Rozsah dnešních a možných budoucích konfliktů je enormní. Důkazem jsou války na Ukrajině a na Blízkém východě a simulace konfliktu USA a Číny. Neměli bychom proto jako evropští členové NATO spoléhat na pomoc někoho jiného a rozhodně bychom neměli propadat iluzi o tom, že disponujeme průmyslovou základnou a kapacitou k tomu vést dlouhý konflikt vysoké intenzity.

Podle ukrajinských zdrojů ztratilo Rusko při své válečné snaze na Ukrajině přes 400 tisíc vojáků a další tisíce kusů různých druhů těžké techniky. Ztráty ruských vzdušných prostředků se taktéž pohybují ve vyšších desítkách až stovkách kusů, což pro ilustraci představuje kapacity vzdušných sil několika aliančních států dohromady. 

Mezi vzdušné prostředky se samozřejmě počítají i drony, které se staly velmi důležitou součástí ukrajinského bojiště (v této souvislosti např. ukrajinští představitelé tvrdí, že v roce 2024 bude Ukrajina vyrábět milion dronů ročně). Nejsou však jeho klíčovou součástí či jakýmsi zázračným prostředkem schopným zvrátit dosavadní průběh války na Ukrajině v ukrajinský či naopak v ruský prospěch. 

Na začátku tohoto roku se také začalo více hovořit o české iniciativě zaměřené na dodávku až 800 tisíc dělostřeleckých granátů ráže 152 a 155 mm na Ukrajinu. Na financování se podle dostupných informací podílí vícero aliančních spojenců. Postupně se přidávají další státy, které samostatně slibují dodávky dalších desítek tisíc kusů zmíněných dělostřeleckých granátů. 

Pokud se přesuneme do Izraele, zjistíme, že rozsah války v pásmu Gazy je podobný. Od 7. října 2023 do přibližně konce února tohoto roku zasáhlo izraelské letectvo téměř 31 000 cílů, což vychází na přibližně 220-230 cílů denně. Jedná se o statistiky popisující bojovou činnost letectva, tudíž nevíme, jak intenzivně se v porovnání s letectvem zapojují pozemní síly a případně námořnictvo. Je však pravděpodobné, že se počet zasažených cílů nebude výrazně lišit. 

Během potenciálního konfliktu mezi USA a Čínou by podle posledních simulací provedených renomovanými americkými think tanky mohlo dojít během prvních týdnů konfliktu ke spotřebování řádově tisíců kusů střel vzduch-země, vzduch-vzduch a protilodních střel. Podle statistik Stockholm Peace Reasearch Institute se tak může jednat o ekvivalent počtu střel zmíněných kategorií nakoupených evropskými státy z USA od roku 2000. Právě v kategorii pokročilých střel kategorií vzduch-země a vzduch-vzduch jsou evropské státy na produkci z USA vysoce závislé.

Výše zmíněné počty slouží k zamyšlení, zda si jako evropští členové Aliance dostatečně uvědomujeme, jak jsou a do budoucna mohou být ozbrojené konflikty rozsáhlé a náročné na průmysl jednotlivých států a je otázkou, nakolik jsou evropští členové Aliance připraveni na potenciální konflikt vysoké intenzity s Ruskem.

Podle dostupných informací bylo Rusko schopné zmobilizovat svůj válečný průmysl a v současné době chrlí drtivou většinou potřebných prostředků v doposud nevídaném tempu. Po skončení války bude mít Rusko navíc z ukrajinského bojiště know-how v mnoha oblastech  – od protivzdušné obrany a jejímu působení proti střelám s plochou dráhou střelám GMLRS (Guided Multiple Launch Rocket System) přes nasazení FPV dronů až po nasazení dělostřelectva v moderním konfliktu vysoké intenzity. Ruské ozbrojené síly se také v rámci současné války na Ukrajině modernizují a inovují za pochodu. Příkladem mohou být ruským letectvem nasazované klouzavé pumy principálně podobné americkým bombám JDAM. Právě takové prostředky nasazuje ruské letectvo v čím dál větší míře proti postavením ukrajinské armády, která nejsou dostatečně kryta prostředky protivzdušné obrany.

Ruská armáda bude mít navíc po skončení války na Ukrajině poměrně velké množství zkušených veteránů, kteří nadále budou schopni a ochotni sloužit v ruské armádě. Kolik takových vojáků budou mít evropské členské státy Aliance?

Výše popsané statistiky a fakta jasně hovoří pro to, aby evropští členové Aliance začali přemýšlet skutečně v reálném rozsahu současných a budoucích konfliktů (nejen) vysoké intenzity a na takovéto konflikty se začali zodpovědně připravovat. 

Zdroj: Breaking Defense, Defense News, Kyiv Independent, SIPRI