V rámci Mnohonárodního bojového uskupení na Slovensku (Multinational Battlegroup in Slovakia - MN BG SVK) nyní působí největší počet vojáků v aktivní záloze v historii zahraničního nasazení Armády ČR, a to na různých úrovních – na základních funkcích na úrovni rot, dále na štábních funkcích Mnohonárodního bojového praporu a poté na velitelství štábu Mnohonárodního bojového úkolového uskupení. Zajímalo nás, co vše musí voják v aktivní záloze splnit, aby mohl být nasazen do zahraničí, jak dlouho může trvat jeho nasazení, jak k uvolnění záložníků přistupují jejich zaměstnavatelé a mnoho dalšího, proto jsme požádali o rozhovor tiskového a informačního důstojníka kontingentu kapitána Martina Vaňourka.

Foto: Tiskový a informační důstojník MN BG SVK kpt. Martin Vaňourek | kpt. Martin Vaňourek

Kolik příslušníků AZ v současnosti v rámci Multinational Battlegroup in Slovakia působí?

V okamžiku převzetí operačního úkolu na území Slovenské republiky v červnu letošního roku je v Multinational Battlegroup in Slovakia celkem sedmnáct příslušníků AZ, přičemž dalších sedm bude rotovat v září, kdy budou střídat podstatnou část příslušníků AZ, kteří se zavázali k nasazení v délce tří měsíců a budou se vracet domů. Většina současně sloužících záložníků jsou příslušníky 7. mechanizované brigády, respektive dva ze struktury AZ štábu velitelství zmíněné mechanizované brigády, tři z mechanizované roty AZ 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic, deset z mechanizované roty AZ 74. mechanizovaného praporu z Bučovic, jeden z Agentury vojenského zdravotnictví a své zastoupení má i Velitelství informačních a kybernetických sil, které uvolnilo jednoho záložníka. Není tajemstvím, že mezi záložníky jsou i tři ženy.   

Foto: Součástí velitelské roty Mnohonárodního bojového praporu jsou dvě příslušnice AZ, vlevo svobodnice A. Š., která pracuje na dělnické profesi a vpravo četařka J. D., povoláním řidička trolejbusu a instruktorka v autoškole. Obě jsou z mechanizované roty AZ z Bučovic. | kpt. Martin Vaňourek

Na jakých pozicích?

Vzhledem k tomu, že velení Multinational Battlegroup in Slovakia bylo svěřeno naší armádě, nabídlo se poměrně široké spektrum možností pro zařazení záložníků, a to na třech úrovních. Jednak na základních funkcích na úrovni rot, dále na štábních funkcích Mnohonárodního bojového praporu a poté na velitelství štábu Mnohonárodního bojového úkolového uskupení. Z toho současně vyplývá i široké hodnostní zastoupení, za důstojnický sbor je zde podplukovník, major, kapitán, nadporučík a poručík. Za stříbrný sbor máme nadrotmistra a rotmistra, z poddůstojníků rotného, četaře, desátníka a svobodníka.

Foto: Další dvojice záložníků je z mechanizované roty AZ z Bučovic, vpravo nadrotmistr P. P., povoláním logistik u nadnárodní firmy NISSENC Czech Republic, vlevo nadporučík Ing. T. B., který podniká v oblasti stavebnictví. | MN BG SVK

Pokud na určité funkci dosud působil voják z povolání, a nyní na ní působí voják v aktivní záloze, je vidět nějaký rozdíl?

Přirovnal bych to asi, jako když přijdete do nového zaměstnání, z počátku tápete, pak se orientujete a posléze se zapojíte do systému, se kterým splynete. Pochopitelně, že profesionální vojáci všestranně kolegům z AZ při jejich začleňování do nové práce pomáhají, je to především o týmové práci, takže když po nějakém čase procházíte jednotkou, pokud to konktrétně nevíte, vojáka AZ nepoznáte. 

Na základních pozicích probíhá výcvik AZ stejně jako výcvik VZP.  Jak ale probíhala příprava příslušníků AZ na posty ve vyšších, řekněme štábních pozicích?

Protože podstatná část vojáků AZ je z bučovického 74. mechanizovaného praporu, respektive mechanizované roty AZ, jejich výcvik probíhal už v rámci samotné přípravy praporu a jeho certifikace. Už v republice se připravovali v rámci cvičení na své budoucí zařazení, které buď bylo shodné s tím, které mají v rámci své mateřské jednotky doma, anebo se na něj připravovali individuálně po seznámení, kam budou umístěni. V neposlední řadě všichni absolvovali personální pohovor s velitelem praporu. V případě vojáků AZ, kteří jsou na štábu Mnohonárodního bojového úkolového uskupení, byl postup jiný. Zde byly záložníky obsazeny pozice, které struktura AZ nezná a jejich obsazení řešil velitel kontingentu, který přihlížel zejména ke zkušenostem, které vojáci AZ mají z civilní profese a které lze co nejefektivněji využít na štábu. Ukazuje se, že vojáci AZ mohou být přínosem svojí odborností z civilní sféry, které armáda postrádá, což se ale týká i vojáků AZ na štábu Mnohonárodního bojového praporu. 

Foto: Nadporučík Ing. V. N., příslušník štábu AZ velitelství 7. mechanizované brigády v operačním nasazení na území Slovenské republiky plní funkci staršího důstojníka národního prvku NSE. V civilní profesi je předseda Hospodářské komory v regionu, kde žije. | MN BG SVK

Jsou si příslušníci koaličních armád v rámci Multinational Battlegroup in Slovakia vědomi, že přicházejí do styku s AZ, případně jak na to reagují?

V Mnohonárodním bojovém úkolovém uskupení má záložníky zastoupené jenom naše armáda, ale neznamená to, že systém využívání záloh je pro naše partnery neznámým pojmem. Výstavba AZ například probíhá i u Ozbrojených sil Slovenské republiky, která ji začala také usilovně budovat. Naši záložníci se setkávají ve službě s vojáky americké, německé nebo slovinské armády, a není překvapením, že třeba na strážních stanovištích, které spadají pod velitelskou rotu, bývají naši záložníci i velitelé směn a mají svoji autoritu. Je ovšem potřeba dodat, že pro výkon takové služby je zapotřebí znalost anglického jazyka. 

Na některých funkcích je zapotřebí určitá zkušenost a praxe. Jak se toto „know-how“ řeší u AZ?

Pochopitelně, že na štábních funkcích je nutná zkušenost a znalost problematiky, proto nejeden voják AZ na štábu je bývalý voják z povolání. V případě ostatních se jedná o vojáky AZ, kteří jsou ve službě několik let, v rozpětí od deseti do dvaceti let, během kterých získali patřičné znalosti a zkušenosti. Musí umět pracovat se štábním informačním systémem, být jeho součástí a pochopitelně mít prověrku od Národního bezpečnostního úřadu na stupeň Tajný. A hlavně mít snahu se naučit novým věcem. 

Foto: Ve skupině oddělení podpory MN BG SVK, na funkci staršího důstojníka – specialisty oddělení podpory velitele slouží major Mgr. I. H., příslušník AZ 72. mpr., vzděláním pedagog a zaměstnanec Ministerstva obrany ČR. | MN BG SVK

Slouží AZ celou dobu rotace, tzn půl roku, nebo je jejich účast nějakým způsobem zkrácena?

Záložníci oproti profesionálním vojákům při rozhodování o svém zařazení do zahraniční operace mají výhodu volby délky nasazení. Mohou být vyslání na tři měsíce, kdy si ještě mohou zvolit, zda budou vyslání v první nebo druhé polovině nasazení, anebo zvolit si vyslání na šest měsíců. Samozřejmě pro úspěšné plnění úkolů, zejména pak pro certifikaci, je pro kontingent nejlepší, když je voják AZ nasazen po celou dobu zahraničního nasazení, což se v naší rotaci zavázali tři z nich, všichni ostatní si zvolili kratší, tedy tří měsíční nasazení. 

Pokud je účast vojáků v aktivní záloze zkracována, jak se pak řeší jejich „výměna“ během jedné rotace, kdy noví příslušníci AZ přijdou do pro ně nového již zaběhlého kolektivu?

Každý voják AZ je na stanovené pozici, a to buď na šest měsíců, anebo jenom na tři měsíce. Pokud si zvolil kratší nasazení, je po třech měsících vystřídán záložníkem, který je rovněž v operačním nasazení na tři měsíce a zvolil si druhou polovinu rotace v rámci kontingentu. Následné začlenění do zaběhnutého týmu by mělo proběhnout bez problémů, jelikož je dostatek času na předání zkušeností mezi střídajícími záložníky. 

Jaký je mezi příslušníky AZ zájem o službu v zahraničním nasazení?

Pochopitelně, že mezi záložníky je zájem o zahraniční nasazení, ale pro řadu z nich je to rozhodnutí, které ovlivňuje hned několik zásadních faktorů. Tím prvním je získání podpory svých nejbližších, tedy rodiny, kde si musí partneři zcela ujasnit, zda takové odloučení bez rozdílu, zda to jsou tři nebo šest měsíců, zvládnou. To je ale i věc, kterou řeší profesionální vojáci. U záložníků je nejkomplikovanější najít shodu a pochopení u svého zaměstnavatele. Zákon sice říká, že zaměstnavatel musí uvolnit záložníka na cvičení, ale na druhé straně není ani pro zaměstnavatele jednoduché na stanovený čas najít kvalifikovanou náhradu. Armáda sice zaměstnavatelům poskytuje finanční podporu ve výši dvou třetin průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství zveřejněné Českým statistickým úřadem, což je asi 29 tisíc korun. Ovšem tato částka zaměstnavateli v žádném případě nenahradí absenci kvalifikovaného zaměstnance a po výdajové stránce poskytovaná částka nestačí ani na brigádníka. Za této situace je to spíše postavené na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, aby si neuškodila ani jedna strana, zejména pak záložník.

Foto: Mezi záložníky je zájem o zahraniční nasazení, ale pro řadu z nich je to rozhodnutí, které ovlivňuje hned několik zásadních faktorů. (ilustrační foto) | MN BG SVK

Vycházejí zaměstnavatelé této jejich službě vstříc?

To je velmi individuální. V případě velkých firem lze nepřítomnost několika zaměstnanců – záložníků řešit přesunem jiných zaměstnanců na dočasně volné pracovní pozice, takže tady není až tak velký problém. Ten je naopak u malých firem, kde není možnost personálních změn na určitou dobu, protože ten zaměstnavatel nemá, kde vzít náhradu v rámci své firmy a současný Zákoník práce nedává zaměstnavatelům mnoho optimálních příležitostí na personální politiku ve firmě. Pokud jde o osoby samostatně výdělečně činné, mají v tomto směru jednodušší rozhodování, ale musí zvážit, zda svojí nepřítomností v důsledku zahraničního nasazení se nepřipraví o své potencionální obchodní partery a zákazníky, v neposlední řadě, o svoji živnost.  

Jak se vojáci v AZ pro službu v zahraničí vybírají, jaké musí splnit podmínky?

Neřekl bych, že si armáda vybírá záložníky, ale je to o zájmu samotných záložníků, kterým je možnost vyslání do zahraniční operace nabídnuta. V případě 7. mechanizované brigády je to cestou náčelníků skupin řízení AZ na podřízených praporech, kdy oslovují své vojáky AZ, které řídí po výcvikové a organizační stránce. Na základě jejich zájmu s nimi projedná, na jakou funkci by mohli v zahraniční operaci nastoupit. Může to být stejná pozice jako u jednotky AZ, ve které slouží, anebo je jim nabídnuto jiné místo, na které mají kvalifikační a odborné předpoklady. Poté následuje odborná příprava jako je psychologické vyšetření ve vojenské nemocnici, absolvování stanovených mandatorních zaměstnání, účast na střelbách z ručních zbraní a hod ručním granátem. Nedílnou součástí přípravy na zahraniční misi je absolvování speciálního kurzu S.E.R.E. Tento poněkud tajemný akronym vychází z anglického Survival, Evasion, Resistance, Extraction – tedy přežití, únik, odolnost a vyzvednutí. Smyslem kurzu je připravit vojáky na samostatnou činnost v situaci, kdy jsou z různých důvodů neplánovaně odloučeni od jednotky a odkázáni jen sami na sebe pro přežití v přírodě a zvládnutí situací v případě zajetí a pohybu na nepřátelském území. Pochopitelně, součástí je ověření tělesné zdatnosti, kde se normy pro splnění stanovují podle věku záložníka. Požadavky a kritéria podmínek pro vyslání do operačního nasazení jsou stejné jak pro profesionální vojáky, tak i záložníky. Důležitá je zdravotní způsobilost, kterou stanovuje lékař praporní ošetřovny vycházející z výpisu zdravotní dokumentace od obvodního lékaře dotyčného záložníka, doplněné o odběry krve a moči, vyšetření chrupu a u žen vyšetření od gynekologa. Záložníkům je celá tato příprava rozvržena do pěti měsíců, jako pravidelné vojenské cvičení, které v součtu zabere do dvaceti dnů.

Vybírají se příslušníci pro službu v zahraničí pouze v rámci svých domovských jednotek, tedy těch jednotek, které tvoří jádro kontingentu, nebo se mohou přihlásit třeba i příslušníci AZ od KVV?

Do služby v zahraničí se může přihlásit každý příslušník AZ bez rozdílu, zda je zařazen u bojových nebo teritoriálních jednotek, to znamená pěších rot, které jsou v podřízenosti Krajských vojenských velitelství. Při výstavbě zahraničních kontingentů mohou tvořit záložníci až 30 procent celkového počtu a pokud se podíváme do historie zahraničních misí na území bývalé Jugoslávie na počátku devadesátých let, byly rovněž hojně tvořeny vojáky v záloze. V této době ještě neexistovala Aktivní záloha tak, jak ji známe dnes, proto byl těmto aktivovaným příslušníkům povinné zálohy dán statut délesloužících vojáků, což se používalo v obdobné míře v předválečné československé armádě. 

Foto: Do služby v zahraničí se může přihlásit každý příslušník AZ bez rozdílu, zda je zařazen u bojových nebo teritoriálních jednotek. | MN BG SVK

V případě že mají o tuto službu zájem, jak dále postupovat?

Především se musí zajímat, který útvar se připravuje do zahraniční mise, jaká nabízí místa a zda pro něho by bylo služební místo odpovídající jeho vzdělání a odbornosti. A pokud by byl o dotyčného vojáka zájem, a to zcela určitě, pak musí záložník požádat svého nadřízeného, v tomto případě ředitele Krajské vojenské velitelství o souhlas s vysláním do zahraniční operace.  

Co podle vás zahraniční služba vojáka v AZ přináší nového v rámci celkového systému AČR? 

Systém Aktivní zálohy je postaven především na potřebě doplňovat v okamžiku nutnosti neobsazená místa na útvarech v profesionální armádě, a to jak v případě válečného konfliktu, tak za mírového stavu. A právě zahraniční mise jsou příležitostí, jak tento systém doplňování ověřit a využívat v praxi, získávat cenné zkušenosti a dále je co nejvíce rozvíjet pro mobilizační potřeby. Samotná myšlenka využívání záložníků v zahraničních operacích vede k celé řadě zjištění, jak co nejlépe a nejefektivněji s AZ pracovat, protože je to pro armádu jediná rychle využitelná záloha, s ohledem na pomalu zanikající systém „povinné“ zálohy, kde zůstává už jenom několik vycvičených ročníků záloh z období povinné základní služby. Jejich bojová hodnota, s ohledem již na neprováděná cvičení a celkové přezbrojení armády, věk a zdravotní stav, je na jiné úrovní než AZ. Stejné problémy se staršími ročníky řešila naše armáda v září 1938 při všeobecné mobilizaci v rámci povolané I. zálohy.

Jak svou účast v mezinárodním uskupení vnímají sami příslušníci AZ? Projeví se nějak služba v MN BG SVK na jejich dalším působení v AČR ale i v jejich soukromém životě či zaměstnání?

Všichni záložníci do zahraniční operace šli s nějakým záměrem. Jednak to je za účelem získání zkušeností pro další uplatnění v rámci svého zařazení v AZ, jednak kvůli rozšíření znalostí a odborností, se kterými se v rámci výcviku v České republice nemohou setkat. Ať je to systém fungování ve strukturách jednotek, spolupráce se zahraničními vojáky, jejich výzbrojí a taktikou, v neposlední řadě i získání nových přátel. Pokud jde o soukromý život, odloučení od domova prověří sílu a pevnost jejich partnerských a rodinných vztahů, které mohou posílit, ale také se rozpadnout. S tím ale musí každý počítat, že může nastat i tato situace, kterou přináší život. Z pohledu přínosu toho, co to může přinést do zaměstnání, je to prohloubení jazykových znalostí, hlavně angličtiny, zvládání stresu, psychické a fyzické zátěže. Všeobecně, ten přínos je velmi individuální. No a v neposlední řadě jsou to vzpomínky, které vám nikdo nevezme.    

Vojáci v aktivní záloze se na zahraniční mise posílají čím dál častěji a ve větším počtu. V rámci současné rotace působí v MN BG SVK historicky nejvíce vojáků v aktivní záloze, a to na různých úrovních velení. Počítá armáda s tímto trendem i do budoucna?

S nasazením většího počtu vojáků AZ se započalo od první rotace MN BG SVK na jaře 2022 a jejich počet se skutečně zvyšuje na základě získaných zkušeností. Současná 3. rotace opět zvedla pomyslnou laťku nasazení vojáků AZ tím, že je zařadila do struktur štábu Mnohonárodního bojového praporu a štábu Mnohonárodního bojového úkolového uskupení. V další období by mělo dojít ke zvyšování jejich počtů na úrovni základních funkcí a plánuje se více včlenit AZ mezi profesionální vojáky, kde se ještě více prohloubí předávání zkušeností a zkvalitnění úrovně vycvičenosti napříč AZ. Ale získat by měla i samotná armáda, protože AZ jsou občany naší republiky, kteří mají navíc své zaměstnání, které je zdrojem příjmů pro jejich rodiny a my musíme získávat poznatky, jak nejlépe spolupracovat s jejich zaměstnavateli, aby nám vycházeli vstříc s uvolňováním na jejich výcvik. Pracujeme s faktem, že vojáky v čase potřeby budeme všichni.

Zdroj: MN BG SVK