Švédsko se již brzy oficiálně stane 32. členskou zemí Severoatlantické aliance. Děje se tak téměř po dvou letech, co severská země podala žádost (18. 5. 2022) o vstup do NATO. Maďarsko bylo poslední členskou zemí Aliance, která po měsících průtahů vstup Švédska do NATO konečně schválila, když včera nový maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal zákon potvrzující zmíněný vstup. Švédsko bude následně vyzváno k podepsání Washingtonské smlouvy a oficiálně se tak stane 32. členem Aliance. Nejnovější člen Aliance s sebou podle analytiků přináší řadu výhod, včetně technologicky pokročilé armády, silné výroby v obranném sektoru nebo geografické polohy.

Schválení vstupu Švédska do NATO trvalo dlouhých 20 měsíců, kdy Maďarsko předstihlo dokonce i Turecko Recepa Erdogana, které vstup schválilo letos v lednu. Orbánova vláda nakonec poslední důležité požehnání nedávno udělila. Do vyvěšení švédské vlajky v bruselském velitelství Aliance pak již schází jen švédský podpis Washingtonské smlouvy.

„Je to historický den a velký krok pro Švédsko,” komentoval tento milník švédský premiér Ulf Kristersson. „Švédsko je skvělá země, ale připojujeme se k NATO, abychom ještě lépe bránili vše, čím jsme, a vše, v co věříme," dodal Kristersson. „Nyní, když už byli pro všichni spojenci, se Švédsko stane 32. spojencem NATO. Členství Švédska nás všechny učiní silnějšími a bezpečnějšími,” okomentoval nedávné maďarské rozhodnutí generální tajemník aliance Jens Stoltenberg na svém profilu na síti X. S nadsázkou teď (nejen) Švédi nazývají Baltské moře „jezerem NATO”, kdy až na ruskou exklávu Kaliningrad Aliance drží všechny jeho břehy. Ponorky a další technika se tak mohou i díky švédskému strategickému ostrovu Gotland dostat blíže k Rusku a lépe tak tohoto agresora pozorovat.

Nejde však jen o geografické výhody. Švédsko také disponuje jedním z největších obranných průmyslů v Evropě, což jen posílí vojenské kapacity Aliance. Podle washingtonského think-tanku Wilson Center dosáhla švédská výroba zbraní a armádní techniky v roce 2022 hodnoty 3 miliard dolarů, tedy více než 70 miliard korun a hodnota exportu v tomto odvětví činila v přepočtu téměř 47 miliard Kč. Kromě zhruba 130 stíhaček JAS-39 Gripen mají Švédi přes 120 tanků Leopard 2, na 500 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 nebo pětici ponorek, které mají brzy doplnit dvě nejnovější třídy A26 schopné mimo jiné vysílat podvodní drony.

Přestože je letka stíhaček Gripen na severu Evropy největší, není příliš kompatibilní se zbytkem Aliance, kdy další stroje Gripen vlastní Česká republika (ta se však nedávno rozhodla přezbrojit na nové americké stroje F-35) a právě Maďarsko. Je tak do budoucna možné, i kvůli právě probíhajícím debatám o jejím rozšíření, že Švédi časem, stejně jako zbytek Aliance, zvolí americké letouny F-16 nebo F-35. Spolu s Finskem, Dánskem a Norskem se severské země zavázaly v paktu Nordic Air Commander's Intent (NACI), který spojuje letectva zmíněných zemí, aby dohromady hlídaly severní část kontinentu proti případné ruské agresi ve společném vzdušném prostoru.

Ve švédské armádě slouží zhruba 28 tisíc lidí, což je číslo, které i kvůli vládnímu závazku v následujících letech patrně dále poroste. Stejně tak poroste počet rezervistů, kterých je v současnosti podle odhadů kolem 10 tisíc. Stockholm na letošek oznámil také navýšení dosavadního armádního rozpočtu, a to oproti roku 2020 na dvojnásobek. Vysoké výdaje na zbrojení mají kvůli ruské agresi na Ukrajině pokračovat stabilním tempem i do budoucna. 

Evropské Silicon Valley

Analytici si všímají také vysoké úrovně technologických znalostí Švédska, a to zejména rozsáhlých partnerství veřejného a soukromého sektoru. Jde hlavně o zapojení firem, jako je Ericsson a Nokia do obranného průmyslu s cílem rozvíjet špičkové pokročilé technologie. Tamní vláda už proto v roce 2020 zahájila iniciativu Cybercampus, na které se švédskými obrannými silami společně pracují tamní univerzity i soukromé společnosti v rámci Centra pro kybernetickou obranu a informační bezpečnost ve Stockholmu.

V této souvislosti experti připomínají důležitou roli výroby 5G zařízení, specializovaného softwaru i lithiových baterií a v tomto kontextu zmiňují firmy Hexagon nebo Northvolt, které patří k nejlepším v těchto oborech. V kombinaci s miliardovými úspěchy řady technologických startupů dostalo Švédsko už před časem přezdívku „evropské Silicon Valley”. Neméně důležitá je také sféra těžby nerostných surovin, kdy Švédsko, i kvůli posledním nálezům vzácných zemin na severu země u města Kiruna, patří k vedoucím zemím v Evropě. Tato skutečnost by do budoucna měla pomáhat snížit závislost například na Číně a jiných autoritářských vládách disponujících tímto bohatstvím.

„Největším problémem je rozsah (případného útoku). Švédské ozbrojené síly jsou neuvěřitelně technologicky vyspělé, kompetentní a schopné, ale jak ukázala válka (na Ukrajině), cokoliv, co jsme doposud považovali za dostatečnou případu, se tomu zdaleka ani nepřiblížilo,” popisuje nejasnou situaci v případě možného útoku z východu podle The Telegraph výzkumník z Univerzity obrany Švédska Oscar Jonsson.

Další britský deník The Guardian upozorňuje také na málo známý strategický fakt případné obrany samotného hlavního města, kdy celý systém tamního metra provozuje společnost MTR – hongkongská vládní firma s těsnými vazbami na čínský komunistický režim. „Musíme předpokládat, že vše, co ví MTR o tunelech a celé infrastruktuře ve Stockholmu, ví také v Pekingu,” komentoval pro The Guardian expert na národní bezpečnost Patrik Oksanen.

Švédsko příslušnost k jakékoliv vojenské alianci odmítalo přes 200 let. Až agrese Vladimira Putina nedaleko jeho vlastních hranic ho přinutila změnit tradiční postoj a dřívější neutrální směřování země. Podobně tomu bylo i u sousedního Finska, které svou žádost o vstup do NATO podalo se Švédskem v roce 2022 současně. Neangažovanost v NATO měla podle úvah dřívějších vlád těchto severských zemí vést k rezervovanosti Ruska a oddálení eskalace vzájemného napětí. V tomto ohledu však Moskva tím, že napadla Ukrajinu, dosáhla zcela opačného efektu a NATO je tak díky Finsku a Švédsku nyní početnější a silnější než dříve.

Zdroj: Bloomberg, Wilson Center, AP, Twitter / X, Defense Magazine, The Telegraph, The Guardian