V minulém roce převzal velení nad šesti sty vojáky vojenské mise Evropské unie (EUTM) v Mali představitel Armády České republiky brigádní generál František Ridzák. V této velitelské funkci působil český generál téměř osm měsíců a spolu s ním byla do Mali vyslána i jednotka Vojenské policie, která mu po celou dobu poskytovala osobní ochranu.

„Pro nás byla tato zahraniční operace historicky první tohoto druhu. Desetičlenný tým Vojenské policie poskytoval osobní ochranu veliteli operace a byl součástí mezinárodního štábu. Byla to pro nás nejen vysoce prestižní záležitost, ale zároveň i získání velmi cenných zkušeností. Proto určení velitele a  členů jednotky předcházel nejen přísný výběr, ale samozřejmě i půlroční tvrdý výcvik před samotným zahájením plnění úkolů,“ říká zástupce náčelníka Vojenské policie plukovník gšt. Jiří Roček, který měl přípravu této jednotky na starosti.

Foto: Vojenští policisté poskytovali v Mali osobní ochranu veliteli mise EUTM brigádnímu generálovi Františku Ridzákovi | Ministerstvo obrany ČR

Příprava se nesmí podcenit

Během těchto operací je velkou výhodou, že velitelem jednotky je vždy pověřen příslušník Velitelství ochranné služby, který vybírá členy svého týmu a stanovuje přípravu a výcvik. Nejlépe ví, co jednotka potřebuje nacvičovat a může se vyhnout tématice, která není pro plnění úkolů tak úplně důležitá. Může se tedy naplno zaměřit na konkrétní specializace. „Nejdůležitější pro nás je střelecká, taktická, zdravotní a řidičská příprava,“ říká velitel desetičlenného týmu, který poskytoval ochranu generálu Ridzákovi. „Další součástí, kterou jsme nemohli při výcviku podcenit, byly jazykové znalosti angličtiny a  topografie. V  mezinárodním štábu, jehož součástí naše jednotka byla, probíhá komunikace kompletně v  anglickém jazyce. V  Mali se běžně hovoří francouzsky, ale většina zaměstnanců ve státním sektoru komunikuje běžně v angličtině. Proto její znalost byla jednou z podmínek pro výběr kandidátů.“ O  kandidátech konkrétní mise rozhoduje velitel útvaru. Jsou tam nominováni kandidáti jak z  útvaru Velitelství ochranné služby VP, tak ze sektoru Vojenské policie. Vytvoří se skupina, která až dvakrát převyšuje požadovaný počet vojáků vysílaných do zahraniční operace. Absolvují všechny fáze výcviku a  velitel jednotky pak s  velitelem útvaru odpovědného za výstavbu určí definitivní personální obsazení. „I naší jednotku ve fázi přípravy zastihla první vlna pandemie covid-19. Výhodu jsme měli v tom, že jsme s přípravou začali půl roku před koronavirovou krizí, tedy už v listopadu 2019. Takže v dubnu a květnu minulého roku, kdy pandemie u nás vrcholila, jsme měli podstatnou a nejdůležitější část výcviku za sebou a stihli jsme procvičit většinu tematických okruhů,“ vzpomíná velitel jednotky VP, která působila v Mali.

Příprava na reálných zkušenostech

„Do všech fází přípravy se promítají konkrétní modelové scénáře situací, které by mohly v rámci plnění úkolů jednotky nastat. Tyto scénáře samozřejmě účastníci dopředu neznají. Velmi důležité je v přípravě dostat kandidáty pod fyzický a psychický tlak. Musí si zautomatizovat a nadrilovat postupy, jak v  konkrétních situacích postupovat, a musí umět i ve vypjatých situacích zachovat klid a rozvahu. Prvořadým úkolem a prioritou pro ně však je zajistit ochranu chráněné osoby,“ připomíná velitel jednotky. Jedné z výcvikových fází se zúčastnil i brigádní generál František Ridzák, kterému tato jednotka v Mali poskytovala po celou dobu osobní ochranu. „To je velmi důležitá část výcviku. Jak pro jednotku, tak pro chráněnou osobu. I on musí s jednotkou spolupracovat, a i on musí znát určité procedury taktiky a musí vědět, jak se se má v  krizových situacích zachovat a  plně svému ochrannému týmu důvěřovat a spolupracovat s nimi,“ upozorňuje plukovník Roček.

Největší hrozbou je nehoda

Modelové scénáře jsou začleněny do taktické přípravy. Konkrétní situace jsou v  rámci výcviku rozčleněny do mnoha fází. První představuje výcvik jednotlivce a tou poslední pak sladěnost celé jednotky. Vždy také následuje i  odborně taktické cvičení, kde se procvičují jednotlivé modelové situace s  taktickým námětem. „Jedná se zejména o útok střelnými zbraněmi, útok improvizovanými nástražnými prostředky, ale velké riziko může hrozit i při obyčejné dopravní nehodě, což je v  Mali ta největší hrozba,“ vysvětluje dále velitel. Ani my jsme se dopravním nehodám nevyhnuli. Ačkoliv lze tento typ incidentu zařadit mezi nebojová ohrožení, tak vzhledem k tomu, jak to v těchto afrických zemích funguje, okamžitě jste obklopení davem místních obyvatel a jste označeni za viníky. Z tohoto tzv. nebojového ohrožení může nastat nebezpečná situace s  osobním kontaktem. Proto je nutné tyto situace nacvičit, každý musí vědět, jak se má chovat, kde je jeho místo a jak se musí zachovat.“

Důraz na psychickou odolnost

Důležitou součástí každé přípravy na účast v zahraniční operaci je psychologická příprava. Pověřený pracovník psychologické služby Vojenské policie je vždy začleněn do standardní přípravy modelových situací a vyhodnocuje jak chování jednotlivců, tak i sladěnost jednotky. Psycholožka s  jednotlivými účastníky pracuje od samého počátku a  pak i  po dobu výcviku, a mapuje celý jejich vývoj. Na základě svých zkušeností říká, že během této intenzivní přípravy je na účastnících znát jejich velký posun. „Kromě účasti při výcviku pracuje psycholožka s lidmi i v rovině sociální. To znamená, že účastníkům pomáhá s tím, jak mají svoji rodinu připravit na své působení v zahraniční operaci, tisíce kilometrů od domova. Vysvětlit jí, jak bude probíhat vzájemná komunikace, jak nastavit fungování rodiny, včetně upozornění na to, že během mise může dojít ke krizovým situacím. A to ať se jedná o zranění následkem dopravní nehody nebo v  horším případě mohou přijít i o život. Zkrátka je nutné, aby i v této přípravné fázi byli účastníci připraveni na krizové scénáře, které mohou nastat,“ konstatuje plukovník gšt. Jiří Roček a dodává, že i tato úloha psychologů je v rámci přípravy před nasazením do zahraniční operace velmi důležitá.

Státní převrat i pandemie covid-19

„Státní převrat v  Mali samozřejmě ovlivnil i  práci naší jednotky. Velitel mise musel řešit řadu věcí a  vyjížděl na spoustu jednání. Pro nás to znamenalo rapidní navýšení výjezdů. Na této situaci bylo pozitivní snížení hustoty dopravy na místních komunikacích. Sami malijští obyvatelé nevěděli, co nastane, takže i když jsme měli více výjezdů, tak přesuny byly kratší, bezpečnější a  hlavně plynulejší,“ konstatuje velitel jednotky. „Dotkla se nás i  tzv. druhá vlna pandemie, ale nijak výrazně, protože covid prodělal pouze jeden náš příslušník a  zbylých devět bylo v  pohodě. Proto jsme mohli fungovat a  zabezpečovat úkoly bez omezení.“

Foto: Přesuny chráněné osoby musí být příslušníky osobní ochrany dokonale zorganizované | Ministerstvo obrany ČR

Zkušenost k nezaplacení

„Jako velitel si vždy, a to z každé mise, odnáším zkušenost z přípravy a výstavby jednotky. Když jsem velel v Afghánistánu, tak jsem jen naskočil tam, kde předchozí tým končil. Vše bylo zajeté a  jen se pokračovalo. Zahraniční operaci v Mali byla pro nás výjimečná. Pro Vojenskou policii to bylo poprvé v historii, kdy se všechno budovalo od nuly. Co se týče taktické činnosti, tak je to víceméně jedno, jestli je to Afghánistán, Mali nebo Irák. Činnosti jsou stále stejné. Co se však týká přípravy, tak to byla pro mě osobně obrovská zkušenost. Museli jsme tady v republice sbalit všechny potřebné věci, přesunout je do Bamaka, a fungovat s  nimi osm měsíců. Pak skončení pak zase všechno dopravit zpátky,“ vzpomíná na své působení v  Mali velitel jednotky. „A  druhou cennou zkušeností bylo fungování v  mezinárodním prostředí. Během svého života nedostane člověk tolik šancí dostat se do takto postaveného velícího mezinárodního štábu. Stejně jako velitel operace, absolvoval velitel jednotky Vojenské policie tři měsíce před odletem stáž v  místě nasazení. Zároveň byl v kontaktu s předchozími veliteli týmu, což byli Španělé a Portugalci. Díky nim nešla česká jednotka do úplně neznámého prostředí a mohla s  veškerým vybavením okamžitě začít plnit úkoly. V  tomto směru považuje za důležitou i perfektní podporu ze strany 3. ÚU AČR Mali, jejího velitele kpt. J. M. a jeho týmu.

Vysoké teploty a vlhkost

„Na Středoevropana prakticky hned po příletu zaútočí podnebí a počasí. Vysoké teploty a stoprocentní vlhkost v období dešťů, to je velký problém. S tím jsou spojené kožní problémy, zdravotní rizika a hrozby. Pro mě to bylo určitě to nejhorší, s čím jsem se osobně potýkal. Na to se nedá v našich podmínkách připravit. Na to si tam musíte zvyknout,“ usmívá se velitel. „Jak se máte v těchto podmínkách chránit před následky, na to přijde za pochodu v krátké době každý sám. Musíte tomu přizpůsobit vybavení, tak i podpůrné prostředky jako medikamenty a  hygienické potřeby. Zkrátka, každá oblast má svoje specifika. Za největší úspěch považuji to, že jsme náš úkol během těch náročných osmi měsíců zvládli a generál Ridzák se po předání operačního úkolu svému nástupci vrátil zpátky v pořádku do České republiky. A pro mě jako pro velitele bylo důležité i to, že celá moje jednotka nejenže splnila svůj úkol, ale že se všichni vrátili živí a zdraví ke svým rodinám.“