Návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2024, resp. Kapitola 307 - Ministerstvo obrany, kterou nedávno na své poslední schůzi projednal sněmovní výbor pro obranu, zřejmě dozná změn v podobě pozměňovacích návrhů během dalšího čtení na plénu Poslanecké sněmovny Parlamentu. Kromě vhledu do budoucího rozvoje schopností AČR nabízí předložený materiál také příležitost rekapitulovat stav strategických a významných akvizic a modernizačních projektů armády. Připomeňme si ty nejvýznamnější.

Výdaje programového financování mají v příštím roce dosáhnout 47,95 % celkového rozpočtu ministerstva obrany, což na první pohled jasně vyjadřuje snahu a potřebu do dlouhodobě zanedbávané výzbroje, vybavení, ale také nemovitostí našich ozbrojených sil investovat. Letitý vnitřní dluh se rozhodně nepodaří splatit ani za jeden rok, ani za funkční období jednoho ministra nebo ministryně. V každém případě pro to ale konečně naplňovaný závazek vydávat na obranu 2 % HPD vytváří realistické předpoklady alespoň ze středně či dlouhodobého hlediska. A to včetně faktu, že přibližně desetinu procentního bodu na obranu vynaloží nikoli ministerstvo obrany, ale řada dalších resortů.

Zmíněných bezmála 50 % alokovaných na programové financování je v absolutní výši částka 72,494 miliardy, která míří do investic. V návrhu rozpočtu najdeme vysvětlení účelu a kontext těchto výdajů, resp. zmínky konkrétních projektů členěných podle jednotlivých výdajových okruhů. Zatímco stále očekáváme aktualizovanou verzi KVAČRu 2030, tento materiál již nyní nabízí zřejmé kontury priorit rozvoje sil. Pro oblasti rozvoje Pozemních sil je explicitně zmíněno pokračování nákupu kulometů MINIMI pro obrněná vozidla KOVS a KOVVŠ, postupná náhrada BVP-2 typem CV90, postupné dodávky útočných pušek CZ BREN 2, pořizování osobních, záchranných a nákladních padáků pro výsadkové vojsko a pořízení vyčkávací taktické munice.

U dělostřelectva je na prvním místě zmíněn proces pořizování samohybných houfnic ráže 155 mm NATO, u ženijního vojska je záměr pořídit kolové nakladače a balistickou ochrana pro jednotlivce. V rámci zvýšení schopností chemického vojska je pak plánováno pořízení prostředků kolektivní ochrany proti zbraním hromadného ničení CBRN-COLPRO a prostředků pro dekontaminaci rozměrné letecké techniky. 

V oblasti Vzdušných sil je zmíněno pořízení pomůcek nočního vidění pro posádky letounů JAS-39 Gripen C/D a L-159 a modernizace kabin bitevníků L-159 umožňující létání za snížené viditelnosti a v noci. U vrtulníkového letectva jde o pokračování modernizace vrtulníků Mi-17/171Š a pokračující dodávky nových strojů UH-1Y Venom a AH-1Z Viper. V oblasti dopravního letectva je zmíněna modernizace letounů CASA C-295 a naopak chybí zmínka nedávno oznámeného záměru pořídit letouny Embraer C-390. U protivzdušné obrany pak pokračuje zavádění kompletů SHORAD.

Celkem bylo do návrhu státního rozpočtu a střednědobého výhledu zařazeno 45 věcně významných a finančně náročných akcí, u nichž se předpokládá financování formou individuálně posuzovaných výdajů organizační složky státu. Pro rok 2024 jde úhrnem o částku 26,62 miliard korun. V rámci zmíněných 45 projektů se zastavíme u těch nejvýznamnějších:

Pásové bojové vozidlo pěchoty a jeho modifikace – nákup

Kromě pořízení nadzvukových letounů F-35 Lightning II, kde má být smlouva podepsána s vládou Spojených států v první polovině roku 2024, je akvizice 246 kusů pásových BVP CV90 s příslušenstvím nejsledovanější a také dosud objemem nejvýznamnější zakázka ministerstva obrany.

„Dodávka 246 kusů pásových bojových vozidel v 7 modifikacích (pro velitele, pro mužstvo, průzkumné, dělostřelecká pozorovatelna, ženijní, vyprošťovací a zdravotnické), 29 kusů dílenských vozidel ve 3 modifikacích (pro údržbu, pro pásovou techniku a pro speciální výzbroj), 14 souprav simulátorů řidičských, střeleckých, osádkových a soubojových včetně výukových pomůcek a univerzální počítačové učebny, elektronických katalogů dílů, souprav náhradních dílů, souprav dílenských prostředků a základní zásoby školní výcvikové munice je obsahem trojstranné akviziční smlouvy uzavřené se zahraničním dodavatelem v květnu 2023.“

V roce 2024 má být na projekt vynaloženo 11,15 miliardy, o rok později 6,7 miliardy, v roce 2026 2,22 miliardy, a celkově může projekt vyjít až na 70,67 miliardy korun. Jde o částku přibližně o 11 miliard vyšší, než jaká byla oznámena při podpisu smlouvy – jde o rezervu plynoucí z podepsané inflační doložky. 

Armáda má podle ministerstva obrany první kusy obdržet „již v roce 2026“ (původní závazek ČR vůči NATO hovoří o brigádním úkolovém uskupení těžkého typu do 1. ledna 2026).

Dělo NATO – nákup 

Smlouva na samohybná děla Caesar od francouzské společnosti NEXTER na českém podvozku Tatra 8x8 byla podepsána v září 2021. Původně šlo o 52 kusů, avšak na základě dodatku z prosince 2022 bude pořízeno dalších 10 kusů této techniky. Návrh rozpočtu uvádí celkové částky odpovídající správně 62 kusům, avšak v textu, jak upozornil místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička, zůstalo „52 kusů“: „Pořízení 52 ks samohybných děl ráže 155 mm je realizováno na základě podmínek kupní smlouvy uzavřené v září 2021 se zahraničním dodavatelem. Cílem akce je přezbrojení palebných jednotek 13. dělostřeleckého pluku na alianční standardizovanou ráži k ochraně vlastního území a jeho nasazení v rámci úkolových uskupení do zahraničních operací.“

Celkem půjde o 10,3 miliard korun, z toho v příštím roce bude vynaloženo 2,06 miliardy, v roce 2025 1,03 miliardy a v roce 2026 1,4 miliardy. Děla mají být dodána do roku 2026.

Protiletadlový komplet SHORAD – nákup

V říjnu 2021 byla podepsána smlouva na pořízení čtyř baterií protiletadlového systému SPYDER od izraelské společnosti Rafael. Dodány mají být do roku 2026, kdy nahradí přesluhující komplety 2K12 KUB.

„Cílem akce je zajištění funkční a efektivní ochrany vzdušného prostoru České republiky v rámci národního posilového systému (NaPoSy) protivzdušné obrany České republiky, zajištění ochrany úkolových uskupení určených k podpoře vojsk brigádního a praporního úkolového uskupení i NATO Response Forces (NRF), a dále obrany leteckých základen rozmístěných na území České republiky.“

Celkem má být na tento projekt vynaloženo 13,7 miliardy korun, z toho 1,32 v příštím roce, 4,26 miliardy v roce 2025 a 2,48 miliardy v roce 2026. Podobně jako na dodávce děl Caesar i v případě kompletů SPYDER probíhá intenzívní průmyslová spolupráce a zapojení českých společností, kdy také SPYDERy budou využívat české podvozky Tatra, a integraci systému do výzbroje AČR má na starosti pardubická společnost Retia.

Víceúčelové vrtulníky – nákup 

První dva vrtulníky AH-1Z Viper byly Vzdušným silám AČR oficiálně předány v červenci letošního roku. Celkem se bude jednat o 12 strojů (osm víceúčelových UH-1Y Venom a čtyři Vipery), a to na základě smlouvy s vládou USA podepsané v prosinci 2019. Dalších osm strojů pak ČR získá od USA darem jako ocenění za pomoc Ukrajině. Česká armáda tak bude mít celkem k dispozici 10 víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a stejný počet bitevních vrtulníků AH-1Z Viper.

„Cílem pořízení 12 kusů víceúčelových vrtulníků včetně souvisejícího vybavení pro obsluhu, údržbu, podpůrných informačních systémů, speciální výstroje je zajištění dalšího rozvoje schopností vrtulníkového letectva pro plnění stanovených úkolů a snížení závislosti na ruské technice.“

12 vrtulníků s příslušenstvím celkem vyjde na 17,6 miliard korun, z nichž zbývá v příštím roce doplatit 1,16 miliard korun. Další náklady si pak vyžádá modernizace a transport zmíněných osmi darovaných strojů.

Pronájem nadzvukových letounů JAS 39 C/D Gripen

V souvislosti se zmíněným nákupem letounů 5. generace se začalo znovu hovořit o podmínkách pronájmu letounů Gripen. Ty podle aktuální platné smlouvy vycházejí na 1,7 miliardy ročně do roku 2027, a celková suma bude činit 18,24 miliardy (od roku 2015). Resort obrany aktuálně jedná o prodloužení pronájmu švédských letounů do roku 2035, tedy do doby, kdy by měly nové F-35 již dosáhnout plné operační schopnosti, a Gripeny tak budou moci být vyřazeny. V letech 2028–2035 se má roční náklad na pronájem stávajících Gripenů blížit 3 miliardám korun.

„Akce je v letech 2016–2027 realizována formou pronájmu 14 ks nadzvukových letounů JAS 39 C/D Gripen na základě Smlouvy o pronájmu letounů JAS 39 C/D Gripen, systémů podpory a poskytnutí souvisejících služeb uzavřené mezi Českou republikou – Ministerstvem obrany a Švédským královstvím, s cílem zajištění ochrany vzdušného prostoru ČR vlastními silami.“

Co bude obsahovat aktualizovaný KVAČR 2030?

Aktualizace Koncepce výstavby AČR 2030 je v současné době zpracovávána, do konce roku pak bude představena výboru pro obranu a následně předložena vládě. Jde o další krok v postupné aktualizaci strategických dokumentů, která začala schválením nové Bezpečnostní strategie ČR. KVAČR bude vycházet ze schválené Obranné strategie ČR 2023, která zdůrazňuje pokračování budování schopností na vševojskovém principu, avšak kromě víceúčelového nadzvukového letounu nové generace konkrétní techniku nezmiňuje.

Obranná strategie pak logicky v návaznosti na zkušenosti z probíhajících konfliktů hovoří například o posílení kapacit pozemní PVO. Možná tak lze očekávat navýšení počtu baterií systému SPYDER. Případně v aktualizovaném KVAČRu konečně uvidíme mobilní prostředky PVO pro účinnou obranu manévrových prvků armády, včetně jejich účinné ochrany proti dronům.

Otázkou je, jak bude v aktualizovaném KVAČRu přistoupeno k samohybným minometům. Armáda totiž již v roce 2018 definovala potřebu pořídit 62 kusů samohybných minometů ráže 120 mm schopných vést nepřímou, polopřímou i přímou střelbu. Je pravděpodobné, že volba nakonec padne na kolovou platformu s uspořádáním podvozku 8x8 (Pandur II 8x8 CZ, Patria AMV 8x8 apod.).

Brzy také uvidíme, zdali se v aktualizované koncepci výstavby AČR objeví v roce 2010 z výzbroje AČR vyřazené salvové raketomety. Zejména na Ukrajině se totiž jasně ukázalo, že tato technika stále hraje velmi důležitou roli, a to i na moderním bojišti.

Zajímavé bude také řešení problematiky taktických dronů, vyčkávací munice, ale i např. lehkých útočných vozidel a řady dalších projektů, které se v uplynulém období nepodařilo realizovat, byly upozaděny, případně s nimi armáda nepočítala vůbec. Odpovědi budeme mít nepochybně velmi brzy.

Zdroj: Návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2024, Ministerstvo obrany ČR