Spojené státy tlačí stále silněji izraelskou vládu Benjamina Netanjahua k uzavření dohody s Hamásem, kdy příměří, propuštění zbývajících rukojmí odvlečených teroristy a zastavení veškerých vojenských operací v Pásmu Gazy může alespoň pro tuto chvíli odvrátit stále přetrvávající hrozbu íránského odvetného úderu proti židovskému státu. Teherán sice stále oficiálně požaduje odplatu za zabití hlavního vyjednavače teroristické organizace Hamás Ismáíla Haníji, avšak samotní představitelé Hamásu se již nechali slyšet, že právě dohoda o příměří je jedinou cestou, jak možný úder proti Izraeli zastavit. Íránský režim má přitom velmi omezené schopnosti a poslední, zatím největší útok z dubna vedl k sestřelení 99 % střel islámské republiky a izraelské cíle zůstaly nezasažené.

Od smrti zmíněného Ismáíla Haníji (31. července) se západní i blízkovýchodní tajné služby doslova předháněly v zaručených informacích, kdy ke slibované íránské „kruté odplatě” dojde. Přestože by případný odvetný útok byl podle západních expertů spíše symbolickým krokem Íránu než nějak vojensky významnou akcí, riziko útoku vrhá na celý region, tedy Izrael i okolní státy, nemalou nervozitu.

Poslední íránská demonstrace síly z 13. dubna – zatím největší svého druhu – se nicméně příliš nepovedla. Tehdy bylo izraelskými a spojeneckými systémy v regionu sestřeleno 99 % ze 350 raket a dronů. Íránci si jsou svých omezených možností, týkajících se technologií a s tím spojené šance proniknout nejen izraelskou protivzdušnou obranou, dobře vědomi. Avšak i případný symbolický úder může partnerům z Hamásu a Hizballáhu ukázat, že svá slova Írán myslí prostřednictvím tohoto vyslaného signálu vážně. I proto se v posledních dnech zvyšuje úsilí vyjednavačů z regionu i USA, aby k tomuto případnému útoku nemuselo dojít a v Pásmu Gazy bylo nastoleno příměří.

„Budeme pokračovat v intenzivním diplomatickém úsilí o uzavření dohody o příměří a propuštění rukojmích a zadržených prostřednictvím překlenovacího návrhu, který Spojené státy předložily, s podporou Egypta a Kataru,” stojí ve vyjádření amerického ministerstva zahraničí po zatím posledním kole rozhovorů v katarském Dauhá před poslední cestou ministra Antony Blinkena do oblasti.

USA také do oblasti vyslaly své další bitevní lodě a dlouhodobě prohlašují, že případný íránský útok by se neobešel bez americké odpovědi. Po jednání v Izraeli Blinken zachovával naději ohledně překlenovacího plánu, ten však stále obsahuje některé pasáže, se kterými Hamás nesouhlasí, jako je například držení některých checkpointů izraelskou armádou. „Na dnešním velmi konstruktivním setkání s premiérem Netanjahuem mi potvrdil, že Izrael přijímá překlenovací návrh a že ho podporuje," řekl podle Reuters Blinken novinářům v Tel Avivu. „Teď je na Hamásu, aby udělal totéž, a poté se strany s pomocí prostředníků ze Spojených států, Egypta a Kataru musí spojit a dokončit proces dosažení jasné dohody o tom, jak budou ctít závazky, které přijaly v rámci této dohody," dodal Blinken.

Představitelé Hamásu sice poslední jednání bojkotovali, přesto stále opakují, že jedinou překážkou bránící příměří je pro ně neústupnost Benjamina Netanjahua a neochota stáhnout své jednotky z oblasti. Od začátku protiofenzívy po invazi islamistů 7. října Jeruzalém hlásí přes 17 tisíc zabitých teroristů, teroristy kontrolované úřady pak uvádějí 40 tisíc obětí z řad civilistů. Toto číslo Izraelci označují za nadsazené a zároveň připomínají taktiku Hamásu schovávat se za lidské štíty a odpalovat rakety z civilních oblastí.

V rámci záležitosti jednání o příměří určitý zdroj agentury Reuters citoval vysokého íránského bezpečnostního činitele, který daná jednání dal do přímé souvislosti s možnou íránskou odpovědí. „Írán spolu se spojenci zahájí přímý útok, pokud rozhovory o Gaze selžou nebo bude mít pocit, že Izrael jednání protahuje,” uvedl nejmenovaný zdroj, který však nezmínil, jak dlouho nechá Írán ještě mírová jednání pokračovat. „Doufáme, že naše odpověď bude načasována a vykonána způsobem, který nepoškodí potenciální příměří," uvedla pak podle Reuters íránská mise při OSN ve svém prohlášení k probíhajícím jednáním.

Otázkou nyní je, zdali se nakonec nechají Izraelci, v čele s premiérem Netanjahuem, přesvědčit a s příměřím souhlasit, aby umožnili návrat přeživších obyvatel odvlečených do Pásma Gazy. Tlak na právě tuto část dohody sílí už desátý měsíc i z izraelských ulic, kde se pod vedením příbuzných a přátel rukojmí pořádají demonstrace. Podle řady analytiků je však pravděpodobné, že Netanjahu bude chtít ve válce pokračovat, a to za účelem demonstrace síly i kvůli držení domácích problémů mimo hlavní proud, kdy se pozornost veřejnosti primárně soustřeďuje na probíhající konflikt.

„Rukojmí zajatá teroristy Hamásu zůstávají v řetězech... Boje mezi Izraelem a libanonským Hizballáhem zesílily. Íránské hrozby další eskalace znamenají, že se zvyšují rizika rozsáhlé regionální války,“ stojí napsáno v čerstvém společném sloupku britského ministra zahraničí Davida Lammyho a jeho francouzského protějšku Stéphana Séjourného pro britské noviny The Observer. Oba představitelé současnou situaci nazývají „destruktivním cyklem násilí“ a podobně jako američtí spojenci vyzývají ke klidu zbraní v Pásmu Gazy. Stejně tak vyzývají Írán a Izrael, aby se vyhnuly další eskalaci. Ta je však ve výbušném regionu stále aktuální – v útocích pokračují jak teroristé z Hamásu, tak jejich kolegové z libanonského Hizballáhu a nové útoky proti jejich cílům podnikají i Izraelci.

Zdroj: CNN, The Week, CBS, Reuters, Defense Magazine, The Guardian, Times of Israel, AP