Petr Svoboda: Z hlediska armády jsme znovu spojencům dokázali, že je na nás spolehnutí
Plukovník gšt. Ing. Petr Svoboda, MSS je současným velitelem 7. mechanizované brigády „Dukelské“. Po studiu na Vojenském gymnáziu pokračoval (v letech 1989 – 1993) ve studiu na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. V roce 1999 absolvoval Captain careers Course (USA), později pak Joint Operations Center Course (SRN). Petr Svoboda také studoval na Army War College (Pennsylvania, USA). Do zahraniční služby se zapojil již v roce 1996 jako příslušník Implementation Force (Bosna a Hercegovina), v letech 2000 – 2001 pak následovala Stabilisation Force (Bosna a Hercegovina), 2002 - 2004 JSRC NORTHEAST (KARUP - Dánsko), 2008 – 2011 ACC (Rammstein - Německo) a v letech 2012 – 2013, kdy byl velitelem 74. lehkého motorizovaného praporu Bučovice, se zúčastnil nasazení v PRT ISAF Afghánistán. Od roku 2020 je pak velitelem 7. mechanizované brigády. Pana plukovníka jsme se zeptali na pár otázek.
Foto: Současný velitel 7. mechanizované brigády „Dukelské“ plukovník gšt. Ing. Petr Svoboda, MSS | archiv 7. mechanizované brigády „Dukelské“ (se souhlasem autora), army.cz
1) Jste již rok ve funkci velitele těžké brigády, největší jednotky Armády České republiky. Minimálně polovina vašeho funkčního období je přitom, dá se říci, nestandardní, ovlivněna omezeními s onemocněním COVID-19. Jak byste uplynulý rok zhodnotil?
Uplynulý rok byl velmi rychlý, plný změn a reakcí na dění v republice. I přes zabezpečení všech potřebných nasazení našich vojáků k pomoci s COVID-19 jsme splnili ty nejdůležitější úkoly, které jsme si na začátku roku identifikovali. Máme vypracovaný „Záměr dosahování schopností“ (ZDS), u klíčového personálu máme zámysl, kdo a kde může působit v následujících letech a k tomu je navázán plán vzdělávání. Není to klišé, vzdělaný personál je to nejcennější co máme a budeme mít. Materiál a výzbroj přeskupujeme tak, aby u každé jednotky byl, v co největší míře, řádně zabezpečen výcvik. Jeden z našich praporů doposud splnil všechny výzvy, které plynuly z hotovosti VJTF a ostatní prapory splnily úkoly nasazení v ZO, kterých také nebylo málo.
Foto: Návštěva v posádce Přáslavice (72. mechanizovaný prapor "Generálmajora Josefa Buršíka") | archiv 7. mechanizované brigády „Dukelské“ (se souhlasem autora), army.cz
2) Vaše brigáda nasazuje v rámci boje s onemocněním COVID-19 vojáky do nemocnic, domovů seniorů a dalších zařízení. Zároveň ale musíte plnit pro armádu standardní úkoly, čekají vás mezinárodní cvičení, připravujete vojáky do zahraničních misí, držíte nejvyšší pohotovost v rámci NATO (VJTF). Podepsalo se toto neočekávané nasazení armády proti šíření nového typu koronaviru na plnění hlavních úkolů?
Jak jsem již zmínil v předchozí odpovědi, poupravili jsme plány, přeskupili jsme síly tak, aby operační nasazení a předurčení do hotovostí bylo splněno. Některý výcvik budeme muset dopracovat v roce příštím.
3) Jak z Vaší pozice hodnotíte nedávné cvičení BRILLIANT JUMP v rámci VJTF? Cílem bylo procvičit nasazení hotovostních sil, jejichž součástí je úkolové uskupení na bázi 71. mechanizovaného praporu, v zájmovém prostoru.
Z hlediska brigády jsem jej vyhodnotil svému veliteli praporu jako úspěšně splněný úkol. Vojáci a vyčlenění velitelé naplánovali, odcvičili a vrátili se zpět do domovské posádky bez větších problémů. O co víc jsem šťasten, že uměli promptně reagovat a vyřešit operativní problémy, které vždy u takového mezinárodního cvičení/nasazení vyvstanou. Z hlediska armády jsme znovu spojencům dokázali, že je na nás spolehnutí. Stojíme spolu bok po boku, nikdy jsme od úkolu neutekli a může nám klacky pod nohy házet třeba COVID-19.
Foto: Nakládání techniky při cvičení Brilliant Jump 2020 | archiv 7. mechanizované brigády „Dukelské“ (se souhlasem autora), army.cz
4) Na schůzi výboru pro obranu a bezpečnost bylo zmíněno, že se zpomalí nábor. Bude mít toto rozhodnutí na vaši brigádu nějaký dopad? Jaká je vůbec naplněnost jednotek těžké brigády? Mají lidé zájem u 7. mechanizované brigády sloužit?
Tak jako naši nadřízení řídí naše vzdělávání, tak i my našim nadřízeným dáváme zpětně myšlenky plynoucí z rozpracovaného Záměru dosahování schopností, kde je jednoznačně vidět, že doplňování personálu je velmi důležitým předpokladem dosáhnutí schopností „Těžké brigády“ do konce roku 2025. Zpětným plánováním jsme identifikovali kritická místa, kde budeme muset být prioritně naplňováni tak, abychom stihli vycvičit personál v jednotlivých etapách. Nyní se brigáda pohybuje kolem 89% a zájem sloužit u naší brigády je pořád velký.
5) Před nástupem do pozice velitele těžké brigády jste byl zástupcem velitele Velitelství výcviku – Vojenské akademie ve Vyškově, prošel jste i další funkce v AČR.. Čím Vám to pomohla k velení brigády?
Víte, musím říci, že všechny funkce, které jsem ve svém vojenském životě prošel, mě obohatily. V armádě platí více jak jinde pravidlo celoživotního vzdělávání prolnuté s praxí. Na vyšších štábech a v zahraničí získáte obrovský přehled a při práci ve velitelských nebo náčelnických pozicích zjistíte, jestli metody řízení, spolupráce nebo mentoringu, které jste použil k dané skupině lidí, fungují, či nikoliv.
Foto: Na kontrole výcviku u 73. tankového praporu | archiv 7. mechanizované brigády „Dukelské“ (se souhlasem autora), army.cz
6) Jaké jste si jako velitel 7. mb stanovil cíle na vaše funkční období? Daří se je plnit nebo jste je musel přehodnotit.
Cíl byl a je jasný. Až přijde čas ukončení mého působení u brigády, tak ji předat do rukou mého nástupce v lepším stavu, než jsem ji přebíral. Ve stavu funkčního teamu, který plní úkoly ve prospěch této republiky, ví kam jde, ví jak toho dosáhnout a umí bojovat.
Foto: Předání obrazu In memoriam spolu s vrchním praporčíkem AČR Peterem Smikem | archiv 7. mechanizované brigády „Dukelské“ (se souhlasem autora), army.cz
7) Jaké výzvy čekají brigádu v následujícím období?
Jak jsem již zmínil, naše výzvy „budoucna“ máme specifikované v Záměru dosahování schopností a musím znovu zopakovat výzvu největší, což je připravený šikovný personál. I tak je potřeba zmínit dva problémové body - dodávku nové techniky a k ní výstavbu nemovité infrastruktury.
8) Čeho si u vašich lidí, příslušníků 7. mechanizované brigády, nejvíce vážíte?
Odhodlání a služby, tak jako u jiných vojáků naší armády.
Foto: Přeprava techniky v rámci cvičení 71. mechanizovaného praporu (jednotky VJTF) Brilliant Jump 2020 | archiv 7. mechanizované brigády „Dukelské“ (se souhlasem autora), army.cz
9) 7. mechanizovaná brigáda je přímým pokračovatelem 3. československé samostatné brigády, která prošla boji na Dukle. Velitelství brigády a 71. mpr k tomu sídlí v Hranicích, v kasárnách se zcela výjimečnou vojenskou historií. Snažíte se na tyto tradice nějak navázat, udržovat je nebo dále rozvíjet.
Tato otázka je v životě vojáka a vojenského kolektivu nadmíru důležitá. V každé své funkci jsem se tímto zaobíral a musím říct, že tady v Hranicích máme k tradicím speciální vztah. Je to také dané dlouholetou historií posádky, kde byla formována inteligence armády již od počátků naší samostatnosti. Se zástupcem, náčelníkem štábu, vrchním praporčíkem, osobním štábem a veliteli praporů se snažíme formou různých přednášek jak nás, tak i externích lektorů (poslední byla „Boje 12. Divize na Podkarpatské Rusi v březnu 1939“) rozšiřovat povědomí o historických faktech. Dále právě instalujeme na velitelství prezentační tabule a velkoformátové fotografie našich vojáků připravené ve spolupráci s vojenským historickým ústavem. A v neposlední řadě musím zmínit úspěch mého předpředchůdce, který nechal otevřít stálou expozici historie posádky Hranice, kterou se snažíme dále doplňovat. Stejný přístup je i u dalších dvou posádek v Přáslavicích a Bučovicích.