Mgr. Lubor Koudelka v současné době působí jako náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany. Lubor Koudelka resort obrany velmi dobře zná, pracuje v něm již 30 let a v oblasti vyzbrojování se pohybuje od roku 2015. Nejen v souvislosti s aktuálními klíčovými zakázkami pro AČR jsme se pana náměstka zeptali na pár otázek.

Foto: Náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany Mgr. Lubor Koudelka | soukromý archiv Lubora Koudelky

1) Pane náměstku, můžete nám stručně představit sekci vyzbrojování a akvizic a její účel?

Sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany (SVA MO) v rámci Ministerstva obrany odpovídá za zpracování návrhu strategie a koncepce vyzbrojování, řízení systému vyzbrojování, řízení vybraných strategických a zvláště významných projektů vyzbrojování, včetně bezpečnostních investic NATO (NSIP – NATO Security Investment Programme). Realizuje zadávání centrálně zadávaných veřejných zakázek v oblastech nabývání vojenského materiálu a pořizování služeb k zajištění jeho provozu po celou dobu životního cyklu, zejména technického zhodnocení, údržby a oprav.

Provádí rovněž koordinaci programů zahraniční pomoci (FMF/FMS), jejímž předmětem je vojenský materiál a koordinaci mezinárodní spolupráce v oblasti vyzbrojování. Dále stanovuje zásady a postup zavádění vojenského materiálu do užívání v rezortu Ministerstva obrany a řídí a realizuje stanovené části výzbrojně-technické (materiálové) a administrativní standardizace. 

Hlavním úkolem sekce je především včasné, bezpečné a zároveň koncepční pořizování vojenského materiálu a služeb tak, aby naše ozbrojené síly, především AČR, byly schopny plnit zákonem stanovené úkoly a k tomu dosáhnout vládou schválených schopností a zabezpečit plnění našich spojeneckých závazků.

2) V resortu pracujete již třicet let. Jak se vyvíjel resort a zejména pak již zmíněná sekce vyzbrojování a akvizic s ohledem na investice a reakce na současné a budoucí hrozby?

V resortu obrany sice pracuji již zmíněných třicet let a v oblasti vyzbrojování od roku 2015. Troufám si říct, že rezort dobře znám. Jedním z prvních úkolů, na kterých jsem se svými spolupracovníky pracoval, byla analýza stavu vyzbrojování a sekce. Jednoznačně se ukázalo, že v minulosti docházelo k přijímání řady nekoncepčních opatření spojených s dlouhodobým podfinancováním ministerstva obrany. Ty se negativně projevily například na snížení počtu akvizičních pracovišť a pracovníků realizujících zakázky a jejich značnému přetížení. V důsledku neustálého snižování a změn výše rozpočtu se prakticky zhroutil systém dlouhodobého a střednědobého plánování akvizic, řada připravovaných akvizic musela být zastavena či odložena na neurčito a to právě pro nedostatek financí.

Chyběla i jednoznačná strategie vyzbrojování a její koncepce. Sekce vyzbrojování se proto soustředila spolu s dalšími organizačními celky ministerstva na stabilizaci stavu a obnovení řádného a smysluplného plánování. V roce 2016 jsme zpracovali vládou schválenou Strategii vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu České republiky do roku 2025, v současnosti pracujeme na její novelizaci především v souvislosti s  aktuální bezpečnostní situací. Přijali jsme v rámci ministerstva i sekce celou řadu dalších opatření k dodržování zásad transparentnosti a přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace při akvizicích, ať už je způsob pořízení jakýkoliv. Při pořizování majetku a služeb vždy uplatňujeme princip péče řádného hospodáře (efektivnost, účelnost, hospodárnost). Musím zdůraznit, že nastíněný proces zlepšování akvizičního systému je nikdy nekončící práce, které věnujeme trvale zvýšenou pozornost.

3) Co je pro Vaši sekci klíčové? Jde o finance, nebo o snahu nakupovat?

Pro naši sekci je klíčové dodat požadovaný vojenský materiál a služby s požadovanými parametry a kvalitě, v požadovaném čase, při dodržení pravidla dosažení nejlepší hodnoty za přiměřenou cenu a to vždy způsobem naprosto transparentním nejen k obrannému průmyslu ČR, ale i veřejnosti. Akvizice jsou ve většině případů dlouhodobá záležitost vyžadující velké úsilí od definování potřeb v objemu, kvalitě a čase přes důsledné a přesné plánování až po přípravu a realizaci samotné zakázky. Příprava a realizace zejména strategických a zvláště významných zakázek zabere často několik let. Je potřeba si uvědomit, že jedním z klíčových parametrů, který musí být alespoň rámcově stanoven na samotném začátku přípravy akvizice, je finanční rámec zakázky. Z toho jednoznačně plyne, že úspěšná realizace akvizic je zcela závislá na stabilitě financí. Nedodržení výše dříve přislíbeného rozpočtu může znamenat, že akvizici není možné zrealizovat a tím někdy i několikaletá práce vyjde vniveč. Pokud by nebyl tento slib naplněn, tak by na tom, podle mého názoru, byla bita především armáda. Nedostala by požadovanou vojenskou techniku a materiál a tím by ani nedosáhla na požadované schopnosti, což by velmi negativně ovlivnilo její schopnost plnit stanovené úkoly v rámci státu a v rámci Aliance.

4) Daří se realizovat zakázky v takové míře, která je třeba pro uchování a rozvíjení schopností AČR?

Tuto otázku by měl zodpovědět především představitel AČR. Za sekci vyzbrojování mohu prohlásit, že se situace v posledních letech zlepšuje a daří se nám počet úspěšných akvizic soustavně zvyšovat a to zejména těch, které mají zásadní dopady na rozvíjení schopností AČR. Musím také přiznat, že ne vždy se nám daří splnit požadavky v předpokládaném termínu – akvizice je velmi složitý proces upravený zákonem o zadávání veřejných zakázek a mnoha dalšími předpisy. Jakákoliv nepřesnost nebo nejasnost  ve specifikaci požadavků nebo zadávací dokumentaci či chyba v zadávacím postupu znamená zdržení.

Nepomáhá nám ani, řekněme, konkurenční boj potencionálních dodavatelů, kteří výběrová řízení občas bezdůvodně napadají, což vede ke zdržení a často i zrušení zakázky. U této problematiky mám ovšem radost, že můžu ve většině případů říct, že se mnohdy jedná skutečně o zbytečné obstrukce. Několikrát nám dal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za pravdu, že zákon dodržujeme a zakázky zadáváme správně. 

Celkově ale mohu hodnotit, že požadavky uživatelů z velké většiny plníme a situace se neustále zlepšuje. Podmínkou toho, aby to tak zůstalo, ovšem je, že na realizaci plánovaných akvizic budeme mít dostatek finančních prostředků.

5) Resort je občas v médiích kritizován, že nedokáže utratit svůj rozpočet. Je toto tvrzení pravdivé?

Nemohu tvrdit, že by to zcela nebyla pravda, je to jeden z problémů, kterému v rámci ministerstva v čele s panem ministrem věnujeme soustavnou mimořádnou pozornost a v důsledku přijímaných opatření se situace i v této oblasti zlepšuje. Dovolím si však upozornit, že sekce vyzbrojování a akvizic není zdaleka jediným akvizičním orgánem ministerstva a proto se na neutracených finančních prostředcích podílí opravdu jen z části. 

Jak jsem již uvedl, akvizice jsou velmi složitý proces ovlivňovaný celou řadou faktorů, často mimo kontrolu ministerstva obrany. Netvrdím, že se část finančních prostředků neutratí pro chyby, které vzniknou v rámci ministerstva. Můžu ale odpovědně říct, že v mnoha případech není ministerstvo tím, kdo neutracení zapříčiní. Dochází ke zdržením ze strany dodavatelů, nejsou plněny lhůty dodávek, což je především v souvislosti s pandemií COVID 19 jev v poslední době poměrně častý. Ministerstvo nemůže zaplatit nedodaný materiál či služby a část prostředků se musí převést do dalšího roku. Z účetního hlediska se jedná o neutracené peníze, ovšem prakticky jde jen o odložení plateb, které jsou smluvně zavázány a o kterých víme, že budou realizovány. Dalším příkladem může být situace, kdy je vybrán dodavatel materiálu, u kterého se ukáže, že nesplní v rámci zkoušek požadované vlastnosti. To vždy znamená velké zdržení a prostředky plánované pro daný rok pak není možné realizovat. 

K tomuto tématu si možná ještě zaslouží dodat, že každý rezort vytváří v rámci rozpočtového roku nějaké nespotřebované výdaje, bohužel jsou ty naše více mediálně sledované. 

6) Na jakých aktuálních klíčových zakázkách pracujete?

Sekce každý rok realizuje několik stovek zakázek jak v oblasti investic, tak i v oblasti běžných výdajů. Interně zakázky dělíme na strategické, to jsou ty, které mají zásadní dopady na schopnosti a bojeschopnost armády; dále zvlášť významné, které mají významné dopady na rozvoj nebo udržení požadovaných schopností; sledované, které z určitého důvodu vyžadují zvýšenou pozornost vedení sekce a ministerstva; a ostatní, což jsou méně složité nebo rutinní akvizice, což ovšem neznamená, že nejsou důležité a stav jejich realizace není kontrolován a vyhodnocován. 

V letošním roce se nám podařilo uzavřít smlouvy na celou řadu strategických a zvlášť významných zakázek, jako pořízení ručních zbraní, technické zhodnocení tanků, modernizaci vrtulníků Mi-171Š, pořízení nových osobních terénních automobilů, systému řízení palby dělostřelectva, ochranných vest pro vojáky, komplexní servisní podporu obrněných vozidel Pandur a další. Uzavřením smlouvy pro nás práce nekončí, těmto zakázkám se musíme věnovat, dokud není dodán poslední kus a není provedeno vyúčtování a vyhodnocení celé zakázky. Do této práce patří i uplatňování objednávek v rámci víceletých rámcových dohod.

Z klíčových projektů nadále intenzivně pracujeme zejména na zakázce na nová pásová bojová vozidla, pořízení děla NATO a protiletadlového systému středního dosahu , které plánujeme uzavřít v průběhu příštího roku.

7) Shledáváte obvyklý trend nakupování podle kritéria nejnižší ceny za rozumný? Lze chápat případné obavy z manipulace zakázek, ale přeci ne vždy je cena tím správným ukazatelem.

To je složitá otázka a vyžaduje poněkud širší pohled. Na jedné straně moderní, funkční a bojeschopná armáda by z principu potřebovala mít tu nejlepší výzbroj a výstroj v dostatečném množství bez ohledu na cenu. Na druhé straně jako organizace obhospodařující veřejné finance musíme při pořizování majetku a služeb vždy uplatňovat princip péče řádného hospodáře, tj. vynakládat finanční prostředky efektivně, účelně a hospodárně. Výsledkem tedy musí být kompromis, tj. pořizovat materiál a služby v co nejlepším poměru cena/výkon a to v rámci dostupných finančních prostředků.

Praxe nám potvrzuje, že nakupování pouze podle kritéria nejnižší ceny není ten nejlepší způsob pro hodnocení nabídek. Nejlevnější málokdy znamená nejlepší a často ani dobrý, na druhou stranu nejdražší taky neznamená vždy nejlepší a málokdy nejvýhodnější. Pro nás je proto cena sice velmi důležitým, ale jen jedním z několika uplatňovaných kritérií při hodnocení nabídek. Přitom ale vždy dbáme na to, aby vyjednaná cena byla cenou obvyklou, což si necháváme posoudit nezávislými znalci, nebo expertními skupinami. Jednoduše řečeno, snažíme se pořizovat nejlepší dostupný materiál a služby splňující požadované parametry v rámci běžných cen a dostupných finančních prostředku, tj. dosáhnout co nejlepší zmíněný poměr cena/výkon. 

8) Do jaké míry mohou do zakázek hovořit samotní vojáci? Bavíme se o vojácích z pole čili často o budoucích koncových uživatelích.

To je otázka spíše pro tvůrce specifikací požadovaného majetku a služeb, jímž je za armádu generální štáb. Sekce vyzbrojování se na jejich tvorbě podílí pouze hodnocením realizovatelnosti, což znamená posouzení, zda je požadovaný materiál a služba dostupná na trhu, zda je zakázka v požadovaném čase realizovatelná včetně požadovaného dodání v objemu a čase a zda jsou plánované finanční prostředky dostatečné.

Specifikaci samotnou posuzujeme především z hlediska stanovených formálních náležitostí, přičemž v rámci nám dostupné expertní znalosti připomínkujeme i jejich obsah. Samozřejmě se ke specifikacím vyjadřují i další relevantní složky ministerstva, takže výsledek je předmětem kolektivní práce. Obecně lze ale říct, že se při jejich tvorbě vždy zohledňují zkušenosti z používání včetně misí, zkušenosti našich spojenců a jsem si jist, že tvůrci zohledňují i požadavky a zkušenosti samotných vojáků. Ti se pak podílí například na vojskových zkouškách a na jejich připomínky je brán zřetel.

9) Do jaké míry je podle Vás reálná spolupráce v rámci V4? V oblasti nákupu techniky jsou zde jasné průniky, avšak jakákoliv společná realizace často končí pouze u politických příslibů.

Spolupráce ve vyzbrojování v rámci V4 je a bude nadále záviset především na politické vůli. Z mého pohledu zásadním praktickým problémem není ani tak najít Vámi zmíněné společné průniky, které jistě existují, ale najít společný termín realizace, který je u každé země jiný díky jinak stanoveným prioritám a samozřejmě, také aktuální dostupnosti finančních prostředků.

Dalším problémem je stanovení takticko-technických požadavků, které se u každé země liší a nemalou roli hrají i vnitropolitické vlivy v jednotlivých zemích. V současné době finalizujeme společný projekt pořízení 2 druhů malorážové munice a samozřejmě neustále v rámci pravidelných setkání na různých úrovních hledáme další možné oblasti pro společné pořizování.

10) Resort obrany v nedávné době oznámil zřízení nové agentury, která bude řekněme na způsob NSPA, avšak v domácích podmínkách. Jak tento fakt může případně ovlivnit chod vaší sekce?

Zmíněná agentura bude přímo podřízena ministrovi obrany. Co se týká gesce, nebude v odpovědnosti sekce vyzbrojování a akvizic, ale sekce průmyslové spolupráce. Její vznik přímo činnost naší sekce neovlivní, protože bude plnit úkoly především ve prospěch našeho obranného průmyslu, konkrétně podpora exportu vojenského materiálu způsobem vláda – vláda. Naše úzká spolupráce a součinnost s ní bude samozřejmostí. Jak konkrétně se bude vyvíjet, je věcí budoucnosti, tj. až bude agentura vytvořena, adekvátně personálně zabezpečena a schopná plnit stanovené úkoly. 

11) V nedávné době byla zamítnuta připomínka firmy Leonardo k nákupu nových vrtulníků z USA. Bude tato dodávka realizována dle plánů, tedy včetně dodání v následujících dvou letech?

Jak jste zmínil, předseda ÚOHS v uvedeném případě v rámci správního řízení potvrdil, že uložení zákazu plnění smlouvy by znamenalo ohrožení existence obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů a závazků našeho státu a z tohoto důvodu k uložení zákazu plnění smlouvy nepřistoupil a návrh zamítl. 

MO ČR toto rozhodnutí ÚOHS vítá a stojí si za svým postupem i z procesního hlediska. Na základě toho je smlouva uzavřená s americkou vládou platná a není důvod se domnívat, že by nebyla realizovaná dle stanoveného plánu včetně plánovaného termínu dodávek.

12) Do jaké míry jsou užitečné produkty a výrobky státních podniků? Jejich zapojení je sice v rámci tendrů klíčové, ale dokáží tyto fungovat i bez přímé podpory státu, respektive ministerstva obrany a kupříkladu pružně reagovat na aktuální vyzbrojovací projekty?

Státní podniky ministerstva obrany nejsou zřizovány primárně ke generování zisku, i když je jejich ekonomická soběstačnost žádoucí. Mají pro nás významnou strategickou roli – mít pro mírové a především krizové či válečné situace dostatečné kapacity k opravám pozemní i letecké vojenské techniky, mít určitou výrobní kapacitu a poskytovat služby v oblastech výzkumu a vývoje. Důležitou je i poskytování odborné podpory a služeb v oblasti technických, organizačních a ekonomických činností spojených nebo souvisejících s vyzbrojováním AČR nejen pro ministerstvo obrany, ale i pro další podniky a instituce v ČR. Řada činností je pro nás nezastupitelná, jako příklad uvedu modernizaci, opravy a servis vrtulníku řady Mi státním podnikem LOM Praha či stejné činnosti u vybraných druhů pozemní techniky zabezpečované státním podnikem VOP CZ.

To, že jsou tyto podniky zřizovány ministerstvem, v žádném případě neznamená, že automaticky dostávají všechny jimi realizovatelné zakázky, naopak, často o ně musí soutěžit s jinými podniky na trhu. V jiných, často specifických případech, jsou jedinými možnými dodavateli nebo alespoň první volbou. Proto také musí sledovat vývoj a být připraveny reagovat na požadavky ministerstva a vyvíjet vlastní aktivitu k zapojení se do vyzbrojovacích projektů. Myslím, že se jim to daří. Současně je třeba uvést, že zákon o zadávání veřejných zakázek nám v konkrétních případech umožňuje zadat veřejnou zakázku napřímo státním podnikům v rámci tzv. vertikální spolupráce, což je jeden z důvodů proč byly tyto subjekty zřízeny.

13) V jaké fázi se nyní nachází tendr na nová BVP pro AČR a je stále reálné přezbrojení do roku 2025?

Tento pro modernizaci armády mimořádně důležitý, z hlediska finančního v historii AČR bezprecedentní a tudíž mimořádně náročný a politicky sledovaný projekt bohužel vzhledem k pandemii nabral zpoždění. Nejprve jsme byli nuceni přepracovat časový rámec dodávek a rozložit financování do více let, než jsme původně plánovali, což vyžádalo spoustu času a jednání i s ministerstvem financí, přepracování návrhu smlouvy i připravované výzvy k podání finální nabídky. Dále jsme byli nuceni opět díky epidemiologické situaci odsunout připravené testování nabízených vozidel z listopadu na počátek příštího roku.

Foto: Chci všechny ujistit, že tomuto klíčovému projektu věnuje neustále mimořádnou  pozornost a stále na něm intenzivně pracujeme. (ilustrační foto) | army.cz

V současné době připravujeme toto testování a finalizujeme nezbytnou dokumentaci. Předpokládáme, že na základě provedených testů a vyhodnocení finálních nabídek podle stanoveného souboru kritérií provedeme v první polovině roku výběr dodavatele a podepíšeme smlouvu. Chci všechny ujistit, že tomuto klíčovému projektu věnuje neustále mimořádnou  pozornost a stále na něm intenzivně pracujeme.

14) Poměrně často se probírá význam nasazení tanků na novodobém bojišti. Do jaké míry je reálné přezbrojení 73. tankového praporu novou technikou? Při současném stavu je prapor do značné míry boje neschopný, pokud nepočítáme starší verze tanků T-72, které na moderních bojištích nemají dlouhou životnost.

V současné situaci, kdy ministerstvo uzavřelo, nebo se připravuje uzavřít řadu velkých a finančně náročných zakázek, není pořízení nových tanků v krátkém časovém horizontu reálné. Proto jsme se na ministerstvu rozhodli řešit situaci technickým zhodnocením stávající techniky a tím vytvořit určité překlenovací období k zachování těchto schopností a zároveň vyřešit nevyhovující stav s provozuschopností. Neznamená to však, že bychom se otázce příštího přezbrojení nevěnovali. Sledujeme vývoj ve světě jak z hlediska technického vývoje tanků a protitankových zbraní, tak z hlediska jejich taktického použití s cílem vytvořit dostatek relevantních podkladů pro budoucí rozhodování. 

15) Nedávno realizovaný nákup nových vozů 4x4 se táhl několik let. Již v únoru 2017 byla ve Vyškově představena řada vozů, avšak vlastní nákup byl realizován až nyní a to za relativně odlišných požadavků nežli byly ty původní. V čem vidíte hlavní příčiny, díky kterým si musela armáda počkat na nová vozidla několik let?

Několikrát jsem zmínil, že akvizice zejména takového rozsahu je velmi složitá věc s mnoha vlivy na její průběh a vyžaduje často velmi dlouho dobu. Vámi zmíněné předvedení vozidel ve Vyškově byl jen jeden z kroků přípravné fáze, v podstatě průzkum trhu. Určitou dobu trvalo ujasnění si takticko-technických požadavků, které by v jednom vozidle skloubily různé způsoby budoucího použití. Nakonec se ukázalo, že prvotní požadavky byly ne zcela reálné a zakázka musela být zrušena a znovu vyhlášena. Nemyslím, že by z hlediska akvizičního procesu byla tato zakázka vzhledem k obsahu a rozsahu nějak mimořádně dlouhá, i když k určitému zpoždění došlo, které ale nemá vliv na plánované termíny dodávky vlastních vozidel. A rád bych dodal, že zrovna tento nákup hodnotím nejen já, ale i vojáci, velmi pozitivně. Toyoty Hilux patří ve své třídě ke špičce a my je vysoutěžili za zajímavou a výhodnou cenu.     

16) Lze říci, že je současný rozpočet na armádu (a z toho poměr investic do výzbroje a techniky) optimální, nebo resortu peněžní prostředky chybí? 

Neznám zemi, kde by činitelé zodpovědní za obranu byli s rozpočtem spokojeni. Pokud se budeme držet reality, tak lze současný stav z hlediska v minulosti daných příslibů vývoje rozpočtu na obranu označit sice ne za zcela optimální, ale za akceptovatelný pro realizaci našich plánů v těch nejdůležitějších oblastech. Je potřebné si uvědomit, že na základě rozpočtových příslibů jsme připravili modernizační plány, které do značné míry eliminovaly nahromaděné problémy vzniklé v důsledku podfinancování v minulých letech. Jakékoliv snížení pro příští rok a i v dalších letech bude znamenat, že celou řadu zejména zásadních modernizačních projektů nebudeme moci realizovat a to bude mít zásadní dopady na bojeschopnost naší armády a i plnění našich aliančních závazků.