NATO v době klimatické krize: Nová éra environmentální bezpečnosti
V posledních letech čelí Severoatlantická aliance bezprecedentním výzvám v důsledku eskalující klimatické krize. Report NATO z letošního července odhaluje komplexní dopad změny klimatu na vojenské operace, infrastrukturu a strategické plánování Aliance. Environmentální bezpečnost se tak dostává do centra pozornosti NATO a naznačuje zásadní transformaci v přístupu ke globální bezpečnosti.
Koncept environmentální bezpečnosti se v posledních dekádách dostal do popředí mezinárodních vztahů a bezpečnostních studií. Zahrnuje širší spektrum hrozeb než tradiční vojenské konflikty – od nedostatku přírodních zdrojů přes přírodní katastrofy až po geopolitické napětí vyvolané klimatickými změnami. NATO, reagující na tyto trendy, přijalo v roce 2021 Akční plán pro klimatickou změnu a bezpečnost, čímž formálně uznalo klimatickou změnu jako klíčový faktor ovlivňující globální bezpečnostní architekturu.
Report z letošního července představuje dosud nejkomplexnější analýzu dopadů klimatické změny na pět operačních domén Aliance. Jedná se o doménu pozemní, námořní, vzdušnou, vesmírnou a kybernetickou. Tento analytický dokument nejen mapuje současné a budoucí výzvy, ale také nastiňuje strategické směry, kterými se NATO musí ubírat, aby zůstala efektivní v měnícím se světě.
Námořní doména
Klimatické změny významně ovlivňují námořní prostředí, což má přímý dopad na operační schopnosti NATO. Centrum pro námořní výzkum a experimenty (CMRE) Aliance provedlo rozsáhlou studii zaměřenou na změny v šíření zvuku pod vodou. Výsledky ukazují, že oteplování oceánů mění akustické podmínky, což může zásadně ovlivnit schopnost detekce ponorek. V některých oblastech Atlantiku se předpokládá nárůst tzv. přenosových ztrát zvuku, což může výrazně zkomplikovat protiponorkové operace NATO.
Kromě toho se Aliance musí připravit na nové geopolitické reality v Arktidě. Tání mořského ledu otevírá nové námořní trasy a zpřístupňuje dříve nedostupné přírodní zdroje. To zvyšuje strategický význam regionu a vyžaduje, aby NATO přehodnotilo svou přítomnost a schopnosti v oblasti. Alianční report varuje před rostoucí aktivitou Ruska v Arktidě a potenciálním vstupem Číny do regionu, což vytváří nové bezpečnostní výzvy a hrozby.
Pozemní doména
Změna klimatu má významný dopad na pozemní operace a infrastrukturu NATO. Analýza finského výcvikového prostoru Rovajärvi, největšího v západní Evropě, ukazuje, jak klimatické změny ovlivňují tradiční vojenský výcvik. Předpokládá se výrazné zkrácení zimního období a nárůst průměrných teplot, což může narušit zimní výcvikové programy a vyžadovat adaptaci vojenských postupů.
Report také upozorňuje na rostoucí riziko poškození vojenských základen a zařízení v důsledku extrémních povětrnostních jevů. Příkladem je incident z července 2023 v Řecku, kdy požár ohrozil muniční sklad letectva. Tyto události zdůrazňují potřebu přehodnotit design a umístění klíčové vojenské infrastruktury s ohledem na měnící se klimatické podmínky.
Vzdušná doména
Klimatické změny představují významné výzvy pro letecké operace NATO. Studie zaměřená na transportní letoun C-17 Globemaster III odhalila, že rostoucí teploty mohou výrazně snížit jeho nosnost. To má přímý dopad na logistické schopnosti Aliance, zejména v horkých klimatických podmínkách. V Reportu je také varování před zvýšeným rizikem turbulencí a častějšími extrémními povětrnostními jevy, které mohou omezit letecké operace.
Vesmírná doména
Ačkoli vesmírné operace nejsou přímo ovlivněny atmosférickými změnami, klimatická změna představuje riziko pro pozemní infrastrukturu podporující vesmírné systémy. Report obsahuje zmínku o zvýšeném riziku pro kosmodromy a komunikační centra v pobřežních oblastech v důsledku stoupající hladiny moří a častějších bouří.
Kybernetická doména
V oblasti kybernetické bezpečnosti Report identifikuje nový trend – nárůst dezinformačních kampaní zaměřených na klimatickou změnu. Rusko a Čína byly označeny jako hlavní zdroje šíření nepravdivých informací o klimatu, které mají za cíl podkopat snahy o mitigaci a adaptaci. Tato taktika představuje sofistikovanou formu hybridní války, která může ovlivnit veřejné mínění a politickou vůli k řešení klimatické krize.
Komplexnost klimatických hrozeb vyžaduje, aby NATO zásadně přehodnotilo své tradiční přístupy k bezpečnosti. Environmentální bezpečnost se stává ústředním prvkem strategického uvažování Aliance, což vyžaduje integraci klimatických faktorů do všech aspektů jejího fungování – od zpravodajských analýz přes vojenské plánování až po mezinárodní spolupráci.
Aliance musí vyvinout nové schopnosti pro předvídání a reakci na klimatické hrozby. To může zahrnovat vytvoření specializovaných jednotek pro řešení krizí souvisejících s klimatem, které by mohly rychle reagovat na přírodní katastrofy a humanitární krize. NATO by také měla investovat do vývoje pokročilých prediktivních modelů, které by umožnily lépe anticipovat a plánovat pro různé klimatické scénáře. Zde bude hrát roli umělá inteligence, o jejímž významu jsme psali nedávno.
Aliance zároveň stojí před nemalým dilematem a to tím, jak vyvážit potřebu udržet vojenskou připravenost se snahou o snížení vlastní uhlíkové stopy. To vyžaduje inovativní přístupy k vojenské logistice, energetice a vývoji nových technologií. Aliance by měla být lídrem v implementaci udržitelných technologií ve vojenském sektoru, což by mohlo mít významný dopad i na civilní sektor. Jak už tomu tak často bývá.
Důležitým aspektem je také posílení odolnosti kritické infrastruktury vůči klimatickým rizikům. To se netýká pouze vojenských zařízení, ale i civilních systémů, na kterých závisí vojenské operace. NATO by mělo podporovat členské státy v rozvoji adaptačních strategií a sdílet nejlepší praktiky v oblasti klimatické odolnosti.
V neposlední řadě musí Aliance přehodnotit svůj přístup k mezinárodní spolupráci v oblasti environmentální bezpečnosti. Klimatická změna je globální výzva, která vyžaduje koordinovanou mezinárodní reakci. NATO by měla usilovat o posílení partnerství nejen s tradičními spojenci, ale i s mezinárodními organizacemi zaměřenými na životní prostředí a rozvojovými zeměmi, které jsou často nejvíce zranitelné vůči klimatickým změnám.
NATO tak stojí na prahu nové éry, v níž environmentální bezpečnost hraje ústřední roli. Aliance má jedinečnou příležitost stát se globálním lídrem v oblasti klimatické bezpečnosti a přispět k vytvoření odolnějšího a udržitelnějšího světa. To však vyžaduje odvážné kroky a inovativní myšlení.
Zdroj: NATO.int, NATO.int, Defense Magazine, NATO.int, NATO.int, NATO.int