Sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany ČR je zejména v posledních letech jedna z nejvytíženějších částí resortu. Zvýšený tlak na modernizaci výzbroje a výstroje armády spolu se schválenými výdaji na obranu ve výši 2 % HDP s sebou nese akceleraci procesů nákupů. Sekce je pod velkým tlakem nejen Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, ale také médií a veřejnosti, kdy resort obrany musí neustále obhajovat jak zvýšené výdaje na obranu, tak i samotné nákupy. Do dalšího dílu našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si tak pozvali vrchního ředitele sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany ČR Lubora Koudelku.

Video: Rozhovor s vrchním ředitelem sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany ČR Luborem Koudelkou / CZ DEFENCE

Hned v úvodu rozhovoru Lubor Koudelka za osm let práce v této sekci na různých pozicích ocenil všechny své kolegy, kteří se zakázkami zabývají, protože množství i různorodost armádních zakázek klade na tento tým extrémní požadavky. Základním pravidlem jsou podle Koudelky nejen legislativní nástroje, jako je zákon o zadávání veřejných zakázek, ale další unijní zákony, regulace, direktivy a vnitřní opatření. Základem každé zakázky je však transparentnost. „Musíme být maximálně transparentní a z toho vychází vlastně veškerý postup při zadávání veřejných zakázek,“ říká Koudelka. Na začátku všech zakázek i vzhledem k jejich specifičnosti musí být politické rozhodnutí. „Samozřejmě úplně základní dokument nebo požadavek je specifikace Armády ČR na vybudování konkrétní schopnosti,“ doplňuje vrchní ředitel s tím, že realizace zakázek je práce všech složek ministerstva obrany, generálního štábu a kontrolních mechanismů, které revidují veškeré kroky, které se při realizaci udělají. Transparentnost je podle ředitele Koudelky ostatně výchozím parametrem pro další informování veřejnosti. „Samozřejmě, pokud nám ze soutěže vyjde nějaký nabízený produkt, tak my ho soutěžíme na nejlepší cenu. Prostě kdo dá nejlepší nabídku, tak toho samozřejmě vybereme,“ říká Lubor Koudelka. Jako nevýhodu při těchto výběrových řízeních pak vidí fakt, že nikdo nemůže komunikovat s dodavatelem. „Není možné nějakým způsobem upravovat předmět zakázky, nebo není možné s nimi vyjednávat, měnit nabídky a podobně,“ říká ředitel Koudelka.

Zajímalo nás, zdali je lepší transparentní výběrové řízení nebo vyjednávání vláda-vláda. „U složitějších systémů jako byla pásová BVP nebo nadzvukové letectvo, tak pokud si armáda velmi přesně definuje konkrétní výrobek a má jej zdůvodněný, abych já mohl jít formou přímého oslovení buď výrobce anebo pokud to určitý stát umožňuje formou vláda-vláda, tak samozřejmě se tam otevírá i prostor pro vyjednávání. V případě vláda-vláda se nejedná pouze o pořízení konkrétního systému, ale vytváří to prostor pro širší spolupráci mezi konkrétními státy,“ upřesňuje Lubor Koudelka. Podle něj je však možnost přímého jednání zúžena schopností států taková jednání vést. „Mezi tyto země patří Spojené státy americké, dále to je Izrael, do určité míry to je Kanada a Švédsko,“ říká Koudelka.

Zeptali jsme se, zdali otevřená výběrová řízení nejsou někdy až příliš otevřená a nemohou tak způsobit úniky důležitých informací o pořizované technice nebo vybavení. „Já se vždycky snažím najít nějaký balanc mezi transparentností, otevřeností, informováním veřejnosti, médií, informováním především členů výboru pro obranu, aby zároveň nedocházelo ke sdělování některých citlivých informací. Pouze v mimořádných případech realizujeme veřejné zakázky v nějakém utajeném režimu,“ říká Koudelka s tím, že je důležité, aby měli poslanci výboru obranu dostatek informací. „Je to kontrolní orgán, který má na starosti tuto oblast. Na druhou stranu i vzhledem k současné bezpečnostní situaci nechceme informovat o tom, co pořizujeme. Samozřejmě zákon o zadávání veřejných zakázek a pozice zadavatele nám ukládá určité povinnosti zveřejňovat informace o zakázkách. Ale zase otevřeně přiznám, že využíváme výjimku pro zakázky k obraně a oblasti bezpečnosti,“ říká Koudelka.

Foto: V tomto díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si popovídali s vrchním ředitelem sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany ČR Luborem Koudelkou | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

S ohledem na nedávný podpis smlouvy na pořízení nových pásových BVP CV90 jsme se ředitele Koudelky zeptali na změnu původního počtu vozidel i navýšení původní ceny. „Původní počet byl 210 kusů bojových vozidel pěchoty v sedmi modifikacích a současně tam byla zakomponována možnost využití opce. My jsme vlastně ve finálních fázích vyjednávání i s ohledem na současnou bezpečnostní situaci a na vyjádření doporučení uživatele, který by tu opci aktivoval do jednoho roku, zahájili jednání se švédskou stranou. Nechtěli jsme dopadnout jako v případě Pandurů, kdy jsme snižovali počty na start sedm kusů. A dnes je dokupujeme za poměrně vysoké ceny, které jsou ale reálné,“ vysvětluje Koudelka, podle kterého tak nakonec došlo k rozhodnutí nakoupit CV90 jako jeden balík v počtu 246 vozidel. Další výhodou bylo zakomponování této opce do smlouvy, čímž se podle Koudelky podařilo udržet nebo dokonce snížit cenu u některých typů vozidla. „Jednotková cena BVP je stejná nebo v řadě případů nižší a současně jsme mohli na švédskou stranu tlačit i z hlediska harmonogramu dodávek. Podle původního harmonogramu jsme první vozidla měli dostat až v roce 2027 a po poměrně velkém tlaku a argumentaci, že si objednáváme větší počet, jsme dosáhli toho, že první vozidla dostaneme už v roce 2026,“ říká Lubor Koudelka.

Foto: S ohledem na nedávný podpis smlouvy na pořízení nových pásových BVP CV90 jsme se ředitele Koudelky zeptali nejen na změnu původního počtu vozidel a navýšení původní ceny, ale také na nevyřešený servis vozidel a fakt, že součástí smlouvy je inflační doložka, která podle kritiků může zakázku prodražit o několik miliard korun. | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Téměř okamžitě po podpisu smlouvy na nová BVP se objevila kritika týkající se nevyřešeného servisu vozidel a fakt, že součástí smlouvy je inflační doložka, která podle kritiků může zakázku prodražit o několik miliard korun. „Řeknu velmi otevřeně, my jsme měli nabídku švédské strany platnou do třicátého června tohoto roku. Pokud bychom do konce černa nepodepsali smlouvu, tak cena za tu zakázku by byla podstatně vyšší,“ vysvětluje ředitel sekce vyzbrojování a dodává, že v tomto okamžiku by došlo ke zdražení v řádu 10 miliard korun. Proto při podpisu kontraktu hrál svou roli i čas. „My chceme mít a budeme mít vyjednanou skutečně kvalitní smlouvu na servis. Chceme, aby servisní smlouvu zabezpečoval ve100 procentech český subjekt na českém území a bylo by velmi složité, ne-li přímo nemožné, uzavřít na smlouvu smíšenou zakázku. To znamená, aby tam ještě figuroval třetí subjekt. My v současné smlouvě máme velmi detailně popsané, jaké budou parametry servisu. Smlouvu chceme mít podepsanou do dodávky prvního vozidla, protože záruční servis je poskytován po dobu dvou let společností BAE Systems Hägglunds,“ říká Lubor Koudelka a dodává, že v této chvíli se řeší právní základ a zadání celé smlouvy včetně toho, zda ve finále půjde o státní nebo soukromý subjekt, který bude nakonec servis poskytovat. 

Pokud jde o inflační doložku, ta je podle Lubora Koudelky naprosto běžnou součástí smluv v oblasti obrany, bezpečnosti, ale i v ostatních oblastech. „My jsme na inflační doložku přistoupili a navrhli jsme ji tam hlavně z toho důvodu, aby nám švédská strana neúměrně nezohlednila rizika v ceně, protože víme, kde se současná inflace pohybuje. Pokud bychom na inflační doložku nepřistoupili, tak by se nám to neskutečným způsobem promítlo v ceně,“ vysvětluje Koudelka. Proto se také výsledná cena zakázky bude vyvíjet a měnit na základě reálných, auditovaných ukazatelů, na základě cen práce, materiálu, inflace v jednotlivých zemích, kde se jednotlivé komponenty vyrábějí. Bojová vozidla pěchoty se totiž vyrábějí nejenom v ČR a ve Švédsku, ale také ve Velké Británii, USA, Izraeli. „Je to velmi složitý vzoreček, který je přes jednou stránku,“ upřesňuje vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany ČR. 

Dalším velmi diskutovaným tématem souvisejícím s pořízením vozidel CV90 pro AČR je podíl českého obranného průmyslu na této zakázce, kdy nás zajímala jeho skutečná výše a míra zapojení českých firem. „Základní parametr, ze kterého jsme vycházeli, byl stanoven už za minulé vlády a za minulého výběrového řízení, kde ta čtyřicetiprocentní hranice byla nastavena jako minimální. Vycházelo se z analýzy, kterou jsme si zpracovali na ministerstvu obrany a která někdy v roce 2018 konstatovala, že reálné zapojení českého obranného průmyslu je někde mezi pětadvaceti a pětatřiceti procenty,“ argumentuje Koudelka. Požadavek na podíl 40 % pro české zbrojní firmy je proto obsažen ve smlouvě. „Je to závazné pro švédskou stranu, a pokud by nedošlo k plnění této čtyřicetiprocentní hranice, jsou tam sankce,“ dodává Koudelka, podle kterého byl další podmínkou podpis smluv s českými firmami ještě před datem podpisu smlouvy, tedy 24. 5. 2023. A to se v případě pěti hlavních českých subdodavatelů VOP CZ, Excalibur Army, Meopta, VR Group a Ray Service stalo. 

Sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany v současné době řeší další významné nákupy. Ať už jde o letouny 5. generace F-35 společnosti Lockheed Martin nebo nejnověji společný nákup tanků Leopard 2A8 se Spolkovou republikou Německo. V rámci očekávaných změn Koncepce výstavby AČR se také bude jednat o pořízení prostředků PVO.

Nemalý zájem budí také výběr nových lehkých útočných vozidel (LÚV) pro 43. výsadkový pluk a nás tak zajímalo, jak si výběrové řízení v současné době stojí. „To je živá zakázka. Obecně je to vedeno formou otevřeného řízení. Je to soutěž. My jsme dostali nějaké nabídky od potenciálních dodavatelů a ty nabídky teď vyhodnocujeme,“ říká vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic MO Lubor Koudelka. 

Pokud vás zajímá, kolik zakázek ročně sekce vyzbrojování řeší, jestli podepsané kontrakty na vrtulníky H-1, děla Caesar nebo systém MADR postupují podle plánu dodání apod., pusťte si celý rozhovor s Luborem Koudelkou v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE