Nedávno se v poslanecké sněmovně uskutečnil seminář s názvem „Budoucnost nadzvukového taktického letectva Armády ČR – proč F-35?“. Poté co vláda tento nákup oficiálně schválila, to byl první prostor pro diskusi a vysvětlení ostře sledované akvizice. Setkání uspořádal místopředseda Výboru pro obranu PS PČR Mgr. Josef Flek a předseda Výboru pro bezpečnost PS PČR PhDr. Pavel Žáček, Ph.D. Armádu České republiky reprezentoval velitel vzdušných sil genmjr. Petr Čepelka a brig. gen. Jaroslav Míka. Resort obrany zastoupily kromě 1. náměstka ministryně obrany Františka Šulce vedoucí vyjednávacího týmu pro pořízení letounu F-35 vrchní ředitelka sekce ekonomické Blanka Cupáková MO ČR a vrchní ředitelka sekce průmyslové spolupráce MO ČR Radka Konderlová, která zajišťovala v rámci vyjednávání zapojení českého průmyslu do tohoto nákupu.

Nákup 24 letounů F-35 za 150 miliard korun schválila vláda na konci září, jde tak po předchozím souhlasu americké strany o poslední krok před podpisem smlouvy mezi oběma státy. Podle dřívějšího prohlášení ministryně obrany Jany Černochové obsahuje tato částka i výdaje na přípravu provozu v Česku. Právě díky souhlasu české vlády byly po dohodě s americkou stranou uvolněny některé informace, které mají veřejnost seznámit s obsahem i rozsahem celého nákupu letounů 5. generace pro českou armádu. První stíhačky F-35 pro AČR budou vyrobeny v roce 2029, všech 24 strojů pak bude v České republice do roku 2035. Celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček F-35 do konce jejich životnosti v roce 2069 odhaduje ministerstvo obrany na 322 miliard korun. Významným parametrem pro úspěšné naplnění tohoto tendru je stabilizace financování AČR ve výši 2 % HDP, která byla uzákoněna letos v červnu.

Na úvod semináře uvedl 1. náměstek ministryně obrany František Šulc, že obrana by měla být nadstranickou záležitostí. Je pak otázka, nakolik se zejména na půdě poslanecké sněmovny toto podaří udržet. Otevřenou diskusi k modernizačním projektům AČR podpořil také jeden z pořádajících poslanců Josef Flek, který pro CZ DEFENCE uvedl: „Je to důkaz naší zodpovědnosti, protože jakmile to bylo možné z hlediska českých zákonů, tak jsme vyšli s informacemi ven a uspořádali seminář na půdě poslanecké sněmovny. Jedná se o jednu z největších armádních akvizic, a tudíž musíme a chceme vysvětlovat proč F-35. Rozhodnutí k akvizici nevzniklo ze dne na den. Jen samotné vojenské doporučení vznikalo 2 roky a započalo již za vlády Andreje Babiše, následně se musela převzít politická zodpovědnost. Paní ministryně tu odvahu měla. Poté se začala tvrdá a dlouhá vyjednávání s americkou stranou. Ve srovnání sedmi letounů, které probíhalo pod AČR, vyšla F-35 jak ekonomicky i technologicky vítězně. Financování je rozprostřeno do 11 let a jedná se o 7 % z 2% HDP rozpočtu na obranu. Tudíž neohrozíme jiné armádní zakázky, jako například PVO, modernizaci mechanizované brigády. Jako důležitý aspekt vidím zapojení českého průmyslu v oblasti výroby, ale také možné zapojení univerzit do výzkumu a vývoje. Světová situace nám nedává prostor k odkládání modernizace techniky pro české vojáky. Naše země se neřadí mezi státy s nejpočetnější armádou, ale musíme zajistit, aby byla na technologické úrovni.“   

Vrchní velitel Vzdušných sil AČR generálmajor Petr Čepelka ve svém úvodním projevu připomněl, že v současné době vzdušné síly nejsou pouze o taktickém letectvu. „Vzdušné síly slouží především k obraně České republiky a podpoře ostatních druhů sil. Základní oblastí, na kterou se vzdušné síly soustředí, je ochrana vzdušného prostoru České republiky a prostorů aliančních zemí,“ uvedl generál Čepelka, který poukázal také na skutečnost, že nové letouny 5. generace musejí splňovat nejen zajištění „Air to Air“, ale také „Air to Ground“ a mohou být použity v bojových operacích vysoké a nízké intenzity, v operacích na prosazení podpory a udržení míru v humanitárních či záchranných operacích a na území našeho státu. Mohou být dále používány na ochranu tzv. objektů důležitých pro obranu státu, u bojové činnosti speciálních a pozemních sil, případně na podporu Policie ČR a Integrovaného záchranného systému. „Co se týče současných počtů u taktického letectva, chtěl bych zdůraznit, že v současné době provozujeme 38 kusů letecké techniky, a to je v podstatě 12 + 2, tedy celkem 14 letounů JAS-39 Gripen a 24 letounů L-159. Samozřejmě my bychom chtěli snížit tento počet a provozovat 24 letounů F-35,“ řekl generál Čepelka s tím, že budoucí koncepce Vzdušných sil AČR v budoucnu počítá, že kromě 24 letounů F-35 využije také bezpilotní prostředky.

Brigádní generál Míka pak v rámci své řeči připomněl celý proces výběru, který byl mediálně několikrát zmíněn. Důležité je připomenout, že integrovaný pracovní tým vítěznou variantu vybíral ze sedmi typů letounů (F-15, F-16, F-18 v nejmodernějších verzích, F-35, francouzský Rafale, Eurofighter a JAS-39 Gripen) a poptával jednotlivé státy, na jejichž území se vyrábí jednotlivé taktické letouny prostřednictvím komplexního formuláře (RFGI), který v sobě obsahoval kromě ceny také robustní dotazník o schopnostech letounů a jejich životním cyklu. Šlo tedy o vládní, nikoliv firemní nabídky. Svoje stanovisko připojila také expertní agentura JAPCC, která stejně jako integrovaný tým AČR označila jako nejvhodnější pro potřeby české armády v rámci plnění úkolů Severoatlantické aliance stejné řešení.

Vrchní ředitelka sekce ekonomické MO ČR Blanka Cupáková na semináři uvedla, že vláda Spojených států amerických má svá velmi striktní pravidla a že některá pravidla nepůjde překročit, protože americká vláda má stejná ustanovení pro všechny. To se podle ní ukázalo již při vyjednávání dodání vrtulníků H-1. „Zároveň platí, že americká vláda neprodukuje žádný zisk, ale současně nevytváří žádný dluh. To je základní pravidlo, na základě kterého si můžete být jisti, že auta, stroje a to všechno, co je kolem toho, dostáváme za naprosto identickou cenu jako všichni ostatní, protože to USA mají stanoveno svými zákony a předpisy. Zároveň z těchto pravidel vyplývá to, co bývá také často předmětem dotazů – a sice, že americkou vládu nelze sankcionovat,“ uvedla Cupáková. Přesto se podle ní podařilo několik úspěšných kroků, například se dvěma největšími subjekty Lockheed Martin a Pratt&Whitney se otevřela možnost průmyslové spolupráce pro naše subjekty. 

Zbývá doplnit ještě čísla. Kongres USA schválil finanční rámec této zakázky na úrovni 5,620 miliard USD (119,1 mld. Kč). Částka, kterou se podařilo vyjednat do připravované smlouvy, je 4,999 mld. USD (105,9 mld. Kč). Tato cena zahrnuje kromě 24 letounů F-35A Lighting II Block 4 také munici, zajištění životního cyklu a náhradní díly po dobu smlouvy, simulátory, výcvik pilotů a techniků, kryptografické prostředky a další komponenty, výstroj pro piloty, podporu při výstavbě nemovité infrastruktury a kompletní vybavení pro provoz letounů a zbraňových systémů. V desetiletém výhledu tvoří výše splátek tohoto tendru průměrnou výši 7,26 % rozpočtu resortu obrany.

Vrchní ředitelka sekce průmyslové spolupráce Radka Konderlová v této souvislosti uvedla, že se právě se společnostmi Lockheed Martin a Pratt&Whitney povedlo realizovat celkem 14 projektů (11 LM, 3 PW) se zapojením celkem 13 podniků v celkové výši 15,3 mld. Kč. Mezi klíčové společnosti pro průmyslovou spolupráci můžeme zařadit firmy Ray Service, Honeywell, LOM PRAHA, VR Group a PBS Velká Bíteš. Právě PBS Velká Bíteš by se mohla kromě programu F-35 podílet také na vývoji APU nové generace vhodné i pro letouny 6. generace v rámci spolupráce s Pratt&Whitney. Průmyslové spolupráce je v rámci zakázky tohoto typu zásadní referencí pro český průmysl. Proto jsme Radce Konderlové položili následující otázky:

Jak byste hodnotila úroveň a podíl průmyslové spolupráce českých firem na projektu F-35?

Pro celkový kontext vyjednávání o průmyslové spolupráci je potřeba zmínit, že systém F-35 byl mnoho let vyvíjen a financován partnerskými zeměmi programu, mezi něž kromě USA patří například Velká Británie, Norsko či Itálie. Firmy z partnerských států programu si rozdělily dodavatelský řetězec a pro subjekty z jiných zemí je extrémně obtížné do tohoto řetězce vstupovat. A to i z toho důvodu, že oblast leteckého průmyslu je celkově velmi náročná na nezbytnou certifikaci. V praxi to pak vypadá tak, že při snahách o diverzifikaci dodavatelů kritických komponentů, je ze strany programových zemí vyvíjen tlak na to, aby byly dodávky uskutečňovány jejich domácím průmyslem. I proto velmi málo států mimo programové země vůbec zahájilo vyjednávání o průmyslové spolupráci. I přes tyto překážky se nám nicméně se dvěma hlavními dodavateli platformy, společnostmi Lockheed Martin a Pratt&Whitney, povedlo dojednat celkem 14 projektů průmyslové spolupráce, ze kterých 3 mají potenciál být zapojeny do stávajícího dodavatelského řetězce F-35. I ostatní projekty však zahrnují transfer technologie, sdílení know-how a přístup k duševnímu vlastnictví největších firem obranného průmyslu na světě. Musím tedy říct, že resort obrany, ale i já osobně, jsme spokojeni s výsledkem, kterého se během vyjednávání podařilo dosáhnout. Jsem přesvědčená, že těchto 14 projektů průmyslové spolupráce zajistí nejen silné provázání s USA na strategicko-průmyslové úrovni, ale zároveň pomůže zapojené české subjekty posunout na významně vyšší technologickou úroveň.

Na semináři jste zmínila možnost spolupráce se společností Leonardo, která by měla AČR dodávat druhých 12 letounů F-35. Má tato spolupráce pevnější obrysy? Na které obory se vaše sekce soustředí?

Společnost Leonardo je originální výrobce komponent (OEM) letounu F-35, naší primární ambicí je tedy propojit hlavní dodavatele programu F-35 s českým průmyslem k navázání spolupráce na dodávkách pro tento letoun. V současné chvíli kolegové ze sekce průmyslové spolupráce vedou s Leonardem dialog o vhodném formátu a termínu uspořádání průmyslového dne, kde by došlo k navázání kontaktů s potenciálními českými partnery. Kromě toho Leonardo provozuje linku na asambláž F-35 v italském Cameri, která disponuje schopností vyšších stupňů údržby této platformy. I tady je naším přáním zapojit do spolupráce české firmy. Propojení českého a italského průmyslu má ale i další přínos mimo samotné pořízení F-35. Tím je například hledání partnerů pro projekty financované z Evropského obraného fondu. Tato iniciativa umožňuje díky nastavení spolupráce ve fázi výzkumu a vývoje vytvoření dodavatelských řetězců pro pozdější pozemní, letecké i námořní platformy. Díky Evropskému obrannému fondu tak máme částečně možnost předejít stavu, který existuje u systému F-35. Tím je uzavřenost dodavatelského řetězce a nutnost se do něj složitě „vlamovat".

Jak se daří sekci průmyslové spolupráce prosazovat české podniky v rámci modernizačních projektů pro AČR? Jakou roli v tomto procesu hrají státní podniky zřízené resortem obrany?

Musím říci, že velice dobře. Je to dáno množstvím velice kvalitních lidí a firem, jak v obranném a bezpečnostním průmyslu, tak i např. v leteckém. Tento fakt nám velice usnadňuje práci. Podobné hodnocení slyšíme i od zahraničních dodavatelů vojenských systémů. Státní podniky, jejichž zřizovatelem je MO, jsou pro nás klíčové. Dle Strategie vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu do roku 2030 v ČR se jedná o tzv. strategické dodavatele 1. úrovně z hlediska bezpečnosti dodávek. Jsou tedy určité schopnosti – zejména v oblasti zajištění životního cyklu, které resort obrany preferuje mít pod svojí kontrolou k zajištění trvalé kontinuity dodávek během míru, krize i případného probíhajícího konfliktu.

Dalším důležitým parametrem je celková proměna Vzdušných sil AČR po roce 2035, proto jsme oslovili genmjr. Petra Čepelku.

Jak se změní schopnosti a koncepce Vzdušných sil AČR po roce 2035?

Koncepce VzS AČR vychází z dokumentů Koncepce výstavby AČR (KVAČR 2030) a Dlouhodobý výhled pro obranu (DDV 2035), které byly vydány v roce 2019 a vycházely z tehdy platné Bezpečnostní a Obranné strategie ČR. Nové koncepční dokumenty AČR čekají na revizi, která bude muset korespondovat se strategiemi vydanými v letošním roce (Bezpečnostní strategie červen 2023, Obranná strategie říjen 2023), ve kterých se akcentuje aktuální bezpečnostní situace, resp. predikuje budoucí bezpečnostní prostředí. Koncepce vzdušných sil musí korespondovat s těmito zásadními statěmi obranné strategie 2023:

• vševojskový princip s důrazem na kombinaci technologické vyspělosti a robustnosti;
• ochrana vzdušného prostoru ČR a spojeneckých zemí prostřednictvím víceúčelového nadzvukového letounu nové generace se schopností nasazení v prostředí budoucího multidoménového a digitálního válčiště (kombinovaná a koordinovaná letální i neletální činnost napříč doménami vzduch, země, voda, kybernetický prostor, vesmír). To vše v rámci aliančního systému NATINAMDS i koaličních leteckých operací;
• technologicky vyspělé ozbrojené síly vybavené moderními bojovými systémy, včetně bezosádkových a disponující schopností působit přesně naváděnou municí na velkou vzdálenost

V kontextu pořízení nového nadzvukového letounu 5. generace F35 získá AČR a vzdušné síly systém, který koresponduje se zmiňovanými tezemi obranné strategie ČR. Nová Koncepce výstavby AČR a budoucí schopnosti musí směřovat do vedení operační činnosti v zasíťovaném bojišti (Netwrok Centric Warfare), ve kterém vzdušná síla (Air power) bude hrát zásadní roli.  Bude to nejen základní role ochrany vzdušného prostoru v rámci NATINAMDS a vedení obranných/útočných operací vzdušných sil, ale i role zásadního přispěvatele do vševojskového principu válčení (combined arms), sdílení dat pro velení a řízení (C2/Commandand Control) a zpravodajskou, sledovací a průzkumnou činnost (ISR/Inteligence, Surveilance, Recconneisance). To vše bude naplňováno v souladu se společnou strategií vzdušných sil NATO (NATO Joint Air Power Strategy, 2019).

Konkrétní schopnosti s novou generací letounů F-35 umožní vedení výše zmiňovaných činností i v non-permisivním a saturovaném prostředí pokročilých systémů PVO (S300, S400). F-35 umožní detekci a identifikaci vzdušných/pozemních cílů na velkou vzdálenost a informace o nich sdílet do systému velení a řízení, a pro ostatní složky AČR/NATO. Schopnost přesného úderu na pozemní cíle za všech povětrnostních podmínek pořizovanou municí (včetně velké vzdálenosti), umožní jak podporu pozemních sil, tak i schopnost zničit či degradovat pozemní protivzdušnou obranu nepřítele. 

Jedinečná schopnost systému F-35 tkví v tom, že jeden roj letounů je schopen ve velmi krátké době realizovat tzv. killchain, neboli jednotlivé činnosti a kroky, které je nutné realizovat při působení na daný cíl. Tyto kroky jsou: nalezení cíle (Find), určení přesné polohy cíle (Fix), zacílení konkrétním efektorem (Target), sledování (Track), použití síly (Engage), vyhodnocení efektu (Assess). Proces, který mnohokrát trvá řádově minuty až desítky minut, je možno splnit v řádu desítek vteřin až minut.

Co bude pro schopnosti Vzdušných sil AČR znamenat zavedení bezpilotních prostředků, které mají nahradit L-159?

Bezpilotní systémy (UAS) plní a budou plnit zásadní roli při vedení bojové činnosti. Konflikty v Afghánistánu, Iráku, Náhorním Karabachu i Ukrajině nám ukazují, jak tyto prostředky přispívají k vedení bojové činnosti. Je to průzkum, sledování, zaměřování na cíl, přesný kinetický útok. Letouny L-159 se v budoucím operačním prostředí stanou bojově irelevantní a jejich roli převezmou tyto bezpilotní systémy, které jsou ekonomicky levnější a technologicky pokročilejší. Navíc bez vystavení létajícího personálu život ohrožujícím situacím. Pořízení UAV II., resp. III. třídy (150–600 kg, resp. nad 600 kg) umožní dlouhé působení v zájmové oblasti ve výškách 5 až 19 km a plnění výše zmiňovaných úkolů při vedení bojové činnosti. V souladu s obrannou strategií budou tvořit součást zasíťovaného bojiště a multidoménových operací, a tak přispívat k rozšiřování situačního povědomí. Pořízení systémů a schopností UAS s sebou ponese začlenění do struktury vzdušných sil, dislokování na vybrané základny letectva a nábor či přeškolení personálu. Všechny budované schopnosti letectva po roce 2030–2035 budou dle mého názoru přispívat k atraktivitě armády. Plánované schopnosti Armády ČR a vzdušných sil se stanou zajímavou, atraktivní a konkurenceschopnou pracovní alternativou, obzvláště pro současnou generaci obklopenou a souznící s moderními technologiemi.

Diskuse na téma pořízení letounů 5. generace českou armádou minimálně na půdě poslanecké sněmovny nekončí. Poslanci výboru pro obranu se k diskusi o nákupu amerických nadzvukových letounů Lockheed Martin F-35 Lightning II vrátí v rámci 32. zasedání, které proběhne ve čtvrtek 19. října.