Vojáci 532. praporu elektronického boje již rok pracují s novým pasivním sledovacím systémem DPET od českého výrobce ERA, který je nástupcem dříve používaných systémů Věra S/M. S příchodem kompletů DPET se naší armádě významně zvýšily schopnosti v oblasti detekce a sledování pozemních, leteckých i hladinových cílů týče. Naše redakce měla možnost vidět DPET v akci na nedávném cvičení Drone Shield 2024, proto jsme se o daný systém a dosavadní zkušenosti našich vojáků s ním začali více zajímat.

První ze dvou kompletů nového pasivního sledovacího systému DPET (Deployable Passive ESM Tracker) obdrželi vojáci 532. praporu elektronického boje v prosinci minulého roku. Výraz pasivní vyjadřuje skutečnost, že tento systém během své činnosti nevysílá žádné signály, a je tak na bojišti pro prostředky elektromagnetického boje na rozdíl od klasických radiolokátorů neviditelný. DPET tedy „pozoruje, aniž by byl pozorován“ a své cíle detekuje příjímáním signálů vysílaných technikou protivníka.

Systém DPET sestává ze čtyř anténních jednotek Vera-NG, samostatně umístěných ve standardizovaných kontejnerech ISO-1C, které jsou přepravovány balisticky chráněnými vozidly Tatra T-815 8x8 s hákovým nakladačem. Pátý kontejner obsahuje hlavní řídicí stanici (Main Processing Shelter), což je pracoviště operátorů. Díky faktu, že je celý komplet DPET přepravován přímo na vozidlech a není tažen jako předchozí sledovací systémy, zvýšila se jeho celková mobilita a průchodnost terénem. V rámci tzv. lehké varianty lze antény demontovat ze stožárů a rozmístit je pomocí trojnožek. I další části systému lze pak vyjmout z kontejneru a přepravovat v odolných transportních bednách. Vlastní napájení je zajištěno prostřednictvím elektrocentrály. Součástí kompletu jsou také dva terénní automobily Toyota Hilux s přívěsem, nafukovací stany a další vybavení.

Systém DPET dokáže současně zachytit a sledovat až 200 cílů v podobě letounů, dronů, lodí či vozidel, a to na vzdálenost až 400 kilometrů (v závislosti na geografických podmínkách a počasí). Významná je jejich schopnost určit kromě kategorie cílů i konkrétní typ stroje. V rámci elektromagnetického boje je pak systém schopen analyzovat zdroje elektromagnetického záření vzdušných, pozemních či hladinových cílů a pomoci tak včas odhalovat případné hrozby pro vlastní jednotky.

Od začátku zavádění systému DPET do výzbroje Armády České republiky byl kladen důraz na zvýšení propojitelnosti, integrace a kompatibility těchto nových systémů se stávajícími českými i aliančními systémy velení a řízení s cílem poskytnout získaná data do všech zásadních národních i koaličních systémů NATO rychleji, efektivněji a komplexněji než kdy dříve. Velkou předností systému DPET je schopnost jeho komunikace s alianční sítí pro elektronický boj CESMO (Collaborative ESM Operations). DPET umí také poskytovat data prostřednictvím datalinku Link 16 a může tak sdílet informace s jednotlivými letouny operujícími ve vzduchu a je schopen i komunikovat se systémy velení a řízení v rámci pozemní PVO.

Naše armáda plánuje oba komplety DPET využívat následujících 10–15 let, a počítá se i s postupnou modernizací daných systémů. V současné době Armáda České republiky disponuje jedním z nejpokročilejších pasivních sledovacích systémů na světě, který nejen plně podporuje národní obranu, ale zároveň odstrašuje potenciální protivníky.

Ohledně praktických zkušeností s novými systémy DPET jsme se zeptali přímo příslušníků 532. praporu elektronického boje.

Pasivní sledovací systém DPET máte u 532. praporu již skoro rok. Jak jej v současné době hodnotíte?

Systém DPET máme na praporu od prosince loňského roku. Za tuto dobu jsme se v oblasti výcviku zaměřili především na základní ovládání, výstavbu a používání systému jako celku. Operátoři se postupně zdokonalují ve využívání všech funkcí aplikačního programového vybavení a získávají zkušenosti s propojením DPET s dalšími systémy, jako jsou systémy velení a řízení nebo systémy pozemní protivzdušné obrany. Můžeme říci, že generační rozdíl oproti starším technologiím je znát – dnes máme k dispozici velmi sofistikovaný systém na nejvyšší technologické úrovni.

Jaká je personální situace u operátorů systému? Máte plné stavy?

Najít vhodné kandidáty na tyto specializované pozice je výzvou, a to nejen v armádě, ale i v civilním sektoru. Stále máme volná místa pro operátory a hledáme zájemce se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním v oblasti elektro nebo informačních technologií. Náš výcvikový systém však dokáže připravit i uchazeče z jiných profesí. Pro zájemce o moderní technologie a službu v armádě tak systém DPET nabízí jedinečnou příležitost uplatnění v oblasti, kde Česká republika patří ke světové špičce.

Jaké nové schopnosti systém DPET přináší oproti předchozím prostředkům, jako je například VERA S/M?

Oproti předchozím verzím systému VERA S/M Armáda České republiky požadovala plně operačně nasaditelný pasivní systém elektromagnetického boje. Hlavní rozdíl spočívá v rozšířených možnostech propojení, technické kompatibilitě a nasaditelnosti systému v různých typech operací. Nové funkce zahrnují vylepšené technologické jádro systému VĚRA NG, automatizaci stožárů, modernizované podvozkové platformy, aplikační vybavení, lepší maskování pro bojové nasazení, a nový systém spojení.

Na jakých cvičeních se DPET dosud testoval a jak si vedl?

Kromě běžného výcviku osádek jsme měli možnost účastnit se s DPET několika domácích cvičení. Ta se zaměřovala zejména na integraci DPET do systémů velení a řízení a na porovnávání informací z DPET a aktivního sledovacího systému MADR. Letos jsme si také v rámci cvičení Drone Shield 2024 vyzkoušeli detekci a lokalizaci bezpilotních prostředků.

Co konkrétně dokáže DPET sledovat? Jaké typy signálů zachycuje?

DPET je určen pro sledování vzdušných, pozemních i námořních cílů. Může být tedy použit v celém spektru vojenských operací. Monitoruje frekvenční spektrum v rozsahu 87,5 MHz až 18 GHz. Je schopen přijímat pulsní signály, které používají radary a datové linky, kontinuální signály typické pro drony, elektromagnetické rušiče a identifikační letecké systémy SIF/IFF a ADS-B.

Jaké výhody má DPET oproti jiným pasivním systémům ve spojeneckých armádách?

Pasivní systémy elektromagnetického boje AČR nejsou určeny jen pro podporu vzdušných sil, jak je tomu u aliančních armád. Naše armáda je využívá k přímé a včasné detekci cílů a hrozeb v elektromagnetickém spektru pro úkolová uskupení pozemních a vzdušných sil AČR, NATO nebo EU a pro obranu vlastního teritoria. To odpovídá i konstrukci systému z hlediska přepravy, modularity, balistické ochrany a kompatibility s aliančními systémy. DPET je díky svým možnostem operačního nasazení jedinečný v rámci celé aliance.

Jak rychlé je rozvinutí systému DPET, alespoň řádově?

To závisí na konkrétní situaci a podmínkách operace. Obvykle to může trvat od několika minut až po několik hodin, v extrémních případech i dnů – vše závisí na průjezdnosti terénu, bezpečnostních podmínkách a typu operace. Systém vyžaduje rozmístění centrální přijímací stanice a tří bočních stanic s rozestupem v řádu kilometrů, takže transport antén na vhodná místa může být časově nejnáročnější. Samotné rozložení automatických stožárů a zprovoznění systému má pak na nasazení systému marginální vliv.

Jak daleko od sebe musí být umístěny antény systému DPET?

Minimální vzdálenost mezi centrální a bočními přijímacími stanicemi je kolem 5 kilometrů, přičemž maximální vzdálenost dosahuje až 30 kilometrů. Díky nové funkci retranslace můžeme umístit některé stanice i do odlehlejších lokalit.

Jak velké území může pokrýt jeden komplet DPET?

Obecně výrobce uvádí dosah systému až 400 kilometrů, ale tato hodnota se liší podle podmínek operace a vlastností konkrétního cíle, který má systém detekovat.

Je systém DPET upgradovatelný a jaká je jeho životnost?

DPET má stanovený životní cyklus na 10 let, po kterém by mělo dojít k „zhodnocení systému,“ což znamená upgrade nebo úpravu hardwarových komponent informačních a komunikačních systémů. Během tohoto období jsou postupně modernizovány i aplikační a programové části.

Přináší propojení více systémů, jako je DPET a jiné systémy, nějaké nové schopnosti?

Ano, například při cvičení s kolegy z 25. protiletadlového pluku jsme do společného operačního obrazu pro protivzdušnou obranu posílali data jak z DPET, tak z jejich aktivních radiolokátorů. Tato integrace umožňuje komplexnější přehled o vzdušné situaci a rychlejší a přesnější detekci hrozeb v prostoru operace.

Jak DPET reaguje na rušení elektromagnetického spektra protivníkem? Dokáže i v této situaci získávat informace?

Aby rušiče fungovaly, musí mít co rušit. DPET je ale pasivní senzor, takže žádný signál nevysílá, a rušení ho proto nijak neovlivňuje. Naopak, tyto prostředky protivníka vysílají odhalitelné signály, což nám pomáhá jejich pozici rychle lokalizovat.

Využívá systém DPET umělou inteligenci?

Umělá inteligence je velmi široký pojem, a není v možnostech rozsahu tohoto rozhovoru jej nějak blíže specifikovat. Za nás můžeme říci, že většina dnešních moderních technologií a zejména softwarových nástrojů prvky umělé inteligence, nebo přesněji strojového učení využívá a systém DPET není výjimkou.

Jaké úkoly bude mít DPET v souvislosti se zavedením letounů F-35?

To je otázka budoucí integrace. Obecně můžeme říct, že systém DPET je připraven přenášet své výstupy ve stanovených formátech do národních i aliančních systémů velení a řízení pro pozemní i vzdušné síly.