téma. Musíme si ale uvědomit, že výroba biologických zbraní je mnohem snazší, jejich šíření lehké a zásah poměrně velké části populace drtivý. Pokud se nestátní aktér typu Al-Káidy zmocní viru pravých neštovic, to bychom viděli teprve globální teroristické útoky. Seminář navštívili i další členové výboru pro obranu. Kulaté stoly a propojování odborníků „z venku“ s legislativci však nestačí. Ani zdaleka. Jako místopředseda výboru pro obranu jsem teď zpravodajem řady zásadních materiálů, např. právě ohledně rozhodnutí koupit stíhačky páté generace. Plně rozhodnutí podporuji. Je nepopulární, ale z dlouhodobého hlediska bude naše země z takové kvality profitovat. Výbor pro obranu by nicméně měl i nadále sloužit jako diskusní fórum, kde si vyjasníme všechna pro a proti zvažovaných rozhodnutí. Obcházet by ho nebylo správné.

2. Jako předsednická země máme zodpovědnost za všechny země Evropské unie a musíme umět vyvažovat různé zájmy. Moderujeme, reprezentujeme a vyjednáváme. Nemyslím si proto, že je předsednictví v tomto ohledu správný nástroj. Kde ale vidím rozhodně příležitosti k propagaci našeho bezesporu velmi kvalitního zbrojního průmyslu, jsou oficiální návštěvy delegací českých politiků v zahraničí: vzít početné podnikatelské delegace, usilovat o zakázky – prosazovat české zájmy. Uvidíme, jak se k tomu postaví například nový český prezident (nebo prezidentka). Doufám, že se média začnou prezidentských kandidátů ptát i na tato zásadní témata a přestanou řešit pěnu dní. Koneckonců volíme mj. nejvyššího velitele ozbrojených sil a také vrchního propagátora ekonomických zájmů ČR ve světě. Promyšlenou ekonomickou diplomacií bychom měli otevírat co nejvíc dveří pro naše (nejen) zbrojní
podnikatele.

Foto: Jako jedno z nejvíce pravděpodobných řešení se v rámci pořízení nových tanků pro AČR jeví nákup německých tanků Leopard 2 A7 | KMW

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

1. Modernizace armády je skutečně priorita číslo jedna, na kterou se v minulých letech bohužel tolik nehledělo. Jsou před námi strategické projekty, jejichž příprava je v tuto chvíli na startu a jedná se o největší investice za desetiletí. Prioritou je nákup BVP, kde jsme po deseti letech jednání znovu na startu, a kde vláda rozhodla o jednání se švédskou vládou. To je samo o sobě v podstatě největší přiblížení se k získání BVP. Můj názor na tuto techniku je velmi pozitivní, jelikož se jedná o prověřenou techniku, která je součástí několika armád v Evropě. Další prioritu má nadzvukové letectvo, kde nám současná smlouva na pronájem končí v roce 2027. I zde vláda rozhodla o jednání s vládou USA o nákupu v současnosti nejlepšího stroje F-35, který by měl zajistit armádě nadprůměrné technické vybavení i po roce 2040. Je vysoce pravděpodobné, že bude tento stroj i za tolik let jedním z nejmodernějších. Strategickým cílem je i nákup tanků, který nás čeká a kde máme také závazek vůči NATO. V něm se doufám povedou zahájit jednání v blízké době. Čeká nás také nákup vrtulníků, kde již první krok udělala minulá vláda a na nás je dále v nákupech pokračovat. Tyto body řeší i Výbor pro obranu, který dostává informace o prováděných akcích Ministerstva obrany. O jednání v systému vláda-vláda o BVP a nadzvukových letadel byl výbor informován ještě dříve, než bylo toto rozhodnutí předneseno vládě, za což bych chtěl paní ministryni poděkovat. Vadou na kráse je bohužel nepřítomnost některých kolegů na jednání a jejich následné reakce na sociálních sítích, kde si stěžují na nedostatek informací.

Foto: V současné době se také vedou jednání s vládou USA o nákupu letounů F-35 | Lockheed Martin

2. Nevím, zda může ČR ovlivnit zapojení firem do evropské zbrojní výroby. Co však může, je apelovat na partnery v EU, aby zapojovali české firmy do výroby, nebo ještě lépe rovnou nakupovali české výrobky. To se ale děje i při každém jednání, kde poukazujeme na řadu možných spoluprací českých firem se zahraničními partnery. To vše se dělo i před předsednictvím ČR Radě EU. Jelikož nyní probíhá více jednání a častěji, je možnost podpory českých firem vyšší.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

1. Osobně doufám, že různá pofidérní obnovování beznadějně zastaralé techniky jsou definitivně minulostí, a nyní již budeme pořizovat pouze techniku novou, která odpovídá současnému bojišti. Je těžké jmenovat jednu prioritu, když Armáda ČR jako celek je ve stavu, v jakém je. Dlouhodobě podfinancovaná je zejména její pozemní složka, za sebe říkám, že musíme urychleně vyzbrojit 7. mechanizovanou brigádu, tedy takzvaně těžkou. To znamená zejména tanky a BVP. Co se bude dít poté, co současná ministryně hodila do koše úsilí svých předchůdců a několika desítek odborníků z ministerstva a generálního štábu, je otázka. Já jako člen výboru pro obranu budu požadovat doložení dat, ze kterých bude paní ministryně při svém výběru vycházet. Pokud žijeme v právním státě, je třeba dodržovat zákony, a ne vybírat podle katalogu. Velké mezery máme také u protiletadlové obrany, a protiraketová obrana našeho území neexistuje vůbec. Je nutné posílit logistiku, doplnit stavy a konečně po třiceti letech sjednotit nákladní vozy používané v AČR na dvou platformách, střední a těžké, ideálně vždy od stejného výrobce a stejného typu. Kromě bojových systémů je nutné se zaměřit na další podceňovanou oblast, a tou je nemovitá infrastruktura.

2. Nechci naše předsednictví nijak podceňovat, ale ani přeceňovat. Evropské zbrojní programy se odvíjejí od úplně jiných parametrů, než je to, kdo zrovna na šest měsíců EU předsedá. Je třeba si to přiznat a nemalovat si vzdušné zámky. Naopak, vláda může pro český obranný průmysl udělat mnoho práce tady doma. Tím, že bude tvrdě vyžadovat jeho zapojení do nových akvizic, a to se bohužel neděje. Jsem opravdu rozčarovaný z toho, že to co bylo nastartováno během vlády našeho hnutí, tedy maximální podíl českého průmyslu při dodávkách AČR, je nyní obětováno pro údajnou rychlost akvizic. 

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

1. Poslední výraznou obměnu techniky armáda dělala v roce 2010, když se pořídily Pandury a letadla Casa – to je 12 let bez obměny. Myslím, že prioritně by se měla obměnit 7. mechanizovaná brigáda, ta už je na pokraji provozuschopnosti. Zastaralá jsou i bojová vozidla BVP-2 a tanky T-27M4CZ, které by mohly nahradit vozidla CV90 a tanky Leopard. Ty už do armády putují a já jsem za to moc rád. O CV90 se vyjednává se Švédskem. Obměnit potřebuje i raketové dělostřelectvo. Konflikt na Ukrajině jasně ukazuje, proč je to potřeba. Armáda do několika let získá i izraelské mobilní systémy protivzdušné obrany Spyder, což značně posilní naší obranu. Role výboru pro obranu je hlavně kontrolní. Dohlížíme na efektivitu, smysluplnost a transparentnost nákupů. Pro ministerstvo jsme takovým hlídacím psem v tom, aby se akvizice dělaly včas a byly úspěšné v ceně i kvalitě.

2. Jednoznačně ano. Je na nás upřená pozornost celé Evropy. Pojďme ukázat, jak šikovné a skvělé firmy u nás sídlí a vyrábí. Český obranný průmysl má v zahraničí skvělé jméno, předsednictví je určitě příležitost, jak mu ještě více pomoci. Zvlášť v současné době, kdy evropské armády přezbrojují a shánějí novou techniku. Podniky českého obranného průmyslu mají dostatečnou kapacitu pro to, abychom s nimi v Evropě za garance vlády ČR mohli iniciovat společné obranné projekty.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

1. Prioritou jednoznačně zůstává nákup BVP. Členové výboru obrany pak usilují o to, aby probíhal nákup co možná nejjednodušší a nejrychlejší cestou. A dle mého názoru v tom panuje mezi členy všeobecná shoda.

2. Česká republika jako předsedající země EU nemůže využívat své pozice k ovlivňování zapojení českých podniků do evropské zbrojní výroby. Takhle Evropská unie nefunguje. Z pozice předsedající země může ČR zejména určovat a ovlivňovat agendu a program na jednání Rady EU a obecně nastolovat zásadní témata a priority. Zapojení českých podniků však může ovlivnit přímo ministerstvo obrany v rámci přípravy výběrového řízení na pořizovanou techniku, což je určitě dobrá cesta.

Miloslav Janulík (ANO), člen výboru

1. Co armáda prioritně potřebuje, musí vědět jen a jen ona, tohle by se nemělo rozhodovat politicky ale pouze racionálně. Jen je třeba eliminovat lobbystické tlaky. 

2. To je otázka na ministra a vládu. Velmi se holedbají, jak řídí Evropu, tak snad dokáží zařídit takovou drobnost.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

1. V každém případě se ukázala nutnost mít ve výzbroji bezpilotní letouny a těžkou techniku, už kvůli plnění závazku NATO na modernizaci těžké brigády. Výbor by neměl rozporovat nákupy G-G, je to v tuto chvíli nejrychlejší zákonná cesta k akvizicím.

2. V rámci předsednictví se otevřela řada možností – kulaté stoly, semináře, prohlídky továren, kde je možné prezentovat úspěšné české zbrojní výrobky. Naše firmy se mají čím pochlubit a jsem si jist, že jsou konkurenceschopné a neztratí se ve světě, natož v Evropě.

Petr Liška (STAN), člen výboru

1. Priority bychom měli s ohledem na zkušenosti ze současného konfliktu vyhodnotit v koordinaci v rámci NATO. Klíčové je plnit závazky v rámci společné obrany. Dokončena musí být akvizice na pořízení BVP. Důležitá je oblast kybernetické bezpečnosti a vyhodnotit myslím potřebujeme účinnost systémů PVO, zejména s ohledem na ochranu proti útokům na civilní cíle.

2. Zapojení našeho zbrojního průmyslu do evropské zbrojní výroby je obvykle dlouhodobý proces, kdy jde v obvyklých podmínkách o složité vyjednávání, kde si každý stát hájí své. Nyní je situace jiná ve zvýšené poptávce po zbrojení v celém světě a zde vidím příležitost navázat rychleji spolupráci, která přinese uspokojení poptávky u výrobců, jejichž kapacity nejsou připraveny na zvýšenou poptávku vyvolanou válkou na Ukrajině a rostoucím napětím v dalších částech světa. Samozřejmě pro AČR je příležitost i v akvizicích, kde ale musím konstatovat, že nám kvůli naší „váhavosti“, mohly některé zajímavé příležitosti utéci. Předsednictví je příležitostí jak vyvolat diskusi o spojení sil zbrojní výroby v Evropě, která je v zájmu všech.

Michaela Opltová (STAN), členka výboru

1. Dlouhé roky se jedná o tom, že potřebujeme nové letouny a BVP. Máme strategické dokumenty definující, co armáda potřebuje, těmi strategiemi bych se řídila, plně jim důvěřuji. Aktuálně armáda potřebuje hlavně pozornost a důvěru politiků. Ukazuje se, že výdaje na obranu jsou důležité. Role výboru pro obranu spočívá v komunikaci mezi politiky, armádou a veřejností. Politici musí veřejnosti dokázat, že je obrana pro Českou republiku naprosto klíčová. 

2. Určitě ano, jednání o tom již probíhají. Tyhle otázky jsou pro náš výbor důležité a zabýváme se jimi.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

1. Priority armády se v zásadě nemění. Jedná se o dlouhodobě odkládané a rušené modernizační projekty v řádu 100 miliard korun. Nejhorší je situace v pozemním vojsku a u vojsk protivzdušné obrany státu. Výbor pro obranu může změnami potřebné legislativy urychlit nákupy v rámci novely Zákona o zadávání veřejných zakázek, případně dalších zákonů. Nicméně toto je věcí současné vládní koalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN, která toho zatím kromě darů výzbroje, techniky a materiálu na Ukrajinu moc nepředvedla. Spíše naopak. 

2. Nemůže. Předsednická země EU se ve svém půlročním angažmá v této roli stává pouze moderátorem a organizátorem jednání orgánů EU na všech úrovních, což nás bude stát 2,25 miliardy korun ze státního rozpočtu. Tyto peníze by bylo lepší dát na plošnou pomoc našim občanům pro zvládnutí energetické a potravinové krize. Zapojení našich podniků do evropské zbrojní výroby také ovlivňuje taxonomie EU a restrikce bankovního sektoru vůči našemu obrannému průmyslu. Navíc konflikt na Ukrajině zásadně ovlivňuje poptávku po nových zbraních v podstatě ve všech státech EU a příležitost přeje připraveným, přičemž rozhodujícím faktorem je rychlost a cena. A tady jsme prostě pozadu.

Lubomír Wenzl (ANO), člen výboru

1. Jako klíčové shledávám přezbrojení naší armády na západní techniku, v současné době techniku pro vzdušné a pozemní síly. Při nákupech je nezbytné postupovat tak, aby byla vyjednána co nejlepší cena, užitná hodnota a délka životního cyklu. Je potřeba reflektovat požadavky NATO a naší armády a uzavírat dlouhodobé kontrakty se strategickými partnery. Musí být kladen důraz na nákup techniky s ráží standardů NATO, abychom byli vždy akceschopní, a v případě nutnosti mohli pomoci našim partnerům nebo naopak oni nám.

2. Česká republika je předsednickou zemí EU na dobu půl roku, což je velice krátká doba. Nákupy probíhají cestou výběrových řízení nebo cestou mezivládních dohod. Podmínku zapojení českého obranného průmyslu pro nákupy AČR jsme zavedli již za vlády hnutí ANO a nadále na ni trváme. Myslím si, že náš obranný průmysl má co nabídnout ať již ve výrobě nebo ve vývoji nových technologií. Byl bych rád, kdybychom více pracovali na zakázkách, které přímo nebo nepřímo podpoří české výrobce. Došlo by tím k posílení jejich pozic na zahraničních trzích. Bez ohledu na to, že jsme v současné době předsednickou zemí EU, může a měla by v následujícím období sehrát pozitivní roli v této oblasti naše vláda.