Plukovník Ctirad Gazda, který je nyní vedoucím projektu pořízení BVP na sekci vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany, má za sebou bohatou vojenskou kariéru. Tu začal v letech 1988 – 1991 jako velitel čety (násl. roty) u 4.rtpr (4. radiotechnický prapor) Vimperk . Následně působil rok (1991 – 1992 ) u 9.plrp (9. protiletadlový raketový pluk) Strakonice jako velitel čety / ZV baterie. Od roku 1992 do 1997 byl důstojníkem (následně náčelníkem) štábu, náčelník štábu u 2.oPVO Přerov, Prostějov a v letech 1997 – 2003 byl velitelem baterie, náčelníkem štábu a nakonec velitelem útvaru 7.plo (7. protiletadlový oddíl) v Hranicích. U 7.mb (7. mechanizovaná brigáda) Hranice pak v letech 2003 – 2016 působil jako náčelník logistiky, ZNŠ a náčelník štábu. V letech 2016 – 2017 byl náčelníkem operačního odboru na Velitelství pozemních sil v Praze a od roku 2018 je vedoucím projektu pořízení BVP na sekci vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany. Pana plukovníka jsme se zeptali na pár otázek.

Foto: Plukovník Ctirad Gazda (vlevo) podepisuje technickou podporu na projekt BVP s ředitelem s.p. VTÚ Praha Jiřím Protivou, říjen 2019 | archiv plk. Ctirada Gazdy

1) Pane plukovníku, můžete nám uvést, jaká je od počátku Vaše úloha v tendru na nová BVP?

Ministr obrany mne dne 16. 11. 2017 jmenovacím dekretem určil manažerem strategického projektu „Pásové bojové vozidlo pěchoty a jeho modifikace“. Velmi stručně to znamená to, že odpovídám vlastníkovi projektu (ředitel Sekce rozvoje sil MO genmjr. Ing. Ivo Střecha) za realizaci tohoto projektu a musím připravit pro náměstka pro řízení Sekce vyzbrojování a akvizic MO (SVA MO) zakázku v takové stavu, aby jako zadavatel mohl podepsat smlouvu. K tomu mám (tabulkově) dnem 1. 1. 2018 vytvořený v rámci SVA MO a Velitelství Pozemních sil AČR pomocí dvou oddělení tzv. užší projektový tým. Je nás k dnešnímu dni i se mnou celkem 7 vojáků a 4 státní zaměstnanci. 

2) Řada skeptiků poukazuje na průtahy výběrového řízení na nová BVP. Mohl byste se k tomu nějak vyjádřit? V čem je tendr na nová BVP jiný, než ostatní tendry?

Úvodem konstatuji, že si nemyslím, že se zakázka zbytečně protahuje a ano, zakázka na BVP je podle mne skutečně jiná než ostatní tendry. Pokusím se tyto myšlenky trochu rozvést: 

1. Zakázka na BVP je co do rozsahu, tedy předmětu zakázky nesrovnatelná s jakoukoli jinou zbrojní zakázkou v historii ČR a to jak množstvím komodit – nejde totiž zdaleka pouze o vozidla, tak i jejich komplexností a komplikovaností. Bylo rozhodnuto využít obecnou výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) dle § 29, písm. s) se zachováním prvků soutěže. Takovéto zadání jsem obdržel. Z důvodů právě složitosti zakázky nenalezl zadavatel přiměřený model zadávacího řízení (uvedený v ZZVZ) a musel proto zvolit svůj vlastní postup tzv. „vícekolového jednacího řízení“. Ten je rozdělen do mnoha etap, zmíním v krátkosti pouze ty klíčové, tedy výzva k projevení předběžného zájmu, jednání s dodavateli, kteří tento zájem projevili, posouzení žádosti dodavatelů o účast, výzva k podání předběžných nabídek, jejich podání, několikakolové jednání k nim a jejich posouzení a následná výzva k podání konečných nabídek. Po podání nabídek dodavatelů budou tyto zadavatelem posouzeny, poté vyhodnoceny a po potřebných procesních krocích uvnitř rezortu, ale i mimo něj (vláda ČR, ministerstvo financí) bude moci být vyhlášen vítězný dodavatel a následně bude možno přistoupit k podpisu tzv. trianglu smluv. Chceme mít totiž podepsanou nejenom pouze akviziční smlouvu, ale současně i tzv. „servisní smlouvu“ s VOP CZ, s.p. na celou dobu životnosti BVP a také smluvní vztah (vztahy) mezi vítězným dodavatelem a VOP CZ, s.p. k zabezpečení naplnění dvou výše zmíněných smluv. Znamená to tedy, že i samotný zvolený model zadávacího řízení je unikátní, složitý a časově náročný.

2. Vnímám, že zejména mezi odbornou veřejností mohl vzniknout pocit, že se zakázka neúměrně protahuje. Tento pocit mohl být zejména v minulosti podpořen dle mne nerealistickými informacemi o možných termínech podpisu smlouvy a následných dodávek. Náš projektový tým po svém ustanovení musel materiály nastudovat, projednat s uživatelem (AČR) některé nejednoznačnosti jejich požadavku, připravit model zadávacího řízení a tento v rezortu procesně prosadit, dále o tom musela být informována vláda ČR a akce zaregistrována na ministerstvu financí. Tato část zabrala více než rok. Teprve poté jsme mohli poprvé oslovit dodavatele a spustit samotné zadávací řízení. Každý krok byl náročný a samozřejmě vznikaly těžkosti s dopadem na čas. Jenom zmíním naše nelehké vyjednávání v rámci pracovní skupiny pro transparentní veřejné zakázky při Ministerstvu pro místní rozvoj ohledně našeho záměru spojit problematiku akvizice a servisu, dále dlouhodobá absence právní podpory týmu, složité vyjednávání s dodavateli ohledně konkrétních aspektů zakázky a rovněž k dodavateli předkládaným dokumentům. V této době je to zejména vliv pandemie covidu-19, kdy jsme museli zvolit jiný model financování akce (delší), z toho důvodu musel být vládou ČR prodloužen Strategický pozemních sil AČR. Kvůli tomu musel být prodloužen i plánovaný harmonogram dodávek a toto předjednáno s dodavateli. Zmínil jsem pro nedostatek prostoru jen pár skutečností, které samozřejmě mají vliv na protahování jednotlivých kroků zakázky. Ale představa, že u takovéto zakázky všechno půjde snadno bez jakýchkoli těžkostí, je nereálná. Takže závěrem jen zopakuji svůj názor, že zakázka se zbytečně neprotahuje.         

3) Jak se vyvíjela situace od plánu nákupu nových BVP až po uskutečnění zadávací dokumentace?

Pokusím se to popsat, přestože jsem u toho nebyl od samého začátku. O potřebě náhrady BVP-2 hovořila již Bílá kniha o obraně (2011) a rovněž Koncepce výstavby AČR 2025 (2015); Dlouhodobý výhled pro obranu 2030 (2014) pak hovoří o tom, že základem Pozemních sil budou mechanizované brigády vyzbrojené variantními typy bojových vozidel (kolovými i pásovými). Od roku 2012 byly postupně zpracovány marketingové informace a průzkum, proběhl projekt vědy a výzkumu, byla zpracována zpráva – vše na téma problematiky nahrazení nebo modernizace BVP-2. Z mého pohledu klíčové bylo ustanovení Integrovaného pracovního týmu „Přezbrojení 7. mechanizované brigády“ na základě nařízení NGŠ AČR v dubnu 2015, od této doby se jednoznačně směřovalo k nahrazení vozidel BVP-2 u 7. brigádního úkolového uskupení nákupem nově vyrobených vozidel. V lednu 2016 byla zpracována marketingová informace k připravované akvizici, tato byla následně doplněna v říjnu téhož roku. Státním podnikem VTÚ, s.p. byly postupně zpracovány tři vydání „Studie proveditelnosti“, do posledního platného vydání (31. 10. 2017) byly zapracovány i výsledky z testování vozidel (perspektivních z pohledu potřeb AČR), které proběhlo v ČR v červnu 2017. VTÚ, s.p. zpracoval pro NGŠ AČR i dokument „Celkové zhodnocení možnosti náhrady BVP-2“ (15. 11. 2017). I na základě výše uvedených dokumentů zpracoval uživatel svůj požadavek („Specifikace nabývaného majetku“), následně ho doplnil a po jeho schválení ředitelem tehdejší Sekce podpory MO jsem ho na konci června 2018 akceptoval a tím i převzal. O dalším vývoji jsem hovořil již v předcházející otázce.  

4) Jací hráči byli na počátku tendru „ve hře“ a kdo zůstává? 

Od roku 2017 byly vydefinováni následující potenciální výrobci (řazeno dle abecedy):
•    BAE Systems, Haegglunds, sídlo Švédsko, 
•    General Dynamics European Land Systems, sídlo Španělsko,
•    PSM Projekt System & Management GmbH, sídlo Německo,
•    Rheinmetall Landsysteme GmbH, sídlo Německo. 

Dne 14. 10. 2019 společnost PSM svým dopisem ze své vůle zrušilo svou další účast v zakázce. Zbylí tři výrobci tedy jsou tedy i nadále „ve hře“.

Foto: AČR počítá s výběrem mezi třemi typy nabízených BVP, tzn. CV90 (na obrázku nahoře vlevo), KF41 Lynx (na obrázku nahoře vpravo) a ASCOD 42 (na obrázku dole). | archiv autora

5) Jde v současné době reálně říci, kdy se vojáci nové techniky dočkají? 7. mechanizovaná brigáda nemůže do budoucna bez nové techniky plnit spojenecké závazky. Zejména pak od roku 2025.

Důležitý je termín podpisu smlouvy. Nechci tady s nějakým konkrétním termínem operovat, protože když se podíváme na letošní rok, mohou ho ovlivnit i vnější vlivy. Harmonogram dodávek je momentálně nastaven do konce roku 2027. Načasování dodávek jednotlivých variant a jejich směřování ke konkrétním útvarům je plánováno tak, aby spojenecký závazek Capability Targets 2017 mohl být 7.mb ke dni 1. 1. 2026 naplněn.

6) V jaké fázi se nyní tendr nachází? Účastníky údajně na konci října čekají ostré terénní zkoušky.

Momentálně se zakázka oficiálně nachází ve „fázi Výzvě zadavatele k podání předběžných nabídek ve vícekolovém jednacím řízení zakázky“. To je samozřejmě oficiální název. Připravujeme k odeslání „Výzvu k podání konečných nabídek“. 

Od konce října do začátku prosince letošního roku mělo skutečně probíhat v ČR testování nabízených BVP. Přesný název testování je „zkoušky funkčních vzorků pásových BVP“. V minulých dnech z důvodu aktuální epidemiologické situace a souvisejících opatření vlády ČR musel zadavatel tyto zkoušky odložit. V letošním roce již určitě neproběhnou, pokud to situace dovolí, měly by se uskutečnit počátkem roku příštího. Bude provedeno celkem přibližně 30 druhů zkoušek převážně praktických, ale v některých případech i dokladových. Budou i v praxi posuzovány vybrané parametry udávané výrobci a proběhnou mj. jízdní zkoušky, testy průchodnosti, brodivosti, ale třeba i ostré střelby z kanónu a kulometu. Provedení těchto zkoušek je splněním jednoho z nepodkročitelných požadavků zadavatele. Výsledky těchto zkoušek vybraných parametrů budou mj. použity v procesu posuzování a hodnocení nabídek dodavatelů. Účelem těchto zkoušek ale rozhodně není stanovení pořadí jednotlivých dodavatelů, nebo dokonce vyřazení některého dodavatele ze zakázky na základě jejich výsledků.

7) Měnila se od počátku nějakým zásadním způsobem zadávací dokumentace, tedy požadavky na funkčnost a techniku nových BVP?

Ne, dokumentace se zásadním způsobem neměnila. Pouze po podání předběžných nabídek dodavatelů a vícekolovém jednání o těchto nabídkách došlo k drobným úpravám některých hlavně technických požadavků zejména z důvodu jejich realizovatelnosti. Tyto úpravy samozřejmě odsouhlasil uživatel i jednotliví dodavatelé.

8) Co rozsah náměru kanonu jednotlivých BVP, který je v poslední době poměrně často diskutován s ohledem na boj v městské zástavbě? Lze říci, jaké jsou v tomto ohledu požadavky na účastníky tendru?

Požadavek na náměr hlavní zbraně věžových variant (bojová, velitelská, průzkumná) – tedy automatického kanónu - je stanoven minimální rozsah od mínus 10 do plus 45 stupňů. V požadavku na modernizovatelnost (například při modernizaci někdy uprostřed doby životnosti) je stanovena povinnost umožnění zvýšení horní hranice náměru na 60 stupňů bez nutnosti výměny věžového kompletu.

9) Stále se zamýšlí nákup 210 kusů nebo se požadavky s ohledem na stav HDP a koronakrize mění?

Předmět zakázky (na rozdíl od prodloužení harmonogramu a změny modelu financování) nebyl vlivem uvedeného změněn. Tedy ano, k dnešnímu dni se stálé zamýšlí nákup 210 pásových vozidel v 7 modifikacích.

10) Je vyvíjen například vyšší tlak na dodavatele s ohledem na větší zapojení domácího průmyslu? Pokud se nepletu, tendr stanovuje minimálně 40% podíl.

Ano, podíl zapojení domácího průmyslu je stanoven v rámci akvizice minimálně na 40 %. Je to od spuštění zakázky v březnu 2019 i jedním z nepodkročitelných požadavků. Tedy tento požadavek je v čase konzistentní. Klíčové je pro nás z důvodů ochrany podstatných bezpečnostních zájmů ČR zapojení státního podniku VOP CZ, s.p. a to jak v rámci akvizice, tak zejména v zabezpečení servisu. 

11) Jeden z účastníků tendru, společnost Rheinmetall, nedávno uzavřela s Maďarskem zbrojní zakázku na dodávku 218 bojových vozidel pěchoty Lynx za 2 miliardy Euro. Jde tak o dost podobný tendr, který probíhá u nás. Zároveň je Maďarsko členskou zemí V4. Nebylo by nasnadě při nákupech tohoto charakteru postupovat společně, tedy s ohledem na větší počty a nižší cenu?

O tom, že by se při některých zakázkách mělo postupovat společně např. ve formátu V4, se mluví už hrozně dlouho. Ale vždy se ukázalo, že představy, finanční možnosti i požadavky v čase jsou u jednotlivých zemí neslučitelné. Muselo by se úzce spolupracovat již při vzniku operační potřeby na zabezpečení schopnosti, aby byly sladěny uživatelské požadavky. Už v roce 2014 se zvažovala možnost společného projektu vývoje nového BVP. Ale dál jsme se bohužel nikdy nedostali. Proto nyní v případě této techniky jde každá země svou cestou. 

12) Diskutujete s jednotlivými výrobci jejich další tendry a kapacity s cílem zajistit, aby byla dodávka nových BVP pro AČR uskutečněna v řádném termínu, tedy do roku 2025? Jsou uchazeči nějak smluvně vázáni ohledně nedodržení podmínek?

Závazek k dodržení harmonogramu ze strany dodavatele bude samozřejmě ukotven ve smlouvě a to pod hrozbou citelných finančních sankcí.

13) Pokud odhlédneme od konkrétních strojů, které uchazeči nabízejí, jak by podle Vás mělo všeobecně vypadat nové obrněné vozidlo pěchoty pro armádu 21. století?

To je otázka zejména na experty z velení armády, která k tomu má potřebné odborné kapacity a zkušenosti. Osobně z pohledu dlouholetého vojáka si myslím, že by mělo jít o vozidlo moderní, s maximální ničivostí, mobilitou, všestrannou ochranou osádky, udržitelností v boji, modernizační kapacitou a prostředky C4ISTAR, které umožní úzkou součinnost s ostatními zbraňovými systémy v AČR a napojení se na armádní systémy velení a řízení a v neposlední řadě umožní interoperabilitu jimi vybavených jednotek v rámci aliančního prostředí.

Na závěr bych rád zmínil jednu důležitou věc: Tuto techniku samozřejmě budou ovládat lidé. Potřebujeme k tomu mít vojáky odhodlané, pozitivně motivované, vzdělané a správně vyškolené, kteří budou schopni tuto moderní techniku ovládat a budou schopni plně využívat v případném boji její možnosti.