Sekce rozvoje sil ministerstva obrany je jednou z klíčových částí armády. Jejím ředitelem je brigádní generál Petr Milčický, který dpovídá za koncepční činnosti a za odborné a metodické řízení systému velení a řízení. Je odpovědný za stanovování zásad a norem v oblasti společné přípravy pozemních sil a vzdušných sil, záchranné a výsadkové služby, služby pátrání a záchrany v Armádě České republiky. Generál Milčický mimo jiné tři roky působil v rámci struktur Severoatlantické aliance v mezinárodním štábu velitelství NATO na pozici ředitele styčného odboru strategického plánování a rozvoje sil v ACT (Allied Command Transformation) Norfolk. V dalším díle našeho pořadu CZ DIALOGY jsme tak měli možnost mluvit s jedním z nejpovolanějších odborníků na současný stav modernizace Armády České republiky včetně výstavby jejích pozemních a vzdušných sil.

Video:  Rozhovor s ředitelem Sekce rozvoje sil ministerstva obrany brig. gen. Petrem Milčickým / CZ DEFENCE

Generál Milčický hned na úvod rozhovoru ocenil vysoké operační tempo modernizace, které naše armáda doposud nepamatuje. A pokud podle něj nastávají někde drobné prodlevy, tak je to většinou způsobené byrokratickými kroky, které se nepředpokládaly anebo se nestihly zrealizovat. „Hodnotím to jako vynikající, ve vysokém tempu, dobře naplánované,“ říká ředitel Sekce rozvoje sil ministerstva obrany.

Sekce rozvoje sil nemá na starosti jen pozemní a vzdušné síly. Ve svém portfoliu má celkem čtyři rozvojové oblasti. „Je to rozvoj pozemních sil, rozvoj vzdušných sil, rozvoj kybernetických sil a informačních operací a zodpovídá náčelníkovi generálního štábu za rozvoj přípravy celé armády na vedení války,“ upřesňuje generál Milčický. Vlastní plánování se pak děje v podstatě ve třech horizontech. „Ten první horizont, to je jakési zpracování vize budoucího válčení, které jsme dokonce pod vedením náčelníka generálního štábu generála Řehky vypustili do světa v podobě dokumentu Vize budoucího válčení za horizont 2040,“ vysvětluje gen. Milčický. Smysl tohoto dokumentu je podle něj v tom, že rozpracovává požadavky na budoucí způsob válčení tak, aby je armáda byla schopna realizovat v krátkodobém horizontu, který je z hlediska zadání rozpracován v Koncepci výstavby Armády ČR do roku 2035. Toto se pak bude rozpracovávat v krátkodobém horizontu cca dva až čtyři roky v podobě jednotlivých projektů. „A to budeme propisovat do koncepcí rozvoje jednotlivých druhů sil, za které zodpovídá sekce rozvoje sil,“ říká v rozhovoru gen. Milčický. 

Rozvoj jednotlivých druhů sil totiž znamená také schopnost plánovat a vést operace v daných operačních doménách. Nový alianční koncept v budoucnu počítá s tím, že Aliance bude muset být schopna plánovat a vést operace v tzv. multidoménovém prostředí. „To znamená realizovat operace v jednom čase ve všech pěti operačních doménách a dvou operačních prostředích souběžně. Je to velmi významný úkol, který musí být velmi dobře naplánovaný a s velkým časovým předstihem. Musí být rozpracovaný tak, abychom při nákupu zbraňových systémů nebo komunikačních technologií byli vždy o krok napřed a věděli, co budeme i do budoucna potřebovat,“ uvádí ředitel Sekce rozvoje sil ministerstva obrany.

Koncepci rozvoje sil ovlivňuje nejen proměna celosvětové bezpečnostní situace, ale také její dynamika. „Veškeré změny, které se dějí v globálním anebo lokálním měřítku a na které my se připravujeme, mají velký vliv na budoucí požadavky a schopnosti vést válku. Konkrétně bezpečnostní prostředí nemá takový okamžitý dopad na velké zbraňové systémy, které jsou klíčové pro manévrovací prvky,“ říká generál a doplňuje, že tím jsou myšleny klíčové projekty armády jako letoun F-35, dělo NATO nebo pořízení hlavního bojového tanku.

Něco jiného jsou pak podle generála Milčického změny v technologické oblasti. „Typickým příkladem jsou přelomové technologie, které se velmi intenzivně implementují do vojenství. V současné době musíme být i s tím schopni pracovat tak, abychom měli dlouhodobou strategii, jak přelomové technologie budeme obecně implementovat do našich doktrín a současně, jak budeme implementovat jednotlivé přelomové technologie postupně do zbraňových systémů, které jsme už pořídili a které hodláme pořídit,“ upozorňuje generál.

Dále v rozhovoru s generálem Milčickým nás zajímalo, jak se takový proces rozvoje sil armády tvoří? „V první řadě Armáda ČR jako jeden z členů Severoatlantické aliance má zákonem o ozbrojených silách 219/1999 Sb. stanoveny tři základní úkoly. Tím prvním je být schopen zabezpečit obranu ČR. Tím druhým je být schopen podporovat ostatní složky vlády ČR, včetně integrovaného záchranného systému. A tím třetím úkolem je být schopen se činit v rámci Aliance,“ vysvětluje gen. Milčický, podle kterého se v této fázi postupuje bez ohledu na zajištění finančních zdrojů. „My, když předkládáme jako armáda požadavky na zbraňové systémy, které potřebujeme k dosažení schopností a plnění těchto druhů úkolů, tak se nemůžeme v té první linii při plánování ohlížet na finanční prostředky. My musíme být schopni nadefinovat požadované schopnosti, které potřebujeme. Následně je toto vojenské doporučení předkládáno politickému vedení resortu ministerstva obrany, potažmo vládě ČR,“ říká ředitel Sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Vláda ČR pak schvaluje všechny velké projekty nad 300 milionů korun a podle generála Milčického právě až v této fázi dochází k prioritizaci, co bude realizováno nyní a co později.

Během rozhovoru s ředitelem Sekce rozvoje sil ministerstva obrany jsme si také udělali malou inventuru toho, jak jsou na tom v současné době modernizační projekty. Podle generála Milčického běží podle plánu projekt F-35, projekty na pásové bojové vozidlo CV90, dělo Caesar nebo raketový systém SPYDER a některé další projekty. „K již zasmluvněným projektům byl vypracován velmi podrobný a detailní harmonogram dodání, následné implementace a zavádění do používání v rámci Armády ČR. Harmonogram se pravidelně kontroluje, a to minimálně jedenkrát do měsíce. Ke všem projektům probíhají celoresortní jednání napříč sekcemi ministerstva obrany, protože každý z těch projektů musí splnit alianční metodiku. To je osm požadavků, které začínají tzv. „déčkem“, tedy požadavky na doktríny a končí „íčkem“, což jsou požadavky na schopnost interoperability neboli zapojení a propojení v rámci systému velení a řízení,“ vysvětluje generál Milčický.

Podle ředitele Sekce rozvoje sil ministerstva obrany není komplikací ani masivní výstavba infrastruktury pro letouny F-35. V tomto případě bylo podle gen. Milčického důležité využít přípravnou fázi před podpisem smlouvy a mít všechny informace a analýzy, které odhalily rozsah změn a úprav v případě podpisu. „Po podpisu smlouvy pak byl zpracován velmi detailní plán a harmonogram činností tak, abychom byli schopni všechno zabezpečit. Dostali jsme další balík informací od Spojených států amerických, protože smlouva byla podepsána. Teď je aktuálně nejsložitější věcí kontrola harmonogramu výstavby infrastruktury na letecké základně v Čáslavi, což musíme kontrolovat téměř denně. A druhá část, která s tím souvisí, je správa utajovaných informací a nakládání s nimi. S tím nemovitá infrastruktura taky počítá,“ říká generál Milčický.

Podobně podle něj probíhá i příprava na převzetí děl CAESAR, které naši dělostřelci obdrží v roce 2026. Vše pak musí být připraveno tak, aby je počátkem roku 2027, kdy budou do armády postupně zaváděna další děla až do celkového balíku šedesáti dvou kusů, mohla armáda implementovat a používat.

V rámci naší nedávné návštěvy 4. brigády rychlého nasazení v Žatci jsme s jejím velitelem generálem Líbalem mimo jiné hovořili o potřebě modernizace a nákupu dalších vozidel Pandur 8x8 pro dovyzbrojení brigády. Tuto tématiku jsme řešili také s generálem Milčickým. „Máte pravdu, že jsou tam dva požadavky. Jsme uprostřed životního cyklu a aktuální výzbroje panduru 8x8. Potřebujeme ho zmodernizovat v mnoha aspektech a současně potřebujeme vyzbrojit jeden prapor 4. brigády rychlého nasazení tímto systémem. Očekávali jsme podle plánu, že obdržíme studii proveditelnosti, o kterou jsme požádali sekci vyzbrojování a akvizic. Ta nakonec nebyla zrealizována. Obdrželi jsme informace z provedených tržních konzultací s výrobcem a ty teď zpracováváme. Následně připravíme vojenské doporučení a materiál, jak dál v tomto projektu pokračovat,“ říká gen. Milčický.

Aktuální zkušenosti ze současných bojišť mimo jiné poukazují na výhody vševojskového charakteru jednotek. V rámci manévrových prvků Armády ČR však těmito schopnostmi nedisponuje ani 4. brn, ani 7. mb, proto nás zajímalo, zda se s touto schopností v naší armádě do budoucna počítá. „Nepočítá, protože Armáda ČR se rozhodla dlouhodobě jít jinou cestou a je to ukotveno v doktríně Armády ČR. Před třemi roky jsme to zapracovali do úplně nově vytvořené doktríny operační přípravy Armády ČR a všude hovoříme, že chápeme zapojení sil a prostředků Armády ČR do jakékoliv operace na úrovni taktických prvků manévrového typu na úrovni brigády. Počítáme s tím, že vždy budeme do plánované operace odesílat účelově vytvořená úkolová uskupení. Mohou být četní, rotní, praporní a brigádní. Pokud se bude jednat o operaci, ve které se bude očekávat boj vysoké intenzity a budeme zastavovat některou z brigád Armády ČR – čtvrtou nebo sedmou, tak budeme vytvářet tak robustní úkolové uskupení, aby v tom uskupení byly zabezpečeny všechny prvky, které jsou nezbytné pro vedení boje,“ říká ředitel Sekce rozvoje sil ministerstva obrany brigádní generál Petr Milčický.

Pokud vás zajímá, jak je to s dalším vývojem nových technologií v naší armádě, s výcvikem vojáků nebo s potřebou soběstačnosti naší země v případě budování obrany a bezpečnosti, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE