Státní podnik VOP CZ, jehož zakladatelem je Ministerstvo obrany ČR, se již delší dobu potýká s ekonomickými  problémy, což nakonec vedlo k tomu, že ministryně obrany Jana Černochová nedávno odvolala generálního ředitele podniku Marka Špoka. VOP CZ je jedním z pěti státních podniků (společně s LOM PRAHA, Vojenským technickým ústavem, Vojenským výzkumným ústavem  a Vojenskými lesy a statky ČR) založených resortem obrany, jehož primárním úkolem by měly být především opravy a modernizace vojenské techniky. Státní podnik VOP CZ bude hrát také klíčovou roli v celém procesu výroby pásových vozidel CV90 pro AČR resp. 7. mechanizovanou brigádu, kdy by měl zajišťovat projektovou organizaci výroby vozidel a projektový management. Bude také plánovat celkovou výrobu a zaměstnanci VOP CZ budou zajišťovat logistiku a aktivity v oblasti zajištění komplexního dodavatelského řetězce a samozřejmě i samotnou montáž a kontrolu kvality před finálním dodáním Armádě České republiky. Státní podnik VOP CZ je tak velmi důležitým prvkem nejen v rámci zmíněného projektu pásových BVP CV90 pro AČR, ale je pro ministerstvo obrany obecně strategicky významným podnikem a měl by tak být v perfektní kondici, co se týká schopností, personálního zajištění i ekonomické situace. V této souvislosti jsme požádali o rozhovor vrchní ředitelku sekce majetkové Ministerstva obrany Martu Kopeckou, která má kromě jiného na starosti právě rozvoj schopností státních podniků a organizací ve prospěch potřeb resortu.

Je správný předpoklad, že mají-li státní podniky plnit dlouhodobě svou roli strategických podniků a disponovat kapacitami jak technickými, tak lidskými, aby mohly efektivně podporovat ozbrojené síly v případě krize, je nezbytné, aby se na speciální resp. vojenskou produkci soustředily i ve standardních mírových podmínkách?

Ano, tento závěr je správný a je výsledkem vyjednávání mezi potřebami resortu a možnostmi státních podniků. Státní podniky drží schopnosti, které jim ukládá zakládací listina, a související infrastrukturu či lidské zdroje. Musí proto těmto potřebám přizpůsobit vlastní strukturu a portfolio hlavního předmětu činnosti.

Zákon č. 134/2016 Sb. o vertikální spolupráci mj. říká, že tato forma spolupráce je možná: "pokud (...) více než 80 % celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitřní organizační jednotky, bez ohledu na to, kdo je příjemcem plnění z uzavřené smlouvy." Kolika procent této činnosti dosahují v současnosti státní podniky založené ministerstvem obrany (LOM PRAHA, VVÚ, VTÚ, VOP CZ)?

Výpočet koeficientu respektive procentní výše podílu se vždy získává z hodnot za 3 poslední uzavřená účetní období. Aktuálně se tedy týká let 2020-2022 a v případě státních podniků Vojenský technický ústav, Vojenský výzkumný ústav a Vojenské lesy a statky činí více jak 90%. U státního podniku LOM PRAHA je to necelých 85% a v případě VOP CZ necelých 17%.

Proč např. státní podnik VOP CZ dlouhodobě nedosahuje zákonem požadované úrovně pro vertikální spolupráci, kdy se jeho speciální výroba aktuálně pohybuje na necelých 17 %, čímž je vertikální spolupráce vyloučena, a podnik tak musí i o zakázky svého zakladatele (MO ČR) soutěžit na trhu?

Důvodem je jednoznačně nízká zakázková činnost v oblasti speciální výroby. MO jako zakladatel VOP CZ věnuje pozornost a úsilí pro zlepšení hospodářských výsledků státního podniku i navýšení podílu speciální vojenské výroby pro svého zakladatele, jiné státní instituce či členské státy NATO. Ale nezbytná a zásadní je kvalitní a účinná obchodní politika státního podniku, na kterou se nutně musí vedení podniku zaměřit.  

Pokud se státní podnik VOP CZ v současné době věnuje speciální výrobě pouze z malé části své celkové produkce, do jaké míry je pak náročně udržovat v podniku specializovanou pracovní sílu, bez níž by se podnik daného určení v případě krize nemohl obejít? Lze náklady vynaložené na udržení tohoto kvalifikovaného personálu, který se dlouhodobě nepodílí na speciální/vojenské výrobě, nějak vyčíslit?

Je to bezesporu náročné na komunikaci dovnitř podniku, která v posledních měsících nebyla dobrá a nervozita ve státním podniku rostla. VOP CZ je však podnik opravdu s bohatou historií a zkušenostmi, které se předávají mnohdy z generace na generaci. Což je jeho velkou devizou – kvalitní zaměstnanci, pro které je práce pro VOP CZ srdeční záležitostí. Ministerstvo obrany si tohoto přístupu velmi váží a je to pro nás, ale především pro vedení podniku, zároveň závazkem. Protože základním předpokladem pro udržení schopnosti VOP CZ je navýšení speciální výroby a postupný převod zaměstnanců z civilního programu do speciální výroby. 

Vyčíslení nákladů na udržení kvalifikovaného personálu je velmi obtížné, protože se procesy v podniku různě prolínají. Je také třeba upozornit, že držení schopnosti není jen o lidských zdrojích, ale také třeba i o infrastruktuře a nákladech vynakládaných na péči o ní. 

Jakým způsobem plánuje resort obrany změnit tento stav, a jakými způsoby by bylo možné podniku VOP CZ v horizontu několika příštích let (bývalý ředitel VOP CZ Marek Špok na 32. schůzi výboru pro obranu hovořil o 80% podílu speciální/vojenské produkce do 5 let) pomoci dosáhnout speciální/vojenské výroby, ideálně pak plněním úkolů svěřených ministerstvem obrany? Existuje ve střednědobém či dlouhodobém výhledu dostatek projektů, které mohou takovýto účel plnit?

Podnik v současnosti usiluje i o další zakázky v rámci resortu. Jde o zakázky, ke kterým má za svou více než sedmdesátiletou historii velmi silné a často i unikátní kompetence, a které odpovídají úkolům ze zakládací listiny. Při získávání potenciálních zakázek je podnik schopen plnit své závazky vůči AČR ve všech dodávkách týkajících se pozemní vojenské techniky, a to buď samostatně nebo ve spolupráci se svými „sesterskými“ organizacemi, tedy ostatními státními podniky resortu obrany. 

Jaké konkrétní zakázky bude realizovat je spíše otázkou na Sekci vyzbrojování a akvizic MO. Ale jako někdo, kdo je pověřen výkonem funkce zakladatele, maximálně podporuji zapojení podniku do dalších významných projektů resortu a intenzívně o tom napříč resortem se svými kolegy z ministerstva a armády diskutuji. 

Je nezbytné, aby se podnik orientoval i na speciální vojenskou výrobu mimo resort obrany, obdobně jako postupuje např. státní podnik LOM PRAHA. Jsem přesvědčena, že i VOP CZ má vysoký potenciál být konkurenceschopným partnerem na trhu a že se podíl zakázek ve speciální vojenské výrobě v podniku postupně bude navyšovat.

Pochopitelně z hlediska volné kapacity bude plnit i uzavřené smluvní vztahy s ostatními partnery v rámci civilního výrobního programu.  

V médiích se probírá varianta, že by mohlo být pro VOP CZ vhodným řešením vytvoření společného podniku (joint venture) se soukromou firmou tak, jak tomu je např. u společného projektu KNDS (KMW+NEXTER Defense Systems). Nejedná se tak o majetkový vstup soukromého subjektu do státního podniku, který není ani možný, ale jde o vznik zcela nového podniku. Považujete tuto variantu za smysluplné potenciální řešení?

Vstup soukromého subjektu do státního podniku z hlediska zákonných požadavků není možný. V současné době mi není známo, že by se uvažovala i varianta, na kterou se ptáte. Nicméně vytvoření účelového konsorcia pro naplnění některého z významných strategických projektů je možností, které se státní podnik účastnit může. Toto je však úkolem státního podniku, zmapovat si své obchodní příležitosti a realizovat je.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR