Posílit odolnost české společnosti, českého státu a kritické infrastruktury; nastavit systémový a celostní přístup v rámci celého státu; a vybudovat schopnost adekvátní a včasné reakce. To jsou hlavní cíle Národní strategie pro čelení hybridnímu působení, kterou vláda schválila v dubnu 2021. Tuto strategii pak rozvíjí Akční plán, jehož aktualizovanou verzi 2024–2025 vzala vláda na vědomí na začátku prosince 2023.

O hybridních hrozbách se hovoří velmi intenzívně již několik let (první explicitní zmínka se objevuje v Auditu národní bezpečnosti z roku 2016), a jednoznačným faktem je, že nejen Česká republika se musí neustále přizpůsobovat novým trendům a učit se s tímto vícerozměrným problémem, zejména v dnešním prudce zhoršeném bezpečnostním prostředí, vypořádávat. Národní strategie pro čelení hybridnímu působení je jedním ze strategických dokumentů, který vychází z Bezpečnostní strategie („Státní i nestátní aktéři mohou ohrozit bezpečnost České republiky prostřednictvím hybridního působení, které se soustředí zejména na zranitelná místa demokratické společnosti.“), Obranné strategie („Náš stát, společnost i ozbrojené síly jsou vystavovány systematickému nepřátelskému hybridnímu působení. Hrozbu pro ČR představují kybernetické útoky, dezinformační kampaně, ekonomický nátlak a sabotážní, subverzní a zpravodajské aktivity“) a souvisí také s Národní strategií kybernetické bezpečnosti ČR. A jelikož je Česká republika součástí struktur NATO a EU, bere přirozeně v potaz principy obsažené ve strategických dokumentech těchto organizací. V prosinci 2022 Ministerstvo obrany ČR dojednalo například společný nástroj EU pro obranu před hybridními hrozbami, tzv. Hybridní toolbox (EUHT).

Zejména v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině posilují svou národní odolnost vůči hybridním hrozbám také spojenci v rámci NATO, kdy se snaží zlepšovat svou schopnost hybridním hrozbám porozumět –⁠⁠⁠⁠⁠ specificky hrozbám plynoucích ze strategií používaných Ruskem a Čínou. Rusko usiluje o destabilizaci spojeneckých demokracií prostřednictvím realizace hybridních kampaní, které zahrnují kybernetické útoky, dezinformační kampaně a energetické vydírání, a v poslední době také využitím migrantů proti Finsku, Pobaltí, a také Polsku. NATO se zabývá také neprůhledným vojenským rozvojem Číny, jejím technologickým pokrokem a jejími škodlivými kybernetickými a hybridními aktivitami, konfrontační rétorikou a dezinformacemi.

Česká národní strategie definuje hybridní hrozby obecně takto: „Hybridní působení je skrytá i zjevná činnost státních či nestátních aktérů (původců hybridního působení) namířená proti zranitelným prvkům demokratického státu a společnosti. Původci hybridního působení využívají politické, diplomatické, informační, vojenské, ekonomické, finanční, zpravodajské a další nástroje s cílem narušit chod demokratických institucí, procesy právního státu a vnitřní bezpečnost. Hybridní působení využívá i legálních a legitimně se jevících nástrojů k dosažení nepřátelských cílů a působí proti zájmům ČR. Rychlost, rozsah a intenzita hybridního působení se zvyšuje, a to i v důsledku rozvoje nových technologií.“ Zmíněný Audit národní bezpečnosti definuje tři klíčové oblasti: působení proti soudržnosti a ideově-hodnotovému zakotvení společnosti; působení proti fungující ekonomice; působení proti bezpečnosti státu a občanů.

Vláda ČR na svém jednání 7. prosince 2023 vzala na vědomí Akční plán k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení 2024–2025. Oproti předchozí variantě přináší tzv. milníky, které slouží k přehlednějšímu sledování plnění jednotlivých úkolů a jejich lepší hodnotitelnosti. Úkoly stanovuje podle zmíněných tří pilířů strategie: systémový a celostní přístup, posilování odolnosti společnosti, kritické infrastruktury a státu a schopnost adekvátní reakce. Akční plán v podstatě pro běžného člověka nepříliš přehledné téma hybridních hrozeb zpracovává do přehledné tabulky úkolů a stanovuje odpovědnost konkrétních rezortů za jejich plnění. Jde především o ministerstvo obrany, ale také o ministerstvo průmyslu a obchodu, školství, vnitra, zahraničních věcí a  také o Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

V oblasti systémového a celostního přístupu v rámci ČR Akční plán stanovuje tři úkoly, kdy za dva z nich odpovídá ministerstvo obrany. Jde o průběžný rozvoj národní sítě expertů, jež má realizovat výzkumné, osvětové a další projekty; a vytvoření koncepčního dokumentu zaměřeného na přípravu občanů k obraně státu (POKOS), kde je stanoven termín druhého čtvrtletí roku 2024. Vytvoření strategického rámce pro zajištění ekonomické bezpečnosti je pak úkolem pro ministerstvo průmyslu a obchodu.

Především ministerstev školství a vnitra se pak týkají úkoly v oblasti zodolnění společnosti, státu a kritické infrastruktury: "Začlenit mediální vzdělávání do strategií a rámcových vzdělávacích programů základních a středních škol, metodicky podporovat učitele mateřských, základních, středních škol v oblasti občanské výchovy a mediální gramotnosti, a podporovat začleňování mediálního vzdělávání do vzdělávání studentů pedagogických fakult", "Rozšiřovat současný systém školení k posílení odolnosti proti nelegitimnímu ovlivňování na pokud možno povinné školení pro úředníky státu a doporučené školení pro úředníky samospráv, včetně využití e-learningové platformy", "Rozšířit školení ke zvýšení odolnosti vůči nelegitimnímu ovlivňování dle možností i na oblast vysokoškolského a výzkumného prostředí, soukromou sféru a širokou veřejnost."

Ministerstvo vnitra má kromě toho průběžně a systematicky monitorovat a analyzovat hybridní působení a jeho dopady na vnitřní bezpečnost, ve spolupráci s obranou a NÚKIB realizovat cvičení s cílem zvyšovat odolnost institucí státní správy, a ministerstvo průmyslu a obchodu má formou vytvoření sady doporučení a prostřednictvím seminářů, školení a komunikační kampaně přispět ke zvyšování povědomí o prověřování zahraničních investic a ekonomické bezpečnosti u soukromého i státního sektoru. Ministerstvo zahraničních věcí má zase mj. provádět systematický monitoring a analýzu dopadů hybridního působení v mediálním a veřejném online prostoru v oblastech souvisejících s ochranou a prosazováním zahraničněpolitických zájmů ČR.

Poslední oblast, tedy schopnost adekvátní a včasné reakce, pak patří do působnosti ministerstva obrany, které má za úkol rozvíjet systém indikátorů určených k detekci hybridního působení a průběžně jej aplikovat ve vybraných sektorech státní správy a vytvořit (do konce roku 2024) sadu možných reakcí na odhalené hybridní působení v ČR.

V této souvislosti připomeňme také široce diskutovanou výroční zprávu Vojenského zpravodajství za rok 2022, především pak pasáž Hybridní působení a morální panika: „Prohlubující se vágnost a významová neurčitost zmíněných termínů přitom vedla i k případům, kdy je někteří političtí a společenští aktéři začali používat i pro označení pravdivých informací, jenž však nebyly v souladu s jimi prosazovanými idejemi, a kdy dokonce docházelo ke spojování kritiky vládních politik s propagandistickým působením cizí moci, což mohlo vést k vyčlenění části do té doby legitimních hlasů z politické debaty.“ A také „druhý život“ této části výroční zprávy – zneužití těchto varovných slov tzv. dezinformační scénou de facto přímo jako nástroje hybridního působení. Z toho důrazně vyplývá, že zejména pilíř „posilování odolnosti společnosti, kritické infrastruktury a státu“ a stanovené úkoly v oblasti vzdělávání a školení má nezastupitelnou roli. Vyvážený a současně efektivní přístup zodpovědných institucí je mimořádně nelehkým úkolem – a podobně jako v případě výroční zprávy Vojenského zpravodajství se případné chyby či jen z kontextu vytržené principy a nástroje mohou obrátit proti původnímu zájmu.

Zdroj: Vojenské rozhledy, Ministerstvo vnitra ČR, Bezpečnostní strategie ČR, Obranná strategie ČR, Akční plán k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení 2024–2025