V polovině dubna se v českých médiích v souvislosti s pracovní cestou ministryně obrany Jany Černochové do USA začalo mluvit o možném zřízení americké základny na území ČR. Jak rychle se tato myšlenka v médiích objevila, tak rychle zmizela. Myšlenka nové základny v obecné rovině by však neměla být zatracována, jelikož by na jejím základě mohla vzniknout mnohonárodní letka velkých transportních letounů – klíčová schopnost, kterou zejména malé státy postrádají.

AČR ve svých strategických dokumentech s dopravním letectvem počítá. KVAČR 2030 k dopravnímu letectvu uvádí: „Dopravní letectvo bude přepravovat osoby, materiál a provádět taktickou přepravu bojových jednotek a vzdušných výsadků na krátké a střední vzdálenosti. Bude schopno přepravovat osoby a provádět zdravotnické odsuny osob až na strategickou vzdálenost a plnit speciální úkoly ve prospěch ČR. Zabezpečí plnění úkolů přepravy ústavních činitelů ČR. Strategická přeprava osob, materiálu větších objemů, techniky a tankování za letu bude nad rámec vlastních schopností zabezpečována zapojením do mezinárodních programů.“

Foto: AČR ve svých strategických dokumentech s dopravním letectvem počítá (na snímku Airbus A400M Atlas) | USAF

Dlouhodobý výhled pro obranu 2035 pak uvádí: „Dopravní letectvo bude disponovat osobními a nákladními letouny od lehkých až po střední letouny schopné přepravit osoby a část bojové techniky až na strategickou vzdálenost. Úsilí bude zaměřeno na zvyšování soběstačnosti tohoto druhu přepravy. Prioritou bude zejména zajištění schopnosti strategické vzdušné přepravy vojsk. Strategická vzdušná přeprava bude zabezpečována primárně účastí v mnohonárodních programech.“

V posledních letech se navíc ukazuje, že dopravní letectvo je velmi důležitou součástí armádní výzbroje. Ať už se jednalo o dopravu zdravotnického materiálu z Číny během pandemie COVID-19 nebo evakuace osob z Afghánistánu v srpnu minulého roku. V obou případech se ukázalo, že AČR potřebuje vlastní dopravní letouny, jelikož současná flotila nedostačuje, programu SALIS (Strategic Airlift International Solution) se účastní více států a AČR má pronajatý pouze omezený počet hodin. 

Nedávná zmínka o americké základně tak může posloužit jako začátek debaty o mnohonárodní základně dopravního letectva umístěné na území ČR. V obecné rovině by tato myšlenka mohla sloužit k rozšíření schopnostní vlastního dopravního letectva pomocí tolika kusů letounu Airbus A400M Atlas, které by zajistily plánované záměry resortu obrany v rámci budoucí vize dopravního letectva. Právě o tyto letouny se totiž české ministerstvo obrany v roce 2017 podle informací webu Defense News zajímalo. Tehdy se mělo jednat o společný pronájem 13 kusů se Švýcarskem. 

Pořízení letounu Airbus A400M dává smysl i vzhledem k celkovému počtu objednaných kusů – 176. Letounem A400M jsou v rámci NATO vybavena letectva Německa, Francie, Velké Británie, Španělska, Belgie a Turecka. Právě vysoká interoperabilita a možnost spolupráce na dalším vývoji patří k nesporným výhodám. Z technického hlediska se v případě letounu A400M jedná o mezistupeň mezi letouny Lockheed C-130 Hercules a Boeing C-17 Globemaster III.  A400M má navíc schopnost tankování za letu, což může být v rámci AČR vítanou schopností, vzhledem k omezenému počtu pronajatých hodin v projektu MRTT (Multi Role Tanker Transport).

Pokud by došlo k pořízení tohoto typu, lze jej posléze umístit na stejné letiště, kde by byla dislokována mezinárodní dopravní letka. V rámci tohoto směru uvažování lze využít zejména toho, že německý Bundeswehr a britské ozbrojené síly v posledních letech snížily objednávky zmíněných dopravních letounů. Německé letectvo navíc v nedávné době vytvořilo společně s Maďarskem mezinárodní dopravní letku (MNAU) v počtu 13 kusů letounu Airbus A400M v německém Lachfeldu nedaleko Mnichova.

V ČR na letišti v Mošnově by mohla pak působit buď samostatná mnohonárodní letka složená z letounů A400M nebo odnož německo-maďarského projektu MNAU. Právě Mošnov zmínil představitel české vládní koalice Marian Jurečka v souvislosti s umístěním americké základny v ČR v televizní debatě na CNN Prima News 10. 4. 2022. Principiálně by se jednalo o projekt stejný jako jsou programy SALIS a SAC (Strategic Airlift Capability), jenž je umístěn na maďarské základně Papa a tvoří ho tři kusy letounu Boeing C-17 Globemaster III. Na letišti v Mošnově by poté společně působily české dopravní letouny a dopravní letouny mnohonárodní letky. ČR by tak disponovala vlastními kapacitami, které by mohly v případě potřeby být navýšeny o kapacity mnohonárodní letky.

Zmíněné programy SALIS a SAC sice na jedné straně doposud poskytují členským státům NATO důležité přepravní kapacity, nicméně na druhé straně je třeba analyzovat možný budoucí vývoj a vhodně na něj reagovat. V případě programu SALIS se jedná zejména o souvislost s válkou na Ukrajině a nejistou budoucnost tohoto programu. V případě SAC se poté jedná o souvislost s evropskou autonomií v oblasti obrany a bezpečnosti. V tomto programu drží největší podíl hodin (32 %) Spojené státy, jenž však svou pozornost v posledních letech obrací do oblasti Indo-Pacifiku. Právě narůstající napětí v této oblasti a potřeba přesunovat sem americké síly a prostředky z Evropy a dalších částí světa může vést k (byť dočasnému) znepřístupnění schopností SAC pro ostatní účastnické státy. Proto je třeba budovat omezené vlastní a společné evropské přepravní schopnosti.

Zdroj: Airbus, Defense News, DVO 2035, Janes, JAPCC, KVAČR 2035, NATO