Potřeba podpory českého obranného průmyslu bankami roste. Důvody jsou dva. Jednak kvůli mezinárodní bezpečnostní situaci definovanou válkou na Ukrajině, konfliktem v Pásmu Gazy a teroristickými hrozbami a zároveň kvůli potřebě dohnat ztrátu v rámci obranyschopnosti České republiky. Naše členství v Severoatlantické alianci sice poskytuje určitě záruky, avšak i my sami musíme být schopni efektivní obrany vlastního území. A k tomu je potřeba dostatek odpovídající vojenské techniky, vybavení a samozřejmě munice.

Nepříznivý trend, který v určitém okamžiku nastavila pravidla EU se na evropské úrovni de facto mění. Na určité problémy s financováním však český obranný průmysl naráží přímo u nás doma, kdy největšími potížemi trpí střední podniky. Postoj státu je daný klíčovými dokumenty, jako je například Obranná strategie ČR, která navazuje na Bezpečnostní strategii ČR a ministryně obrany Jana Černochová tak jedná se zástupci bankovního sektoru, zejména s Českou bankovní asociací, o přístupu k financování obranného průmyslu. Na schůzkách nechybějí zástupci sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR a Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP), kteří mohou v této záležitosti okamžitě poskytnout zpětnou vazbu. Zvýšená poptávka firem po bankovních úvěrech je obzvláště zapotřebí v oblasti financování výroby, například na nákup nedostatkových surovin a polotovarů, protože i subdodavatelské řetězce v posledních třiceti letech kopírovaly redukci obranného průmyslu.

Ministerstvo obrany také úzce spolupracuje s ministerstvem financí a dalšími resorty, aby došlo ke změně především na evropské úrovni, která v uplynulých desetiletích dělala z obranného průmyslu cosi „špinavého“. Jde zejména o změnu politiky Evropské investiční banky (EIB), aby mohla investovat i do oblasti vojenské produkce. Jak uvedl na březnovém Kulatém stolu k této problematice 1. náměstek ministryně obrany František Šulc: „Zasadili jsme se, aby Evropská obranná agentura (EDA) přijala společné prohlášení k problematice přístupu obranného průmyslu ke zdrojům financování. Spolupracovali jsme na přípravě evropského nařízení ASAP, díky které dostaly dvě české firmy grant. Spolupracujeme s TA ČR na programu PRODEF.“

Cílem je vytvoření optimální spolupráce bankovního a státního sektoru. Stát dnes vyžaduje po obranném průmyslu řadu administrativních úkonů (získání licence) a bezpečnostních opatření (mj. prověrky), díky kterým tento trh reguluje a kontroluje. Nabízí se tak řešení, že by banky namísto vlastních regulací a prakticky se státem paralelních prověřovacích procesů více v této záležitosti důvěřovaly státu, který prověřování tohoto druhu provádí důkladně. Banky by pak měly být vůči firmám obranného průmyslu vstřícnější. Ostatně v tomto smyslu proběhla 8. dubna na ministerstvu obrany schůzka expertní skupiny a zástupců ministerstva obrany, ministerstva financí, České bankovní asociace (ČBA) a českého obranného průmyslu. Ještě před touto schůzkou zorganizovala na žádost ministerstva obrany mezi svými členy sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR a AOBP šetření, které jasně ukázalo na konkrétní problémy, se kterými se obranný průmysl potýká. Problémy bývají nejčastěji spojeny právě s bankami, které mají zahraniční vlastníky. Ze šetření také vyplynulo, že k podnikům českého obranného průmyslu je někdy přistupováno jinak než k firmám, které pocházejí ze země, v níž má banka své sídlo.

Posunem v tomto jednání je, že ministerstvo obrany určí své konkrétní zástupce, kteří budou připraveni s bankéři řešit konkrétní případy týkající se financování strategických potřeb státu, které jsou důležité pro zajištění obranyschopnosti České republiky a pro modernizaci Armády ČR. Ministerstvo obrany také vytvořilo ve spolupráci se sekcí obranného průmyslu Hospodářské komory ČR, Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Licenční správou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR dokument, který velmi názorně popisuje celý proces kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Konkrétně se jedná o udělování povolení a licencí k vývozu vojenského materiálu, včetně toho, kolik institucí a úřadů je do procesu zapojeno. 

Ve všech diskusích se pak zástupci bank, obranného průmyslu i ministerstev obrany a financí shodují na tom, že je potřeba, aby podpora obrannému průmyslu byla dlouhodobá. Jak uvedl na zmíněném Kulatém stolu v poslanecké sněmovně 26. března bývalý místopředseda bankovní rady ČNB a nynější náměstek ministra financí Marek Mora, přímá státní podpora je možná a důležitá, má však omezené možnosti a bez participace komerčních bank není možné se obejít. „Ministerstvo financí proto předložilo návrh zákona o Národní rozvojové bance (NRB), kterým se ČEB stane dceřinou společností NRB. Zákon také umožní vydávání dluhopisů NRB se státní garancí,“ uvedl náměstek. Doplňme, že usnesením vlády ze dne 29. listopadu 2023 (č. 909) k návrhu na zahájení integračního procesu Národní rozvojové banky, a.s. a České exportní banky, a.s. bylo rozhodnuto, že se ČEB stane 100% dceřinou společností NRB. Cílem novely zákona o pojišťování a financování vývozu je, aby mohly být akcie ČEB převedeny do vlastnictví NRB, která je stoprocentně ve vlastnictví státu. Po provedení této vlastnické integrace ČEB a NRB tak bude ČEB nepřímo (prostřednictvím NRB) ve vlastnictví státu. Jde o součást Exportní strategie ČR 2023–2033 schválené usnesením vlády ze dne 26. července 2023 (č. 559), která představuje základní strategický rámec státní podpory exportu, vč. kapitálových nástrojů, a je rovněž východiskem pro interní strategické dokumenty ČEB. Integrace státem vlastněných bankovních institucí do jedné skupiny významně posílí schopnost NRB plnit její klíčový strategický cíl, tj. podílet se na hospodářském a sociálním rozvoji České republiky, a zároveň by žádným způsobem neměla ohrozit schopnost ČEB plnit cíle stanovené v Exportní strategii České republiky pro období let 2023–2033 schválené vládou v červenci 2023.

Důležitým momentem této změny je zejména fakt, že všechny moderní a relevantní státy mají své rozvojové banky za účelem naplňování zájmu rozvíjet hospodářství a výše popsaný legislativní proces vytvoří takto koncipovanou rozvojovou banku i pro ČR. Národní rozvojová banka bude mj. vyňata z regulace CRD IV a měla by získat možnost vydávat dluhopisy se státní garancí pro získání nových finančních prostředků pro financování projektů formou „návratného financování“.  V případě obranného průmyslu se tento moment nabízí jako jedno z řešení, protože NRB může jí dále, než jdou zájmy komerčních bank. Jednoduše řečeno Národní rozvojová banka začíná tam, kde komerční banky končí. Přesto Národní rozvojová banka bude i po sloučení s Českou exportní bankou stále na úrovni nejmenší komerční banky v ČR z hlediska objemu financování (pro srovnání Německá KFW je 3. největší bankou v Německu).
Situace by se měla zlepšit získáním možnosti vydávat dluhopisy se státní garancí, avšak je to především o vůli vlády, jak Národní rozvojovou banku vybaví pro financování rozvoje hospodářství. Na řadě je tak rozhodnutí vlády a ministerstva financí, jak s touto příležitostí naloží, mimo jiné i z pohledu přijaté obranné strategie. O návratnosti finančních prostředků není pochyb.

Dalším faktorem pro podporu domácího obranného průmyslu v oblasti exportu je Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), a to zejména při distribuci munice a vojenského materiálu. EGAP se soustředí na tržně nepojistitelná rizika a snaží na příkladu opatření ohledně Ukrajiny vytvořit „obranný fond“, z něhož by byly využitelné finanční prostředky obecně na projekty z obranného sektoru týkající se kterékoliv relevantní země. EGAP pojišťuje úvěrová rizika se státní podporou na základě zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2023 EGAP pojistil v objemu 70 mld. korun, což je 1 % HDP. Na obranný sektor pak připadlo 20 mld. Kč.

Pojišťovna také zahájila ve spolupráci s resortem obrany nový projekt. K dispozici bude 1 mld. korun na projekty obranného průmyslu, což by mělo generovat prakticky 10 mld. pro obranný průmysl podle principu, že za 1 korunu EGAP vygeneruje 10 korun pro obranný průmysl. Dále EGAP podporuje vytvoření tzv. „2. okruhu“, který má za cíl, aby vláda měla možnost svým usnesením na základě „bezpečnostního zájmu státu“ podpořit financování projektů, které by jinak kvůli stanoveným limitům (např. teritoriální limit) na daná teritoria nemohly být financovány. Za tímto účelem je třeba vytvořit institut „bezpečnostního zájmu“ v zákoně č. 58/1995 Sb, o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. 

Na základě uvedených faktů je zřejmé, že toho lze pro český obranný průmysl, bez ohledu na postoj Evropské investiční banky, u nás v ČR udělat celkem mnoho. Uvedená novela týkající se NRB nebo aktivity EGAP způsobí také změny v přístupu některých resortů, například ministerstva průmyslu a obchodu. Každopádně, aby se soukromý sektor mohl přizpůsobit a adekvátně zareagovat, stát resp. vláda by měla jasně určit, co a jak chce. Otázka rozvoje obranného průmyslu není krátkodobý cíl, ale mělo by se naopak jednat o prioritu na roky dopředu.