Do České republiky dorazil z Německa poslední ze 14 bojových tanků Leopard 2A4 darovaných za podporu Ukrajiny. 1. náměstek ministryně obrany František Šulc to oznámil na včerejším Velitelském shromáždění náčelníka Generálního štábu Armády ČR v Praze s tím, že poslední kus 73. tankový prapor obdržel před několika dny. První z darovaných Leopardů získala ČR loni v prosinci. V rámci kompletní dodávky tak chybí již jen vyprošťovací vozidlo Büffel na podvozku tanku Leopard 2, které dorazí příští rok. Šulc ve svém projevu dále vyzdvihl českou roli uvnitř Severoatlantické aliance i nutnost dalšího náboru do Armády ČR.

Dar za téměř čtyři miliardy korun, který odstartoval přechod AČR z východní na západní tankovou techniku, je kompenzací za kontinuální podporu ukrajinským obráncům, a to od samého začátku invaze ruského agresora. Kromě samotných tanků (14 tanků Leopard 2A4 a 1 vyprošťovací vozidlo Büffel) je součátí dodávky také počáteční balík náhradních dílů, munice a tříletá servisní podpora ze strany dodavatele, jež zahrnuje i výcvik českých vojáků.

Podle 1. náměstka ministryně obrany Františka Šulce tento dar mimo jiné také prohloubil vztahy s Německem či Rakouskem. „Říkám tomu ‘příběh tanku Leopard 2A4’, protože kolem tohoto jednoho tanku se rozvinula spolupráce nejenom s Německem, ale například i s Rakouskem. Jeden tank dokázal doslova nakopnout naše vzájemné vztahy na novou úroveň, během roku a půl jsme se posunuli dál, než za poslední desítky let. A to s naším největším sousedem, se kterým jsme propojeni ekonomickou, kulturní a historickou pupeční šňůrou,” uvedl v projevu František Šulc s tím, že spolupráce s Německem tímto nekončí. „Zároveň s ním jednáme o připojení k nákupu nejmodernějších ‘osmičkových’ Leopardů. S těžkou brigádou to myslíme vážně,” dodal Šulc.

Potřebu pořídit nové moderní tanky si zástupci AČR dlouhodobě uvědomovali. Letos v dubnu na výboru pro obranu z úst náčelníka generálního štábu zaznělo, že moderní tanky by do výzbroje 73. tankového praporu měly přijít v letech 2027-2030. Armáda v té době zpracovávala studii proveditelnosti, na jejímž základě pak 24. května vláda pověřila ministryni obrany Janu Černochovou zahájit jednání s Německem o společném nákupu až 77 kusů tanku Leopard 2A8 v šesti variantách (bojové, velitelské, vyprošťovací - Büffel, ženijní - Kodiak, mostní - Leguan, a pro výcvik řidičů). Spolu se zmíněnými 14 darovanými tanky Leopard 2A4 a jedním vyprošťovacím tankem Büffel, se tak jedná až o 92 tanků, z toho 60-70 bojových. S jejich příchodem na dlouhou dobu skončí období provizorií, kdy se naši tankisté potýkali s nízkou provozuschopností tanků T-72M4 CZ, které musely ve službě suplovat zastaralé tanky T-72M1. 

Video: Tanky Leopard 2 v AČR a výhody klubu LEOBEN / CZ DEFENCE

Rozhodnutí o ohlášené na konci května tak ukončilo dlouhé období spekulací. Ačkoli byl německý Leopard 2 od počátku úvah o přezbrojení tankového praporu zřejmým favoritem, existovala minimálně dvě další řešení, která musela armáda zodpovědně vyhodnotit, a to americké tanky Abrams, které v řádu nižších stovek přicházejí do výzbroje polské armády, a jihokorejské tanky K2 Black Panther, kterých Poláci pořídili tisícovku a připravují jejich sériovou výrobu přímo na polském území. Kromě vynikajících takticko-technických parametrů tanku Leopard 2 je další výhodou jeho rozšíření ve výzbroji spojeneckých armád (Německo, Rakousko, Dánsko, Finsko, Řecko, Polsko, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Kanada, Turecko, a dnes již také Maďarsko, Česká republika nebo Slovensko), dobré zkušenosti během desítek let služby této platformy, která se stále vyznačuje výrazným modernizačním potenciálem, a v neposlední řadě geografická blízkost jeho výrobní i servisní základny –⁠ společnosti Krauss-Maffei Wegmann (KMW) sídlící v Mnichově.

Další modernizační projekty AČR jsou v procesu

„Minulá vláda, a nutno přiznat, že nákup kvitovala tehdy i z opozičních lavic paní ministryně, tehdy jako předsedkyně výboru, pořídila 12 moderních vrtulníků systému H1. Nám se však podařilo vyjednat dalších osm strojů jako dar od USA, rovněž za naši pomoc Ukrajině,” pokračoval Šulc v rámci Velitelského shromáždění náčelníka Generálního štábu Armády ČR na téma další získané techniky. „Vláda nedávno rozhodla o budoucnosti a modernizaci našeho nadzvukového letectva, kdy pořizujeme na základě armádního doporučení, tzn. odborného doporučení, dvě letky nejmodernějších nadzvukových letounů páté generace, amerických F-35. Jedná se o komplexní projekt, který posune celou naši armádu do budoucnosti,” zdůraznil Šulc význam další velké budoucí akvizice.

„Vím, že slibů jste slyšeli hodně, ale věřím, že nyní se sliby mění v činy a vy všichni to vidíte. Podařilo se nám například po letech zdržení podepsat smlouvu na švédská bojová vozidla pěchoty CV90, na jejichž výrobě se bude podílet i český obranný průmysl,” vyzdvihl pak další očekávanou spolupráci 1. náměstek ministryně obrany. 

Česko se z pasivního člena Aliance stalo velmi aktivním

František Šulc připomněl také blízké a důležité vztahy uvnitř NATO. „Za této vlády se Česko z pasivního člena Aliance stalo velmi aktivním, který chce plnit závazky a prohlubuje vztahy se spojenci. Napravujeme také vztahy na bilaterální úrovni, kdy například zmíním dohodu DCA se Spojenými státy, kterou podepsala paní ministryně letos na jaře,” pokračoval 1. náměstek ministryně obrany a připomněl hybridní hrozby, včetně kybernetických útoků a využívání energetické závislosti jako zbraně.

Česko na Ukrajinu poslalo techniku za 1,2 miliardy korun

Na základě odtajněného materiálu ministerstva obrany vyplývá, že Česko do 9. října 2023 zatím darovalo Ukrajině vojenskou techniku za zhruba 1,2 miliardy korun, což je zůstatková hodnota dodávek. Pořizovací cena všech věcí činila 6,2 miliardy. Jedná se o 4 kusy letecké techniky, 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, desítky kusů specializovaných vozidel a automobilů, přes 80 tisíc kusů nábojů do děl a houfnic nebo přes čtyři miliony nábojů pro ruční zbraně. Kromě zmíněných odměn za pomoc Ukrajině od Německa a USA by ČR měla získat ještě 78 milionů eur mezi lety 2022-2027 v rámci Evropského mírového nástroje sloužícímu k financování priorit EU v oblasti obrany a bezpečnosti.

Klíčová je práce s lidmi a jejich nábor

„Naše práce nekončí. Pořízení systémů je k ničemu bez jejich zavedení, bez dostatku munice a vycvičeného personálu. Veřejnosti musíme neustále dokazovat, že investice do obrany jsou efektivní, musíme vysvětlovat, že nejde o nějaký nahodilý výmysl, ale o smysluplné využití veřejných prostředků na ochranu naší země a jejích občanů. Nesmíme prohospodařit důvěru, kterou máme,” pokračoval ve své řeči v rámci Velitelského shromáždění náčelníka Generálního štábu Armády ČR František Šulc s důrazem na civilní část resortu a podporu kolegů, kteří uniformu nenosí.

„Nejde jen o nejvíce viditelné úkoly. Klíčové jsou i další věci. Především práce s lidmi a jejich nábor. Bez lidí je sebemodernější technika k ničemu. Zlepšovat pracovní podmínky, digitalizovat a odstraňovat zbytečnou byrokracii, více a lépe komunikovat, zavádět nové technologie pro usnadnění práce, jako je například umělá inteligence a další přelomové technologie. Zní to samozřejmě, ale je to často větší výzva než pořízení a zavedení toho nejmodernějšího zbraňového systému,” podtrhával ke konci svého projevu 1. náměstek ministryně obrany s tím, že bezpečností situace ve světě je nejhorší za posledních 30 let a světový řád podle něj čelí útokům ze všech stran. Kromě konfliktu na Ukrajině v tomto ohledu František Šulc zmínil i novou válku na Blízkém východě a hrozbu teroristů z Hamásu.

Význam kvalitního personálního zajištění ve své řeči potvrdil i náčelník Generálního štábu Armády ČR genpor. Karel Řehka: „Náš problém není jen modernizace. Samotný nákup materiálu nic neřeší. Bude fungovat teprve ve spojení s kvalitními vojáky a veliteli, dobrým výcvikem a adekvátní doktrínou. Vedle výzbroje a materiálu jsou stejně důležité morálka, vycvičenost, vedení, myšlení, koncepce a doktríny. Nejhorší by bylo přílišné uspokojení z nové techniky nebo na ni pasivně čekat.”

Generál Řehka v rámci svého projevu také vyzdvihl hlavní úkoly pro příští rok: „Moji hlavní prioritou stále je a bude bojeschopnost. Bezpečnostní situace vyžaduje, abychom dosáhli bojeschopnosti a řádově vyšší míry připravenosti, než jsme byli v minulosti zvyklí. A musíme toho dosáhnout rychle. Myslím to smrtelně vážně! Každý z nás musí cítit urgenci a dělat, co může, s tím, co má. Osobní iniciativa na všech stupních je klíčová! Budeme dál pracovat na odstrašení a obraně. Připravujeme se na nejhorší scénář, na válku vysoké intenzity a velkého rozsahu s technologicky vyspělým protivníkem, vybaveným jadernými zbraněmi. Naše země bude díkybohu odstrašovat a bránit se jako součást NATO. Proto jsou základním východiskem pro budování a přípravu armády schválené alianční regionální obranné plány.”

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR