Každá zpravodajská organizace na začátku vzdělávání a výcviku svých analytiků učí zpravodajský cyklus, aby jim poskytla obecný obrázek o tom, jak by měla činnost všech organizačních součástí organizace nebo služby do sebe zapadat. Zpravodajský cyklus slouží jako model, i když ne přesně reprezentuje realitu, poskytuje pedagogický nástroj pro studenty k pochopení, jak zpravodajství funguje v reálném světě. Kritické myšlení patří mezi nejdůležitější dovednosti zpravodajských analytiků. Rozvíjení kritického myšlení je vyžadováno nejenom při jejich vzdělávání, ale i následně v praxi pro provedení lepší analýzy a zpracování kvalitní zpravodajské informace. Využití kritického myšlení v procesu analýzy poskytuje užitečný nástroj zpravodajským analytikům předkládat nejlepší vysvětlení řešeného zpravodajského problému. Následující článek reprezentuje pohled Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany na úvodní problematiku vzdělávání zpravodajských analytiků.

Tradiční model zpravodajského cyklu

Jednoduchý model popisující proces zpravodajství je obvykle prezentován jako posloupná řada kroků skládajících se z následujících čtyř fází: řízení, shromažďování, zpracování a distribuce. Takto prezentovaný obecný model zpravodajského cyklu zobrazuje sekvenční proces, kde jednotlivé fáze na sebe iterativně navazují. Zachycuje sice všechny klíčové funkce zpravodajství řazené za sebou, ale neposkytuje opakování mezi jednotlivými fázemi cyklu. Jednotlivé fáze cyklu reálnou činnost uvnitř zpravodajské organizace reflektují jen přibližně. Odráží však existující dělbu práce uvnitř zpravodajské organizace, a tím jí pomáhá řídit. Takovýto jednoduchý model zpravodajského cyklu nedokáže popsat skutečné vnitřní procesy zpravodajské organizace a není přesným znázorněním způsobu, jakým je vytvářen finální zpravodajský produkt – zpravodajská informace. Většina zpravodajských služeb má svou vlastní verzi zpravodajského cyklu, některé obsahují pět fází, zatímco jiné šest i více.

U většiny příslušníků zpravodajské komunity a vojenských velitelů převládá názor, že zpravodajský proces je zahájen požadavkem zákazníka o objasnění závěrů dřívějších analytických produktů, a tím zdůvodňují svoji představu, že proces tvorby zpravodajské informace je opakující se cyklus. V každém případě je informační požadavek základem logického procesu, který vyústí v předání znalosti zpravodajského analytika ve formě zpravodajské informace zákazníkovi. Požadavky, které vyvolají aktivní zapojení všech organizačních součástí zpravodajské organizace do zpravodajského procesu mohou vycházet z:

• potřeb politických a vojenských představitelů, mohou to být trvalé požadavky, zvláštní požadavky nebo aktuální požadavky v době krize,
• požadavku adresáta již distribuované zpravodajské informace o nové informace, či žádosti o doplnění závěrů této informace,
• potřeby všezdrojové analytiky na nová relevantní data a informace odvíjející se od vzniku nových domácích nebo zahraničních událostí.

Každý z těchto požadavků je vyřizován jinak a vyžaduje různé objemy práce. To znamená, že zpracování výsledného produktu je ovlivněno jeho typem, složitostí řešení a dispoziční dobou pro zpracování.

Tradiční model zpravodajského procesu pro výuku studentů Univerzity obrany a příslušníků analytických kurzů používaný Ústavem zpravodajských studií je rozdělený do čtyř fází a sedmi kroků. Charakteristika tohoto modelu vychází ze studia problematiky obecné činnosti zpravodajství, obsahu práce organizačních součástí zpravodajských služeb zabezpečujících výkon zpravodajské činnosti a osobních poznatků a zkušeností akademických pracovníků ústavu. Níže uvedená tabulka podrobněji znázorňuje model zpravodajského procesu prostřednictvím vzájemných relací mezi kroky zpravodajského procesu a organizačními součástmi zpravodajské organizace. Tabulka je pro lepší názornost doplněna vstupy a výstupy jednotlivých kroků procesu vyjadřující posloupnost tvorby finálního zpravodajského produktu. 

Plánování a řízení

Proces začíná tím, že političtí nebo vojenští představitelé definují své informační požadavky, které jsou nutné k přijímání politických, strategických nebo operačních rozhodnutí. Informační požadavek je zpravidla otázkou s vysokou úrovní abstrakce. Požadavky jsou posouzeny a upraveny na požadované informace a poté na data, která je nutné shromáždit, aby bylo možné vytvořit požadovanou odpověď. Mohou zahrnovat i lhůtu doručení a formu předkládaného finálního produktu. Požadavky na data jsou základem pro sestavení plánu shromažďování, podle kterého jsou úkolovány zdroje k získání potřebných dat a určeny zpravodajské objekty, ze kterých lze požadovaná data získat.

Shromažďování a zpracování

Týká se zdrojových prvků zpravodajské organizace, které mají za úkol shromáždit požadovaná nezpracovaná surová data a zpracovat je pro využití všezdrojovými analytiky v další fázi zpravodajského procesu. Zdrojové prvky zahrnují jak lidské, tak technické zdroje, které získávají data z otevřených a uzavřených informačních zdrojů. Shromážděná surová data jsou zpracovávána a organizována jednozdrojovou analýzou pro další využití. Postup při plnění požadavků plánu shromažďování je sledován a na základě získaných dat může být shromažďování zpřesňováno zadáváním dalších požadavků na informace od všezdrojové analytiky. Zdrojové prvky svou činnost řídí podle zpravodajského procesu uvnitř prvku. Finální produkt zdrojového prvku se stává vstupním produktem pro všezdrojovou analytiku.

Analýza a produkce

Všezdrojová analytika zpracovává informace od zdrojových prvků za účelem vytvoření odpovědí na dotazy zákazníků. Analytici s využitím různých analytických technik a metod kombinují všechna zdrojová data ve snaze poskytnout nejlepší vysvětlení řešeného problému. Vstupní data jsou analyzována, tj. rozdělena na komponenty a zkoumána, a syntetizovaná řešení jsou konstruována z nahromaděných důkazů. Zpravodajské objekty jsou modelovány a analytici mohou vznést požadavky pro zdroje na další shromažďování a zpracování za účelem získání dostatečných relevantních dat pro zodpovězení požadavků a otázek zákazníka.

Distribuce

Jako odpovědi na otázky jsou hotové zpravodajské informace distribuovány zákazníkům v závěrečné fázi procesu. V závislosti na důležitosti zpravodajské informace a na požadavku zákazníka jsou informace předkládány přímo zákazníkovi ve formě přímé prezentace nebo zasílány odpovídajícími distribučními kanály různých informačních sítí.

Takto prezentovaný model zpravodajského procesu přispívá akademickým pracovníkům ústavu k objasnění kontinuity činností organizačních součástí zpravodajské organizace s mnoha dalšími cestami zpětné vazby, které vyžadují spolupráci mezi zákazníky, managementem požadavků a informací, zdrojovými prvky a analytiky všezdrojové analytiky.

Kritické myšlení a analytický proces

Kritické myšlení je součástí téměř každého seznamu dovedností analytiků zpravodajských služeb, nicméně jeho výklad a obsahové zaměření je přizpůsobováno pro každou vědní disciplínu nebo obor činnosti, včetně zpravodajství.

Prvním krokem k pochopení toho, jak lze kritické myšlení využít v informační analýze, aby analytik s jeho využitím zlepšil svou analýzu, je jeho definování. Richard Paul a Linda Elder definovali kritické myšlení jako „způsob myšlení o nějakém předmětu, obsahu, nebo problému, v němž myslitel zlepšuje kvalitu svého myšlení dovedným využíváním struktur spojených s myšlením a použitím intelektuálních standardů na tyto struktury.“  Využití kritického myšlení spočívá v tom, že zpravodajský analytik přemýšlí o kvalitě usuzování a současně uvažuje o závěru. Analytik má dva zásadní cíle: zlepšit způsob, jakým argumentuje a dospět ke správnému řešení.

K dosažení těchto cílů analytik potřebuje pomocné struktury. Paul a Elder definují osm prvků myšlení: účel myšlení; otázka, o které se jedná; důkazy; inference a interpretace; koncepty; předpoklady; komplikace a důsledky; názory. Tyto prvky podněcují k položení promyšlených otázek na řešený problém a samotný proces myšlení. Aktivní dotazování se tak stává prostředkem kritického zkoumání pro poskytnutí nejlepšího vysvětlení jevu nebo události.

Vzájemnou spojitost prvků kritického myšlení a možného vnímání analytického procesu, tj. způsobu myšlení zpravodajského analytika při zpracování analytického produktu prezentuje následující tabulka. Veškeré analytické úsilí a dobrý plán začíná identifikací adresáta, cíle (záměru) analýzy a otázky, na kterou má analytický produkt zodpovědět. Poté pokračuje výběrem relevantních zdrojů pro shromažďování dat a informací a hodnocení informací z pohledu jejich relevance, věrohodnosti a inferenční síly k řešenému problému.

Přesná formulace hypotéz a jejich hodnocení by mělo patřit mezi základní dovednosti zpravodajského analytika. Tvorba a hodnocení hypotéz vyžaduje přístup usuzování z hlediska 

alternativních vysvětlení událostí, správného využití argumentace a vytvoření klíčových předpokladů při nedostatečnosti relevantních dat a informací. Při návrhu závěru své analýzy se myšlení analytika ubírá ke kontrole logiky a argumentace, kterou ve své analýze použil. Když analytik tvoří svůj produkt, spoléhá na to, že má definovaný kontext neboli souvislosti.

Je taky důležité pochopit, co není kritickým myšlením. Kritické myšlení zpravodajského analytika se zaměřuje jak na proces, tak na výsledky usuzování. Ke kritickému myšlení je někdy nesprávně přirovnáváno aplikování formální logiky nebo řešení numerických příkladů.  Takovéto příklady se zaměřují na odpověď, neposkytují žádné návody k procesu usuzování a ignorují jakékoli zlepšení dovedností v usuzování. Analytici – řešitelé takových úkolů zjistí výsledek buď cestou pokusů a omylů nebo postupem založeným na pravidlech, rutině nebo zvyku. Hlavním bodem kritického myšlení je způsob, jakým analytik usuzuje, a cílem je zlepšení tohoto procesu.

Závěrem

Zpravodajský cyklus je významným nástrojem při výuce procesu tvorby zpravodajského produktu od informačního požadavku zákazníka až po distribuci finální zpravodajské informace. Takto se ho učí již několik generací zpravodajských analytiků. Nicméně znalost procesu ještě nezaručuje, že zpravodajská informace bude nejlepším vysvětlením jevu nebo události, která je hodnocena. Proces získání a proměny dat a informací na zpravodajskou informaci vyžaduje od analytika využívání přesného logického usuzovaní, řádné argumentace a v neposlední řadě účelného kritického myšlení. To, co politici a vojenští velitelé vyžadují, je zpravodajská informace, a ne seznam nevyhodnocených dat a informací.