Zástupci společnosti Lockheed Martin na včerejším tiskovém briefingu v Praze představili nadzvukový bojový letoun F-35 Lightning II, o jehož nákupu z pověření vlády ČR jedná ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Termín pro jednání je stanoven na říjen roku 2023, a ve hře je 24 strojů, tedy dvě letky. Během briefingu zaznělo mnoho údajů týkajících se cílů programu F-35, roli letounu při budování obranyschopnosti evropského vzdušného prostoru. Nebyla pominuta ani otázka nákladů, spolehlivosti a udržitelnosti letounů, ani schopností, které F-35 přináší ozbrojeným silám. Slovy Gregoryho Daye, který ve společnosti Lockheed Martin odpovídá za rozvoj mezinárodního obchodu, nabízí letoun F-35 nejvyšší hodnotu za nejnižší cenu.

Foto: Zástupci společnosti Lockheed Martin na včerejším tiskovém briefingu v Praze představili nadzvukový bojový letoun F-35 Lightning II | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Gregory Day na úvod své prezentace řekl: „Tématem dnes je F-35 jako prostředek pro zajištění bezpečnosti ve 21. století. Je to více než letoun, je to více než vzdušný systém. Je to platforma a schopnost, která umožňuje ostatním dosahovat při zajišťování naší bezpečnosti lepších výkonů.“

První kapitolou pak byla otázka dodávek, poskytování vzdušné síly a stav programu F-35. Výrobní program běží podle plánu. Dosud bylo dodáno přes 840 letounů F-35, a každoročně je vyráběno 140-153 kusů s cílem dosáhnout roční produkce ve výši 156 Lightningů. Letouny již v mnoha zemích dosáhly plné operační schopnosti a ve vzduchu strávily v součtu 550 000 hodin. F-35 kromě Spojených států létají ve Velké Británii, Izraeli, Norsku, Itálii a Nizozemsku. Počáteční operační schopnosti dosáhly také v Japonsku, Austrálii a Jižní Koreji. Smlouvy na pořízení F-35 již uzavřely také Dánsko, Kanada, Belgie, Polsko, Singapur, Finsko, nebo Švýcarsko (procházející velmi přísným přezkoumáním podmínek náročné akvizice), a v jednání jsou dodávky pro Německo, Českou republiku nebo Řecko (což zejména bude trnem v oku sousednímu Turecku, jež bylo z programu vyřazeno kvůli nákupu ruských systémů PVO S-400). Do roku 2030 by tak mělo v Evropě létat více než 550 letounů F-35, z nich přibližně desetina v amerických barvách. 

Foto: Slovy Gregoryho Daye (na snímku), který ve společnosti Lockheed Martin odpovídá za rozvoj mezinárodního obchodu, nabízí letoun F-35 nejvyšší hodnotu za nejnižší cenu. | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Již dnes se přitom Lightningy zapojují do ochrany evropského vzdušného prostoru, ať již ze základen ve Velké Británii, Nizozemsku, Německu, Norsku či Itálii, nebo během misí Air Policing v Pobaltí, v Polsku, Rumunsku, Bulharsku, tedy v těsném sousedství probíhajícího konfliktu na Ukrajině, nebo nad Islandem. „Tato platforma plní roli strategického odstrašení potenciálních agresorů,“ řekl Gregory Day. „Má-li nějaká země F-35, je jasné, že má vysokou schopnost se bránit a zajistit vítězství za každou cenu.“

Foto: Nadzvukový bojový letoun F-35 Lightning II | Lockheed Martin

Slovem "cena" pak uvedl významnou část prezentace, v níž se zabýval otázkou spolehlivosti a udržitelnosti letounů F-35 z hlediska vynaložených nákladů. Jestliže požadavkem spolehlivosti v rámci programu je průměrných šest letových hodin mezi selháním určitých systémů, současný průměr (přepočtený na všechny tři verze, tedy A, B a C) činí 9,6 letové hodiny. Podobně příznivý je pak také vývoj nákladů udržitelnosti. Při požadavku 9 člověkohodin na letovou hodinu dosahuje aktuální hodnota (opět pro všechny tři verze v průměru) přibližně poloviny, tedy 4,7 člověkohodiny. Pozemní verze A, o jejímž pořízení jedná české MO, pak dosahuje v obou ohledech nejlepších výsledků: průměrně 11,8 hodiny mezi selháními, a pouhých 3,8 člověkohodiny při údržbě na jednu letovou hodinu. Z hlediska nákladů údržby pak od roku 2015 došlo ke snížení o 50 % (Gregory Day zdůraznil, že v těch oblastech, na které má přímý vliv Lockheed Martin). S další produkcí a tlakem na efektivitu lze podle Daye očekávat, že tento příznivý vývoj bude nadále pokračovat.

„Provedli jsme hodnocení nabídek stíhacích letounů, které jsme obdrželi, a na základě toho, co bylo obsaženo v nabídce, jsme provedli vyhodnocení a F-35 vyhrál; byl to jasný vítěz,“ řekl letos v únoru generálmajor Pasi Jokinen, velitel finského letectva. „F-35 je nejmodernější bojové letadlo na světě, mnoho našich evropských partnerů se také rozhodlo pro tento letoun. Posiluje to naši schopnost spolupracovat s nimi na zajištění vzdušného prostoru NATO a bránit Alianci,“ řekl v březnu generálporučík a inspektor německé Luftwaffe Ingo Gerharts.

„Když nemohu létat, je možnost hovořit o kvalitách letounu F-35 druhou nejlepší,“ uvedl svou část prezentace hlavní testovací pilot F-35 Tony „Brick“ Wilson: „F-35 je dnes na planetě nejúčinnější, nejzapojenější stíhací letoun s nejvyšší schopností přežití.“

Za významnou schopnost F-35 jako letounu 5. generace pak označil schopnost stealth, kterou Lockheed Martin rozvíjí od 50. let s projektem průzkumného letounu SR-71 přes F-117 a F-22 až po F-35. Na rozdíl od letounů 4. generace je většina senzorů letounu F-35 tzv. pasivních a sbírajících data v plných 360° okolo letounu. Zásadní schopností je senzorová fůze (sensor fusion), díky níž pilot dostává informace získané a vyhodnocované všemi senzory letounu. „Když jsem létal na letounech 4. generace, byl jsou nejen pilot, ale také obsluha senzorů. Musel jsem nastavit radar do požadovaného směru, přístroje pod křídly, sbírat informace z několika obrazovek. Schopnost sensor fusion to dělá sama namísto pilota,“ popsal systém Wilson.

Letoun je předurčen k nasazení ve spolupráci s ostatními systémy na bojišti, s nimiž je prostřednictvím protokolu Link 16 propojen do sítě, díky které jsou v reálném čase sdíleny kritické informace o situaci, cílech, úkolech, pozici vlastních i zjištěných protivníkových sil. F-35 díky tomu není jen efektivní stíhačkou, ale také a možná především datovým uzlem, který násobí sílu ostatních nasazených prostředků.

Lockheed Martin klade důraz na schopnost přežití letounu za všech okolností. Jedním ze systémů, které tomu napomáhají, je tzv. AutoGCAS, automatický systém předcházející kolizi se zemí. Dalším prvkem posledních letounů Block 4 je tzv. TR3 (Technology Refresh 3). Schopnosti letounu F-35 se opírají v první řadě o softwarová řešení, u nichž dochází v rámci TR3 k updatu každých šest měsíců, což přináší nové schopnosti a možnosti. 

F-35 tak byl představen jako nejpokročilejší stíhací letoun, který je v současné době ve výrobě. Již dnes je významným prvkem odstrašení potenciálního protivníka. Probíhá u něj nepřetržitý vývoj umožněný vlastnostmi modernizace Block 4 a aktualizací TR3. Je v operačním nasazení a své schopnosti prokázal v reálných situacích. Jeho rozšíření napříč spojeneckými silami pak umožní dále snížit zejména provozní náklady a zvýšit cenovou dostupnost.

• Gregory Day je zodpovědný za obchodní rozvoj divize Lockheed Martin Aeronautics pro F-35 v Kanadě a severní a střední Evropě. Dříve odpovídal za vedení obchodního rozvoje v regionu severní Asie. Působil také jako vedoucí pro rozvoj obchodních aktivit F-35 v Belgii, kde byl odpovědný za aktivity směřující k belgickému programu F-35, které zahrnovaly iniciativy pro zapojení zákazníků, interakci s klíčovými průmyslovými partnery v regionu a vedení strategie pro komunikační plány. Vedl aktivity v oblasti rozvoje obchodu s letouny F-35 ve Spojeném království.
   
• Tony „Brick“ Wilson je vedoucím letových operací stíhacích letounů společnosti Lockheed Martin Corporation. V této funkci je Wilson zodpovědný za vedení celosvětových letových operací stíhacích letounů společnosti Lockheed Martin, řízení testovacích akcí letounů během vývojových letových zkoušek a přejímacích letů do výroby, řízení všech aspektů bezpečnosti létání a letových zkoušek a také za dohled nad výběrem, výcvikem a přidělováním produkčních a zkušebních pilotů. Před nástupem do společnosti Lockheed Martin v roce 2016 sloužil tehdejší komandér Wilson 25 let u námořnictva Spojených států.