Jiří Hynek: Jak máme pomáhat napadené zemi, když banky odmítají provést transakci Ukrajinců za obrannou techniku?
Poslední roky jsou nejenom z pohledu obranného a bezpečnostního průmyslu skutečně turbulentní. Sotva odezněla covidová pandemie, přišla ruská invaze na Ukrajinu a na ni navazující konflikt, který trvá dodnes a jeho ukončení je v nedohlednu. Další intenzivní válečný konflikt se opět rozhořel mezi Izraelci a palestinskými teroristy. A stále tu s námi jsou nesmyslná taxonomie ESG Evropské unie a diskriminace ze strany nadnárodních bank. Zároveň by bylo nefér tvrdit, že obranný a bezpečnostní průmysl prožívá krušné časy. I přes všechny trable jsou totiž čeští zbrojaři velmi úspěšní, což je dáno celou řadou faktorů. Na to, jak se jim dařilo v právě končícím roce, jsme se zeptali prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky (AOBP) Jiřího Hynka.
Pane prezidente, je „doba covidová“ už definitivně za námi? Poslední roky byla pandemie a její dopady tématem vašich textů či rozhovorů opravdu často.
Řekl bych, že doba covidová je snad už konečně za námi, i když covid jako takový tu s námi už bude nejspíš napořád. Ale máte pravdu, že podobné předvánoční bilancování končícího roku bylo výrazně ovlivněno covidem ještě loni. Letos už, myslím, naštěstí nemusíme, alespoň z pohledu průmyslu, toto téma více řešit. Ale máme tu řadu jiných.
Tuším, že máte asi na mysli zejména válku na Ukrajině...
Přesně tak. Za dva měsíce tomu budou už dva roky od jejího vypuknutí a k jejímu ukončení je podobně daleko, jako přede dvěma lety, přitom kvůli ní za tu dobu zahynulo ohromné množství vojáků i civilistů, další jsou nadosmrti poznamenaní, zranění, bez příbuzných, bez domova, spousta z nich musela nejenom ze svých domovů, ale i ze své vlasti uprchnout. A tamní válka poznamenává, byť ne takto drastickým způsobem, také nás ostatní. Jsem ale rád, že Česká republika napadené Ukrajině pomáhá, zejména za obranný a bezpečnostní průmysl mohu říct, že se snažíme dělat maximum, co se dá, i když to není vždy úplně snadné.
Jak vlastně hodnotíte českou vojenskou pomoc Ukrajině?
Česká republika pomáhá Ukrajině od prvního dne ruské invaze a česká vláda v rámci Evropské unie patří v tomto ohledu na čelné místo. Ocenil bych, že hned od počátku ruské agrese jsme jako AOBP ve spolupráci s Ministerstvem obrany ČR a ukrajinskou ambasádou v Praze začali s koordinací dodávek potřebného vojenského materiálu. A i nadále se nám velmi dobře spolupracuje s AMOSem, tedy s Agenturou pro mezivládní obrannou spolupráci, která byla zřízena pod ministerstvem obrany. V rámci úzké spolupráce s AMOSem se nám daří identifikovat kapacity českého obranného a bezpečnostního průmyslu a v rámci možností dodávat a vyvážet na Ukrajinu potřebné vojenské vybavení.
Do jaké míry Česká republika zvládá plnit požadavky ukrajinské strany? Přeci jenom, jak jste sám zmínil, válka trvá už skoro dva roky, výrazný posun nebo průlom nenastal, ukrajinská protiofenziva nebyla příliš úspěšná. Zvládají české zbrojovky zásobovat Ukrajinu tak, jak by si přála?
Je to samozřejmě složité, protože očekávání od obranného a bezpečnostního průmyslu jsou obrovská až nerealistická. Dlouhé roky se na obranný a bezpečnostní průmysl kašlalo, byl zanedbáván, a jeho kapacity jsou limitované. Zároveň situaci nepomáhají doprovodné jevy války, jako jsou nedostatek surovin a materiálu, případně výrazné zdražování cen, a to nejenom materiálu, ale také energií. A pak tu ještě máme restriktivní chování bankovního sektoru vůči firmám podnikajícím v našem odvětví. Je proto velmi těžké vyvážet na Ukrajinu zboží v takovém objemu, v jakém jej potřebují. Snažíme se ale opravdu dělat maximum. Česká republika v tomto ohledu patří na špici, co se podpory Ukrajině týče. Samozřejmě platí, že se mohou věci dělat ještě lépe, i když se nedělají špatně. I z tohoto důvodu proběhne v lednu seminář na téma „Obchod vojenského materiálu na Ukrajinu“, který bude AOBP pořádat ve spolupráci s již zmiňovanou agenturou AMOS, a dále s Licenční správou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a s Odborem kontrolních politik Ministerstva zahraničních věcí ČR. Věřím, že osvěta bude jedině ku prospěchu, a to jak státní správě, tak firmám, aby byl vývoz vojenského materiálu na Ukrajinu co nejefektivnější.
Podnikla AOBP v letošním roce nějaké další kroky na podporu Ukrajiny, případně plánujete něco dalšího na příští rok?
Od začátku ruské invaze AOBP úzce spolupracuje také s naším ukrajinským protějškem, asociací UADSI. Její zástupci, v čele s prezidentem Jevgenijem Krupou, byli přítomni na květnovém mezinárodním veletrhu obranných a bezpečnostních technologií IDET 2023 v Brně jako spoluvystavovatelé na jednom stánku s AOBP. Jednali jsme také s delegací ukrajinské Verkhovne rady a představili jsme jim schopnosti českého obranného a bezpečnostního průmyslu.
Koncem září se pak zástupce AOBP zúčastnil v Kyjevě obranného fóra, které pořádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na fóru byla založena mezinárodní aliance zbrojařského průmyslu, která si mj. klade za cíl posílení obranného potenciálu Ukrajiny. Fóra se zúčastnilo 252 zbrojařských firem z více než 30 zemí, a to včetně České republiky.
Pokud se nepletu, zaznamenal jsem na sociálních sítích informaci, že AOBP podepsala jakousi obrannou dohodu.
Přesně tak. Jedním z hlavních výstupů obranného fóra byla dohoda zvaná Ukraine Defence Industry Compact, jejímž hlavním cílem je vybudování nejenom mezinárodní aliance obranného průmyslu, ale také podpora úsilí Ukrajiny o to, aby vybudovala vlastní silný obranný průmysl, integrovaný do bezpečnostního rámce EU a NATO. A právě tuto dohodu AOBP začátkem prosince podepsala na ukrajinském velvyslanectví v Praze za přítomnosti ukrajinského chargé d’affaires a. i. Vitalije Usatého.
Poslední otázka k Ukrajině, jaké jsou podle vás vyhlídky na ukončení války?
Já se obávám, a není to nic, z čeho bych měl radost, že válka na Ukrajině spěje k zamrznutí. Nevidím ani na jedné straně vůli k jednání a případným mírovým rozhovorům a nevidím ani šanci na jednoznačné vojenské vítězství té či oné strany. V příštím roce budou v obou zemích volby, neočekávám ale, že by se snad změnil pohled na válku. V Rusku nemůžeme očekávat nic jiného než jasné vítězství Putina, ostatně o svobodných volbách v Rusku nemůže být ani řeč. Otázkou je, nakolik svobodné budou na Ukrajině, kde se již delší dobu ozývají různí vyzyvatelé Zelenského s tím, že se prý chová autoritářsky. Tak či onak, myslím, že všemožná silácká gesta a silná slova vezmou zasvé, pokud už se tak dávno nestalo.
Obávám se, že se konflikt změní v opotřebovávací, zamrzlý konflikt, a bude záležet, jak dlouho budou západní země ochotny Ukrajinu finančně a vojensky podporovat. Příští rok budou také volby ve Spojených státech, zároveň volby do Evropského parlamentu, a výsledky obojího mohou značně změnit pohled na pomoc Ukrajině. Záležet bude také na samotných Ukrajincích a jejich odhodlání a výdrži dál bojovat. Promluvit do podpory mohou také jiné konflikty, obzvlášť ten arabsko-izraelský, který opět nabral na intenzitě.
Každý by si měl ale především uvědomit realitu. Nemusí se nám líbit, nemusíme ji považovat za správnou, ale musíme ji brát takovou, jaká je. Dá se ji snažit změnit, dá se jí přizpůsobit, ale nedá se překrucovat nebo popírat. Toto moc dobře věděl nedávno zesnulý génius zahraniční politiky a mezinárodních vztahů Henry Kissinger, který neztrácel svůj nadhled a bystrost ani v neuvěřitelných sto letech. Mnozí dnešní politici i diplomaté by se od něj měli co učit.
Co dalšího trápí obranný a bezpečnostní průmysl? Zmiňoval jste taxonomii ESG, pořád nenastal žádný průlom, nebo dokonce obrat? EU podporuje Ukrajinu, ale zároveň považuje obranný průmysl za špatný?
Ano, slovy taxonomie ESG za „sociálně neudržitelný“. A bohužel, nic se v tomto ohledu nezměnilo. Taxonomie ESG dále ovlivňuje chování bank, které diskriminují podniky obranného a bezpečnostního průmyslu. Abych byl spravedlivý, leckdy jsou ještě horší než sama taxonomie interní etické kodexy jednotlivých bank. Ať tak či onak, banky podnikům, jejichž výroba je často primárně civilní a jen část jejich výroby je zaměřena na vojenské či bezpečnostní účely, dál odmítají poskytovat často i úplně základní bankovní služby. Za naprostý vrchol považuji situace, kdy banky odmítnou provést běžnou transakci, protože se jedná o vojenskou techniku, která ale směřuje třeba právě na Ukrajinu. Takže jak máme pomáhat napadené zemi, když banky odmítají provést transakci Ukrajinců za obrannou techniku? Vždyť to postrádá veškerou logiku.
A co nějaká pozitiva, nějaké úspěchy? Je přeci pravda, že čeští výrobci obranné a bezpečnostní techniky měli v posledním období velké, často až rekordní zisky.
Máte pravdu, loňský export vojenského materiálu a zboží dvojího použití byl rekordní, oproti předchozímu roku dokonce více než dvojnásobný. A téměř polovinu z loňského exportu tvořil vývoz na Ukrajinu. Patří to do hodnocení letošního roku, protože statistiky vývozu vojenského materiálu a zboží dvojího použití za uplynulý rok máme k dispozici vždy až v létě roku následujícího. A tady se ale zároveň sluší dodat, že rok 2022 byl z pohledu výnosů něčím, co se v dohledné době nezopakuje, něco, co nastalo díky mimořádným okolnostem. Firmy vyprodaly své zásoby, výrobní kapacity, jak už jsem říkal, jsou značně limitovány a nelze je navýšit mávnutím kouzelného proutku. Přesto bych ale rád vyzdvihl některé jiné, než pouze ekonomické úspěchy českých firem.
Povídejte.
Jedná se zejména o rozšíření obranného a bezpečnostního průmyslu také do oblastí tzv. nových, inovativních, alternativních, či chcete-li disruptivních technologií. Jedná se o převratné technologie, které mají potenciál do budoucna, a to ne nutně tak vzdáleného, určovat chod válčení. A na tomto poli jsou české firmy skutečně vpředu.
AOBP proto v dubnu uspořádala v Praze ve spolupráci s DG DEFIS Evropské komise odbornou konferenci „Defence Innovation: Getting the Edge on the Market and in the Battlefield“, která se zaměřovala na výměnu zkušeností o implementaci civilních technologií v obranném sektoru a přenosu inovativních technologií a postupů v rámci obranného a bezpečnostního sektoru. Dorazilo téměř 100 zástupců společností různých velikostí z celé EU, zástupců výzkumných ústavů a akademické obce, vládní představitelé i zástupci ozbrojených složek. Proběhlo také na 150 vzájemných B2B setkání. V listopadu jsme také spoluorganizovali úspěšný odborný seminář s Národním strojírenským klastrem na téma „Inovační technologie a výrobky pro obranný a bezpečnostní průmysl“.
Jsme rádi, že rostoucí členskou základnu AOBP tvoří také značné množství takových zajímavých inovativních firem, start-upů apod. Mimo jiné jsme pro takové firmy opět uspořádali AOBP Start-up Innovation Pavilion na IDETu v Brně a šest start-upů tak mohlo zdarma vystavovat a prezentovat své technologie. A pro podporu alternativních technologií v obranném a bezpečnostním průmyslu byla také na IDETu domluvena a později založena nová odborná Sekce alternativních technologií a řešení v obranném průmyslu v rámci Rady ředitelů AOBP.
Doposud jsme řešili obranný a bezpečnostní průmysl jako celek, ale jak se v právě končícím roce dařilo Asociaci?
Dovolím si konstatovat, že bych rok 2023 hodnotil z pohledu AOBP pozitivně. Členská základna výrazně narostla, vstoupilo přes 30 nových společností a přesáhli jsme tak hranici 170 členů. Poukazuje to podle mě na několik věcí – zaprvé, definice obrany a bezpečnosti se každým rokem dynamicky vyvíjí a proměňuje, a firmy na to reagují. Proto k nám vstupují i firmy, které na první pohled nemají s vojenstvím a zbraněmi nic společného. A naše odvětví není jen o zbraních a tancích. Zadruhé, firmy a celá společnost si začínají uvědomovat a připouštět, že obrana a bezpečnost nejsou sprostými slovy a že jsou v dnešní složité době opět potřeba. Proto chtějí k obojímu přispět svými produkty. A zatřetí, snad to vypovídá i o tom, že jako Asociace děláme svou práci dobře, a firmy si toho všímají a oceňují to. Proto v tom chtějí být s námi.
Jaké byly v roce 2023 vaše hlavní aktivity ve prospěch českého obranného a bezpečnostního průmyslu? Co vás nejvíce zaměstnávalo?
Stále platí, že český obranný a bezpečnostní průmysl je z 90 % orientován proexportně. Proto naše práce často směřuje zejména na podporu vývozu českých firem do zahraničí. Samozřejmě i domácí mezinárodní veletrh IDET má výrazný proexportní význam. Na stánku AOBP jsme tak jednali se zahraničními delegacemi z Ázerbájdžánu, Brazílie, Finska, Chorvatska, Jižní Afriky, Kataru, Pákistánu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, zároveň jsme ale jako vždy koordinovali také setkání zahraničních delegací s firmami, a těch na IDET dorazilo bezmála 40 (delegací).
IDET má ale také odborný přesah, čehož jsme využili a společně s Českým optickým klastrem (COC) jsme uspořádali odborný workshop na téma Optika pro ozbrojené síly a průmyslová spolupráce. AOBP a COC též podepsaly dohodu o spolupráci.
V době postcovidové už opět probíhají také čilé kontakty v rámci mezinárodních zahraničních veletrhů. V roce 2023 se zástupci AOBP zúčastnili veletrhů v Německu, Spojených arabských emirátech, Řecku, Polsku, Francii, Turecku, Thajsku a Egyptě. Zde bych udělal malou odbočku zpět k úspěchům českých firem a k inovativním technologiím. Na veletrhu IDEX v Abu Dhabi získala česká firma SPACEKNOW, která vyvinula unikátní a patentovaný software s umělou inteligencí, který umí automaticky sledovat de facto jakékoli místo na světě a hlásit jeho změny, ocenění pro nejinovativnější firmu na veletrhu – konkurence přitom čítala 1300 firem z více jak šedesáti zemí z celého světa. O významu a síle českých firem hovoří také fakt, že na letošním IDEXu vystavoval rekordní počet českých firem, a navštívil jej i premiér Petr Fiala – jako vůbec první český premiér.
A co další zahraniční akce na podporu obranného a bezpečnostního průmyslu? Zúčastnili jste se i nějakých průmyslových dnů, podnikatelských či incomingových misí apod.?
Ano, zástupci AOBP se zúčastnili podnikatelské mise, která na přelomu dubna a května doprovázela ministra vnitra Víta Rakušana do Senegalu, Ghany a Rwandy. Tato mise byla přímo zaměřena na podporu zdravotnického a obranného průmyslu. Zástupci asociace měli příležitost jednat s řadou místních partnerů, a to nejenom z řad firem, ale také tamních ministerstev obrany, vnitra a národní bezpečnosti. Velký zájem také ve všech třech zemích budilo komplexní české řešení AOBP zaměřené na ochranu hranic. AOBP jej nabízí v rámci své odborné Sekce komplexní ochrany hranic a kritické infrastruktury.
Také letos byla Asociace hlavním kontaktním místem pro zahraniční partnery při incomingových misích, letos jsme přivítali zástupce afrických delegací z Etiopie, Senegalu, Mosambiku a Mauritánie. Co se týká bilaterálních průmyslových dnů, spoluorganizovali jsme letos takové akce na Kypru, v Irsku, ve Spojeném království či na Slovensku. V Irsku jsme podepsali další z memorand o spolupráci se zahraniční asociací. Pro irskou IDSA se jednalo o vůbec první takovou dohodu, kterou podepsala se zahraničním partnerem.
Na tomto místě by se slušelo vyzdvihnout projekty na podporu ekonomické diplomacie čili PROPED, které velmi vítáme a hodnotíme je vskutku pozitivně. Skutečně se jedná o přínosné a dobře fungující projekty na podporu (nejenom) obranného a bezpečnostního průmyslu. Zde patří vždy dík za spolupráci se Sekcí průmyslové spolupráce Ministerstva obrany ČR a jednotlivými zastupitelskými úřady ČR v zahraničí.
A jaké jsou vaše plány a výhledy do nového roku 2024?
V prvé řade zmíním, že na příští rok chystáme opravdu hodně odborných seminářů. Dále budeme pokračovat v úsilí jako obvykle, budeme přítomni na řadě zahraničních veletrhů, průmyslových dnů či podnikatelských misí. Budeme ale především dále odvádět onu usilovnou, mravenčí práci ve prospěch českého obranného a bezpečnostního průmyslu. Budeme hájit zájmy českých firem, pomáhat jim řešit jejich problémy a usnadňovat jejich podnikání. Bývá už téměř národním folklórem nadávat na všelijaké české vlastnosti, především na ty negativní. Netvrdím, že je také nemáme, ale ta míra negativity je opravdu zbytečná. Já za roky působení v tomto odvětví vídám něco jiného. Vídám pracovité, schopné a inspirativní lidi, které jen tak něco nepoloží. Kteří jsou odolní a přizpůsobiví a jejichž produkty pomáhají dělat svět bezpečnějším místem. Výrobky pomáhající chránit nejenom nás, ale také ty, kteří neváhají nasazovat své životy, aby nás ochránili. Takže doporučuji všem vykašlat se na neustálé brblání, ono to nemusí být tak špatné, jak se možná sami sobě snažíme namluvit. Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky bude vždy podporovat a hájit výše zmíněné lidi, firmy a kohokoliv, komu není naše vlastní obrana a bezpečnost lhostejná. Přeji klidné a radostné prožití vánočních svátků a úspěšný vstup do nového roku 2024.