Plukovník Libor Švec, který je v současné době velitelem 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany generálmajora Oskara Starkoče, vstoupil do armády již v roce 1996. U chemiků působil již od roku 2000, kdy do roku 2003 působil jako velitel čety ČRCHPZ. Následně působil u 311. praporu chemické ochrany Liberec na mnoha funkcích, kdy letech 2007-2011 byl náčelníkem štábu. Od roku 2011 do roku 2014 působil u ARRC (Allied Rapid Reaction Corps - NATO) v anglickém Innsworthu. Poté působil ve Vyškově v rámci JCBRND COE (Joint Chemical, Biological, Radiological and Nuclear Defence Centre of Excellence). V letech 2017-2019 byl zástupcem velitele u 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany a nyní je velitelem výše uvedeného pluku. Libor Švec se během své armádní kariéry také zúčastnil 3 zahraničních misí (Kuvajt a 2x Afghánistán). Jsme rádi, že si pan plukovník udělal v této nelehké době čas a pokytl nám níže uvedený rozhovor.

Foto: Plukovník Libor Švec | archiv 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany se souhlasem autora

1) Pane plukovníku, můžete nám představit pluk, jeho určení a postavení v rámci armády?

31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci je součástí Pozemních sil Armády České republiky. Poskytuje ochranu před zbraněmi hromadného ničení nejen pozemním silám, ale i dalším jednotkám a součástem ozbrojených sil a samozřejmě i našim spojencům. 

2) Jakou technikou pluk nyní disponuje? 

Jde o techniku určenou pro průzkum, odběr, identifikaci a dekontaminaci chemických, radioaktivních a některých biologických látek. Používáme sofistikované dekontaminační automobily, například ACHR-90M na podvozku Tatra pro tzv. mokrý způsob dekontaminace. Je určený pro práci v polních podmínkách a pro dekontaminaci osob, zbraní nebo vozidel. Naši vojáci pracují také třeba s protichemickým lehkým obrněným vozidlem Iveco. To funguje vlastně jako ucelený systém včetně průzkumného robota. Zmínil bych ještě například malokapacitní automobil MDA nebo Land Rover na radiační a chemický průzkum. 

Foto: Naši vojáci pracují také třeba s protichemickým lehkým obrněným vozidlem Iveco | archiv 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany se souhlasem autora

3) Je tato technika dostačující pro optimální výkon útvaru?

Ano, zatím je dostatečná k výcviku i k nasazení. Samozřejmě čas běží a my potřebujeme stejně jako celá armáda obměňovat a modernizovat.  Obměna se v našem případě týká hlavně vybavení, které je poplatné konci 80. let 20. století – hlavně tedy techniky v oblasti průzkumných schopností. Proces obměny bude ukončen zavedením techniky do armády v letech  2021-2022. 

4) Liberečtí chemici si vydobyli vynikající pověst svou účastí v mnoha zahraničních operacích. Jak si 31. pluk stojí dnes?

Jsem přesvědčen, že plníme úkoly na velmi profesionální úrovni. Rád bych dodal, že jsme v rámci zahraničních operací neplnili pouze naše odborné úkoly, ale po celou dobu existence armády doplňujeme a přispíváme do různých uskupení dle potřeb v zahraniční operaci. 

Foto: Jsem přesvědčen, že plníme úkoly na velmi profesionální úrovni. | archiv 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany se souhlasem autora

5) Kde v zahraničí v současnosti působíte?

V poslední době to bylo v Iráku, kde jsme do letošního ledna zhruba tři roky cvičili chemické specialisty iráckých ozbrojených sil. Tato aktivita pravděpodobně bude obnovena. Intenzivně se připravujeme příští rok na nasazení v rámci aliančních Sil rychlé reakce NATO. Novinka to pro nás ale není, protože takto přispíváme již od roku 2003. 

6) Od operace Pouštní bouře uplynulo již třicet let. Máte u vás stále nějaké přímé účastníky výše uvedené operace?

Bohužel už nemáme. Poslední odešel přímo z Liberce, myslím, někdy před patnácti lety. Třicet let je z hlediska vývoje vojenského personálu strašně dlouhá doba, osobní zážitky z misí jsou nepřenositelné. Snažíme se ale, aby zkušenosti a znalosti zůstávaly.

Foto: Naši chemici v akci | archiv 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany se souhlasem autora

7) Provádíte po světě mentoring? Kde nejvíce? Má to nějakou návaznost právě na dřívější léta?

Jak jsem uvedl výše, cvičili jsme irácké vojáky, ale udržujeme pravidelné výcvikové aktivity i pro jordánskou armádu. V zálivu to jednoznačně návaznost má.

8) Změnilo se nějak významně prostředí nasazení 31. pluku?

Jestli je ta otázka míněna geograficky, tak se opět pohybujeme v zálivu. Působili jsme jako celá armáda v misích v bývalé Jugoslávii, úkoly byly v minulosti v Pobaltí, jedna epizoda v Jižní Americe a pochopitelně v Afghánistánu. Operační prostředí se samozřejmě mění, těžiště se často přesouvá do obydlených oblastí a my se na to snažíme reagovat.

9) Spolupracujete i se Společným centrem excelence pro chemickou, biologickou, radiologickou a jadernou ochranu ve Vyškově?

Ano. Velice úzce. Bylo by trestuhodné nevyužít obrovského odborného a poradního potenciálu takového pracoviště na našem území. Mnozí příslušníci tohoto centra navíc prošli i naším plukem a spolupráce je velmi účinná pro obě organizace. 

Foto: Výcvik SICRA týmů - iniciační kontrola potenciálně kontaminovaného prostoru | archiv 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany se souhlasem autora

10) Kde je aktuálně našich chemiků a dalších expertů potřeba nejvíce?

Těžká otázka. Díky poslednímu dění mám někdy pocit, že je to právě na našem území. Stojí za připomenutí řešení problému na „Činově“, kde jsme spolu s ženisty zasahovali na starém chemickém cvičišti z dob Československé lidové armády. Tam jsme zcela neočekávaně zúročili předchozí roky intenzivního výcviku. Dá se ale obecně říci, že nápad na použití chemických nebo biologických substancí teroristy je právě tam, kde se hroutí státy.  A to už si mapu může doplnit každý. 

11) Jak pomáhají zkušenosti vojáků při opatřeních v rámci koronaviru?

Výcvikem s otravnými látkami všichni vojáci, kteří jím procházejí - nejen ti z Liberce - získávají důvěru v prostředky, které je chrání a také ve fungující pracovní postupy. Takže to pomohlo a pomohlo to hodně. Vojáci už zajišťovali letos v létě v průběhu pandemie odborné dekontaminační práce v Alzheimercentru v Jihlavě. V pohotovosti je vyčleněná jednotka pro systém chytré karantény, máme dále vyčleněné vojáky na dezinfekci v případě propuknutí nákazy v různých typech sociálních zařízení.

Foto: Rozvinuté místo dekontaminace osob | archiv 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany se souhlasem autora

12) Myslíte si, že se budoucí konflikty mohou vrátit ke starým metodám boje za užití chemických látek nebo zbraní, které známe třeba z taktovky tzv. Islámského státu? Dá se na to nějak připravit?

Jejich použití se dá očekávat právě od nestátního aktéra. Státy si buď chemické a biologické zbraně zakázaly, nebo vědí, že jejich použití je za hranicí zdravého rozumu a nepřinese jim taktický zisk. Přinese pouze mezinárodní i vnitrostátní politické ztráty. Připravit se na to dá a touto přípravou každý den žijeme. 

13) Co ochrana obyvatelstva proti případným chemickým útokům? Existují všeobecně nějaké rady, jak se chránit?

Pravděpodobnost, že se něco takového na našem území stane, je dle mě velmi malá. Máme funkční systém bezpečnostních složek, které prokazatelně odvádí svou práci. Na teoretické rovině bych řekl, tak jako u průmyslové havárie, je to zadržení dechu, respektive dýchání přes navlhčený kapesník, okamžité opuštění prostoru a vyhledání lékaře.

Foto: Dekontaminace obleku | archiv 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany se souhlasem autora

14) Na školách se již nevyučují předměty v rámci reakce na různé chemické, biologické či jiné útoky. Myslíte si, že lidé dnes vědí, co znamenají například jednotlivé tóny sirén?

Myslím, že ne, ale nebylo by to úplně férové to takhle odsoudit. Dnes máme i jiné prostředky varování a skoro každý má v kapse počítač s napojením na mnoho informačních zdrojů.  

15) V čem vidíte případné řešení neznalosti obyvatelstva ohledně výše uvedených útoků?

Já bych si dovolil tvrdit, že to nejsou úplně neznalosti. Krize nás ale naučily, že systémy a procesy, které nejsou prověřovány v době klidu a míru, nemusí být pod tlakem plně účinné. Věnujeme se této problematice v rámci projektu přípravy občanů k ochraně státu. Tam vidím velkou šanci, jak veřejnosti jednoduše podobné věci sdělit.

Foto: Příprava vzorku k analýze | archiv 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany se souhlasem autora