Kapacity současných Vzdušných sil AČR a jejich budoucí zajištění
Schopnost bránit vlastní vzdušný prostor, stav současné letecké techniky, možnosti a potřeby modernizace, stav a budoucnost leteckého výcviku Armády ČR. To byl jeden z bodů nedávného jednání Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny ČR. Ministr obrany Lubomír Metnar na něm prezentoval „Informaci o kapacitách Vzdušných sil AČR a jejich budoucím zajištění“. Zjednodušeně řečeno v rámci Vzdušných sil AČR, stejně jako v ostatních složkách armády, je potřeba masivně investovat a týká se to všech součástí letectva AČR.
Budou vypsána nová výběrová řízení, bude potřeba řešit nákupy. Podle předloženého ministerského materiálu by do konce letošního roku měla být hotová analýza toho, jaký typ nadzvukových letadel bude AČR po roce 2027 využívat. Předmětem analýzy bude tedy otázka, zda půjde o současný JAS-39 Gripen, nebo bude vybrána novější verze tohoto stroje či bude pořízen úplně nový typ.
Foto: Víceúčelové bojové letouny JAS-39 Gripen ve službách AČR | Ministerstvo obrany ČR
O něco lepší situace je podle ministerstva ve vrtulníkovém letectvu, kde již byly pořízeny vrtulníky Bell UH-1Y Venom a Bell AH-1Z Viper a tak bude definitivně ukončen provoz strojů MI-24. Další vrtulníky, kterými AČR disponuje, budou postupně repasovány.
Další oblastí, nad kterou se vznáší množství otázek, je pak problematika přepravy ústavních činitelů. Ta spadá pod resort obrany, který ji převzal od Ministerstva vnitra. Tato část letectva AČR bude podle předložené zprávy standardně zajištěna, nicméně se zatím nepodařilo nahradit odstavené stroje „vládní letky“, a tak je otázka, zda v některých případech nebudou využity dopravní letouny CASA v úpravě „De luxe“. Vzhledem k tomu, že se jedná o bojové letouny, může tento fakt způsobit komplikace na cílových letištích, kam stroje poletí. Podle plánu mají (podle předloženého materiálu) být 2 nové letouny CASA k dispozici do konce roku 2021, aby se mohly rozběhnout plánované opravy a údržba na provozovaných strojích. V průběhu jednání výboru však zazněla informace, že do konce roku armáda dostane pouze jeden stroj a druhý bude k dispozici až v prvním pololetí roku 2022.
Letectvo AČR také řeší množství dalších otázek do budoucna včetně takových, zda množství pořízených a bojeschopných vrtulníků, stejně tak jako stíhaček, je pro naše potřeby optimální a nemělo by se navyšovat.
Samostatným problémem je pak dopravní letectvo, kterým dnes AČR nedisponuje a využívá partnerských programů Severoatlantické aliance.
Dalším závažným tématem byl pak optimální stav vyškolených vojenských pilotů. Výcviku pilotů u nás v současné době zajištuje Centrum leteckého výcviku v Pardubicích, které však řeší nedostatek cvičných podzvukových strojů. Doteď byly užívány letouny L-39 Albatros, které jsou však na hranici (ne-li za hranicí) životnosti. Státní opravárenská firma LOM Praha sice část těchto strojů plánuje opravit, nicméně daleko vhodnější se zdá nákup nových podzvukových letadel L-39NG. Je známo, že o jejich nákupu pro AČR se mluví již dlouho, ať už v politických kruzích (referenční nákup, podpora českého zbrojního průmyslu), tak i v kruzích odborných (provozované Albatrosy jsou staré). Na jednání výboru pro obranu překvapil ministr obrany Lubomír Metnar svým stanoviskem, že nákup nových letounů L-39NG byl v podstatě dojednán, avšak dodavatel, tedy firma Aero Vodochody, svou původní nabídku údajně stáhl a předložil novou, postavenou na nových parametrech (včetně finančních), čímž se proces případného nákupu vrací na začátek vyjednávání a v nejbližší době se tak neuskuteční.
V této souvislosti jsme se zeptali přímo společnosti Aero Vodochody, jak celou situaci vnímá. Tiskový mluvčí Tobiáš Tvrdík nám obratem sdělil následující: „Dosud poslední, v pořadí již třetí, oficiální nabídku na pořízení letounů L-39NG jsme podali v lednu roku 2020, ale ministerstvo obrany se k ní déle než rok nevyjádřilo a nepředložilo ji vládě k projednání, odmítáme proto tvrzení, že se pořízení letounů L-39NG protahuje kvůli změně nabídky z naší strany. O nákupu L-39NG jednáme s LOM Praha a ministerstvem obrany již čtyři roky a vždy jsme naši nabídku přizpůsobovali tak, abychom vyšli vstříc specifickým požadavkům zákazníka včetně například zcela nestandardního požadavku na zajištění financování zakázky Aerem, LOM Praha nicméně žádnou z nabídek nevyužil a jejich platnost vypršela.
Nyní jsme byli osloveni společností LOM Praha, abychom aktualizovali podmínky z poslední nabídky, protože zákazník předpokládá, že po roce od podání nabídky nemusí být všechny podmínky stejné. Obzvlášť, když došlo ke změně dvou klíčových podmínek - LOM Praha nebude prvním zákazníkem a L-39NG má od září 2020 typový certifikát vydaný Odborem pro dohled nad vojenským letectvím Ministerstva obrany. Na tuto žádost jsme před nedávnem zareagovali dopisem.“
Stanovisko Ministerstva obrany na otázku zda resort o letouny stojí, nám odpověděl ředitel odboru komunikace Jan Pejšek následovně: „Zájem o využití letounů L-39NG pro výcvik armádních pilotů trvá. V průběhu minulého roku byla jednání mezi LOM PRAHA s. p. a Aero Vodochody Aerospace a.s. ve fázi, kdy se precizovaly konkrétní smluvní podmínky včetně cenových parametrů a jejich znaleckého ověřování. Pro účely konečného ověření ceny byla společnost Aero Vodochody oslovena počátkem roku 2021 k potvrzení do té doby vyjednaných parametrů kontraktu. Počátkem března však podnik LOM PRAHA obdržel oficiální informaci, že nabídka Aero Vodochody již neplatí a tím se jednání de facto dostala na samý začátek. Společnost Aero Vodochody informovala o zásadních změnách ve svém dosavadním pohledu na předmětný kontrakt, zejména o navýšení ceny a změně platebních podmínek. V reakci na obdržené informace se v nejbližší době uskuteční společné setkání zástupců LOM PRAHA a Aero Vodochody k řešení dalšího postupu v dané věci. Výcvik armádních pilotů není ohrožen.“
Tato slova potvrdil na zasedání Výboru pro obranu také ministr obrany Metnar s tím, že pokud by nedošlo k brzké dohodě mezi LOM Praha a Aero Vodochody a CLV by tak nedisponovalo odpovídajícími letadly, může být výcvik pilotů řešen outsorcingem od aliančních partnerů, což je podle ministra relativně časté řešení v rámci NATO.