V současné době Armáda České republiky resp. Ministerstvo obrany ČR v návaznosti na celkové zhoršení bezpečnostního klimatu v Evropě hledají možnosti, jak posílit obranyschopnost České republiky. AČR proto plánuje výrazně navýšit své početní stavy, kdy je cílem, aby měla do roku 2030 celkem 30 tisíc profesionálních vojáků a 10 tisíc vojáků v aktivní záloze. V souvislosti s výše uvedeným pak vyvstává otázka, jakým způsobem by byla naše armáda koncipována, tedy v případě, že by se nejednalo jen o doplnění či navýšení (např. 73. tankový prapor) stávajících útvarů/jednotek na plný stav, ale i o vytvoření jednotek nových. Tato úvaha se tedy zabývá alternativou, že by došlo právě k vytvoření zcela nových jednotek.

Foto: AČR plánuje výrazně navýšit své početní stavy, kdy je cílem, aby měla do roku 2030 celkem 30 tisíc profesionálních vojáků a 10 tisíc vojáků v aktivní záloze. (ilustrační foto) | mjr. Ladislav Kabát

Tato otázka je složitější, nežli se na první pohled může zdát. Ona koncepce by měla být taková, aby dávala smysl z pohledu celé AČR, a to jak z hlediska organizačního, tak i z hlediska bojové hodnoty. Profesionální armáda a záložní jednotky by na sebe měly logicky navazovat, měly by vytvářet vyvážený celek a je také důležité, aby takováto organizace dávala smysl i z hlediska zvýšení obranyschopnosti České republiky. Rozhodně by nemělo jít jen o stavění dalších jednotek bez hlubšího smyslu, bez jasného určení. Stejně tak je zřejmé, že ČR bude v tomto směru limitována i ekonomicky. A to i přesto, že v současnosti Česká republika navyšuje své vojenské výdaje na 2 % HDP.

Uvážíme-li zkušenosti jiných armád, včetně armád NATO, pak se s přihlédnutím k obvyklé struktuře vojenských jednotek nabízí jen překvapivě málo možností, jaké jednotky by mohly být postaveny, což se týká profesionální armády či záložních jednotek. Už jen z ekonomických důvodů je např. nepravděpodobné, že by AČR dokázala postavit další těžkou brigádu, obdobnou současné 7. mechanizované brigádě, tj. brigádu vyzbrojenou tanky a pásovými BVP. Případně pouze pásovými BVP (i takto koncipované těžké brigády jsou běžné). Vždyť jen v současnosti realizované přezbrojení 7. mechanizované brigády ze stávajících BVP-2 na nová BVP CV90 si vyžádá 60 miliard korun a další miliardové částky si vyžádá akvizice nových tanků. Jedná se přitom jen o částečné přezbrojení již existující jednotky, kdy vytvoření zcela nové těžké brigády by vyžadovalo náklady mnohem vyšší. V neprospěch takovéhoto řešení hovoří i fakt, že pokročilá technika, jako jsou moderní BVP, je velice náročná na výcvik.

Alternativním řešením by mohlo být vytvoření brigády postavené na kolové obrněné technice, tedy na kolových obrněných transportérech, kdy by se jednalo o obdobu současné 4. brigády rychlého nasazení. Takováto brigáda by byla mnohem levnější nežli „těžká“ brigáda postavená na pásové technice, která má nejen nižší pořizovací cenu, ale i nižší provozní náklady a nároky na technické a logistické zabezpečení. Pozitivem tohoto řešení je i fakt, že by příslušnou techniku mohly dodat zástupci domácího zbrojního průmyslu (Pandur II 8x8 či TITUS). Přesto je diskutabilní, zda by tato cesta byla pro AČR vhodná díky nemalým nákladům spojeným s výstavbou této brigády (pořízení nové techniky, technické zázemí, výcvik osádek apod.)

Další reálnou možností by pak bylo vytvoření lehké pěchoty. Připomeňme, že lehká pěchota není ničím neobvyklým a používá ji celá řada armád jako součást jejich organizační struktury. Výhodou výstavby lehké pěchoty nejsou jen ekonomické, ale také ne vždy je účelné nasazovat do bojových situací těžkou techniku a v některých případech (náročný, měkký terén atd.) to není ani možné.

Svou roli lehká pěchota prokázala i v letech devadesátých a v prvním desetiletí 21. století. A to především proto, že se ukázalo, že je vzhledem k nízké hmotnosti své techniky v mnoha případech snadno a rychle přepravitelná. Stejně tak se lehká pěchota vysoce osvědčila v různých asymetrických konfliktech.

Je třeba podotknout, že v posledních desetiletích lehká pěchota výrazně „ztěžkla“, a to především proto, že základním prvkem její výzbroje se staly obrněné automobily. Své místo ve výzbroji lehké pěchoty si stále zachovávají klasické nechráněné automobily, jako jsou třeba již zmíněné Toyota Land Cruiser, avšak především ve vyspělých zemích se nosným prvkem lehké pěchoty staly obrněné automobily (lehká útočná vozidla) s lehkou (obvykle kulometnou) výzbrojí, která jsou schopná transportu celého pěšího družstva ( 8-10 vojáků). I proto by bylo chybné vnímat lehkou pěchotu jako něco, co je vhodné pouze pro malé, chudé státy. Lehká pěchota je naopak součástí moderních velkých a vyspělých armád. Např. armáda USA má svou lehkou pěchotu, převáženou na známých vozidlech HMMWV (dnes tyto jednotky přecházejí na vozidla JLTV). Obdobně má  i čínská armáda svou lehkou pěchotu a stejně tomu je i u dalších moderních armád.

Lehká pěchota navíc disponuje i vlastními prvky palebné podpory, jako jsou minomety ráže 81 či 120 mm, nebo lehkými děly převážně ráže 105 mm (především děla L-118 a LG-1), popřípadě i protiletadlovými jednotkami vybavenými lehkými kanony (např. populárními ruskými Zu-23) či přenosnými PLŘS (protiletadlové řízené střely). Důležitou součástí výzbroje lehké pěchoty jsou i PTŘS (protitankové řízené střely), které lehké pěchotě dávají možnost boje s těžkými obrněnými jednotkami protivníka včetně tanků.

Ukrajinská lekce

Další světový vývoj lehké pěchoty bezesporu ovlivní i zkušenosti ze současného ukrajinského konfliktu, ve kterém se právě ukrajinská armáda na lehkou pěchotu velmi spoléhá. Ukrajinská armáda, po dlouhá desetiletí armáda starého střihu, organizovaná po sovětském vzoru a vyzbrojená technikou pocházející z let studené války, započala s budováním lehké pěchoty po roce 2014, tedy po anexi Krymu a především po vyhlášení separatistických republik na východu země. Pro boj s těmito polostátními entitami se totiž vzhledem k charakteru bojů hodily spíše lehčí, mobilnější jednotky, mající ráz takřka policejních jednotek, oproti nimž by však disponovaly těžší výzbrojí. Tento požadavek splňovala pouze lehká obrněná pěchota. Tento požadavek byl usnadněn i tím, že Ukrajina disponovala i výkonným zbrojním průmyslem, který byl schopen vyvinout obrněné automobily. Zpočátku šlo především o lehké obrněné automobily DOZOR, případně obrněné automobily KOZAK. Po vypuknutí války pak na Ukrajině vznikla celá řada obrněných automobilů různých typů.

V první fázi války byla oceňována především úderná schopnost jednotek lehké pěchoty, a to především proto, že jednotky disponovaly i těžšími zbraněmi, jako jsou granátomety, minomety atd. Díky tomu se ukrajinská lehká pěchota dokázala zčásti prosadit i proti obrněným jednotkám separatistických republik, avšak je třeba vzít v potaz, že tyto republiky měly tehdy k dispozici v naprosté většině pouze zastaralou postsovětskou techniku. Situaci pak změnila ruská agrese vůči Ukrajině v únoru 2022, kdy byla na bojišti nasazena i pravidelná ruská armáda včetně obrovského množství obrněné techniky, a to jak tanků, tak BVP a obrněných transportérů. V počáteční fázi útoku navíc ruská armáda primárně nasadila svou nejlepší a nejnovější techniku, tedy tanky T-90 a bojová vozidla BMP-3. Proti tak obrovskému množství těžké techniky se ukrajinská lehká pěchota nedokázala vážněji prosadit, z čehož pramení i její vysoké ztráty. Ukrajinská armáda se však z této hořké lekce dokázala rychle poučit a lehkou pěchotu oproti minulosti vybavila výrazně vyšším množstvím podpůrných zbraní, primárně protitankových (od RPG-7 až po výkonné PTŘS) a může tak díky tomu efektivně bojovat i s početnějšími obrněnými jednotkami protivníka.

Ukrajinský konflikt, ale i některé další asymetrické konflikty současnosti, nám tak ukazují, že lehká pěchota svůj smysl má, a to i pro armády vyspělých států. Je však zřejmé, že se již nejedná o lehkou pěchotu, na kterou jsme byli dosud zvyklí. Nyní disponuje vysokým množstvím protitankových, ale i protiletadlových zbraní. Vzhledem k proměnám dnešního bojiště je také patrné, že lehká pěchota musí disponovat i drony (i antidronovými prostředky), které jsou pro ni přímo ideálním zbraňovým systémem. Asymetrické konflikty současnosti pak potvrdily, že by lehká pěchota měla disponovat také těžší dělostřeleckou výzbrojí, jako jsou minomety či lehké raketomety.

Je pak otázkou, zdali by podobnou cestou mohla jít i Armáda České republiky, tedy v případě, že by se rozhodla rozšířit stávající stav. Připomeňme, že v současné době AČR disponuje 43. výsadkovým plukem, který de facto v určitých situacích může plnit roli lehké pěchoty a 44. lehkým motorizovaným praporem, který však v nejbližší době čeká přezbrojení na KBVP Pandur II 8x8.

Foto: Připomeňme, že v současné době AČR disponuje 43. výsadkovým plukem, který de facto v určitých situacích může plnit roli lehké pěchoty a 44. lehkým motorizovaným praporem, který však v nejbližší době čeká přezbrojení na KBVP Pandur II 8x8. (ilustrační foto) | 43. vp

Jak již bylo zmíněno, velkou výhodou tohoto řešení je fakt, že lehká pěchota je relativně levná. Avšak i obrněné automobily mají svou cenu, stejně tak jako i moderní PTŘS, např. střely Spike, které jsou již v AČR zavedeny. Vyšší cenu pak mají PTŘS dalekého dosahu, jako je např. typ Spike NLOS (Non Line Of Sight) atd. Právě takové typy PTŘS by přitom byly pro lehkou pěchotu mimořádně vhodné. Obdobné je to i v případě dalších zbraňových systémů.

Závěr

Je zřejmé, že lehká pěchota nemůže plnit všechny úkoly kladené na AČR a rozhodně nemůže  nahradit jednotky vyzbrojené klasickou „těžkou“ technikou, jako je 7. mechanizovaná brigáda disponující tanky a pásovými BVP, potažmo 4. brigáda rychlého nasazení disponující kolovými bojovými vozidly pěchoty Pandur II 8x8. Stejně tak by bylo nesmyslné budovat větší množství jednotek lehké pěchoty. Každopádně na základě zkušeností ze zahraničí lze jednoznačně konstatovat, že lehká pěchota, či lépe řečeno lehká obrněná pěchota, je efektivní, a přitom finančně relativně nenáročným řešením, které navyšuje celkovou bojeschopnost armády bez přehnaně vysokých nákladů. Otázkou však také je, do jaké míry by pak musela naše armáda modifikovat svou stávající strukturu ve smyslu podpory potenciálně nově vytvořené jednotky lehké pěchoty.

Zdroj: Armáda České republiky, defensenews.com, Ozbrojené síly Ukrajiny